{"id":39454,"date":"2023-02-27T22:17:24","date_gmt":"2023-02-27T16:47:24","guid":{"rendered":"https://www.5paisa.com/finschool/?p=39454"},"modified":"2023-03-02T14:23:59","modified_gmt":"2023-03-02T08:53:59","slug":"is-usd-inr-an-excessively-volatile-currency-pair","status":"publish","type":"post","link":"https://www.5paisa.com/finschool/is-usd-inr-an-excessively-volatile-currency-pair/","title":{"rendered":"USD-INR \u0026#8211; Is It An Excessively Volatile Currency Pair?"},"content":{"rendered":"\u003cdiv data-elementor-type=\u0022wp-post\u0022 data-elementor-id=\u002239454\u0022 class=\u0022elementor elementor-39454\u0022\u003e\u003csection class=\u0022elementor-section elementor-top-section elementor-element elementor-element-993586f elementor-section-boxed elementor-section-height-default elementor-section-height-default\u0022 data-id=\u0022993586f\u0022 data-element_type=\u0022section\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022elementor-container elementor-column-gap-default\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022elementor-column elementor-col-100 elementor-top-column elementor-element elementor-element-09a8c58\u0022 data-id=\u002209a8c58\u0022 data-element_type=\u0022column\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022elementor-widget-wrap elementor-element-populated\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022elementor-element elementor-element-a7ab6e6 elementor-widget elementor-widget-text-editor\u0022 data-id=\u0022a7ab6e6\u0022 data-element_type=\u0022widget\u0022 data-widget_type=\u0022text-editor.default\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022elementor-widget-container\u0022\u003e\u003ch2\u003e\u003cspan style=\u0022color: #000080;\u0022\u003e\u003cstrong\u003eપરિચય\u003c/strong\u003e\u003c/span\u003e\u003c/h2\u003e\u003cp\u003eછેલ્લા કેટલાક વર્ષોથી વિદેશી હૂંડિયામણ બજારમાં ખૂબ જ વધારો થયો છે. જ્યારે આયાત અને નિકાસ વ્યવસાય થાય છે ત્યારે વિદેશી વિનિમય વધુ મહત્વપૂર્ણ બની જાય છે અને ચલણ રૂપાંતરણ માટે જરૂર પડે છે. તેથી અહીં ચાલો આપણે એક આવી કરન્સી જોડી એટલે કે USD-INR અને તે ફોરેન એક્સચેન્જ માર્કેટ કેટલું મહત્વપૂર્ણ છે તે વિશે સમજીએ.\u003c/p\u003e\u003ch2\u003e\u003cspan style=\u0022color: #000080;\u0022\u003e\u003cstrong\u003eકરન્સી પેયર્સ\u003c/strong\u003e\u003c/span\u003e\u003c/h2\u003e\u003cp\u003eફોરેક્સ માર્કેટ ટ્રેડિંગ આંતરરાષ્ટ્રીય સ્તરે થાય છે જે ₹, EUR, JPY અને GBP જેવી વિવિધ કરન્સીમાં ટ્રેડિંગની મંજૂરી આપે છે. ભારત માટે ટ્રેડિંગ માત્ર ₹ દ્વારા શક્ય છે. ટ્રેડિંગ BSE, NSE અથવા MCX-SX દ્વારા કરી શકાય છે. USD/INR લોકપ્રિય કરન્સી જોડીઓમાંથી એક છે. દરેક કરન્સી જોડીમાં બે કરન્સી હોય છે. એકને બેઝ કરન્સી તરીકે ઓળખવામાં આવે છે અને અન્યને ક્વોટેશન કરન્સી તરીકે ઓળખવામાં આવે છે. USD/INR ના કિસ્સામાં, USD બેઝ છે જ્યારે ₹ ક્વોટેશન છે અને એક USD નું મૂલ્ય ₹82.85 છે.\u003c/p\u003e\u003cp\u003eUSD/INR સિવાય અન્ય ઘણી કરન્સી જોડીઓ છે જે નીચે મુજબ છે\u003c/p\u003e\u003col\u003e\u003cli\u003e\u003cstrong\u003e\u003cspan style=\u0022color: #000080;\u0022\u003eયુએસડી/સીએડી\u003c/span\u003e\u003c/strong\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cstrong\u003e\u003cspan style=\u0022color: #000080;\u0022\u003eEUR/USD\u003c/span\u003e\u003c/strong\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cstrong\u003e\u003cspan style=\u0022color: #000080;\u0022\u003eGBP/USD\u003c/span\u003e\u003c/strong\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cstrong\u003e\u003cspan style=\u0022color: #000080;\u0022\u003eNZD/USD\u003c/span\u003e\u003c/strong\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cstrong\u003e\u003cspan style=\u0022color: #000080;\u0022\u003eએયુડી/યુએસડી\u003c/span\u003e\u003c/strong\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cstrong\u003e\u003cspan style=\u0022color: #000080;\u0022\u003eયુએસડી/સીએચએફ\u003c/span\u003e\u003c/strong\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cstrong\u003e\u003cspan style=\u0022color: #000080;\u0022\u003eEUR/JPY\u003c/span\u003e\u003c/strong\u003e\u003c/li\u003e\u003c/ol\u003e\u003cp\u003e\u003cspan style=\u0022color: #000080;\u0022\u003e\u003cstrong\u003eજ્યાં \u003c/strong\u003e\u003c/span\u003e\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003e\u003cspan style=\u0022color: #000080;\u0022\u003eયુએસડી\u003c/span\u003e \u003c/strong\u003e= યુએસ ડોલર\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u003cspan style=\u0022color: #000080;\u0022\u003e\u003cstrong\u003eEUR\u003c/strong\u003e =\u003c/span\u003e યુરોપિયન ડોલર\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003e\u003cspan style=\u0022color: #000080;\u0022\u003eGBP\u003c/span\u003e \u003c/strong\u003e= ગ્રેટ બ્રિટન પાઉન્ડ\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003e\u003cspan style=\u0022color: #000080;\u0022\u003eએનઝેડડી\u003c/span\u003e \u003c/strong\u003e= ન્યૂઝીલેન્ડ ડોલર\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u003cspan style=\u0022color: #000080;\u0022\u003e\u003cstrong\u003eઔદ\u003c/strong\u003e \u003c/span\u003e= ઑસ્ટ્રેલિયન ડોલર\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003e\u003cspan style=\u0022color: #000080;\u0022\u003eજેપીવાય\u003c/span\u003e   \u003c/strong\u003e= જાપાનીઝ યેન\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003e\u003cspan style=\u0022color: #000080;\u0022\u003eકૅડ\u003c/span\u003e=\u003c/strong\u003e કેનેડિયન ડોલર\u003c/p\u003e\u003ch2\u003e\u003cspan style=\u0022color: #000080;\u0022\u003e\u003cstrong\u003eયુએસડી-આઇએનઆર કરન્સી જોડીની કિંમતોને અસર કરતા પરિબળો શું છે?\u003c/strong\u003e\u003c/span\u003e\u003c/h2\u003e\u003cp\u003e\u003ca href=\u0022https://www.5paisa.com/gujarati/finschool/wp-content/uploads/2023/02/USD-INR-3.svg\u0022\u003e\u003cimg fetchpriority=\u0022high\u0022 decoding=\u0022async\u0022 class=\u0022 wp-image-39458 aligncenter\u0022 role=\u0022img\u0022 src=\u0022https://www.5paisa.com/gujarati/finschool/wp-content/uploads/2023/02/USD-INR-3.svg\u0022 alt=\u0022\u0022 width=\u0022471\u0022 height=\u0022471\u0022 srcset=\u0022https://www.5paisa.com/gujarati/finschool/wp-content/uploads/2023/02/USD-INR-3.svg 150w, https:/www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2023/02/USD-INR-3.svg 300w, https:/www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2023/02/USD-INR-3.svg 1024w, https:/www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2023/02/USD-INR-3.svg 1536w, https:/www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2023/02/USD-INR-3.svg 2048w, https:/www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2023/02/USD-INR-3.svg 50w, https:/www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2023/02/USD-INR-3.svg 100w, https:/www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2023/02/USD-INR-3.svg 96w, https:/www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2023/02/USD-INR-3.svg 375w\u0022 sizes=\u0022(max-width: 471px) 100vw, 471px\u0022 /\u003e\u003c/a\u003e\u003c/p\u003e\u003col\u003e\u003cli\u003e\u003cspan style=\u0022color: #000080;\u0022\u003e\u003cstrong\u003eફુગાવાના દર\u003c/strong\u003e\u003c/span\u003e\u003c/li\u003e\u003c/ol\u003e\u003cp\u003eફુગાવો વિદેશી ચલણ વિનિમય દરો પર મોટી અસર કરે છે. જે દેશ બીજા કરતા નીચા ફુગાવાનો રેટ ધરાવે છે તે તેના ચલણના મૂલ્યમાં વધારો જોશે. જ્યાં ફુગાવો નીચો હોય ત્યાં પણ ભાવમાં વધારો થાય છે. જે દેશનો ફુગાવો ઊંચો છે તે હંમેશા ચલણના મૂલ્યમાં ડેપ્રિશિયેશનને જુએ છે.\u003c/p\u003e\u003col start=\u00222\u0022\u003e\u003cli\u003e\u003cspan style=\u0022color: #000080;\u0022\u003e\u003cstrong\u003eવ્યાજ દરો\u003c/strong\u003e\u003c/span\u003e\u003c/li\u003e\u003c/ol\u003e\u003cp\u003eઇન્ટરેસ્ટ દરોમાં ફેરફાર ચલણ મૂલ્ય અને ડોલર વિનિમય રેટ પર અસર કરે છે. ફોરેક્સ દરો, ઇન્ટરેસ્ટ દરો અને ફુગાવાના તમામ ત્રણ શબ્દો એકબીજા સાથે સંબંધ ધરાવે છે. ઇન્ટરેસ્ટ દરોમાં વધારો થવાને કારણે ચલણમાં વધારો થાય છે કારણ કે ઉચ્ચ ઇન્ટરેસ્ટ રેટ વિદેશી ધિરાણકર્તાઓને વધુ વળતર આપે છે અને તેથી વિદેશી મૂડીમાં વધારો થાય છે અને આનાથી વિનિમય દરોમાં વધારો થાય છે.\u003c/p\u003e\u003col start=\u00223\u0022\u003e\u003cli\u003e\u003cspan style=\u0022color: #000080;\u0022\u003e\u003cstrong\u003eદેશનું ચાલુ એકાઉન્ટ અને ચૂકવણીનું સંતુલન \u003c/strong\u003e\u003c/span\u003e\u003c/li\u003e\u003c/ol\u003e\u003cp\u003eચાલુ એકાઉન્ટ વિદેશી ઇન્વેસ્ટમેન્ટ પર વેપાર અને કમાણી સંતુલન પ્રતિબિંબિત કરે છે. તેમાં નિકાસ, આયાત, ડેબ્ટ વગેરે જેવા ટ્રાન્ઝૅક્શનની કુલ સંખ્યા શામેલ છે. ચાલુ ખાતાની ખાધ ત્યારે થાય છે જ્યારે નિકાસ કરતાં આયાતની મોટી રકમ હોય છે. ચૂકવણીનું સંતુલન સ્થાનિક ચલણના વિનિમય દરમાં વધઘટ કરે છે.\u003c/p\u003e\u003col start=\u00224\u0022\u003e\u003cli\u003e\u003cspan style=\u0022color: #000080;\u0022\u003e\u003cstrong\u003eસરકારી દેવાં\u003c/strong\u003e\u003c/span\u003e\u003c/li\u003e\u003c/ol\u003e\u003cp\u003eસરકારી ડેબ્ટ એ રાષ્ટ્રીય ડેબ્ટ છે જે કેન્દ્ર સરકારની માલિકીની છે. એક એવો દેશ કે જ્યાં સરકારી દેવાંની મોટી માત્રા છે વિદેશી મૂડી મેળવવાની સંભાવના ખૂબ ઓછી છે. ફુગાવાની શક્યતા પણ વધી રહી છે. વિદેશી રોકાણકારો ઓપન માર્કેટમાં તેમના બોન્ડ્સ વેચશે જો ત્યાં સરકારી દેવાં હોય, પરિણામે વિનિમય દરોના મૂલ્યમાં ઘટાડો થાય છે.\u003c/p\u003e\u003col start=\u00225\u0022\u003e\u003cli\u003e\u003cspan style=\u0022color: #000080;\u0022\u003e\u003cstrong\u003eરાજકીય સ્થિરતા અને પ્રદર્શન\u003c/strong\u003e\u003c/span\u003e\u003c/li\u003e\u003c/ol\u003e\u003cp\u003eરાજકીય સ્થિરતા અને આર્થિક કામગીરી દેશની ચલણ શક્તિને અસર કરે છે. જ્યાં રાજકીય અવરોધો અને ઉથલપાથલ હોય છે, ત્યાં વિદેશી રોકાણકારો આવા દેશમાં રોકાણ કરવા માટે અનિચ્છુક બની જાય છે. મજબૂત નાણાકીય ટ્રેડિંગ પૉલિસી ધરાવતા દેશ તેમના ચલણ મૂલ્યમાં વધુ સ્થિરતાનો અનુભવ કરે છે પરંતુ જ્યાં રાજકીય અસ્થિરતા છે ત્યાં ચલણનું મૂલ્ય પણ એક સાથે ઘટે છે.\u003c/p\u003e\u003col start=\u00226\u0022\u003e\u003cli\u003e\u003cspan style=\u0022color: #000080;\u0022\u003e\u003cstrong\u003eવેપારની શરતો\u003c/strong\u003e\u003c/span\u003e\u003c/li\u003e\u003c/ol\u003e\u003cp\u003eવેપારની ખોટમાં પણ વિનિમય દરો વધઘટ થઈ શકે છે. વેપારની શરતો આયાત કિંમતો સાથે નિકાસ કિંમતોના ગુણોત્તર સાથે સંબંધિત છે. જો આયાત કરતાં નિકાસ વધુ સ્તરે વધે તો દેશની વેપારની શરતોમાં સુધારો થાય છે. આના પરિણામે વધુ આવક થાય છે જેના કારણે કરન્સીની માંગ વધે છે તેમજ કરન્સીના મૂલ્યમાં વધારો થાય છે.\u003c/p\u003e\u003col start=\u00227\u0022\u003e\u003cli\u003e\u003cspan style=\u0022color: #000080;\u0022\u003e\u003cstrong\u003eમંદી\u003c/strong\u003e\u003c/span\u003e\u003c/li\u003e\u003c/ol\u003e\u003cp\u003eમંદીનો અર્થ એવી પરિસ્થિતિ છે કે જ્યાં આર્થિક ઘટાડો અને વેપાર થાય છે, ઔદ્યોગિક પ્રવૃત્તિઓમાં ઘટાડો થાય છે અને GDPમાં ઘટાડો થાય છે. હવે જ્યારે દેશ આવી કટોકટીમાં હશે ત્યારે દેશોની કરન્સી પર સ્પષ્ટ અસર થશે. જ્યારે અર્થતંત્ર કટોકટીમાં હોય ત્યારે વિદેશી ખેલાડીઓ રોકાણ કરવાનું ટાળે છે ત્યારે વિદેશી મૂડીનો પ્રવાહ ઘટે છે.\u003c/p\u003e\u003col start=\u00228\u0022\u003e\u003cli\u003e\u003cspan style=\u0022color: #000080;\u0022\u003e\u003cstrong\u003eઅટકળો\u003c/strong\u003e\u003c/span\u003e\u003c/li\u003e\u003c/ol\u003e\u003cp\u003eઅટકળોનો અર્થ એ છે કે કોઈપણ મજબૂત પુરાવા વગર કંઈકમાં વિશ્વાસ કરવો. સ્ટૉક માર્કેટમાં, રોકાણકારો તેના વિશે મજબૂત પુરાવા વિના નફો મેળવવા વિશે અનુમાન કરે છે. આ અટકળોને કારણે રોકાણકારો વળતરની અપેક્ષા સાથે વધુ માંગ કરે છે. આ ચલણ મૂલ્ય અને વિનિમય દરો પણ પ્રશંસા કરે છે.\u003c/p\u003e\u003ch2\u003e\u003cspan style=\u0022color: #000080;\u0022\u003e\u003cstrong\u003eપીઆઇપી શું છે?\u003ca href=\u0022https://www.5paisa.com/gujarati/finschool/wp-content/uploads/2023/02/USD-INR-1.svg\u0022\u003e\u003cimg decoding=\u0022async\u0022 class=\u0022size-medium wp-image-39456 aligncenter\u0022 role=\u0022img\u0022 src=\u0022https://www.5paisa.com/gujarati/finschool/wp-content/uploads/2023/02/USD-INR-1.svg\u0022 alt=\u0022\u0022 width=\u0022300\u0022 height=\u0022300\u0022 srcset=\u0022https://www.5paisa.com/gujarati/finschool/wp-content/uploads/2023/02/USD-INR-1.svg 150w, https:/www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2023/02/USD-INR-1.svg 300w, https:/www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2023/02/USD-INR-1.svg 1024w, https:/www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2023/02/USD-INR-1.svg 1536w, https:/www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2023/02/USD-INR-1.svg 2048w, https:/www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2023/02/USD-INR-1.svg 50w, https:/www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2023/02/USD-INR-1.svg 100w, https:/www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2023/02/USD-INR-1.svg 96w, https:/www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2023/02/USD-INR-1.svg 375w\u0022 sizes=\u0022(max-width: 300px) 100vw, 300px\u0022 /\u003e\u003c/a\u003e\u003c/strong\u003e\u003c/span\u003e\u003c/h2\u003e\u003cp\u003e \u003c/p\u003e\u003cp\u003ePIP એટલે ટકાવારીમાં પૉઇન્ટ. તે વિદેશી વિનિમય વેપારમાં મૂળભૂત એકમ છે. જ્યારે રેફરન્સ દરો એપેક્સ બેંક એટલે કે રિઝર્વ બેંક ઑફ ઇન્ડિયા દ્વારા જણાવવામાં આવે છે, ત્યારે ક્વોટ 4\u003csup\u003eth\u003c/sup\u003e દશાંશ બિંદુ સુધી છે. ચોથા બિંદુમાં એક નાનો તફાવત પણ વિદેશી અનામતમાં મોટો તફાવત લાવી શકે છે. વિશ્વભરમાં, કરન્સી 4\u003csup\u003eth\u003c/sup\u003e દશાંશ બિંદુ સુધી ક્વોટ કરવામાં આવે છે. આને PIP કહેવામાં આવે છે. તે યુએસડી/INR માટે 0.0025 પર નક્કી કરવામાં આવે છે. તેને ટિક સાઇઝ તરીકે પણ ઓળખવામાં આવે છે. લૉટની સાઇઝ યુએસડી 1000 સુધી નિશ્ચિત છે.           \u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u003cspan style=\u0022color: #000080;\u0022\u003e\u003cstrong\u003eડેરિવેટિવ માર્કેટમાં યુએસડી/આઇએનઆર ટ્રેડિંગ\u003c/strong\u003e\u003c/span\u003e\u003c/p\u003e\u003cp\u003eઅગાઉના ભારતીય વ્યવસાયો ફોરવર્ડ માર્કેટમાં ફોરવર્ડ કોન્ટ્રેક્ટ ખરીદીને બેંકોની મદદથી તેમના ચલણના એક્સપોઝરને હેજ કરી શકે છે. કરન્સી ડેરિવેટિવ્સએ મોટા ફેરફારમાં ખરીદી છે. બ્રોકર સાથે ટ્રેડિંગ એકાઉન્ટ ખોલીને ચલણના જોખમને આવરી લેવાનું હવે ખૂબ સરળ છે. આ કરન્સી ફ્યુચર્સ અને કરન્સી વિકલ્પો ઇન્ટરનેટ ટ્રેડિંગ પ્લેટફોર્મ દ્વારા તમારા ઘરે આરામથી ખરીદી અને વેચી શકાય છે. ભારતના વેપાર અને વાણિજ્યનું મૂલ્ય USD માં રહેલું હોવાથી, USD/INR જોડી લોકપ્રિય જોડી બની ગઈ છે.\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u003cspan style=\u0022color: #000080;\u0022\u003e\u003cstrong\u003eકરન્સી ડેરિવેટિવ માર્કેટમાં યુએસડી/INR જોડી પસંદ કરવાના લાભો\u003c/strong\u003e\u003c/span\u003e\u003c/p\u003e\u003cp\u003eયુએસડી/આઇએનઆર જોડી નિવાસી ભારતીયો અથવા એનઆરઆઇ દ્વારા પસંદ કરી શકાય છે, ભલે તે કોઈ અંતર્ગત ન હોય પરંતુ માત્ર ચોક્કસ મર્યાદા સુધી જ હોય. આ ફોરવર્ડ માર્કેટ જેવું નથી જ્યાં તમે અન્ડરલાઇંગ કરન્સી એક્સપોઝરને હેજ કરી શકો છો. બિડ આસ્ક સ્પ્રેડ 0.0025 જેટલું ઓછું છે અને તે ટ્રેડિંગ કરતી વખતે લિક્વિડિટીના જોખમને નોંધપાત્ર રીતે ઘટાડે છે. યુએસડી-આઇએનઆર જોડી પારદર્શક માર્કેટ પદ્ધતિ પર આધારિત છે. આ વ્યક્તિગત વેપારીઓ માટે તેને વધુ પસંદગી આપે છે જેમની પાસે માહિતી અને આંતરદૃષ્ટિની મર્યાદિત ઍક્સેસ છે\u003c/p\u003e\u003ch2\u003e\u003cspan style=\u0022color: #000080;\u0022\u003e\u003cstrong\u003eવૈશ્વિક પરિબળો રૂપિયાના મૂલ્યને કેવી રીતે પ્રભાવિત કરે છે?\u003c/strong\u003e\u003c/span\u003e\u003c/h2\u003e\u003cul\u003e\u003cli\u003e\u003cspan style=\u0022color: #000080;\u0022\u003e\u003cstrong\u003eમૂડી પ્રવાહ; એફપીઆઈ અને એફડીઆઇ બંને\u003c/strong\u003e\u003c/span\u003e\u003c/li\u003e\u003c/ul\u003e\u003cp\u003eવિદેશી સીધા ઇન્વેસ્ટમેન્ટ (એફડીઆઈ) ને સ્થિર નાણાં તરીકે ઓળખવામાં આવે છે જ્યારે એફપીઆઇ પ્રવાહને હૉટ મની કહેવામાં આવે છે. તેમને આમ કહેવામાં આવે છે કારણ કે એફપીઆઈ ફ્લો પોર્ટફોલિયો ફ્લો છે અને ટૂંકા નોટિસ પર દિશા બદલી શકે છે. વર્ષ 2008માં ઇક્વિટીનું વેચાણ થયું હતું અને વર્ષ 2013માં FPI દ્વારા ડેબ્ટ વેચવામાં આવ્યું હતું, આ બંને પરિસ્થિતિઓમાં, INR મૂલ્યમાં તીવ્ર ઘટાડો થયો હતો. છેલ્લા 2 વર્ષોમાં, ભારત એફડીઆઇ રોકાણોના સૌથી મોટા વાર્ષિક પ્રાપ્તકર્તા તરીકે ઉભરી આવ્યું છે અને તેણે ભારતીય રૂપિયામાં વધુ સ્થિરતા આપી છે. વધુ વેચાણ ઘણીવાર ડોલરની માંગમાં વધારો કરે છે અને આમ રૂપિયા નબળા બની જાય છે. મૂડીપ્રવાહની અસર રૂપિયા પર પડે છે કારણ કે FPI તેમના નાણાંને સુરક્ષિત રાખવા માંગે છે.\u003c/p\u003e\u003cul\u003e\u003cli\u003e\u003cspan style=\u0022color: #000080;\u0022\u003e\u003cstrong\u003eફેડ દરો\u003c/strong\u003e\u003c/span\u003e\u003c/li\u003e\u003c/ul\u003e\u003cp\u003eયુએસ બોન્ડ ફેડ રેટ પર આધારિત છે. જ્યારે ફેડ રેટ ઊંચો હોય ત્યારે તમે US બોન્ડ્સ પર વધુ ઉપજ અપેક્ષા રાખી શકો છો. પૈસા કમાવવા તૈયાર વૈશ્વિક રોકાણકારો આ શ્રેષ્ઠ તક મેળવી શકે છે.\u003c/p\u003e\u003cul\u003e\u003cli\u003eરોકાણકારો માને છે કે US બોન્ડ પોતાને રિસ્ક કરતાં સુરક્ષિત છે. જ્યારે ફેડના દરમાં વધારો થાય છે ત્યારે રૂપિયા નબળું થાય છે. \u003cbr /\u003e \u003cbr /\u003e\u003cspan style=\u0022color: #000080;\u0022\u003e\u003cstrong\u003eકરન્સી વૉર્સ\u003c/strong\u003e\u003c/span\u003e\u003c/li\u003e\u003c/ul\u003e\u003cp\u003eકરન્સી વૉર એ એવી પરિસ્થિતિ છે જ્યાં દેશો ક્યારેક ડેબ્ટ ચુકવણીને સરળ બનાવવા અને અર્થતંત્રને ઉત્તેજન આપવા માટે તેમની કરન્સીને મૂલ્ય આપતા હોય છે. કરન્સી નિકાસનું મૂલ્ય ઘટાડીને અન્ય દેશો કરતાં સસ્તું બની જાય છે અને રોજગાર વધારવામાં મદદ કરે છે. એવી પરિસ્થિતિ કે જ્યાં એક દેશ તેના ચલણનું મૂલ્યાંકન કરે છે અને અન્ય દેશ વેપારના સંતુલનને બદલીને તેમની અર્થતંત્રોને વેગ આપવા માટે અનુકૂળ છે તેને ચલણ યુદ્ધ તરીકે ઓળખવામાં આવે છે. રૂપિયાના મૂલ્યને US$ ના સંદર્ભમાં માપવામાં આવે છે. તેથી તે બાહ્ય પરિબળો સાથે ડિફૉલ્ટ સંપર્કમાં હોય છે. \u003c/p\u003e\u003ch2\u003e\u003cspan style=\u0022color: #000080;\u0022\u003e\u003cstrong\u003eયુએસડી-આઇએનઆર જોડીના સંકેતો શું છે?\u003c/strong\u003e\u003c/span\u003e\u003c/h2\u003e\u003cp\u003e\u003ca href=\u0022https://www.5paisa.com/gujarati/finschool/wp-content/uploads/2023/02/USD-INR-2.svg\u0022\u003e\u003cimg decoding=\u0022async\u0022 class=\u0022 wp-image-39457 aligncenter\u0022 role=\u0022img\u0022 src=\u0022https://www.5paisa.com/gujarati/finschool/wp-content/uploads/2023/02/USD-INR-2.svg\u0022 alt=\u0022\u0022 width=\u0022371\u0022 height=\u0022371\u0022 srcset=\u0022https://www.5paisa.com/gujarati/finschool/wp-content/uploads/2023/02/USD-INR-2.svg 150w, https:/www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2023/02/USD-INR-2.svg 300w, https:/www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2023/02/USD-INR-2.svg 1024w, https:/www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2023/02/USD-INR-2.svg 1536w, https:/www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2023/02/USD-INR-2.svg 2048w, https:/www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2023/02/USD-INR-2.svg 50w, https:/www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2023/02/USD-INR-2.svg 100w, https:/www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2023/02/USD-INR-2.svg 96w, https:/www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2023/02/USD-INR-2.svg 375w\u0022 sizes=\u0022(max-width: 371px) 100vw, 371px\u0022 /\u003e\u003c/a\u003e\u003c/p\u003e\u003col\u003e\u003cli\u003e\u003cspan style=\u0022color: #000080;\u0022\u003e\u003cstrong\u003eડોલર ઇન્ડેક્સ\u003c/strong\u003e\u003c/span\u003e\u003c/li\u003e\u003c/ol\u003e\u003cp\u003eતે વિશ્વની 6 મુખ્ય કરન્સી સામે ડોલરની હિલચાલને ટ્રૅક કરે છે. તે નિફ્ટી ઇન્ડેક્સની જેમ 50 સ્ટોક્સનું બનેલું છે અને રોકાણકારને ઇક્વિટી માર્કેટ વિશે વ્યાપક દિશા આપે છે. ડીએક્સવાય વૈશ્વિક સ્તરે ડોલરની હિલચાલનો વ્યાપક સંકેત આપે છે. ઉદાહરણ તરીકે કોવિડ 19 નાણાંકીય વર્ષ 2020-21 દરમિયાન, ડીએક્સવાય 96/97 થી વધીને 103 થઈ ગયું અને ત્યાંથી 89.50/90 જેટલું ઓછું થયું. તે જ સમયે યુએસડી-આઇએનઆર 72.50 થી 76.50+ સુધી ખસેડવામાં આવ્યું હતું અને ડીએક્સવાય નીચે આવ્યા પછી ધીમે ધીમે પાછા ખેંચી લેવામાં આવ્યું હતું. આમ USD-INR મૂલ્ય તપાસવા માટે DXY ની કિંમત ટ્રૅક કરી શકાય છે.\u003c/p\u003e\u003col start=\u00222\u0022\u003e\u003cli\u003e\u003cspan style=\u0022color: #000080;\u0022\u003e\u003cstrong\u003eક્રૂડ ઓઇલ\u003c/strong\u003e\u003c/span\u003e\u003c/li\u003e\u003c/ol\u003e\u003cp\u003eભારત ખૂબ જ મોટા પાયે ક્રૂડ ઓઇલની આયાત કરે છે જે લગભગ 20-22% શેરનું યોગદાન આપે છે. ક્રૂડ ઓઇલના ઊંચા ભાવ વધુ ઘટશે.\u003c/p\u003e\u003col start=\u00223\u0022\u003e\u003cli\u003e\u003cspan style=\u0022color: #000080;\u0022\u003e\u003cstrong\u003eમૂડી પ્રવાહ\u003c/strong\u003e\u003c/span\u003e\u003c/li\u003e\u003c/ol\u003e\u003cp\u003eજેમ આપણે ઇક્વિટી માર્કેટમાં એફપીઆઈ નંબરને ટ્રૅક કરીએ છીએ, તેવી જ રીતે એફએક્સ ટ્રેડર્સ અર્થતંત્રમાં મૂડી પ્રવાહને જુએ છે. વધુ પ્રવાહ, ડોલર સામે INR ની વધવાની વધુ સંભાવના. ઉપરાંત જ્યારે આઉટફ્લો વધુ હોય ત્યારે રૂપિયા ડોલર કરતાં વધુ નબળા થઈ શકે છે.\u003c/p\u003e\u003col start=\u00224\u0022\u003e\u003cli\u003e\u003cspan style=\u0022color: #000080;\u0022\u003e\u003cstrong\u003eજોખમની ભાવનાઓ\u003c/strong\u003e\u003c/span\u003e\u003c/li\u003e\u003c/ol\u003e\u003cp\u003eતે નિર્ધારિત કરે છે કે માર્કેટ કેવી રીતે રિસ્ક જોઈ રહ્યું છે. જોખમની ભાવના વધુ સારી છે, EM કરન્સી માટે વધુ સારું છે. રિસ્કની ભાવનાને માપવા માટેનું શ્રેષ્ઠ સૂચક વૈશ્વિક ઇક્વિટી બજાર અને કોમોડિટીઝ જેવી અન્ય જોખમોની સંપત્તિનું પ્રદર્શન છે અને તે વૈશ્વિક વૃદ્ધિ અને લિક્વિડિટી પર પણ આધારિત છે.\u003c/p\u003e\u003col start=\u00225\u0022\u003e\u003cli\u003e\u003cspan style=\u0022color: #000080;\u0022\u003e\u003cstrong\u003eRBI હસ્તક્ષેપ\u003c/strong\u003e\u003c/span\u003e\u003c/li\u003e\u003c/ol\u003e\u003cp\u003eઆરબીઆઇ જ્યારે એફએક્સ માર્કેટમાં હસ્તક્ષેપ કરી શકે છે ત્યારે અનુમાન કરવું એ મુશ્કેલ કાર્ય છે. અહીં યાદ રાખવાની બાબત એ છે કે એફએક્સ બાહ્ય વેપાર અને આંતરરાષ્ટ્રીય બજારમાં ભારતીય ઉત્પાદનોની સ્પર્ધાત્મકતા પર પણ અસર કરે છે. તેથી, RBI, ક્યારેક વ્યવસ્થિત કિંમતની હલનચલનની ખાતરી કરવા અને નિકાસની સ્પર્ધાત્મકતા જાળવવા માટે હસ્તક્ષેપ કરે છે.\u003c/p\u003e\u003ch2\u003e\u003cspan style=\u0022color: #000080;\u0022\u003e\u003cstrong\u003eયુએસડી શા માટે ₹ કરતાં વધુ મજબૂત બની રહ્યું છે? \u003c/strong\u003e\u003c/span\u003e\u003c/h2\u003e\u003cp\u003eવર્ષ 2022 ભારતીય રૂપિયા માટે એટલું સારું ન હતું. કારણોમાં વૈશ્વિક ટેન્ટ્રમ અને વધતા ફુગાવા જેવા સ્થાનિક પરિબળો શામેલ છે. રશિયા-યુક્રેન સંઘર્ષ વચ્ચે ડોલર મજબૂત થયો, વૈશ્વિક ફુગાવાની ચિંતાઓએ યુએસ બોન્ડની ઉપજમાં વધારો કર્યો, અને પરિણામે ડોલરમાં વધારો થયો.\u003c/p\u003e\u003cp\u003eપુરવઠા સાંકળમાં વિક્ષેપ અને ખાદ્ય ફુગાવો ઉપરોક્ત કારણોથી વધી ગયો છે. રશિયા-યુક્રેન યુદ્ધનો કોઈ ઉકેલ નથી અને વિશ્વની ત્રણ સૌથી મોટી અર્થવ્યવસ્થાઓ એટલે કે અમેરિકા, ચીન અને યુરોપમાં મંદી છે. જોકે ભારતીય ચલણ નબળું દેખાય છે, પરંતુ એવી અપેક્ષા છે કે વર્ષ 20 ના બીજા છ મહિનામાં નજીકના ભવિષ્યમાં ભારતીય અર્થવ્યવસ્થા વધુ સારી કામગીરી કરશે\u003c/p\u003e\u003cp\u003eછેલ્લા કેટલાક અઠવાડિયામાં, કોર્પોરેટ ડોલરની માંગ, વિદેશી ફંડની આઉટફ્લો, જોખમથી બચવાની ભાવનાઓ અને ડોલરમાં વ્યાપક આધારિત તાકાત એ મુખ્ય પરિબળો છે જેણે રૂપિયાને નીચલી બાજુએ લઈ જવામાં ફાળો આપ્યો છે. ફુગાવાના વધારાથી પણ રિઝર્વ બેન્ક ઓફ ઇન્ડિયા પર ઇન્ટરેસ્ટ દરમાં વધારો કરવા માટે દબાણ આવ્યું છે. પરંતુ નજીકના ભવિષ્યમાં યુએસડી/INR બુલિશ મોમેન્ટમ ઑસિલેટર્સ અને ઇન્ડિકેટર્સ હોય તેવું લાગે છે.\u003c/p\u003e\u003ch2\u003e\u003cspan style=\u0022color: #000080;\u0022\u003e\u003cstrong\u003eનિષ્કર્ષ\u003c/strong\u003e\u003c/span\u003e\u003c/h2\u003e\u003cp\u003eઆમ એવું કહી શકાય કે યુએસ ડોલરને વૈશ્વિક ટ્રાન્ઝૅક્શન માટે બેન્ચમાર્ક તરીકે ગણવામાં આવે છે અને તેથી તે ભારતીય રૂપિયાની તાકાત પર સીધી અસર કરે છે. ભારત અમેરિકાના નવમા સૌથી મોટા માલ વેપાર પાર્ટનર છે, બંને દેશો કિંમતી ધાતુઓ અને પથ્થર, ખનિજ ઇંધણ અને ફાર્માસ્યુટિકલ્સમાં મજબૂત સહયોગનો આનંદ માણે છે જે લાંબા ગાળા માટે અને ટૂંકા ગાળાની તકો માટે નફા મેળવવા માંગતા વેપારીઓ માટે USD/INR જોડીને આકર્ષક બનાવે છે.\u003c/p\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/section\u003e\u003c/div\u003e","protected":false},"excerpt":{"rendered":"\u003cp\u003eવિદેશી વિનિમય બજારનો પરિચય છેલ્લાં કેટલાંક વર્ષોમાં ઘણું વધ્યો છે. જ્યારે આયાત અને નિકાસ વ્યવસાય થાય છે અને ચલણ રૂપાંતરણ માટે જરૂરિયાત ઊભી થાય ત્યારે વિદેશી વિનિમય વધુ મહત્વપૂર્ણ બની જાય છે. તેથી અહીં ચાલો આપણે એક આવી કરન્સી જોડી એટલે કે USD-INR અને તે ફોરેન એક્સચેન્જ માર્કેટ કેટલું મહત્વપૂર્ણ છે તે વિશે સમજીએ. કરન્સી પેયર્સ ફોરેક્સ માર્કેટ... \u003ca title=\u0022USD-INR \u0026#8211; Is It An Excessively Volatile Currency Pair?\u0022 class=\u0022read-more\u0022 href=\u0022https://www.5paisa.com/gujarati/finschool/is-usd-inr-an-excessively-volatile-currency-pair/\u0022 aria-label=\u0022Read more about USD-INR \u0026#8211; Is It An Excessively Volatile Currency Pair?\u0022\u003eવધુ વાંચો\u003c/a\u003e\u003c/p\u003e","protected":false},"author":1,"featured_media":39465,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_acf_changed":false,"footnotes":""},"categories":[18,78],"tags":[],"class_list":["post-39454","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-blogs","category-learn-every-aspect-of-markets"],"acf":[],"_links":{"self":[{"href":"https://www.5paisa.com/finschool/wp-json/wp/v2/posts/39454","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https://www.5paisa.com/finschool/wp-json/wp/v2/posts"}],"about":[{"href":"https://www.5paisa.com/finschool/wp-json/wp/v2/types/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https://www.5paisa.com/finschool/wp-json/wp/v2/users/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https://www.5paisa.com/finschool/wp-json/wp/v2/comments?post=39454"}],"version-history":[{"count":10,"href":"https://www.5paisa.com/finschool/wp-json/wp/v2/posts/39454/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":39795,"href":"https://www.5paisa.com/finschool/wp-json/wp/v2/posts/39454/revisions/39795"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https://www.5paisa.com/finschool/wp-json/wp/v2/media/39465"}],"wp:attachment":[{"href":"https://www.5paisa.com/finschool/wp-json/wp/v2/media?parent=39454"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https://www.5paisa.com/finschool/wp-json/wp/v2/categories?post=39454"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https://www.5paisa.com/finschool/wp-json/wp/v2/tags?post=39454"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https://api.w.org/{rel}","templated":true}]}}