{"id":12248,"date":"2021-10-24T20:08:23","date_gmt":"2021-10-24T20:08:23","guid":{"rendered":"https://www.5paisa.com/finschool/?post_type=finance-dictionary\u0026#038;p=12248"},"modified":"2021-12-08T08:18:18","modified_gmt":"2021-12-08T08:18:18","slug":"what-is-a-retention-ratio","status":"publish","type":"finance-dictionary","link":"https://www.5paisa.com/finschool/finance-dictionary/what-is-a-retention-ratio/","title":{"rendered":"Retention Ratio"},"content":{"rendered":"\u003cdiv data-elementor-type=\u0022wp-post\u0022 data-elementor-id=\u002212248\u0022 class=\u0022elementor elementor-12248\u0022\u003e\u003csection class=\u0022elementor-section elementor-top-section elementor-element elementor-element-13eec102 elementor-section-boxed elementor-section-height-default elementor-section-height-default\u0022 data-id=\u002213eec102\u0022 data-element_type=\u0022section\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022elementor-container elementor-column-gap-default\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022elementor-column elementor-col-100 elementor-top-column elementor-element elementor-element-649d0b8e\u0022 data-id=\u0022649d0b8e\u0022 data-element_type=\u0022column\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022elementor-widget-wrap elementor-element-populated\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022elementor-element elementor-element-7ca85bdc elementor-widget elementor-widget-text-editor\u0022 data-id=\u00227ca85bdc\u0022 data-element_type=\u0022widget\u0022 data-widget_type=\u0022text-editor.default\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022elementor-widget-container\u0022\u003e\u003ch5\u003e\u003cstrong\u003e\u003cspan style=\u0022color: #000080;\u0022\u003eरिटेन्शन रेशिओ म्हणजे काय?\u003c/span\u003e\u003c/strong\u003e\u003c/h5\u003e\u003cp\u003eरिटेन्शन रेशिओ (नेट इन्कम रिटेन्शन रेशिओ म्हणूनही ओळखले जाते) हा कंपनीच्या रिटेन्ड इन्कमचा त्याच्या निव्वळ इन्कमचा रेशिओ आहे. रिटेन्शन रेशिओ कंपनीच्या नफ्याची टक्केवारी मोजते जी काही प्रकारे कंपनीमध्ये पुन्हा इन्व्हेस्ट केली जाते, इन्व्हेस्टरला डिव्हिडंड म्हणून देय करण्याऐवजी. हे पेआऊट रेशिओच्या विपरीत आहे, जे डिव्हिडंड म्हणून शेअरधारकांना भरलेल्या नफ्याची टक्केवारी मोजते. रिटेन्शन रेशिओला प्लोबॅक रेशिओ देखील म्हणतात.\u003c/p\u003e\u003cp style=\u0022text-align: center;\u0022\u003e\u003cstrong\u003eरिटेन्शन रेशिओ = राखलेली कमाई/निव्वळ उत्पन्न\u003c/strong\u003e\u003c/p\u003e\u003cp\u003eया समीकरणाचा अंक कालावधीदरम्यान ठेवलेल्या कमाईची गणना करते कारण कालावधीदरम्यान डिव्हिडंड म्हणून वितरित न केलेले सर्व नफा कंपनीद्वारे ठेवले जातात. \u003c/p\u003e\u003cp style=\u0022text-align: center;\u0022\u003e\u003cstrong\u003eठेवलेली कमाई\u003c/strong\u003e= निव्वळ उत्पन्न- डिव्हिडंड\u003c/p\u003e\u003cp\u003eकंपन्यांना ऑपरेट करणे आणि वाढणे सुरू ठेवण्यासाठी त्यांच्या नफ्याचा काही भाग टिकवून ठेवणे आवश्यक असल्याने, कंपन्या भविष्यात कुठे असतील याचा अंदाज घेण्यास मदत करण्यासाठी इन्व्हेस्टर या रेशिओचे मूल्य आहे. उदाहरणार्थ, ॲपलने केवळ 2010 च्या सुरुवातीला डिव्हिडंड भरणे सुरू केले. त्यापर्यंत, कंपनीने दरवर्षी त्याचे सर्व नफे टिकवून ठेवले.\u003c/p\u003e\u003cp\u003eबहुतांश टेक कंपन्यांविषयी हे खरे आहे. ते दुर्मिळपणे डिव्हिडंड देतात कारण त्यांना पुन्हा इन्व्हेस्ट करायचे आहे आणि स्थिर रेटने वाढणे सुरू ठेवायचे आहे. जीई सारख्या स्थापित कंपन्यांविषयी उलट खरे आहे. जीई दरवर्षी आयटी शेअरहोल्डर्सना डिव्हिडंड देते.\u003c/p\u003e\u003cp\u003eरिटेन्शन रेशिओचा आकार विविध प्रकारचे ग्राहक/गुंतवणूकदारांना आकर्षित करतो.\u003c/p\u003e\u003cul\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003eइन्कम-ओरिएंटेड इन्व्हेस्टर कमी रिटेन्शन रेशिओची अपेक्षा करतील, कारण यामुळे शेअरधारकांना उच्च डिव्हिडंडची शक्यता सूचित होते.\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003eग्रोथ-ओरिएंटेड इन्व्हेस्टर उच्च रिटेन्शन रेशिओला प्राधान्य देतील ज्याचा अर्थ असा आहे की बिझनेस/फर्मकडे त्याच्या कमाईचा फायदेशीर अंतर्गत वापर आहे. यामुळे स्टॉकच्या किंमतीत वाढ होईल.\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003c/ul\u003e\u003cp\u003eजर रिटेन्शन रेशिओ 0% च्या जवळ असेल तर फर्म विद्यमान डिव्हिडंडची लेव्हल राखण्यास असमर्थ असण्याची अधिक शक्यता आहे कारण ते इन्व्हेस्टरला सर्व रिटर्न परत वितरित करीत आहे. त्यामुळे, बिझनेसच्या भांडवली आवश्यकतांना सहाय्य करण्यासाठी पुरेशी रोख उपलब्ध नाही.\u003c/p\u003e\u003cp\u003eउदाहरण: –\u003c/p\u003e\u003cp\u003eश्री. X च्या कंपनीने वर्षादरम्यान निव्वळ उत्पन्नाच्या ₹1,00,000 कमवले आणि त्यांच्या शेअरहोल्डर्सना ₹20,000 डिव्हिडंड वितरित करण्याचा निर्णय घेतला. X त्याचे रिटेन्शन रेशिओ कसे कॅल्क्युलेट करेल हे येथे दिले आहे.\u003c/p\u003e\u003cp style=\u0022text-align: center;\u0022\u003eरिटेन्शन रेशिओ = (1,00,000-20,000)/1,00,000 = 80%\u003c/p\u003e\u003cp\u003eजसे आपण पाहू शकतो, X चे रिटेन्शन रेट 80 टक्के आहे. दुसऱ्या शब्दांत, X त्याच्या नफ्याच्या 80 टक्के कंपनीमध्ये ठेवते. त्याच्या नफ्याच्या केवळ 20 टक्के भागधारकांना वितरित केले जातात. त्याच्या उद्योगानुसार हा स्टँडर्ड रेट असू शकतो किंवा तो जास्त असू शकतो.\u003c/p\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/section\u003e\u003c/div\u003e","protected":false},"excerpt":{"rendered":"\u003cp\u003eरिटेन्शन रेशिओ म्हणजे काय? रिटेन्शन रेशिओ (नेट इन्कम रिटेन्शन रेशिओ म्हणूनही ओळखले जाते) हा कंपनीच्या रिटेन्ड इन्कमचा त्याच्या निव्वळ इन्कमचा रेशिओ आहे. रिटेन्शन रेशिओ कंपनीच्या नफ्याची टक्केवारी मोजते जी काही प्रकारे कंपनीमध्ये पुन्हा इन्व्हेस्ट केली जाते, इन्व्हेस्टरला डिव्हिडंड म्हणून देय करण्याऐवजी. हे आहे... \u003ca title=\u0022Retention Ratio\u0022 class=\u0022read-more\u0022 href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/finance-dictionary/what-is-a-retention-ratio/\u0022 aria-label=\u0022Read more about Retention Ratio\u0022\u003eअधिक वाचा\u003c/a\u003e\u003c/p\u003e","protected":false},"author":1,"featured_media":12838,"parent":0,"menu_order":320,"comment_status":"बंद","ping_status":"बंद","template":"","format":"standard","meta":{"_acf_changed":false,"footnotes":""},"class_list":["post-12248","finance-dictionary","type-finance-dictionary","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","finance-dictionary-terms-r"],"acf":[],"_links":{"self":[{"href":"https://www.5paisa.com/finschool/wp-json/wp/v2/finance-dictionary/12248","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https://www.5paisa.com/finschool/wp-json/wp/v2/finance-dictionary"}],"about":[{"href":"https://www.5paisa.com/finschool/wp-json/wp/v2/types/finance-dictionary"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https://www.5paisa.com/finschool/wp-json/wp/v2/users/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https://www.5paisa.com/finschool/wp-json/wp/v2/comments?post=12248"}],"version-history":[{"count":3,"href":"https://www.5paisa.com/finschool/wp-json/wp/v2/finance-dictionary/12248/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":14394,"href":"https://www.5paisa.com/finschool/wp-json/wp/v2/finance-dictionary/12248/revisions/14394"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https://www.5paisa.com/finschool/wp-json/wp/v2/media/12838"}],"wp:attachment":[{"href":"https://www.5paisa.com/finschool/wp-json/wp/v2/media?parent=12248"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https://api.w.org/{rel}","templated":true}]}}