{"id":25767,"date":"2022-06-16T07:17:29","date_gmt":"2022-06-16T07:17:29","guid":{"rendered":"https://www.5paisa.com/finschool/?post_type=finance-dictionary\u0026#038;p=25767"},"modified":"2024-10-14T16:51:01","modified_gmt":"2024-10-14T11:21:01","slug":"hypothecation","status":"publish","type":"finance-dictionary","link":"https://www.5paisa.com/finschool/finance-dictionary/hypothecation/","title":{"rendered":"Hypothecation"},"content":{"rendered":"\u003cdiv data-elementor-type=\u0022wp-post\u0022 data-elementor-id=\u002225767\u0022 class=\u0022elementor elementor-25767\u0022\u003e\u003csection class=\u0022elementor-section elementor-top-section elementor-element elementor-element-da840ed elementor-section-boxed elementor-section-height-default elementor-section-height-default\u0022 data-id=\u0022da840ed\u0022 data-element_type=\u0022section\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022elementor-container elementor-column-gap-default\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022elementor-column elementor-col-100 elementor-top-column elementor-element elementor-element-d6861b6\u0022 data-id=\u0022d6861b6\u0022 data-element_type=\u0022column\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022elementor-widget-wrap elementor-element-populated\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022elementor-element elementor-element-b187bbb elementor-widget elementor-widget-text-editor\u0022 data-id=\u0022b187bbb\u0022 data-element_type=\u0022widget\u0022 data-widget_type=\u0022text-editor.default\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022elementor-widget-container\u0022\u003e\u003cp\u003eहायपोथिकेशन म्हणजे लेंडरला कोलॅटरल सिक्युरिटी म्हणून ॲसेट ऑफर करणे. मालकी लेंडरकडे आहे आणि कर्जदाराला ताबा मिळतो. कर्जदाराद्वारे डिफॉल्टच्या बाबतीत, लेंडर मालमत्ता जप्त करण्यासाठी त्याच्या मालकीच्या अधिकारांचा वापर करू शकतो.\u003c/p\u003e\u003cp\u003eप्लेजच्या बाबतीत ॲसेटचा ताबा लेंडरकडे राहतो, तर हायपोथिकेशनच्या बाबतीत ते कर्जदाराकडे राहते. सामान्य उदाहरणांमध्ये हायपोथिकेशनच्या बाबतीत प्लेज आणि वाहन लोनच्या बाबतीत गोल्ड लोन समाविष्ट आहे.\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u003cimg fetchpriority=\u0022high\u0022 decoding=\u0022async\u0022 class=\u0022size-medium wp-image-25769 aligncenter\u0022 src=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-content/uploads/2022/06/TRIST-300x169.jpg\u0022 alt=\u0022\u0022 width=\u0022300\u0022 height=\u0022169\u0022 srcset=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-content/uploads/2022/06/TRIST-300x169.jpg 300w, https:/www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/06/TRIST-150x85.jpg 150w, https:/www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/06/TRIST.jpg 420w\u0022 sizes=\u0022(max-width: 300px) 100vw, 300px\u0022 /\u003e\u003c/p\u003e\u003ch3\u003e\u003cstrong\u003eउदाहरण\u003c/strong\u003e\u003c/h3\u003e\u003cp\u003eसमजा श्री. X हे औषध वितरक (थोक विक्रेत्याला) औषधांचा पुरवठा वाढविण्यासाठी रु. 10,00,000/- चे लोन आवश्यक आहे. तो त्याच्या बँकेकडे जातो आणि सीसी लोन नावाचे कर्ज मागतो. बँकेला त्यांना अनसिक्युअर्ड लोन प्रदान करायचे नाही म्हणूनच श्री. X ला सिक्युरिटी म्हणून बँककडे त्याची विद्यमान इन्व्हेंटरी गहाण ठेवण्यास सांगितले गेले. बँक स्वत:कडे स्टॉक ठेवत नाही, तथापि, इन्व्हेंटरी हायपोथिकेट केली जाईल. या प्रकरणात, स्टॉकचा ताबा किंवा मालकी लेंडर/बँकांना ट्रान्सफर केली जात नाही.\u003c/p\u003e\u003ch2\u003e\u003cstrong\u003eहायपोथिकेशनचे महत्त्वाचे मुद्दे\u003c/strong\u003e\u003c/h2\u003e\u003cul\u003e\u003cli\u003eहायपोथिकेशनची संकल्पना SARFAESI कायदा 2002 च्या कलम 2 मध्ये परिभाषित केली आहे.\u003c/li\u003e\u003cli\u003eहायपोथिकेशन केवळ प्लेज सारख्या चल प्रॉपर्टीवर देखील तयार केले जाते.\u003c/li\u003e\u003cli\u003eचल प्रॉपर्टी/वस्तूंची मालकी किंवा ताबा बँका किंवा फायनान्शियल संस्थांकडे ट्रान्सफर केली जात नाही.\u003c/li\u003e\u003cli\u003eहायपोथिकेशनच्या बाबतीत, तयार केलेले शुल्क इक्विटेबल शुल्क आहे.\u003c/li\u003e\u003cli\u003eजर कर्जदाराने लोन डिफॉल्ट केले तर लेंडर प्रथम मालमत्ता जप्त करेल आणि ताबा घेईल, तर तो कर्ज वसूल करण्यासाठी लिलाव करू शकतो.\u003c/li\u003e\u003cli\u003eकर्ज दायित्व पूर्ण होईपर्यंत कर्जदारांना हायपोथिकेटेड ॲसेट्स विकण्याचा अधिकार नाही.\u003c/li\u003e\u003c/ul\u003e\u003ch2\u003e\u003cstrong\u003eरिहायपोथिकेशन म्हणजे काय?\u003c/strong\u003e\u003c/h2\u003e\u003cul\u003e\u003cli\u003eरिहायपोथिकेशन म्हणजे जेव्हा लेंडर तुमच्या कोलॅटरलचा स्वत:च्या तारण म्हणून वापर करतो. जर तुमच्या लेंडरला काही करार पूर्ण करणे आवश्यक असेल तर ते असे करण्यासाठी तुमच्या प्रॉपर्टीचा वापर करू शकते.\u003c/li\u003e\u003cli\u003eशक्य असताना, ही पद्धत 2008 आर्थिक मंदीपूर्वी असल्याप्रमाणेच सामान्य नाही. कारण तारण पुनर्विचारात घेणे सुरू राहते, त्यामुळे खरोखरच मालमत्तेची मालकी कोण आहे हे कमी स्पष्ट होते.\u003c/li\u003e\u003cli\u003eतुम्ही पारंपारिक ब्रोकरेज कॅश अकाउंट उघडून इन्व्हेस्टमेंटमध्ये रिहायपोथिकेशन टाळू शकता आणि मार्जिन अकाउंट नाही. याचा अर्थ असा की तुम्ही खरेदी करण्यासाठी पैसे कर्ज घेणे टाळत आहात आणि त्याऐवजी तुमचे स्वत:चे फंड वापरत आहात.\u003c/li\u003e\u003c/ul\u003e\u003ch2\u003e\u003cstrong\u003eहायपोथिकेशन करार \u003c/strong\u003e\u003c/h2\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eडाउन पेमेंट कमी करणे\u003c/strong\u003e\u003c/p\u003e\u003cp\u003eकर्जदाराने देय असलेली डाउन पेमेंटची रक्कम ॲसेटला हायपोथिकेट करून कमी केली जाऊ शकते कारण कर्जदार पारंपारिक मॉर्टगेज ऐवजी त्याच्या लोनची हमी देण्यासाठी उच्च-मूल्य ॲसेट गहाण ठेवत आहे, जे कर्जदाराची पडताळणी करण्यासाठी लोन-टू-वॅल्यू रेशिओ आणि क्रेडिट स्कोअरचा वापर करते. म्हणून, लोन सुरक्षित करण्यासाठी ॲसेट हायपोथिकेट करण्याची निवड करणारे कर्जदार कमी डाउन पेमेंटसाठी पात्र असू शकतात आणि यामुळे फायनान्सिंग सुरक्षित करणे सोपे होऊ शकते.\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eटायटल राखून ठेवा\u003c/strong\u003e\u003c/p\u003e\u003cp\u003eकर्जदार त्यांच्या हायपोथिकेटेड ॲसेट्सचे टायटल राखू शकतात, म्हणजेच एकूण मालकी हक्क. जर तुम्हाला खात्री असेल की तुम्ही तुमचे लोन भरू शकाल, तर तुम्हाला तुमच्या ॲसेटचे टायटल असलेल्या थर्ड पार्टीच्या शक्यतेविषयी काळजी करण्याची गरज नाही.\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eलेंडरसाठी अधिक सुरक्षा\u003c/strong\u003e\u003c/p\u003e\u003cp\u003eहायपोथिकेशन उच्च-जोखीम लोनवर लेंडरना सुरक्षा प्रदान करते, विशेषत: कमर्शियल मॉर्टगेजसाठी जेथे लोन पेमेंट कमर्शियल बिझनेसच्या यशावर अवलंबून असते.\u003c/p\u003e\u003ch2\u003e\u003cstrong\u003eनिष्कर्ष\u003c/strong\u003e\u003c/h2\u003e\u003cp\u003eहायपोथिकेशन ही एक फायनान्शियल व्यवस्था आहे ज्यामध्ये कर्जदार लेंडरला ॲसेटची मालकी ट्रान्सफर न करता लोन सुरक्षित करण्यासाठी ॲसेट तारण म्हणून गहाण ठेवतो. कर्जदार मालमत्तेचा ताबा आणि वापर राखून ठेवतो, परंतु जर ते लोनवर डिफॉल्ट केले तर थकित लोन रिकव्हर करण्यासाठी लेंडरला मालमत्ता जप्त करण्याचा आणि विक्री करण्याचा अधिकार आहे. हायपोथिकेशनचा वापर सामान्यपणे वाहन लोन सारख्या प्रकरणांमध्ये केला जातो, जिथे कार तारण म्हणून किंवा स्टॉक मार्जिन ट्रेडिंगमध्ये तारण ठेवली जाते. हे कर्जदारांना लेंडरला सिक्युरिटी प्रदान करण्यासाठी त्यांच्या ॲसेट्सचा वापर करताना क्रेडिट ॲक्सेस करण्याची परवानगी देते, लेंडरची रिस्क कमी करते.\u003c/p\u003e\u003cp\u003e \u003c/p\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/section\u003e\u003c/div\u003e","protected":false},"excerpt":{"rendered":"\u003cp\u003eहायपोथिकेशन म्हणजे लेंडरला कोलॅटरल सिक्युरिटी म्हणून ॲसेट ऑफर करणे. मालकी लेंडरकडे आहे आणि कर्जदाराला ताबा मिळतो. कर्जदाराद्वारे डिफॉल्टच्या बाबतीत, लेंडर मालमत्ता जप्त करण्यासाठी त्याच्या मालकीच्या अधिकारांचा वापर करू शकतो. ॲसेटचा ताबा लेंडरकडे राहतो... \u003ca title=\u0022Hypothecation\u0022 class=\u0022read-more\u0022 href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/finance-dictionary/hypothecation/\u0022 aria-label=\u0022Read more about Hypothecation\u0022\u003eअधिक वाचा\u003c/a\u003e\u003c/p\u003e","protected":false},"author":1,"featured_media":32434,"parent":0,"menu_order":228,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"","format":"standard","meta":{"_acf_changed":false,"footnotes":""},"class_list":["post-25767","finance-dictionary","type-finance-dictionary","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","finance-dictionary-terms-h"],"acf":[],"_links":{"self":[{"href":"https://www.5paisa.com/finschool/wp-json/wp/v2/finance-dictionary/25767","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https://www.5paisa.com/finschool/wp-json/wp/v2/finance-dictionary"}],"about":[{"href":"https://www.5paisa.com/finschool/wp-json/wp/v2/types/finance-dictionary"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https://www.5paisa.com/finschool/wp-json/wp/v2/users/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https://www.5paisa.com/finschool/wp-json/wp/v2/comments?post=25767"}],"version-history":[{"count":15,"href":"https://www.5paisa.com/finschool/wp-json/wp/v2/finance-dictionary/25767/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":62441,"href":"https://www.5paisa.com/finschool/wp-json/wp/v2/finance-dictionary/25767/revisions/62441"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https://www.5paisa.com/finschool/wp-json/wp/v2/media/32434"}],"wp:attachment":[{"href":"https://www.5paisa.com/finschool/wp-json/wp/v2/media?parent=25767"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https://api.w.org/{rel}","templated":true}]}}