{"id":31098,"date":"2022-09-26T06:55:22","date_gmt":"2022-09-26T06:55:22","guid":{"rendered":"https://www.5paisa.com/finschool/?post_type=finance-dictionary\u0026#038;p=31098"},"modified":"2024-10-25T12:02:12","modified_gmt":"2024-10-25T06:32:12","slug":"commodity-future-contract","status":"publish","type":"finance-dictionary","link":"https://www.5paisa.com/finschool/finance-dictionary/commodity-future-contract/","title":{"rendered":"Commodity Future Contract"},"content":{"rendered":"\u003cdiv data-elementor-type=\u0022wp-post\u0022 data-elementor-id=\u002231098\u0022 class=\u0022elementor elementor-31098\u0022\u003e\u003csection class=\u0022elementor-section elementor-top-section elementor-element elementor-element-f87fca1 elementor-section-boxed elementor-section-height-default elementor-section-height-default\u0022 data-id=\u0022f87fca1\u0022 data-element_type=\u0022section\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022elementor-container elementor-column-gap-default\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022elementor-column elementor-col-100 elementor-top-column elementor-element elementor-element-98b79c7\u0022 data-id=\u002298b79c7\u0022 data-element_type=\u0022column\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022elementor-widget-wrap elementor-element-populated\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022elementor-element elementor-element-d41a956 elementor-widget elementor-widget-text-editor\u0022 data-id=\u0022d41a956\u0022 data-element_type=\u0022widget\u0022 data-widget_type=\u0022text-editor.default\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022elementor-widget-container\u0022\u003e\u003cp\u003eकमोडिटी फ्यूचर्स हे करार आहेत जे खरेदीदारांना भविष्यातील तारखेला पूर्वनिर्धारित किंमतीत कमोडिटीची विशिष्ट संख्या खरेदी आणि विक्री करण्यास बांधील करतात. ते फायनान्शियल मार्केटमध्ये प्राईस डिस्कव्हरी आणि रिस्क मॅनेजमेंटमध्ये महत्त्वाची भूमिका बजावतात. भारतात, सिक्युरिटीज अँड एक्स्चेंज बोर्ड ऑफ इंडिया (सेबी) द्वारे नियंत्रित, कमोडिटी फ्यूचर्समध्ये विविध प्रकारच्या कृषी आणि गैर-कृषी उत्पादनांचा समावेश होतो.\u003c/p\u003e\u003cp\u003eमल्टी कमोडिटी एक्सचेंज (MCX) आणि नॅशनल कमोडिटी अँड डेरिव्हेटिव्ह एक्सचेंज (NCDEX) सारख्या प्रमुख एक्सचेंज ट्रेडिंग सुलभ करतात. हे करार सहभागींना किंमतीतील चढ-उतारांपासून बचाव करण्यास आणि गुंतवणूकीच्या संधी ऑफर करण्याची परवानगी देतात, अर्थव्यवस्थेत लक्षणीयरित्या योगदान देतात.\u003c/p\u003e\u003ch2\u003e\u003cstrong\u003eभारतातील कमोडिटी फ्यूचर्सचे प्रमुख पैलू\u003c/strong\u003e\u003c/h2\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eवस्तूंचे प्रकार\u003c/strong\u003e:\u003c/p\u003e\u003cul\u003e\u003cli\u003eकृषी वस्तू: धान्य (गहू, तांदूळ), डाळी, तेलबिया (सोयाबीन, साखर), मसाले आणि रोख पिके (कापूस, साखर) यांचा समावेश होतो.\u003c/li\u003e\u003cli\u003eगैर-कृषी वस्तू: धातू (सोने, चांदी, तांबा) आणि ऊर्जा उत्पादने (कच्चे तेल, नैसर्गिक वायू) यांचा समावेश होतो.\u003c/li\u003e\u003c/ul\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eनियामक फ्रेमवर्क\u003c/strong\u003e:\u003c/p\u003e\u003cul\u003e\u003cli\u003eभारतातील कमोडिटी फ्यूचर्स मार्केटचे प्रामुख्याने सिक्युरिटीज अँड एक्स्चेंज बोर्ड ऑफ इंडिया (सेबी) द्वारे नियमन केले जाते. यापूर्वी, 2015 मध्ये सेबीसह विलीनीकरण करण्यापूर्वी फॉरवर्ड मार्केट कमिशन (एफएमसी) द्वारे त्याचे नियमन केले गेले.\u003c/li\u003e\u003cli\u003eभारतात कमोडिटी फ्यूचर्स ट्रेडिंगसाठी प्रमुख एक्सचेंज आहेत:\u003c/li\u003e\u003cli\u003eमल्टी कमोडिटी एक्सचेंज (MCX): गैर-कृषी वस्तूंवर लक्ष केंद्रित.\u003c/li\u003e\u003cli\u003eनॅशनल कमोडिटी अँड डेरिव्हेटिव्ह एक्सचेंज (NCDEX): प्रामुख्याने कृषी वस्तूंशी संबंधित.\u003c/li\u003e\u003c/ul\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eकाँट्रॅक्ट स्पेसिफिकेशन्स\u003c/strong\u003e:\u003c/p\u003e\u003cul\u003e\u003cli\u003eप्रत्येक कमोडिटी फ्यूचर्स काँट्रॅक्टमध्ये कमोडिटीची गुणवत्ता आणि संख्या, डिलिव्हरी लोकेशन्स आणि कालबाह्य तारखेशी संबंधित विशिष्ट तपशील आहेत.\u003c/li\u003e\u003cli\u003eउदाहरणार्थ, MCX वरील गोल्ड फ्यूचर्स काँट्रॅक्ट 99.5% च्या शुद्धतेसह 1 किग्रॅ सोन्याचा काँट्रॅक्ट आकार निर्दिष्ट करू शकतो.\u003c/li\u003e\u003c/ul\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eट्रेडिंग यंत्रणा\u003c/strong\u003e:\u003c/p\u003e\u003cul\u003e\u003cli\u003e\u003cstrong\u003eमार्जिन आवश्यकता\u003c/strong\u003e: पोझिशन एन्टर करण्यासाठी ट्रेडर्सनी प्रारंभिक मार्जिन (एकूण काँट्रॅक्ट मूल्याची टक्केवारी) देय करणे आवश्यक आहे. हे सिक्युरिटी डिपॉझिट म्हणून कार्य करते.\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cstrong\u003eमार्क-टू-मार्केट (एमटीएम)\u003c/strong\u003e: कराराच्या क्लोजिंग किंमतीवर आधारित नफा आणि नुकसान दररोज सेटल केले जातात.\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cstrong\u003eसेटलमेंट\u003c/strong\u003e: कमोडिटी फ्यूचर्स दोन प्रकारे सेटल केले जाऊ शकतात:\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cstrong\u003eफिजिकल डिलिव्हरी\u003c/strong\u003e: कराराच्या कालबाह्यतेनंतर कमोडिटीची वास्तविक डिलिव्हरी.\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cstrong\u003eकॅश सेटलमेंट\u003c/strong\u003e: करार किंमत आणि मार्केट किंमतीमधील फरक कॅशमध्ये सेटल केला जातो.\u003c/li\u003e\u003c/ul\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eकिंमत शोध\u003c/strong\u003e:\u003c/p\u003e\u003cul\u003e\u003cli\u003eफ्यूचर्स ट्रेडिंग भविष्यातील पुरवठा आणि मागणीच्या स्थितीविषयी मार्केट सहभागींच्या अपेक्षांद्वारे किंमतीची शोध सुलभ करते. हे मार्केट स्थितीवर आधारित योग्य किंमती निर्धारित करण्यास मदत करते.\u003c/li\u003e\u003c/ul\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eरिस्क मॅनेजमेंट\u003c/strong\u003e:\u003c/p\u003e\u003cul\u003e\u003cli\u003eकमोडिटी फ्यूचर्स उत्पादक आणि ग्राहकांना किंमतीतील चढ-उतारांपासून बचाव करण्याची परवानगी देतात. उदाहरणार्थ, शेतकरी त्याच्या पिकासाठी विक्री किंमत लॉक करू शकतो, तर उत्पादक कच्च्या मालासाठी खरेदी किंमत सुरक्षित करू शकतो.\u003c/li\u003e\u003c/ul\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eगुंतवणुकीच्या संधी\u003c/strong\u003e:\u003c/p\u003e\u003cul\u003e\u003cli\u003eहेजिंग व्यतिरिक्त, कमोडिटी फ्यूचर्स किंमतीच्या हालचालींमधून नफा घेऊ इच्छिणाऱ्या ट्रेडर्सना इन्व्हेस्टमेंटच्या संधी प्रदान करतात. तथापि, फ्यूचर्समध्ये ट्रेडिंगमध्ये लक्षणीय रिस्क असते आणि सहभागींना मार्केट डायनॅमिक्सची स्पष्ट समज असणे महत्त्वाचे आहे.\u003c/li\u003e\u003c/ul\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eटॅक्स परिणाम\u003c/strong\u003e:\u003c/p\u003e\u003cul\u003e\u003cli\u003eकमोडिटी ट्रेडिंगमधून मिळणारे उत्पन्न भारतातील कराच्या अधीन आहे. फ्यूचर्स ट्रेडिंगमधील नफा सामान्यपणे बिझनेस उत्पन्न म्हणून मानला जातो आणि इतर बिझनेस नफ्यासापेक्ष नुकसान सेट केले जाऊ शकते.\u003c/li\u003e\u003c/ul\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eआव्हाने\u003c/strong\u003e:\u003c/p\u003e\u003cul\u003e\u003cli\u003eकमोडिटी फ्यूचर्स मार्केटला मार्केट अस्थिरता, नियामक बदल आणि किंमत रिपोर्टिंग आणि डिलिव्हरी यंत्रणेसाठी चांगल्या पायाभूत सुविधांची आवश्यकता यासारख्या आव्हानांचा सामना करावा लागतो.\u003c/li\u003e\u003c/ul\u003e\u003ch2\u003e\u003cstrong\u003eनिष्कर्ष\u003c/strong\u003e\u003c/h2\u003e\u003cp\u003eकिंमत स्थिरता, रिस्क मॅनेजमेंट आणि इन्व्हेस्टमेंटच्या संधींसाठी प्लॅटफॉर्म प्रदान करून कमोडिटी फ्यूचर्स भारताच्या कृषी आणि औद्योगिक क्षेत्रांमध्ये महत्त्वाची भूमिका बजावतात. माहितीपूर्ण निर्णय घेण्यासाठी आणि त्यांच्या रिस्क एक्सपोजरचे प्रभावीपणे मॅनेज करण्यासाठी या मार्केटची डायनॅमिक्स समजून घेणे ट्रेडर्स, इन्व्हेस्टर आणि उत्पादकांसाठी आवश्यक आहे.\u003c/p\u003e\u003cp\u003e \u003c/p\u003e\u003cp\u003e \u003c/p\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/section\u003e\u003c/div\u003e","protected":false},"excerpt":{"rendered":"\u003cp\u003eकमोडिटी फ्यूचर्स हे करार आहेत जे खरेदीदारांना भविष्यातील तारखेला पूर्वनिर्धारित किंमतीत कमोडिटीची विशिष्ट संख्या खरेदी आणि विक्री करण्यास बांधील करतात. ते फायनान्शियल मार्केटमध्ये प्राईस डिस्कव्हरी आणि रिस्क मॅनेजमेंटमध्ये महत्त्वाची भूमिका बजावतात. भारतात, सिक्युरिटीज अँड एक्सचेंज बोर्ड ऑफ इंडिया (SEBI) द्वारे नियंत्रित, कमोडिटी फ्यूचर्स... \u003ca title=\u0022Commodity Future Contract\u0022 class=\u0022read-more\u0022 href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/finance-dictionary/commodity-future-contract/\u0022 aria-label=\u0022Read more about Commodity Future Contract\u0022\u003eअधिक वाचा\u003c/a\u003e\u003c/p\u003e","protected":false},"author":1,"featured_media":30726,"parent":0,"menu_order":183,"comment_status":"बंद","ping_status":"बंद","template":"","format":"standard","meta":{"_acf_changed":false,"footnotes":""},"class_list":["post-31098","finance-dictionary","type-finance-dictionary","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","finance-dictionary-terms-c"],"acf":[],"_links":{"self":[{"href":"https://www.5paisa.com/finschool/wp-json/wp/v2/finance-dictionary/31098","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https://www.5paisa.com/finschool/wp-json/wp/v2/finance-dictionary"}],"about":[{"href":"https://www.5paisa.com/finschool/wp-json/wp/v2/types/finance-dictionary"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https://www.5paisa.com/finschool/wp-json/wp/v2/users/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https://www.5paisa.com/finschool/wp-json/wp/v2/comments?post=31098"}],"version-history":[{"count":9,"href":"https://www.5paisa.com/finschool/wp-json/wp/v2/finance-dictionary/31098/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":63071,"href":"https://www.5paisa.com/finschool/wp-json/wp/v2/finance-dictionary/31098/revisions/63071"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https://www.5paisa.com/finschool/wp-json/wp/v2/media/30726"}],"wp:attachment":[{"href":"https://www.5paisa.com/finschool/wp-json/wp/v2/media?parent=31098"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https://api.w.org/{rel}","templated":true}]}}