{"id":33281,"date":"2022-11-18T14:46:53","date_gmt":"2022-11-18T14:46:53","guid":{"rendered":"https://www.5paisa.com/finschool/?post_type=finance-dictionary\u0026#038;p=33281"},"modified":"2024-10-22T18:47:37","modified_gmt":"2024-10-22T13:17:37","slug":"bounced-cheque","status":"publish","type":"finance-dictionary","link":"https://www.5paisa.com/finschool/finance-dictionary/bounced-cheque/","title":{"rendered":"Bounced Cheque"},"content":{"rendered":"\u003cdiv data-elementor-type=\u0022wp-post\u0022 data-elementor-id=\u002233281\u0022 class=\u0022elementor elementor-33281\u0022\u003e\u003csection class=\u0022elementor-section elementor-top-section elementor-element elementor-element-5cf01523 elementor-section-boxed elementor-section-height-default elementor-section-height-default\u0022 data-id=\u00225cf01523\u0022 data-element_type=\u0022section\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022elementor-container elementor-column-gap-default\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022elementor-column elementor-col-100 elementor-top-column elementor-element elementor-element-6a6ca6ef\u0022 data-id=\u00226a6ca6ef\u0022 data-element_type=\u0022column\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022elementor-widget-wrap elementor-element-populated\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022elementor-element elementor-element-7ec17644 elementor-widget elementor-widget-text-editor\u0022 data-id=\u00227ec17644\u0022 data-element_type=\u0022widget\u0022 data-widget_type=\u0022text-editor.default\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022elementor-widget-container\u0022\u003e\u003cp\u003eA bounced cheque occurs when a bank returns a cheque unpaid due to insufficient funds in the issuer’s account or because of other reasons such as a mismatch in signatures or account closure. जेव्हा चेक बाउन्स होतो, तेव्हा जारीकर्ता आणि प्राप्तकर्ता दोन्हीसाठी दंड होऊ शकतो आणि वारंवार घडलेल्या घटनांमुळे कायदेशीर कारवाई होऊ शकते.\u003c/p\u003e\u003cp\u003eअनेक देशांमध्ये, चेक बाउन्स करणे हा गुन्हा मानला जातो. चेक जारी करताना किंवा स्वीकारताना बिझनेस आणि व्यक्तींना महत्त्वाच्या जोखमींचा सामना करावा लागतो, ज्यामुळे योग्य फंड आणि तपशील तयार असल्याची खात्री करणे महत्त्वाचे ठरते.\u003c/p\u003e\u003ch2\u003e\u003cstrong\u003eबाउन्स झालेल्या चेकची कारणे:\u003c/strong\u003e\u003c/h2\u003e\u003cul\u003e\u003cli\u003e\u003cstrong\u003eअपुरे फंड:\u003c/strong\u003e चेक बाउन्सिंगचे सर्वात सामान्य कारण म्हणजे चेकवर लिहिलेली रक्कम कव्हर करण्यासाठी जारीकर्त्याच्या अकाउंटमध्ये पुरेसे पैसे नाहीत.\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cstrong\u003eअकाउंट क्लोजर:\u003c/strong\u003e जर चेक बंद अकाउंटवर काढला गेला असेल तर ते स्वीकारले जाणार नाही, परिणामी बाउन्स होईल.\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cstrong\u003eस्वाक्षरी जुळत नाही:\u003c/strong\u003e चेकवर जारीकर्त्याच्या स्वाक्षरी आणि बँकेच्या रेकॉर्डमध्ये विसंगतीमुळे बाउन्स होऊ शकतो.\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cstrong\u003eपोस्ट-डेटेड चेक:\u003c/strong\u003e जर त्यावर नमूद केलेल्या तारखेपूर्वी चेक सादर केला असेल तर बँक ते नाकारेल.\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cstrong\u003eचुकीचा तपशील:\u003c/strong\u003e चेकमधील त्रुटी, जसे की शब्द किंवा आकड्यांमध्ये चुकीची रक्कम किंवा अनुपलब्ध तपशील, ते बाउन्स होऊ शकते.\u003c/li\u003e\u003c/ul\u003e\u003ch2\u003e\u003cstrong\u003eबाउन्स झालेल्या चेकचे परिणाम:\u003c/strong\u003e\u003c/h2\u003e\u003cul\u003e\u003cli\u003e\u003cstrong\u003eबँक दंड:\u003c/strong\u003e जारीकर्ता आणि आदाता दोघेही सामान्यपणे बाऊन्स चेकवर प्रक्रिया करण्यासाठी त्यांच्या संबंधित बँकद्वारे शुल्क आकारले जाते.\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cstrong\u003eक्रेडिट पात्रतेचे नुकसान:\u003c/strong\u003e वारंवार चेक बाऊन्स जारीकर्त्याच्या विश्वसनीयतेचे नुकसान करू शकतात आणि त्यांच्या क्रेडिट स्कोअरवर परिणाम करू शकतात, ज्यामुळे लोन किंवा क्रेडिट प्राप्त करणे कठीण होते.\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cstrong\u003eकायदेशीर परिणाम:\u003c/strong\u003e अनेक देशांमध्ये, बाऊन्स चेक जारी करणे हा विशिष्ट कायदेशीर तरतुदींअंतर्गत दंडनीय गुन्हा आहे (जसे की भारतातील वाटाघाटीयोग्य साधने कायद्याच्या कलम 138). आदाता कायदेशीर तक्रार दाखल करू शकतो, संभाव्यपणे दंड, कारावास किंवा दोन्ही होऊ शकतात.\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cstrong\u003eविश्वास गमावणे:\u003c/strong\u003e चेक बाउन्स करण्याच्या आवर्ती घटना वैयक्तिक आणि बिझनेस संबंधांना नुकसान करू शकतात, कारण ते जारीकर्त्याच्या फायनान्शियल मॅनेजमेंटवर खराबपणे प्रतिबिंबित करते.\u003c/li\u003e\u003c/ul\u003e\u003ch2\u003e\u003cstrong\u003eबाउन्स्ड चेकसाठी कायदेशीर फ्रेमवर्क:\u003c/strong\u003e\u003c/h2\u003e\u003cp\u003eअनेक अधिकारक्षेत्रांमध्ये, बाउन्स झालेला चेक जारी करणे हा गंभीर गुन्हा मानला जातो. उदाहरणार्थ, भारतात, बाऊन्स्ड चेक नेगोशिएबल इन्स्ट्रुमेंट्स ॲक्ट, 1881 द्वारे नियंत्रित केला जातो, विशेषत: सेक्शन 138 अंतर्गत. या कायद्यांतर्गत:\u003c/p\u003e\u003cul\u003e\u003cli\u003eआदाताने 30 दिवसांच्या आत अनादरित चेकविषयी लिखित स्वरुपात जारीकर्त्याला सूचित करणे आवश्यक आहे.\u003c/li\u003e\u003cli\u003eसूचना प्राप्त झाल्यानंतर देय सेटल करण्यासाठी जारीकर्त्याला 15 दिवस आहेत.\u003c/li\u003e\u003cli\u003eजर या वेळेच्या आत पेमेंट केले नसेल तर आदाता कायदेशीर कार्यवाही सुरू करू शकतो, ज्यामुळे दंड किंवा दोन वर्षांपर्यंत तुरुंगवास होऊ शकतो.\u003c/li\u003e\u003c/ul\u003e\u003cp\u003eइतर देशांमध्ये, जसे की युनायटेड स्टेट्समध्ये, फसवणूकीचा संशय असल्यास चेक बाउन्सिंग नागरी दंड आणि संभाव्य गुन्हेगारी शुल्काच्या अधीन असू शकते.\u003c/p\u003e\u003ch2\u003e\u003cstrong\u003eप्रतिबंधात्मक उपाय:\u003c/strong\u003e\u003c/h2\u003e\u003cul\u003e\u003cli\u003e\u003cstrong\u003eपुरेसे फंड:\u003c/strong\u003e चेक जारी करण्यापूर्वी नेहमीच अकाउंटमध्ये पुरेसा फंड उपलब्ध असल्याची खात्री करा.\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cstrong\u003eयोग्य संवाद:\u003c/strong\u003e जर पेमेंटला विलंब होऊ शकतो किंवा पोस्ट-डेटेड चेक जारी केले जात असतील तर प्राप्तकर्त्यांना सूचित करा.\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cstrong\u003eइलेक्ट्रॉनिक पर्याय:\u003c/strong\u003e वायर ट्रान्सफर किंवा ऑनलाईन बँकिंग सारख्या इलेक्ट्रॉनिक पेमेंट पद्धतींचा वापर केल्याने चेक बाउन्सिंगची जोखीम कमी होऊ शकते.\u003c/li\u003e\u003c/ul\u003e\u003ch2\u003e\u003cstrong\u003eबाउन्स झालेली चेक नोटीस:\u003c/strong\u003e\u003c/h2\u003e\u003cp\u003eअनेक कायदेशीर सिस्टीममध्ये, जेव्हा चेक बाउन्स होतो, तेव्हा आदाता विशिष्ट वेळेत पेमेंटची मागणी करून जारीकर्त्याला औपचारिक नोटीस जारी करणे आवश्यक आहे. जर केस कोर्टला गेला तर नोटीस कायदेशीर पुरावे म्हणून काम करते. जर जारीकर्ता निर्धारित वेळेत रक्कम सेटल करण्यात अयशस्वी झाला तर कायदेशीर कारवाई केली जाऊ शकते.\u003c/p\u003e\u003ch2\u003e\u003cstrong\u003eनिष्कर्ष:\u003c/strong\u003e\u003c/h2\u003e\u003cp\u003eबाउन्स्ड चेकचा आर्थिक दंडापासून ते कायदेशीर कृतीपर्यंत गंभीर परिणाम होतो. चेक बाउन्सिंग टाळण्यासाठी व्यक्ती आणि बिझनेस दोन्हींनी काळजीपूर्वक फायनान्शियल मॅनेजमेंट करणे आवश्यक आहे. सर्व तपशील अचूक असल्याची खात्री करणे आवश्यक आहे, फंड पुरेसे आहेत आणि अनादरित चेकशी संबंधित परिणाम टाळण्यासाठी कायदेशीर तरतुदींचे पालन केले जाते.\u003c/p\u003e\u003cp\u003e \u003c/p\u003e\u003cp\u003e \u003c/p\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/section\u003e\u003c/div\u003e","protected":false},"excerpt":{"rendered":"\u003cp\u003eजेव्हा जारीकर्त्याच्या अकाउंटमध्ये अपुऱ्या फंडमुळे किंवा स्वाक्षरी किंवा अकाउंट क्लोजरमध्ये जुळत नाही अशा इतर कारणांमुळे बँक देय न केलेला चेक रिटर्न करते तेव्हा बाउन्स केलेला चेक होतो. जेव्हा चेक बाउन्स होतो, तेव्हा जारीकर्ता आणि प्राप्तकर्ता दोन्हींसाठी दंड आकारला जाऊ शकतो आणि वारंवार घडणाऱ्या घटनांमुळे ... \u003ca title=\u0022Bounced Cheque\u0022 class=\u0022read-more\u0022 href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/finance-dictionary/bounced-cheque/\u0022 aria-label=\u0022Read more about Bounced Cheque\u0022\u003eअधिक वाचा\u003c/a\u003e\u003c/p\u003e","protected":false},"author":1,"featured_media":33293,"parent":0,"menu_order":73,"comment_status":"बंद","ping_status":"बंद","template":"","format":"standard","meta":{"_acf_changed":false,"footnotes":""},"class_list":["post-33281","finance-dictionary","type-finance-dictionary","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","finance-dictionary-terms-b"],"acf":[],"_links":{"self":[{"href":"https://www.5paisa.com/finschool/wp-json/wp/v2/finance-dictionary/33281","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https://www.5paisa.com/finschool/wp-json/wp/v2/finance-dictionary"}],"about":[{"href":"https://www.5paisa.com/finschool/wp-json/wp/v2/types/finance-dictionary"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https://www.5paisa.com/finschool/wp-json/wp/v2/users/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https://www.5paisa.com/finschool/wp-json/wp/v2/comments?post=33281"}],"version-history":[{"count":9,"href":"https://www.5paisa.com/finschool/wp-json/wp/v2/finance-dictionary/33281/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":62866,"href":"https://www.5paisa.com/finschool/wp-json/wp/v2/finance-dictionary/33281/revisions/62866"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https://www.5paisa.com/finschool/wp-json/wp/v2/media/33293"}],"wp:attachment":[{"href":"https://www.5paisa.com/finschool/wp-json/wp/v2/media?parent=33281"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https://api.w.org/{rel}","templated":true}]}}