{"id":13749,"date":"2021-11-14T13:48:45","date_gmt":"2021-11-14T13:48:45","guid":{"rendered":"https://www.5paisa.com/marathi/finschool/?post_type=markets\u0026#038;p=13749"},"modified":"2025-10-29T16:41:52","modified_gmt":"2025-10-29T11:11:52","slug":"currency-commodity-and-government-securities","status":"publish","type":"markets","link":"https://www.5paisa.com/marathi/finschool/course/currency-commodity-government-securities-course/currency-commodity-and-government-securities/","title":{"rendered":"Currency, Commodity and Government Securities"},"content":{"rendered":"\u003cdiv data-elementor-type=\u0022wp-post\u0022 data-elementor-id=\u002213749\u0022 class=\u0022elementor elementor-13749\u0022\u003e\u003csection class=\u0022elementor-section elementor-top-section elementor-element elementor-element-23ba90b elementor-section-full_width tab_container elementor-section-height-default elementor-section-height-default\u0022 data-id=\u002223ba90b\u0022 data-element_type=\u0022section\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022elementor-container elementor-column-gap-default\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022elementor-column elementor-col-100 elementor-top-column elementor-element elementor-element-b6a6f9f\u0022 data-id=\u0022b6a6f9f\u0022 data-element_type=\u0022column\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022elementor-widget-wrap elementor-element-populated\u0022\u003e\u003csection class=\u0022elementor-section elementor-inner-section elementor-element elementor-element-e0f864e elementor-section-full_width elementor-section-height-default elementor-section-height-default\u0022 data-id=\u0022e0f864e\u0022 data-element_type=\u0022section\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022elementor-container elementor-column-gap-wide\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022elementor-column elementor-col-50 elementor-inner-column elementor-element elementor-element-7efb245 chapters_list\u0022 data-id=\u00227efb245\u0022 data-element_type=\u0022column\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022elementor-widget-wrap elementor-element-populated\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022elementor-element elementor-element-33d4575 elementor-widget elementor-widget-shortcode\u0022 data-id=\u002233d4575\u0022 data-element_type=\u0022widget\u0022 data-widget_type=\u0022shortcode.default\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022elementor-widget-container\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022elementor-shortcode\u0022\u003e\u003cscript\u003ejQuery(document).ready(function(){jQuery(\u0022#post_chapters a[href*=\u0027\u0022  +  location.pathname  + \u0022\u0027]\u0022).addClass(\u0022current\u0022);})\u003c/script\u003e\u003cdiv class=\u0022desktop_chapters\u0022\u003e\u003cdiv id=\u0022post_chapters\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022post_chapters-heading\u0022\u003eचॅप्टर्स\u003c/div\u003e\u003cul\u003e\u003cli\u003e\u003ci class=\u0022fa fa-chevron-right\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u003ca href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/course/currency-commodity-government-securities-course/currency-commodity-and-government-securities/\u0022\u003eकरन्सी मार्केट बेसिक्स \u003c/a\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003ci class=\u0022fa fa-chevron-right\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u003ca href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/course/currency-commodity-government-securities-course/reference-rates-and-impacts-of-events/\u0022\u003eसंदर्भ दर\u003c/a\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003ci class=\u0022fa fa-chevron-right\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u003ca href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/course/currency-commodity-government-securities-course/impact-of-events-and-interest-rate-parity/\u0022\u003eइव्हेंट आणि इंटरेस्ट रेट्स समानता\u003c/a\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003ci class=\u0022fa fa-chevron-right\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u003ca href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/course/currency-commodity-government-securities-course/usd-inr-pair/\u0022\u003eUSD/INR जोडी\u003c/a\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003ci class=\u0022fa fa-chevron-right\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u003ca href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/course/currency-commodity-government-securities-course/understanding-futures-calendar/\u0022\u003eफ्यूचर्स कॅलेंडर\u003c/a\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003ci class=\u0022fa fa-chevron-right\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u003ca href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/course/currency-commodity-government-securities-course/eur-gbp-and-jpy/\u0022\u003eEUR, GBP आणि JPY\u003c/a\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003ci class=\u0022fa fa-chevron-right\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u003ca href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/course/currency-commodity-government-securities-course/an-overview-of-commodities-market/\u0022\u003eकमोडिटीज मार्केट \u003c/a\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003ci class=\u0022fa fa-chevron-right\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u003ca href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/course/currency-commodity-government-securities-course/gold-part-1/\u0022\u003eगोल्ड पार्ट-1\u003c/a\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003ci class=\u0022fa fa-chevron-right\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u003ca href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/course/currency-commodity-government-securities-course/gold-part-2/\u0022\u003eगोल्ड -पार्ट 2\u003c/a\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003ci class=\u0022fa fa-chevron-right\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u003ca href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/course/currency-commodity-government-securities-course/silver/\u0022\u003eचंदेरी\u003c/a\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003ci class=\u0022fa fa-chevron-right\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u003ca href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/course/currency-commodity-government-securities-course/crude-oil/\u0022\u003eक्रूड ऑईल\u003c/a\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003ci class=\u0022fa fa-chevron-right\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u003ca href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/course/currency-commodity-government-securities-course/crude-oil-part-2/\u0022\u003eक्रूड ऑईल -पार्ट 2\u003c/a\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003ci class=\u0022fa fa-chevron-right\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u003ca href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/course/currency-commodity-government-securities-course/crude-oil-part-3/\u0022\u003eक्रूड ऑईल-पार्ट 3\u003c/a\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003ci class=\u0022fa fa-chevron-right\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u003ca href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/course/currency-commodity-government-securities-course/copper-and-aluminium/\u0022\u003eकॉपर आणि ॲल्युमिनियम\u003c/a\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003ci class=\u0022fa fa-chevron-right\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u003ca href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/course/currency-commodity-government-securities-course/lead-and-nickel/\u0022\u003eलीड आणि निकल\u003c/a\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003ci class=\u0022fa fa-chevron-right\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u003ca href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/course/currency-commodity-government-securities-course/cardamom-and-mentha-oil/\u0022\u003eइलायची आणि मेंटा ऑईल\u003c/a\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003ci class=\u0022fa fa-chevron-right\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u003ca href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/course/currency-commodity-government-securities-course/natural-gas/\u0022\u003eनैसर्गिक गॅस\u003c/a\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003ci class=\u0022fa fa-chevron-right\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u003ca href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/course/currency-commodity-government-securities-course/commodity-options/\u0022\u003eकमोडिटी ऑप्शन्स\u003c/a\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003ci class=\u0022fa fa-chevron-right\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u003ca href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/course/currency-commodity-government-securities-course/cross-currency-pairs/\u0022\u003eक्रॉस करन्सी पेअर्स\u003c/a\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003ci class=\u0022fa fa-chevron-right\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u003ca href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/course/currency-commodity-government-securities-course/government-securities/\u0022\u003eसरकारी सिक्युरिटीज\u003c/a\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003ci class=\u0022fa fa-chevron-right\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u003ca href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/course/currency-commodity-government-securities-course/electricity-derivatives/\u0022\u003eइलेक्ट्रिसिटी डेरिव्हेटिव्ह\u003c/a\u003e\u003c/li\u003e\u003c/ul\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003cdiv class=\u0022chapters_toggle\u0022 title=\u0022chapters\u0022\u003e\u003ca title=\u0022chapters\u0022 href=\u0022#\u0022 id=\u0022open_chapters\u0022\u003e\u003cspan\u003eचॅप्टर्स पाहा\u003c/span\u003e\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u003ci class=\u0022fa fa-chevron-right\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u003c/a\u003e\u003ca title=\u0022chapters\u0022 href=\u0022#\u0022 id=\u0022close_chapters\u0022 style=\u0022display:none;\u0022\u003e\u003cspan\u003eचॅप्टर्स लपवा\u003c/span\u003e\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u003ci class=\u0022fa fa-chevron-right\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u003c/a\u003e\u003c/div\u003e\u003cscript\u003ejQuery(document).ready(function(){jQuery(\u0027.chapters_toggle #open_chapters\u0027).click(function(e){e.preventDefault();jQuery(\u0027.desktop_chapters\u0027).css(\u0022left\u0022,\u00220px\u0022);jQuery(\u0027#open_chapters\u0027).css(\u0022display\u0022,\u0022none\u0022);jQuery(\u0027#close_chapters\u0027).css(\u0022display\u0022,\u0022block\u0022);//jQuery(\u0027.chapters_toggle\u0027).css(\u0022width\u0022,\u0022200px\u0022);})jQuery(\u0027.chapters_toggle #close_chapters\u0027).click(function(e){e.preventDefault();jQuery(\u0027.desktop_chapters\u0027).css(\u0022left\u0022,\u0022-480px\u0022);jQuery(\u0027#open_chapters\u0027).css(\u0022display\u0022,\u0022block\u0022);jQuery(\u0027#close_chapters\u0027).css(\u0022display\u0022,\u0022none\u0022);//jQuery(\u0027.chapters_toggle\u0027).css(\u0022width\u0022,\u0022100%\u0022);})});\u003c/script\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003cdiv class=\u0022elementor-column elementor-col-50 elementor-inner-column elementor-element elementor-element-93f371b tabs_contents\u0022 data-id=\u002293f371b\u0022 data-element_type=\u0022column\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022elementor-widget-wrap elementor-element-populated\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022elementor-element elementor-element-90f6d06 market_content_tabs elementor-widget elementor-widget-eael-adv-tabs\u0022 data-id=\u002290f6d06\u0022 data-element_type=\u0022widget\u0022 data-widget_type=\u0022eael-adv-tabs.default\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022elementor-widget-container\u0022\u003e\u003cdiv data-scroll-on-click=\u0022no\u0022 data-scroll-speed=\u0022300\u0022 id=\u0022eael-advance-tabs-90f6d06\u0022 class=\u0022eael-advance-tabs eael-tabs-horizontal eael-tab-auto-active \u0022 data-tabid=\u002290f6d06\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022eael-tabs-nav\u0022\u003e\u003cul class=\u0022eael-tab-inline-icon\u0022 role=\u0022tablist\u0022\u003e\u003cli id=\u0022study\u0022 class=\u0022active-default eael-tab-item-trigger eael-tab-nav-item\u0022 aria-selected=\u0022true\u0022 data-tab=\u00221\u0022 role=\u0022tab\u0022 tabindex=\u00220\u0022 aria-controls=\u0022study-tab\u0022 aria-expanded=\u0022false\u0022\u003e\u003ci class=\u0022far fa-edit\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u003cspan class=\u0022eael-tab-title title-after-icon\u0022\u003eअभ्यास\u003c/span\u003e\u003c/li\u003e\u003cli id=\u0022slides\u0022 class=\u0022 eael-tab-item-trigger eael-tab-nav-item\u0022 aria-selected=\u0022false\u0022 data-tab=\u00222\u0022 role=\u0022tab\u0022 tabindex=\u0022-1\u0022 aria-controls=\u0022slides-tab\u0022 aria-expanded=\u0022false\u0022\u003e\u003ci class=\u0022fas fa-book-open\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u003cspan class=\u0022eael-tab-title title-after-icon\u0022\u003eस्लाईड्स\u003c/span\u003e\u003c/li\u003e\u003cli id=\u0022videos\u0022 class=\u0022 eael-tab-item-trigger eael-tab-nav-item\u0022 aria-selected=\u0022false\u0022 data-tab=\u00223\u0022 role=\u0022tab\u0022 tabindex=\u0022-1\u0022 aria-controls=\u0022videos-tab\u0022 aria-expanded=\u0022false\u0022\u003e\u003ci class=\u0022far fa-eye\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u003cspan class=\u0022eael-tab-title title-after-icon\u0022\u003eव्हिडिओ\u003c/span\u003e\u003c/li\u003e\u003c/ul\u003e\u003c/div\u003e\u003cdiv class=\u0022eael-tabs-content\u0022\u003e\u003cdiv id=\u0022study-tab\u0022 class=\u0022clearfix eael-tab-content-item active-default\u0022 data-title-link=\u0022study-tab\u0022\u003e\u003cp\u003e\u003cdiv class=\u0027white\u0027 style=\u0027background:rgb(255, 255, 255); border:solid 0px rgb(255, 255, 255); border-radius:0px; padding:0px 0px 0px 1px;\u0027\u003e\u003cdiv id=\u0027text_slider\u0027 class=\u0027owl-carousel sa_owl_theme owl-pagination-true\u0027 data-slider-id=\u0027text_slider\u0027 style=\u0027visibility: visible;visibility:visible;\u0027\u003e\u003cdiv id=\u0027text_slider_slide01\u0027 class=\u0027sa_hover_container\u0027 data-hash=\u0027Introduction-to-Currency-Commodity-and-Government-Securities\u0027 style=\u0027padding:4.9% 5%; margin:0px 0%; background-color:rgb(255, 255, 255); min-height:400px; \u0027\u003e\u003ch2 style=\u0022text-align: left\u0022\u003e\u003cstrong\u003e1.1 \u003c/strong\u003e\u003cstrong\u003e\u003cb\u003eकरन्सी, कमोडिटी आणि सरकारी सिक्युरिटीजचा परिचय\u003c/b\u003e\u003c/strong\u003e\u003c/h2\u003e\u003cp\u003e\u003cimg fetchpriority=\u0022high\u0022 decoding=\u0022async\u0022 class=\u0022aligncenter wp-image-75884 size-full\u0022 src=\u0022https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/11/Introduction-to-Currency-Commodity-and-Government-Securities.png\u0022 alt=\u0022Introduction to Currency, Commodity and Government Securities\u0022 width=\u00221967\u0022 height=\u00221813\u0022 srcset=\u0022https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/11/Introduction-to-Currency-Commodity-and-Government-Securities.png 1967w, https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/11/Introduction-to-Currency-Commodity-and-Government-Securities-300x277.png 300w, https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/11/Introduction-to-Currency-Commodity-and-Government-Securities-1024x944.png 1024w, https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/11/Introduction-to-Currency-Commodity-and-Government-Securities-768x708.png 768w, https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/11/Introduction-to-Currency-Commodity-and-Government-Securities-1536x1416.png 1536w, https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/11/Introduction-to-Currency-Commodity-and-Government-Securities-50x46.png 50w, https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/11/Introduction-to-Currency-Commodity-and-Government-Securities-100x92.png 100w, https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/11/Introduction-to-Currency-Commodity-and-Government-Securities-150x138.png 150w\u0022 sizes=\u0022(max-width: 1967px) 100vw, 1967px\u0022 /\u003e\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003e\u003cb\u003eवरुण\u003c/b\u003e\u003c/strong\u003e: अहो ईशा, मी विविध ॲसेट क्लासविषयी वाचत होतो आणि थोडे गोंधळ झाला. मला मिळणारे स्टॉक, परंतु चलन, वस्तू आणि सरकारी सिक्युरिटीजशी काय डील आहे?\u003c/p\u003e\u003cdiv\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003e\u003cb\u003eइशा\u003c/b\u003e\u003c/strong\u003e: चांगला प्रश्न! हे सर्व व्यापक फायनान्शियल मार्केटचा भाग आहेत, परंतु प्रत्येक वेगळी भूमिका बजावते.\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003e\u003cb\u003eवरुण\u003c/b\u003e\u003c/strong\u003e: तर करन्सी मार्केट म्हणजे काय, हे फक्त फॉरेक्स ट्रेडिंग आहे का?\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003e\u003cb\u003eइशा\u003c/b\u003e\u003c/strong\u003e: अचूकपणे. करन्सी मार्केट किंवा फॉरेक्समध्ये एका देशाच्या करन्सीचा दुसऱ्या देशासाठी ट्रेडिंग करणे समाविष्ट आहे. हे जगातील सर्वात लिक्विड मार्केट आहे. विचार करा USD/INR किंवा EUR/USD.\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003e\u003cb\u003eवरुण\u003c/b\u003e\u003c/strong\u003e: समजले. आणि सोने आणि तेलासारख्या वस्तू, बरोबर?\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003e\u003cb\u003eइशा\u003c/b\u003e\u003c/strong\u003e: होय! कमोडिटीज हे कच्चा माल आहेत. व्यापारी जागतिक मागणी आणि पुरवठ्यावर आधारित त्यांना खरेदी आणि विक्री करतात. सोने, चांदी, कच्चे तेल, गहू आणि कापूस सारख्या कृषी उत्पादने या अंतर्गत येतात.\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003e\u003cb\u003eवरुण\u003c/b\u003e\u003c/strong\u003e: मजेदार. आणि सरकारी सिक्युरिटीज हे बॉण्ड्ससारखे आहेत का?\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003e\u003cb\u003eइशा\u003c/b\u003e\u003c/strong\u003e: स्पॉट ऑन. सरकारी सिक्युरिटीज हे पैसे उभारण्यासाठी सरकारद्वारे जारी केलेले कर्ज साधने आहेत. भारतात, आमच्याकडे टी-बिल, जी-सेक आणि सॉव्हरेन गोल्ड बाँड्स आहेत. त्यांना कमी-जोखीम मानले जाते.\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003e\u003cb\u003eवरुण\u003c/b\u003e\u003c/strong\u003e: तर चलनांचा जागतिक स्तरावर व्यापार केला जातो, वस्तू भौतिक वस्तू आहेत आणि सरकारी सिक्युरिटीज सरकारला लोन प्रमाणे आहेत?\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003e\u003cb\u003eइशा\u003c/b\u003e\u003c/strong\u003e: अचूकपणे! प्रत्येकाकडे स्वत:चे रिस्क-रिटर्न प्रोफाईल आहे आणि विविध प्रकारच्या इन्व्हेस्टर्सना अनुकूल आहे. ते कसे व्यापार केले जातात आणि त्यामध्ये कोण गुंतवणूक करतात याबद्दल सखोल माहिती घ्यायची आहे?\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003e\u003cb\u003eवरुण\u003c/b\u003e\u003c/strong\u003e: होय, चला उदाहरणांसह प्रत्येकाला खाली ब्रेक करूया !\u003c/p\u003e\u003cp\u003eचला स्पष्ट रोडमॅपसह हे मॉड्यूल सुरू करूया. आम्ही तीन विशिष्ट ॲसेट क्लास शोधू.\u003c/p\u003e\u003col\u003e\u003cli\u003eकरन्सी,\u003c/li\u003e\u003cli\u003eवस्तू, आणि\u003c/li\u003e\u003cli\u003eइंटरेस्ट रेट फ्यूचर्स.\u003c/li\u003e\u003c/ol\u003e\u003cp\u003eसर्वप्रथम आपण चलनांसह आमचा प्रवास सुरू करूया, ज्यामध्ये USD-INR, GBP-INR आणि INR-JPY सारख्या भारतात सक्रियपणे ट्रेड केलेल्या जोडींवर लक्ष केंद्रित केले जाते, तसेच EUR-USD, GBP-USD आणि USD-JPY सारख्या जागतिक पातळीवरील महत्त्वाच्या जोडींवर लक्ष केंद्रित करूया. हा सेक्शन अनेक प्रकरणांवर उघडेल, ज्यामुळे तुम्हाला पायाभूत बाबींविषयी मार्गदर्शन होईल. तुम्हाला कराराच्या वैशिष्ट्यांवर स्पष्टता मिळेल आणि इंटरेस्ट रेट फरक, चलनवाढीचे ट्रेंड, ट्रेड बॅलन्स आणि भौगोलिक राजकीय बदलांसह करन्सीच्या हालचालींना चालना देणार्‍या मॅक्रोइकॉनॉमिक फोर्सची मजबूत समज विकसित होईल.\u003c/p\u003e\u003cp\u003eपुढे, आम्ही समान संरचित दृष्टीकोनाचे अनुसरण करून आणि कृषी आणि गैर-कृषी दोन्ही श्रेणींमध्ये प्रमुख साधने सादर करून वस्तूंवर आपले लक्ष बदलू. हळदी, इलायची, मिरची आणि कापूस सारख्या कृषी-वस्तूंसह सोने, चांदी, झिंक, ॲल्युमिनियम, क्रूड ऑईल आणि नैसर्गिक गॅसच्या किंमतीवर काय प्रभाव पडतो हे येथे आम्ही शोधू. उदाहरणार्थ आम्ही किंमतीची यंत्रणा देखील समजू; आंतरराष्ट्रीय बेंचमार्कमधून देशांतर्गत सोन्याची किंमत कशी प्राप्त केली जाते जेणेकरून तुम्ही अधिक आत्मविश्वास आणि संदर्भासह कमोडिटी चार्टचा अर्थ लावू शकता.\u003c/p\u003e\u003cp\u003eशेवटी, आम्ही इंटरेस्ट रेट फ्यूचर्स (आयआरएफ) च्या विकसनशील जगाचा शोध घेऊ. हे करार, सॉव्हरेन बाँड्स आणि आरबीआयच्या लोन ऑपरेशन्सशी लिंक केलेले, एनएसई सारख्या प्लॅटफॉर्मवर ट्रेड केले जातात आणि मॅक्रो-ड्रिव्हन स्ट्रॅटेजीसाठी युनिक संधी ऑफर करतात. आम्ही प्रगती करत असताना, आम्ही बाँड ट्रेडिंग फ्रेमवर्कमध्ये देखील विचार करू शकतो आणि आयआरएफ विस्तृत आर्थिक वर्णनांमध्ये कसे फिट होतात हे तपासू शकतो.\u003c/p\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003cdiv id=\u0027text_slider_slide02\u0027 class=\u0027sa_hover_container\u0027 data-hash=\u0027Currency-Inequality\u0027 style=\u0027padding:4.9% 5%; margin:0px 0%; background-color:rgb(255, 255, 255); min-height:400px; \u0027\u003e\u003ch2 style=\u0022text-align: left\u0022\u003e\u003cstrong\u003e1.2 करन्सी असमानता\u003c/strong\u003e\u003c/h2\u003e\u003ch2\u003e\u003ca href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-content/uploads/2021/11/Live-collaboration-amico.svg\u0022\u003e\u003cimg decoding=\u0022async\u0022 class=\u0022style-svg aligncenter\u0022 src=\u0022https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/11/Live-collaboration-amico.svg\u0022 /\u003e\u003c/a\u003e\u003c/h2\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003e\u003cb\u003eवरुण:\u003c/b\u003e\u003c/strong\u003e इशा, मागील आठवड्यात विमानतळावर माझा सर्वात मोठा क्षण होता. मी दुबई टर्मिनल येथे कॉफी खरेदी करत होतो, फक्त एक नियमित कॅप्युसिनो आणि काउंटरवर असलेला व्यक्ती म्हणाला, ते 18 दिर्हम असेल.\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003e\u003cb\u003eइशा:\u003c/b\u003e\u003c/strong\u003e 18 दिर्हम्स? हे ₹400 सारखे आहे, बरोबर?\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003e\u003cb\u003eवरुण:\u003c/b\u003e\u003c/strong\u003e अचूकपणे! मी दुसऱ्यांदा पॉझ केले. घरी परत, मी त्याच गोष्टीसाठी कमाल ₹150 देय करू. माझी उद्देश्य म्हणणे होते \u0022हे खूप महाग आहे!\u0022 परंतु मला समजले की ते कॉफीबद्दल नाही. हे चलनाविषयी आहे.\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003e\u003cb\u003eइशा:\u003c/b\u003e\u003c/strong\u003e ही एक संबंधित क्षण आहे. आपण अनेकदा विसरतो की चलनाचे एक युनिट म्हणजे सर्वत्र एकच गोष्ट नाही. दिरहाम हे रुपये नाही आणि रुपया डॉलर नाही.\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003e\u003cb\u003eवरुण:\u003c/b\u003e\u003c/strong\u003e उजवा. सर्व करन्सी का समान नाहीत याचा मला विचार झाला? एक डॉलर एक रुपया किंवा एक दिर्हमच्या समान का असू शकत नाही?\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003e\u003cb\u003eइशा:\u003c/b\u003e\u003c/strong\u003e चांगला प्रश्न. हे समजून घेण्यासाठी, पैसे कसे विकसित झाले आहेत हे आपण पाहणे आवश्यक आहे.\u003c/p\u003e\u003ch3\u003e\u003cstrong\u003e\u003cb\u003eस्टेज 1- बार्टर एरा \u003c/b\u003e\u003c/strong\u003e\u003c/h3\u003e\u003cul\u003e\u003cli\u003eपैसे अस्तित्वात असण्यापूर्वी, व्यापार वाटाघाटी आणि आवश्यकतेचा विषय होता. प्राचीन बाजारपेठेत, लोक नाणी घेऊन आले नाहीत, परंतु वस्तू, धान्य, कापसाचे बंडल, पशुधन किंवा हँडमेड टूल्ससह. एखादी व्यक्ती गहूसाठी नवीन कापणी केलेल्या कापूसची देवाणघेवाण करू शकते किंवा पशुपालनास मदत करण्यासाठी ऑरेंज देऊ शकते.\u003c/li\u003e\u003cli\u003eप्रत्येक ट्रान्झॅक्शन परस्पर गरजेवर अवलंबून असते. जर एखाद्या ट्रेडरला दुसरा काय हवे असेल आणि त्याउलट, डील होऊ शकते. परंतु त्वरित समस्या उद्भवल्या. जर कोणाकडे डाळी असेल परंतु अर्ध्या गायची आवश्यकता असेल तर काय होईल? पशुधनाला अचूकपणे विभाजित करण्याचा कोणताही मार्ग नव्हता आणि विविध वस्तूंच्या मूल्याची तुलना करण्यासाठी कोणतेही मानक उपाय नव्हते. ट्रेड अकार्यक्षम झाला.\u003c/li\u003e\u003cli\u003eलोकांना अनेकदा लांब अंतराचा प्रवास करावा लागला, मोठ्या वस्तू बाळगायच्या होत्या, त्यांना जे ऑफर करायचे होते ते अचूकपणे शोधण्याची आशा होती. विभाजन आणि जुळणार्‍या गरजांच्या आव्हानाचा अभाव अर्थव्यवस्था वाढल्यामुळे विभाजन अशक्य बनले.\u003c/li\u003e\u003cli\u003eशेवटी, समुदायांनी पोर्टेबल, डिव्हिजिबल आणि सार्वत्रिकरित्या स्वीकारलेल्या अधिक व्यावहारिक उपाय शोधण्यास सुरुवात केली. या शोधामुळे सोने आणि चांदी यासारख्या धातूंचा वापर झाला, ज्यामुळे बदल्यात नवीन युगाची सुरुवात झाली.\u003c/li\u003e\u003c/ul\u003e\u003ch3\u003e\u003cstrong\u003e\u003cb\u003eस्टेज 2- जेव्हा मेटल पैसे बनले\u003c/b\u003e\u003c/strong\u003e\u003c/h3\u003e\u003cul\u003e\u003cli\u003eव्यापाराचा विस्तार आणि समुदाय वाढल्यामुळे, बाजाराची अकार्यक्षमता दुर्लक्ष करणे अशक्य झाले. लोकांना संयोजनेवर किंवा तडजोडीवर अवलंबून नसलेल्या मूल्याची देवाणघेवाण करण्याचा मार्ग आवश्यक आहे. सर्च युनिव्हर्सल मीडियमसाठी सुरू झाला, असे काहीतरी जे मूल्य दर्शवू शकते, स्टोअर मूल्य आणि व्यवहार सुलभ करू शकते. पहिल्यांदा, अन्नधान्ये, शेल्स आणि अगदी पशुवैद्यकीय सोसायटींचा प्रयोग केला. परंतु या मर्यादा होत्या, ते खराब झाले, गुणवत्तेमध्ये बदल झाले किंवा सहजपणे विभाजित केले जाऊ शकले नाहीत. शेवटी, धातूंकडे लक्ष दिले.\u003c/li\u003e\u003cli\u003eस्पष्ट विजेते म्हणून सोने आणि चांदी उदयास आली. ते टिकाऊ, विभाज्य, पोर्टेबल आणि मौल्यवान असण्यासाठी दुर्मिळ होते. ट्रेडर्स आता चांदीच्या नाण्यांसह मार्केटप्लेसमध्ये जाऊ शकतात आणि मसाले, वस्त्रोद्योग किंवा पशुवैद्यकांसह बाहेर जाऊ शकतात. शतकांपासून, वस्तूंसाठी धातूची थेट देवाणघेवाण नियम बनली. गुजरातमधील मर्चंट पर्शियाच्या ट्रेडरला रेशीम विकू शकतात आणि त्याबदल्यात सोने प्राप्त करू शकतात.\u003c/li\u003e\u003cli\u003eपरंतु व्यापार नेटवर्कचा विस्तार झाल्याने आणि संपत्ती जमा झाल्यानंतर, मोठ्या प्रमाणात धातू बाळगणे धोकादायक ठरले. त्यामुळे लोकांनी त्यांचे सोने आणि चांदी सुरक्षित वॉल्टमध्ये जमा करणे सुरू केले, अनेकदा विश्वसनीय मर्चंट किंवा लवकरच्या संस्थांद्वारे चालविले जाते आणि त्याबद्दल कागदपत्रांची पावती प्राप्त केली. ही पावत्या केवळ प्लेसहोल्डर्स नव्हतीत ते मूल्याचे वचन बनले.\u003c/li\u003e\u003cli\u003eलवकरच, हे पेपर नोट्स करन्सी म्हणून सर्क्युलेट होणे सुरू झाले. जर पावतीने सांगितले की त्याला 100 ग्रॅम सोने समर्थित आहे, तर त्याचा वापर धातूला कधीही स्पर्श न करता वस्तू खरेदी करण्यासाठी केला जाऊ शकतो. ट्रस्ट धातूपासूनच ते धारण केलेल्या संस्थेकडे स्थानांतरित झाले.\u003c/li\u003e\u003cli\u003eकालांतराने, हे वॉल्ट्स बँकांमध्ये विकसित झाले आणि प्राप्ती करन्सीमध्ये बदलल्या, आता केवळ सोन्याद्वारे समर्थित नाही, तर सरकार आणि केंद्रीय बँकांच्या विश्वसनीयतेद्वारे. ही नवीन प्रकरणाची सुरुवात होती: जिथे भौतिक मालमत्तेतून प्रतीकात्मक ट्रस्टकडे मूल्य हलवले गेले आणि आधुनिक आर्थिक प्रणालींचा पाया शांतपणे ठेवला गेला.\u003c/li\u003e\u003c/ul\u003e\u003ch3\u003e\u003cstrong\u003e\u003cb\u003eस्टेज 3- धातूपासून आर्थिक ट्रस्टपर्यंत\u003c/b\u003e\u003c/strong\u003e\u003c/h3\u003e\u003cul\u003e\u003cli\u003eदेशांतर्गत अर्थव्यवस्था परिपक्व झाल्यामुळे, व्यापाराने सीमा पार करण्यास सुरुवात केली. व्यापाऱ्यांना समजले की स्थानिकरित्या सर्वकाही उत्पादन करणे अकार्यक्षम होते, तुलनात्मक फायद्यांसह प्रदेशांमधून वस्तू आयात करणे चांगले आर्थिक अर्थ बनवले. परंतु आंतरराष्ट्रीय व्यापारासह एक नवीन आव्हान आले: विविध चलनांसह देशांमध्ये देयके कसे सेटल करावे.\u003c/li\u003e\u003cli\u003eकोणतेही युनिव्हर्सल माध्यम नव्हते आणि परदेशी चलनांवर विश्वास मर्यादित होता. याचे निराकरण करण्यासाठी, देशांनी त्यांच्या करन्सीला सामान्य संदर्भ म्हणजेच सोन्यासाठी लँक करणे सुरू केले. 19 व्या शतकाच्या उत्तरार्धात, सोने जागतिक बेंचमार्क बनले होते. प्रत्येक देशाने सोन्याच्या निश्चित प्रमाणात त्याच्या चलनाचे मूल्य परिभाषित केले आहे. गोल्ड स्टँडर्ड म्हणून ओळखल्या जाणार्‍या या सिस्टीमने व्यापारी आणि सरकारांना करन्सी आत्मविश्वासाने रूपांतरित करण्याची परवानगी दिली, प्रत्येक युनिटला मूर्त मालमत्तेद्वारे पाठिंबा दिला गेला आहे हे जाणून घेतले.\u003c/li\u003e\u003cli\u003eतथापि, जगात 20 व्या शतकात प्रवेश केल्याप्रमाणे, भौगोलिक राजकीय तणाव जागतिक युद्ध, आर्थिक मंदी आणि शिफ्टिंग अलायन्सने जागतिक स्थिरता विस्कळीत केली. अधिक समन्वित आर्थिक चौकटीची आवश्यकता तातडीने झाली. 1944 मध्ये, नवीन सिस्टीम डिझाईन करण्यासाठी ब्रेटन वुड्स, न्यू हॅम्पशायरमध्ये 44 देशांचे प्रतिनिधी एकत्रित झाले.\u003c/li\u003e\u003cli\u003eपरिणाम हे ब्रेटन वुड्स सिस्टीम (बीडब्ल्यूएस) होते जे एक हायब्रिड मॉडेल आहे जिथे जागतिक चलन यूएस डॉलरशी जोडले गेले होते आणि डॉलरला स्वत: सोन्याने पाठिंबा दिला होता. यामुळे जगाला आंतरराष्ट्रीय व्यापारासाठी एकच संदर्भ बिंदू मिळाला. डॉलरच्या तुलनेत संकुचित बँडमध्ये (\u0026#177; 1%) त्यांचे विनिमय दर राखण्यास सहमती दर्शविली, जे निश्चित दराने सोन्यामध्ये रूपांतरित केले गेले.\u003c/li\u003e\u003cli\u003eडॉलरला सोन्याच्या पाठिंब्याने आणि जागतिक स्तरावर स्वीकारलेल्यासह, ते डी-फॅक्टो आंतरराष्ट्रीय चलन बनले. क्रॉस-बॉर्डर ट्रान्झॅक्शन सुलभ करण्यासाठी यूएसडी मध्ये ट्रेड, इन्व्हेस्टमेंट आणि रिझर्व्हचा वर्द्धन वाढत होता. परंतु कालांतराने, आर्थिक दबावाखाली सिस्टीम तणावग्रस्त झाली आहे. विकसित देशांनी निश्चित विनिमय दराच्या कठोरतेवर प्रश्न उचलण्यास सुरुवात केली. जागतिक भांडवलाचा प्रवाह वाढला आणि देशांतर्गत प्राधान्ये बदलल्यामुळे, देशांनी हळूहळू ब्रेटन वुड्स फ्रेमवर्कमधून बाहेर पडले. 1970 च्या सुरुवातीला, गोल्ड बॅकिंग काढून टाकण्यात आले आणि जग फ्लोटिंग एक्सचेंज रेट्समध्ये बदलले.\u003c/li\u003e\u003cli\u003eआज, देशाची राजकीय स्थिरता, आर्थिक कामगिरी, इंटरेस्ट रेट्स आणि जागतिक दृष्टीकोनाद्वारे प्रभावित मार्केट फोर्सद्वारे करन्सी मूल्य निर्धारित केले जातात. गोल्ड स्टँडर्ड इतिहास असू शकते, परंतु त्याचा वारसा आम्हाला विश्वास, मूल्य आणि आंतरराष्ट्रीय व्यापार समजून घेण्याच्या मार्गाने राहतो.\u003c/li\u003e\u003c/ul\u003e\u003c/div\u003e\u003cdiv id=\u0027text_slider_slide03\u0027 class=\u0027sa_hover_container\u0027 data-hash=\u0027The-Global-Currency-Market-A-Borderless-Engine-of-Trade\u0027 style=\u0027padding:4.9% 5%; margin:0px 0%; background-color:rgb(255, 255, 255); min-height:400px; \u0027\u003e\u003ch2 style=\u0022text-align: left\u0022\u003e\u003cstrong\u003e1.3 \u003c/strong\u003e\u003cstrong\u003e\u003cb\u003eग्लोबल करन्सी मार्केट: ट्रेडचे सीमाहीन इंजिन\u003c/b\u003e\u003c/strong\u003e\u003c/h2\u003e\u003cp\u003e\u003ca href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-content/uploads/2021/11/Financial-data-rafiki.svg\u0022\u003e\u003cimg decoding=\u0022async\u0022 class=\u0022style-svg aligncenter\u0022 src=\u0022https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/11/Financial-data-rafiki.svg\u0022 /\u003e\u003c/a\u003e\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003e\u003cb\u003eवरुण:\u003c/b\u003e\u003c/strong\u003e  इशा, मी दररोज फॉरेक्स मार्केट ट्रिलियन डॉलर्सची ट्रेड कशी करते याबद्दल वाचत होतो. काही देशांच्या जीडीपीपेक्षा हे अधिक आहे! हे कसे शक्य आहे?\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003e\u003cb\u003eइशा:\u003c/b\u003e\u003c/strong\u003e हे जंगली आहे, बरोबर? करन्सी ट्रेडिंगचे आकर्षक स्केल मनमोहक आहे. परंतु जेव्हा तुम्हाला ग्लोबल आणि नॉन-स्टॉप मार्केट कसे आहे हे समजते तेव्हा हे अर्थपूर्ण ठरते. स्टॉक एक्सचेंजप्रमाणेच, फॉरेक्स झोपत नाही.\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003e\u003cb\u003eवरुण:\u003c/b\u003e\u003c/strong\u003e प्रतीक्षा करा, म्हणजे ते 24/7 चालते का?\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003e\u003cb\u003eइशा:\u003c/b\u003e\u003c/strong\u003e खूपच! हे सिडनी, त्यानंतर टोकियो, मुंबई, लंडन आणि शेवटी न्यूयॉर्कमध्ये सूर्यप्रारंभाचे अनुसरण करते. टाइम न्यूयॉर्क बंद झाल्यानंतर, सिडनी यापूर्वीच जागत आहे. हे संपूर्ण टाइम झोनमध्ये रिले रेस प्रमाणे आहे.\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003e\u003cb\u003eवरुण:\u003c/b\u003e\u003c/strong\u003e हे आकर्षक आहे. तर खरं तर हे सर्व पैसे कोण आहेत? फक्त मोठी बँक?\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003e\u003cb\u003eइशा:\u003c/b\u003e\u003c/strong\u003e केवळ बँकच नाही. हे मिक्स-सेंट्रल बँक, कॉर्पोरेशन्स, रिटेल ट्रेडर्स, अगदी करन्सी एक्सचेंज करणारे पर्यटक आहेत. प्रत्येकजण एक भाग बजावतो आणि त्यामुळेच मार्केटला इतके लिक्विड आणि डायनॅमिक बनवते.\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003e\u003cb\u003eवरुण:\u003c/b\u003e\u003c/strong\u003e ओके, आता मी उत्सुक आहे. हे मार्केट टिक काय बनवते? हे इतके मोठे का आहे?\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003e\u003cb\u003eइशा:\u003c/b\u003e\u003c/strong\u003e चांगला प्रश्न. चला त्यामध्ये जाणून घेऊया.\u003c/p\u003e\u003cp\u003eआंतरराष्ट्रीय चलन बाजारपेठेचा स्केल आश्चर्यकारक आणि वाढत आहे. एप्रिल 2025 पर्यंत, बँक फॉर इंटरनॅशनल सेटलमेंट (BIS) नुसार, ग्लोबल फॉरेक्स मार्केटमध्ये सरासरी दैनंदिन ट्रेडिंग वॉल्यूम $9.6 ट्रिलियन पर्यंत पोहोचला आहे. हे दृष्टीकोनातून सांगण्यासाठी, हा आकडा अनेक मोठ्या अर्थव्यवस्थांच्या वार्षिक जीडीपीपेक्षा जास्त आहे आणि तो दररोज व्यापार केला जातो.\u003c/p\u003e\u003ch3\u003e\u003cstrong\u003e\u003cb\u003eतर या मोठ्या प्रमाणात काय चालवते?\u003c/b\u003e\u003c/strong\u003e\u003c/h3\u003e\u003cp\u003eफॉरेक्स मार्केटची रचना आणि लय यामध्ये उत्तर आहे. इक्विटी मार्केटच्या विपरीत, जे निश्चित तासांमध्ये आणि केंद्रीकृत एक्सचेंजमध्ये काम करतात, करन्सी मार्केट विकेंद्रित आणि सतत आहे. हे सिडनीमध्ये सूर्याच्या उद्घाटनानंतर, टोकियो, सिंगापूर, मुंबई, दुबई, लंडन आणि शेवटी न्यूयॉर्कमधून पुन्हा पुन्हा पुन्हा पुन्हा पुन्हा पुन्हा पुन्हा पुन्हा सुरू करण्यापूर्वी. हे 24-तास सायकल आठवड्यात पाच ते सहा दिवस चालते, हे सुनिश्चित करते की करन्सी ट्रेडिंग कधीही खरोखरच झोपत नाही.\u003c/p\u003e\u003cp\u003eभारत, मजेदारपणे, धोरणात्मक वेळेच्या झोनमध्ये आहे. दक्षिण-पूर्व आशियाई बाजारपेठ आणि लंडन आणि फ्रँकफर्ट सारख्या युरोपियन फायनान्शियल हबसह त्याचे ट्रेडिंग तास ओव्हरलॅप होते. हे ओव्हरलॅप ॲक्टिव्हिटीची व्हायब्रंट विंडो तयार करते, विशेषत: आशियाई आणि युरोपियन सत्रांमध्ये संक्रमणादरम्यान.\u003c/p\u003e\u003ch3\u003e\u003cstrong\u003e\u003cb\u003eफॉरेक्स मार्केटमध्ये कोण ट्रेड करतो?\u003c/b\u003e\u003c/strong\u003e\u003c/h3\u003e\u003cp\u003eस्टॉक मार्केटच्या विपरीत, फॉरेक्स हे केवळ इन्व्हेस्टर आणि स्पेक्युलेटरचे प्लेग्राऊंड नाही. ही मल्टी-पार्टिसिपंट इकोसिस्टीम आहे, ज्यामध्ये समाविष्ट आहे:\u003c/p\u003e\u003cul\u003e\u003cli\u003e\u003cb\u003e\u003c/b\u003e\u003cstrong\u003e\u003cb\u003eसेंट्रल बँक्स:\u003c/b\u003e\u003c/strong\u003eकरन्सी रिझर्व्ह आणि चलनविषयक धोरण व्यवस्थापित करणे\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cb\u003e\u003c/b\u003e\u003cstrong\u003e\u003cb\u003eकॉर्पोरेट:\u003c/b\u003e\u003c/strong\u003eपरदेशी महसूल किंवा आयात/निर्यात एक्सपोजर हेजिंग\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cb\u003e\u003c/b\u003e\u003cstrong\u003e\u003cb\u003eव्यावसायिक बँका:\u003c/b\u003e\u003c/strong\u003eक्लायंट ट्रान्झॅक्शन आणि मालकी ट्रेडिंग सुलभ करणे\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cb\u003e\u003c/b\u003e\u003cstrong\u003e\u003cb\u003eरिटेल ट्रेडर्स: \u003c/b\u003e\u003c/strong\u003eकरन्सीच्या हालचालींवर अंदाज\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cb\u003e\u003c/b\u003e\u003cstrong\u003e\u003cb\u003eप्रवासी आणि पर्यटक\u003c/b\u003e\u003c/strong\u003e: वैयक्तिक वापरासाठी चलनाची देवाणघेवाण\u003c/li\u003e\u003c/ul\u003e\u003cp\u003eप्रत्येक सहभागी वेगवेगळ्या हेजिंग, सेटलमेंट, अटकळ किंवा कन्व्हर्जनसह मार्केटमध्ये प्रवेश करतो परंतु एकत्रितपणे, ते मोठ्या लिक्विडिटीमध्ये योगदान देतात.\u003c/p\u003e\u003ch3\u003e\u003cstrong\u003e\u003cb\u003eवॉल्यूम इतके मोठे का आहेत?\u003c/b\u003e\u003c/strong\u003e\u003c/h3\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003e\u003cb\u003eदोन प्रमुख कारणे:\u003c/b\u003e\u003c/strong\u003e\u003c/p\u003e\u003col\u003e\u003cli\u003e\u003cb\u003e\u003c/b\u003e\u003cstrong\u003e\u003cb\u003eलिव्हरेज\u003c/b\u003e\u003c/strong\u003e: फॉरेक्स ट्रेडिंगमध्ये अनेकदा उच्च लिव्हरेजचा समावेश होतो, म्हणजे ट्रेडर्स तुलनेने लहान भांडवलासह मोठ्या पोझिशन्सवर नियंत्रण करू शकतात. यामुळे ट्रेड्सचे नोशनल मूल्य वाढते.\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cb\u003e\u003c/b\u003e\u003cstrong\u003e\u003cb\u003eग्लोबल युटिलिटी\u003c/b\u003e\u003c/strong\u003e: करन्सी हे आंतरराष्ट्रीय व्यापार, प्रवास आणि गुंतवणूकीचे जीवनरक्त आहे. प्रत्येक क्रॉस-बॉर्डर व्यवहारामध्ये वस्तूंची शिपमेंट असो किंवा कॉफी खरेदी करणाऱ्या पर्यटकांमध्ये करन्सी एक्सचेंजचा समावेश होतो.\u003c/li\u003e\u003c/ol\u003e\u003ch3\u003e\u003cstrong\u003e\u003cb\u003eसीमेशिवाय बाजार\u003c/b\u003e\u003c/strong\u003e\u003c/h3\u003e\u003cp\u003eफॉरेक्ससाठी कोणतेही जागतिक एक्सचेंज नाही. बँक, ब्रोकर्स आणि इलेक्ट्रॉनिक प्लॅटफॉर्मच्या नेटवर्कद्वारे ट्रान्झॅक्शन ओव्हर-काउंटर (ओटीसी) होतात. भारतात, एनएसई आणि आरबीआय सारख्या संस्था देशांतर्गत फॉरेक्स ऑपरेशन्स सुलभ करतात, परंतु जागतिक स्तरावर, मार्केट ही द्रव माहिती आहे आणि सर्व महाद्वीपांमध्ये अखंडपणे ऑर्डर प्रवाहित होते.\u003c/p\u003e\u003cp\u003eही विकेंद्रित रचना फॉरेक्स लवचिक, प्रतिसादात्मक आणि खरोखरच जागतिक बाजारपेठ बनवते जे वास्तविक वेळेत आंतरराष्ट्रीय अर्थशास्त्राच्या धडपडांना प्रतिबिंबित करते.\u003c/p\u003e\u003c/div\u003e\u003cdiv id=\u0027text_slider_slide04\u0027 class=\u0027sa_hover_container\u0027 data-hash=\u0027Currency-Pairs-and-Quotes\u0027 style=\u0027padding:4.9% 5%; margin:0px 0%; background-color:rgb(255, 255, 255); min-height:400px; \u0027\u003e\u003ch2 style=\u0022text-align: left\u0022\u003e\u003cstrong\u003e1.4 \u003c/strong\u003e\u003cstrong\u003e\u003cb\u003eकरन्सी पेअर्स आणि कोट्स\u003c/b\u003e\u003c/strong\u003e\u003c/h2\u003e\u003ch3 style=\u0022text-align: left\u0022\u003e\u003cstrong\u003e\u003ca href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-content/uploads/2021/11/Credit-card-rafiki-1.svg\u0022\u003e\u003cimg decoding=\u0022async\u0022 class=\u0022style-svg aligncenter\u0022 src=\u0022https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/11/Credit-card-rafiki-1.svg\u0022 /\u003e\u003c/a\u003e\u003c/strong\u003e\u003c/h3\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003e\u003cb\u003eवरुण:\u003c/b\u003e\u003c/strong\u003e तुम्हाला माहित आहे, मला फॉरेक्स विषयी अधिक माहिती आहे, अधिक मला समजते की ते केवळ चार्ट आणि नंबरविषयी नाही.\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003e\u003cb\u003eइशा:\u003c/b\u003e\u003c/strong\u003e बरोबर. देश कसे इंटरॲक्ट-ट्रेड, राजकारण, अगदी पर्यटन यासारखे आहेत हे डिकोडिंग करणे. प्रत्येक करन्सी मूव्ह स्टोरी सांगते.\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003e\u003cb\u003eवरुण:\u003c/b\u003e\u003c/strong\u003e म्हणूनच ते इतके जिवंत वाटते. जसे की, युरोपमधील भाषण देखील आशियातून पसरू शकते.\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003e\u003cb\u003eइशा:\u003c/b\u003e\u003c/strong\u003e अचूकपणे. आणि हे रिपल वाचण्यासाठी, करन्सी कशी जोडली जातात हे तुम्हाला समजून घेणे आवश्यक आहे. त्याठिकाणीच वास्तविक अर्थघटन सुरू होते.\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003e\u003cb\u003eवरुण:\u003c/b\u003e\u003c/strong\u003e तर जोडी केवळ किंमत नाही - हे एक संबंध आहे का?\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003e\u003cb\u003eइशा:\u003c/b\u003e\u003c/strong\u003e येप. आणि एकदा का तुम्हाला ते समजले की, तुम्ही ते फक्त गणित म्हणून पाहणे थांबवता. हे अर्थव्यवस्थांदरम्यान संवाद बनते.\u003c/p\u003e\u003cp\u003eकरन्सी ट्रेडिंगमध्ये, तुम्ही कधीही आयसोलेशनमध्ये एकच करन्सी खरेदी किंवा विक्री करत नाही-तुम्ही नेहमीच जोडीसह डील करता. ही जोडी दोन वेगवेगळ्या करन्सी दरम्यान विनिमय दर दर्शविते. फॉरमॅट सामान्यपणे असे दिसते:\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003e\u003cb\u003eबेस करन्सी / कोट करन्सी = एक्सचेंज रेट\u003c/b\u003e\u003c/strong\u003e\u003cstrong\u003e\u003cb\u003e. \u003c/b\u003e\u003c/strong\u003e\u003c/p\u003e\u003cp\u003eबेस करन्सी हे रेफरन्स पॉईंट आहे आणि नेहमीच एक युनिट म्हणून विचारात घेतले जाते. कोट करन्सी तुम्हाला बेस करन्सीचे एक युनिट खरेदी करण्यासाठी किती आवश्यक आहे हे सांगते. उदाहरणार्थ, जर आम्ही जोडी GBP/INR=105 पाहू, तर याचा अर्थ असा की एक ब्रिटीश पाउंड ₹105 च्या समतुल्य आहे. येथे, GBP हे बेस करन्सी आहे आणि ₹ हे कोट करन्सी आहे. त्यामुळे जर तुम्ही रुपयांसाठी पाउंड एक्स्चेंज करीत असाल तर हा रेट तुम्हाला सांगतो की प्रत्येक पाउंडसाठी तुम्हाला किती रुपये मिळतील.\u003c/p\u003e\u003cp\u003eचला दुसरे उदाहरण घेऊया: JPY/AUD=0.0095. याचा अर्थ असा की एक जपानी येन 0.0095 ऑस्ट्रेलियन डॉलर्सचे आहे. दुसऱ्या शब्दांमध्ये, तुम्हाला 1 एयूडी मिळवण्यासाठी जवळपास 105 येनची आवश्यकता असेल. इंटरेस्ट रेट बदल, भौगोलिक राजकीय विकास, ट्रेड बॅलन्स आणि इन्व्हेस्टरची भावना यासारख्या मार्केट फोर्समुळे हे एक्स्चेंज रेट्स सातत्याने बदलत आहेत. EUR/INR, USD/SGD किंवा CAD/JPY सारख्या करन्सी पेअर्सचा जागतिक बाजारपेठेत सक्रियपणे व्यापार केला जातो, प्रत्येक दोन अर्थव्यवस्थांदरम्यान गतिशील संबंध दर्शविते. फॉरेक्स मार्केटमध्ये प्रवेश करणाऱ्या कोणासाठी ही संरचना समजून घेणे महत्त्वाचे आहे, कारण ते किंमतीच्या हालचालींचे विश्लेषण करण्यासाठी आणि माहितीपूर्ण ट्रेडिंग निर्णय घेण्यासाठी पाया तयार करते.\u003c/p\u003e\u003c/div\u003e\u003cdiv id=\u0027text_slider_slide05\u0027 class=\u0027sa_hover_container\u0027 data-hash=\u0027Key-Takeaways\u0027 style=\u0027padding:4.9% 5%; margin:0px 0%; background-color:rgb(255, 255, 255); min-height:400px; \u0027\u003e\u003ch2 style=\u0022text-align: left\u0022\u003e\u003cstrong\u003e1.5 की-टेकअवेज\u003c/strong\u003e\u003c/h2\u003e\u003ch3 style=\u0022text-align: left\u0022\u003e\u003cstrong\u003e\u003ca href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-content/uploads/2021/11/Credit-card-rafiki-1.svg\u0022\u003e\u003cimg decoding=\u0022async\u0022 class=\u0022style-svg aligncenter\u0022 src=\u0022https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/11/Credit-card-rafiki-1.svg\u0022 /\u003e\u003c/a\u003e\u003c/strong\u003e\u003c/h3\u003e\u003cul\u003e\u003cli\u003e\u003cstrong\u003eतीन कोर ॲसेट क्लासेस:\u003c/strong\u003e प्रकरण आर्थिक बाजाराचे विशिष्ट परंतु परस्पर जोडलेले घटक म्हणून चलन, वस्तू आणि सरकारी सिक्युरिटीज सादर करते.\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cstrong\u003eफॉरेक्स मार्केट स्केल:\u003c/strong\u003e एप्रिल 2025 पर्यंत, ग्लोबल फॉरेक्स मार्केट दररोज सरासरी $9.6 ट्रिलियन ट्रेड करते, ज्यामुळे ते जगातील सर्वात मोठे आणि सर्वात लिक्विड फायनान्शियल मार्केट बनते.\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cstrong\u003e24-तास ट्रेडिंग सायकल\u003c/strong\u003e: स्टॉक मार्केटच्या विपरीत, फॉरेक्स सिडनीपासून न्यू यॉर्कपर्यंत जागतिक वेळेच्या झोनमध्ये सातत्याने कार्य करते- अखंड, सीमा-रहित ट्रेडिंग वातावरण तयार करते.\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cstrong\u003eभारताचे धोरणात्मक टाइम झोन\u003c/strong\u003e: आशियाई आणि युरोपियन दोन्ही मार्केटसह ओव्हरलॅपिंग ट्रेडिंग तासांचा भारताला फायदा होतो, ज्यामुळे ते जागतिक चलन प्रवाहात प्रमुख सहभागी बनते.\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cstrong\u003eफॉरेक्समध्ये सहभागी:\u003c/strong\u003e फॉरेक्स इकोसिस्टीममध्ये सेंट्रल बँक, कमर्शियल बँक, कॉर्पोरेशन, रिटेल ट्रेडर आणि प्रवाशांचा समावेश होतो-प्रत्येकी हेजिंग, स्पेक्युलेशन किंवा कन्व्हर्जन यासारख्या विविध उद्देशांसह.\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cstrong\u003eलिव्हरेज आणि लिक्विडिटी\u003c/strong\u003e: फॉरेक्समध्ये उच्च लाभ ट्रेडर्सना लहान भांडवलासह मोठ्या पोझिशन्सवर नियंत्रण ठेवण्याची परवानगी देते, जे मार्केटच्या मोठ्या प्रमाणात आणि लिक्विडिटीमध्ये योगदान देते.\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cstrong\u003eपैशाचा विकास:\u003c/strong\u003e पैशाचा प्रवास बार्टर सिस्टीम पासून ते धातू-आधारित व्यापार, सोन्याद्वारे समर्थित कागद चलनापर्यंत आणि शेवटी विश्वास आणि आर्थिक शक्तीवर आधारित आजच्या फिएट चलनांमध्ये आहे.\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cstrong\u003eब्रेटन वुड्स आणि यूएसडी डॉमिनन्स\u003c/strong\u003e: ब्रेटन वुड्स सिस्टीमने जागतिक चलनांचा अंदाज अमेरिकन डॉलरपर्यंत ठेवला, ज्याला जगातील रिझर्व्ह करन्सी म्हणून गोल्ड-स्थापित यूएसडी द्वारे पाठिंबा दिला गेला.\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cstrong\u003eकरन्सी पेअर्सचे स्पष्टीकरण:\u003c/strong\u003e करन्सी नेहमीच जोडींमध्ये ट्रेड केली जातात (उदा., यूएसडी/INR), जिथे एक्सचेंज रेट्स निर्धारित करण्यासाठी कोट करन्सी सापेक्ष बेस करन्सीची तुलना केली जाते.\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cstrong\u003eएक्सचेंज रेट डायनॅमिक्स:\u003c/strong\u003e इंटरेस्ट रेट्स, महागाई, ट्रेड बॅलन्स आणि भौगोलिक इव्हेंट्स यासारख्या मॅक्रोइकॉनॉमिक घटकांमुळे करन्सी मूल्यांमध्ये चढउतार होतो- फॉरेक्स विश्लेषण जटिल आणि आवश्यक दोन्ही.\u003c/li\u003e\u003c/ul\u003e\u003c/div\u003e\u003cdiv id=\u0027text_slider_slide06\u0027 class=\u0027sa_hover_container\u0027 data-hash=\u0027Fun-Takeaways\u0027 style=\u0027padding:4.9% 5%; margin:0px 0%; background-color:rgb(255, 255, 255); min-height:400px; \u0027\u003e\u003ch2 style=\u0022text-align: left\u0022\u003e\u003cstrong\u003e1.6 मजेदार कृती\u003c/strong\u003e\u003c/h2\u003e\u003ch3 style=\u0022text-align: left\u0022\u003e\u003cstrong\u003e\u003ca href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-content/uploads/2021/11/Credit-card-rafiki-1.svg\u0022\u003e\u003cimg decoding=\u0022async\u0022 class=\u0022style-svg aligncenter\u0022 src=\u0022https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/11/Credit-card-rafiki-1.svg\u0022 /\u003e\u003c/a\u003e\u003c/strong\u003e\u003c/h3\u003e\u003ch3 style=\u0022text-align: left\u0022\u003e\u003cstrong\u003e\u003cb\u003eफन ॲक्टिव्हिटी\u003c/b\u003e\u003c/strong\u003e: “परिस्थितीशी ॲसेट जुळवा”\u003c/h3\u003e\u003cp\u003eरोजच्या पाच परिस्थिती खालीलप्रमाणे आहेत. तुमचे कार्य प्रत्येकाला सर्वात संबंधित ॲसेट श्रेणीशी जुळणे आहे: करन्सी, कमोडिटी किंवा सरकारी सुरक्षा.\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003e\u003cb\u003eपरिदृश्य:\u003c/b\u003e\u003c/strong\u003e\u003c/p\u003e\u003col\u003e\u003cli\u003eमुंबईतील ज्वेलरला दिवाळीपूर्वी सोन्याच्या वाढत्या किंमतीपासून बचाव करायचा आहे.\u003c/li\u003e\u003cli\u003eचेन्नईमधील निर्यातदाराला युरोमध्ये पेमेंट प्राप्त होते आणि युआर-INR चढ-उतारांपासून संरक्षण करायचे आहे.\u003c/li\u003e\u003cli\u003eपुण्यातील निवृत्त शिक्षकाला पुढील 20 वर्षांसाठी नियमित इंटरेस्ट इन्कमसह सुरक्षित इन्व्हेस्टमेंट हवी आहे.\u003c/li\u003e\u003cli\u003eसूरतमधील टेक्सटाईल उत्पादक पावसाळ्यात कॉटनच्या किंमतीच्या अस्थिरतेविषयी चिंतित आहे.\u003c/li\u003e\u003cli\u003eदिल्लीतील एक पर्यटक टोकियो विमानतळावर जपानी येनसाठी रुपयांची देवाणघेवाण करीत आहे.\u003c/li\u003e\u003c/ol\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003e\u003cb\u003eमॅच ॲसेट क्लास:\u003c/b\u003e\u003c/strong\u003e\u003c/p\u003e\u003ctable style=\u0022height: 337px\u0022 width=\u0022561\u0022\u003e\u003ctbody\u003e\u003ctr\u003e\u003ctd\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003e\u003cb\u003eपरिस्थिती\u003c/b\u003e\u003c/strong\u003e\u003c/p\u003e\u003c/td\u003e\u003ctd\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003e\u003cb\u003eॲसेट क्लास\u003c/b\u003e\u003c/strong\u003e\u003c/p\u003e\u003c/td\u003e\u003c/tr\u003e\u003ctr\u003e\u003ctd\u003e\u003cp style=\u0022text-align: left\u0022\u003e1\u003c/p\u003e\u003c/td\u003e\u003ctd style=\u0022text-align: left\u0022\u003e\u003cp\u003eकमोडिटी\u003c/p\u003e\u003c/td\u003e\u003c/tr\u003e\u003ctr\u003e\u003ctd\u003e\u003cp\u003e2\u003c/p\u003e\u003c/td\u003e\u003ctd\u003e\u003cp\u003eकरन्सी\u003c/p\u003e\u003c/td\u003e\u003c/tr\u003e\u003ctr\u003e\u003ctd\u003e\u003cp\u003e3\u003c/p\u003e\u003c/td\u003e\u003ctd\u003e\u003cp\u003eसरकारी सुरक्षा\u003c/p\u003e\u003c/td\u003e\u003c/tr\u003e\u003ctr\u003e\u003ctd\u003e\u003cp\u003e4\u003c/p\u003e\u003c/td\u003e\u003ctd\u003e\u003cp\u003eकमोडिटी\u003c/p\u003e\u003c/td\u003e\u003c/tr\u003e\u003ctr\u003e\u003ctd style=\u0022text-align: left\u0022\u003e\u003cp\u003e5\u003c/p\u003e\u003c/td\u003e\u003ctd\u003e\u003cp style=\u0022text-align: left\u0022\u003eकरन्सी\u003c/p\u003e\u003c/td\u003e\u003c/tr\u003e\u003c/tbody\u003e\u003c/table\u003e\u003cp\u003e\u0026nbsp;\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003e\u003cb\u003eउत्तर की आणि स्पष्टीकरण:\u003c/b\u003e\u003c/strong\u003e\u003c/p\u003e\u003col\u003e\u003cli\u003e\u003cb\u003e\u003c/b\u003e\u003cstrong\u003e\u003cb\u003eकमोडिटी\u003c/b\u003e\u003c/strong\u003e– सोने हे एक ट्रेडेबल कमोडिटी आहे आणि ज्वेलर किंमतीची रिस्क मॅनेज करीत आहे.\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cb\u003e\u003c/b\u003e\u003cstrong\u003e\u003cb\u003eकरन्सी – \u003c/b\u003e\u003c/strong\u003eनिर्यातदाराला फॉरेन एक्स्चेंज रिस्कचा सामना करावा लागतो आणि करन्सी हेजिंगची आवश्यकता असते.\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cb\u003e\u003c/b\u003e\u003cstrong\u003e\u003cb\u003eसरकारी सुरक्षा \u003c/b\u003e\u003c/strong\u003e– लाँग-टर्म बाँड्स किंवा जी-सेक स्थिर रिटर्न ऑफर करतात, रिटायरमेंट प्लॅनिंगसाठी आदर्श.\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cb\u003e\u003c/b\u003e\u003cstrong\u003e\u003cb\u003eकमोडिटी \u003c/b\u003e\u003c/strong\u003e– कापूस ही एक कृषी वस्तू आहे आणि मॉन्सून त्याचा पुरवठा आणि किंमतीवर परिणाम करते.\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cb\u003e\u003c/b\u003e\u003cstrong\u003e\u003cb\u003eकरन्सी \u003c/b\u003e\u003c/strong\u003e– प्रवासासाठी करन्सी एक्सचेंज हा फॉरेक्स मार्केटचा थेट वापर आहे.\u003c/li\u003e\u003c/ol\u003e\u003cp\u003e\u0026nbsp;\u003c/p\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003cscript type=\u0027text/javascript\u0027\u003ejQuery(document).ready(function()  {jQuery(\u0027#text_slider\u0027).owlCarousel({items  :  1,smartSpeed  :  400,autoplay  :  false,autoplayHoverPause  :  false,smartSpeed  :  400,fluidSpeed  :  400,autoplaySpeed  :  400,navSpeed  :  400,dotsSpeed  :  400,dotsEach  :  1,loop  :  false,nav  :  true,navText  :  [\u0027Previous\u0027,\u0027Next\u0027],dots  :  true,responsiveRefreshRate  :  200,slideBy  :  1,mergeFit  :  true,autoHeight  :  true,mouseDrag  :  false,touchDrag  :  true});jQuery(\u0027#text_slider\u0027).css(\u0027visibility\u0027, \u0027visible\u0027);var  owl_goto  =  jQuery(\u0027#text_slider\u0027);jQuery(\u0027.text_slider_goto1\u0027).click(function(event){owl_goto.trigger(\u0027to.owl.carousel\u0027,  0);});jQuery(\u0027.text_slider_goto2\u0027).click(function(event){owl_goto.trigger(\u0027to.owl.carousel\u0027,  1);});jQuery(\u0027.text_slider_goto3\u0027).click(function(event){owl_goto.trigger(\u0027to.owl.carousel\u0027,  2);});jQuery(\u0027.text_slider_goto4\u0027).click(function(event){owl_goto.trigger(\u0027to.owl.carousel\u0027,  3);});jQuery(\u0027.text_slider_goto5\u0027).click(function(event){owl_goto.trigger(\u0027to.owl.carousel\u0027,  4);});jQuery(\u0027.text_slider_goto6\u0027).click(function(event){owl_goto.trigger(\u0027to.owl.carousel\u0027,  5);});var  resize_13264  =  jQuery(\u0027.owl-carousel\u0027);resize_13264.on(\u0027initialized.owl.carousel\u0027,  function(e)  {if  (typeof(Event)  === \u0027function\u0027)  {window.dispatchEvent(new  Event(\u0027resize\u0027));}  else  {var  evt  =  window.document.createEvent(\u0027UIEvents\u0027);evt.initUIEvent(\u0027resize\u0027,  true,  false,  window,  0);window.dispatchEvent(evt);}});});\u003c/script\u003e\u003c/p\u003e\u003c/div\u003e\u003cdiv id=\u0022slides-tab\u0022 class=\u0022clearfix eael-tab-content-item \u0022 data-title-link=\u0022slides-tab\u0022\u003e\u003cp\u003e\u003cdiv class=\u0027white\u0027 style=\u0027background:rgba(0,0,0,0); border:solid 0px rgba(0,0,0,0); border-radius:0px; padding:0px 0px 0px 0px;\u0027\u003e\u003cdiv id=\u0027slider_16843\u0027 class=\u0027owl-carousel sa_owl_theme owl-pagination-true autohide-arrows\u0027 data-slider-id=\u0027slider_16843\u0027 style=\u0027visibility: visible;visibility:visible;\u0027\u003e\u003cdiv id=\u0027slider_16843_slide01\u0027 class=\u0027sa_hover_container\u0027 data-hash=\u0027\u0027 style=\u0027padding:5% 5%; margin:0px 0%; \u0027\u003e\u003cp\u003e\u003cimg decoding=\u0022async\u0022 class=\u0022alignnone size-full wp-image-21464\u0022 src=\u0022http://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/03/Slide1-2.jpg\u0022 alt=\u0022\u0022 width=\u00221280\u0022 height=\u0022720\u0022 srcset=\u0022https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/03/Slide1-2.jpg 1280w, https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/03/Slide1-2-300x169.jpg 300w, https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/03/Slide1-2-1024x576.jpg 1024w, https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/03/Slide1-2-768x432.jpg 768w, https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/03/Slide1-2-150x84.jpg 150w\u0022 sizes=\u0022(max-width: 1280px) 100vw, 1280px\u0022 /\u003e\u003c/p\u003e\u003c/div\u003e\u003cdiv id=\u0027slider_16843_slide02\u0027 class=\u0027sa_hover_container\u0027 data-hash=\u0027\u0027 style=\u0027padding:5% 5%; margin:0px 0%; \u0027\u003e\u003cp\u003e\u003cimg decoding=\u0022async\u0022 class=\u0022alignnone size-full wp-image-21465\u0022 src=\u0022http://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/03/Slide2-1.jpg\u0022 alt=\u0022\u0022 width=\u00221280\u0022 height=\u0022720\u0022 srcset=\u0022https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/03/Slide2-1.jpg 1280w, https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/03/Slide2-1-300x169.jpg 300w, https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/03/Slide2-1-1024x576.jpg 1024w, https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/03/Slide2-1-768x432.jpg 768w, https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/03/Slide2-1-150x84.jpg 150w\u0022 sizes=\u0022(max-width: 1280px) 100vw, 1280px\u0022 /\u003e\u003c/p\u003e\u003c/div\u003e\u003cdiv id=\u0027slider_16843_slide03\u0027 class=\u0027sa_hover_container\u0027 data-hash=\u0027\u0027 style=\u0027padding:5% 5%; margin:0px 0%; \u0027\u003e\u003cp\u003e\u003cimg loading=\u0022lazy\u0022 decoding=\u0022async\u0022 class=\u0022alignnone size-full wp-image-21466\u0022 src=\u0022http://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/03/Slide3-1.jpg\u0022 alt=\u0022\u0022 width=\u00221280\u0022 height=\u0022720\u0022 srcset=\u0022https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/03/Slide3-1.jpg 1280w, https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/03/Slide3-1-300x169.jpg 300w, https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/03/Slide3-1-1024x576.jpg 1024w, https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/03/Slide3-1-768x432.jpg 768w, https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/03/Slide3-1-150x84.jpg 150w\u0022 sizes=\u0022(max-width: 1280px) 100vw, 1280px\u0022 /\u003e\u003c/p\u003e\u003c/div\u003e\u003cdiv id=\u0027slider_16843_slide04\u0027 class=\u0027sa_hover_container\u0027 data-hash=\u0027\u0027 style=\u0027padding:5% 5%; margin:0px 0%; \u0027\u003e\u003cp\u003e\u003cimg loading=\u0022lazy\u0022 decoding=\u0022async\u0022 class=\u0022alignnone size-full wp-image-21467\u0022 src=\u0022http://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/03/Slide4-1.jpg\u0022 alt=\u0022\u0022 width=\u00221280\u0022 height=\u0022720\u0022 srcset=\u0022https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/03/Slide4-1.jpg 1280w, https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/03/Slide4-1-300x169.jpg 300w, https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/03/Slide4-1-1024x576.jpg 1024w, https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/03/Slide4-1-768x432.jpg 768w, https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/03/Slide4-1-150x84.jpg 150w\u0022 sizes=\u0022(max-width: 1280px) 100vw, 1280px\u0022 /\u003e\u003c/p\u003e\u003c/div\u003e\u003cdiv id=\u0027slider_16843_slide05\u0027 class=\u0027sa_hover_container\u0027 data-hash=\u0027\u0027 style=\u0027padding:5% 5%; margin:0px 0%; \u0027\u003e\u003cp\u003e\u003cimg loading=\u0022lazy\u0022 decoding=\u0022async\u0022 class=\u0022alignnone size-full wp-image-21468\u0022 src=\u0022http://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/03/Slide5-1.jpg\u0022 alt=\u0022\u0022 width=\u00221280\u0022 height=\u0022720\u0022 srcset=\u0022https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/03/Slide5-1.jpg 1280w, https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/03/Slide5-1-300x169.jpg 300w, https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/03/Slide5-1-1024x576.jpg 1024w, https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/03/Slide5-1-768x432.jpg 768w, https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/03/Slide5-1-150x84.jpg 150w\u0022 sizes=\u0022(max-width: 1280px) 100vw, 1280px\u0022 /\u003e\u003c/p\u003e\u003c/div\u003e\u003cdiv id=\u0027slider_16843_slide06\u0027 class=\u0027sa_hover_container\u0027 data-hash=\u0027\u0027 style=\u0027padding:5% 5%; margin:0px 0%; \u0027\u003e\u003cp\u003e\u003cimg loading=\u0022lazy\u0022 decoding=\u0022async\u0022 class=\u0022alignnone size-full wp-image-18706\u0022 src=\u0022http://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/02/Slide13.png\u0022 alt=\u0022\u0022 width=\u00221280\u0022 height=\u0022720\u0022 srcset=\u0022https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/02/Slide13.png 1280w, https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/02/Slide13-300x169.png 300w, https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/02/Slide13-1024x576.png 1024w, https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/02/Slide13-768x432.png 768w, https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/02/Slide13-150x84.png 150w\u0022 sizes=\u0022(max-width: 1280px) 100vw, 1280px\u0022 /\u003e\u003c/p\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003cscript type=\u0027text/javascript\u0027\u003ejQuery(document).ready(function()  {jQuery(\u0027#slider_16843\u0027).owlCarousel({items  :  1,smartSpeed  :  200,autoplay  :  false,autoplayHoverPause  :  false,smartSpeed  :  200,fluidSpeed  :  200,autoplaySpeed  :  200,navSpeed  :  200,dotsSpeed  :  200,loop  :  true,nav  :  true,navText  :  [\u0027Previous\u0027,\u0027Next\u0027],dots  :  true,responsiveRefreshRate  :  200,slideBy  :  1,mergeFit  :  true,autoHeight  :  false,mouseDrag  :  false,touchDrag  :  true});jQuery(\u0027#slider_16843\u0027).css(\u0027visibility\u0027, \u0027visible\u0027);sa_resize_slider_16843();window.addEventListener(\u0027resize\u0027,  sa_resize_slider_16843);function  sa_resize_slider_16843()  {var  min_height  = \u002750\u0027;var  win_width  =  jQuery(window).width();var  slider_width  =  jQuery(\u0027#slider_16843\u0027).width();if  (win_width  \u003c  480)  {var  slide_width  =  slider_width  /  1;}  else  if  (win_width  \u003c  768)  {var  slide_width  =  slider_width  /  1;}  else  if  (win_width  \u003c  980)  {var  slide_width  =  slider_width  /  1;}  else  if  (win_width  \u003c  1200)  {var  slide_width  =  slider_width  /  1;}  else  if  (win_width  \u003c  1500)  {var  slide_width  =  slider_width  /  1;}  else  {var  slide_width  =  slider_width  /  1;}slide_width  =  Math.round(slide_width);var  slide_height  = \u00270\u0027;if  (min_height  == \u0027aspect43\u0027)  {slide_height  =  (slide_width  /  4)  *  3;slide_height  =  Math.round(slide_height);}  else  if  (min_height  == \u0027aspect169\u0027)  {slide_height  =  (slide_width  /  16)  *  9;slide_height  =  Math.round(slide_height);}  else  {slide_height  =  (slide_width  /  100)  *  min_height;slide_height  =  Math.round(slide_height);}jQuery(\u0027#slider_16843 .owl-item .sa_hover_container\u0027).css(\u0027min-height\u0027,  slide_height+\u0027px\u0027);}var  owl_goto  =  jQuery(\u0027#slider_16843\u0027);jQuery(\u0027.slider_16843_goto1\u0027).click(function(event){owl_goto.trigger(\u0027to.owl.carousel\u0027,  0);});jQuery(\u0027.slider_16843_goto2\u0027).click(function(event){owl_goto.trigger(\u0027to.owl.carousel\u0027,  1);});jQuery(\u0027.slider_16843_goto3\u0027).click(function(event){owl_goto.trigger(\u0027to.owl.carousel\u0027,  2);});jQuery(\u0027.slider_16843_goto4\u0027).click(function(event){owl_goto.trigger(\u0027to.owl.carousel\u0027,  3);});jQuery(\u0027.slider_16843_goto5\u0027).click(function(event){owl_goto.trigger(\u0027to.owl.carousel\u0027,  4);});jQuery(\u0027.slider_16843_goto6\u0027).click(function(event){owl_goto.trigger(\u0027to.owl.carousel\u0027,  5);});var  resize_21463  =  jQuery(\u0027.owl-carousel\u0027);resize_21463.on(\u0027initialized.owl.carousel\u0027,  function(e)  {if  (typeof(Event)  === \u0027function\u0027)  {window.dispatchEvent(new  Event(\u0027resize\u0027));}  else  {var  evt  =  window.document.createEvent(\u0027UIEvents\u0027);evt.initUIEvent(\u0027resize\u0027,  true,  false,  window,  0);window.dispatchEvent(evt);}});});\u003c/script\u003e\u003c/p\u003e\u003c/div\u003e\u003cdiv id=\u0022videos-tab\u0022 class=\u0022clearfix eael-tab-content-item \u0022 data-title-link=\u0022videos-tab\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022yt_iframe\u0022\u003e\u003ciframe title=\u0022YouTube video player\u0022 src=\u0022https://www.youtube.com/embed/kSfTbzphzjg?rel=0\u0022 frameborder=\u00220\u0022 allowfullscreen=\u0022allowfullscreen\u0022\u003e\u003c/iframe\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/section\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/section\u003e\u003c/div\u003e","protected":false},"excerpt":{"rendered":"\u003cp\u003eस्टडी स्लाईड्स व्हिडिओ 1.1 करन्सी बेसिक्स करन्सी हे एक्सचेंजचे माध्यम म्हणून स्वीकार्य असलेले कोणतेही पैसे आहेत. सामान्यतः, याचा अर्थ कागद किंवा धातूच्या नाण्यांमध्ये जारी केलेला सरकार-समर्थित पैसा. आणि जेव्हा तुम्ही देशांदरम्यान प्रवास करता किंवा ट्रेड करता तेव्हा तुम्हाला करन्सी ची गरज असते. आणि सर्वांसाठी बाजारपेठ असल्याप्रमाणे- चलनासाठी बाजारपेठ आहे ... \u003ca title=\u0022Currency, Commodity and Government Securities\u0022 class=\u0022read-more\u0022 href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/course/currency-commodity-government-securities-course/currency-commodity-and-government-securities/\u0022 aria-label=\u0022Read more about Currency, Commodity and Government Securities\u0022\u003eअधिक वाचा\u003c/a\u003e\u003c/p\u003e","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"parent":13805,"menu_order":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"","format":"standard","meta":{"_acf_changed":false,"footnotes":""},"categories":[],"class_list":["post-13749","markets","type-markets","status-publish","format-standard","hentry"],"acf":[],"_links":{"self":[{"href":"https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-json/wp/v2/markets/13749","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-json/wp/v2/markets"}],"about":[{"href":"https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-json/wp/v2/types/markets"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-json/wp/v2/users/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-json/wp/v2/comments?post=13749"}],"version-history":[{"count":24,"href":"https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-json/wp/v2/markets/13749/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":75447,"href":"https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-json/wp/v2/markets/13749/revisions/75447"}],"up":[{"embeddable":true,"href":"https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-json/wp/v2/markets/13805"}],"wp:attachment":[{"href":"https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-json/wp/v2/media?parent=13749"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-json/wp/v2/categories?post=13749"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https://api.w.org/{rel}","templated":true}]}}