{"id":15109,"date":"2021-12-15T06:33:27","date_gmt":"2021-12-15T06:33:27","guid":{"rendered":"https://www.5paisa.com/marathi/finschool/?post_type=markets\u0026#038;p=15109"},"modified":"2024-08-02T14:33:04","modified_gmt":"2024-08-02T09:03:04","slug":"steps-in-fundamental-analysis","status":"publish","type":"markets","link":"https://www.5paisa.com/marathi/finschool/course/fundamental-analysis-course/steps-in-fundamental-analysis/","title":{"rendered":"Know Steps \u0026#038; Economic Analysis In Fundamental Analysis"},"content":{"rendered":"\u003cdiv data-elementor-type=\u0022wp-post\u0022 data-elementor-id=\u002215109\u0022 class=\u0022elementor elementor-15109\u0022\u003e\u003csection class=\u0022elementor-section elementor-top-section elementor-element elementor-element-23ba90b elementor-section-full_width tab_container elementor-section-height-default elementor-section-height-default\u0022 data-id=\u002223ba90b\u0022 data-element_type=\u0022section\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022elementor-container elementor-column-gap-default\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022elementor-column elementor-col-100 elementor-top-column elementor-element elementor-element-b6a6f9f\u0022 data-id=\u0022b6a6f9f\u0022 data-element_type=\u0022column\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022elementor-widget-wrap elementor-element-populated\u0022\u003e\u003csection class=\u0022elementor-section elementor-inner-section elementor-element elementor-element-e0f864e elementor-section-full_width elementor-section-height-default elementor-section-height-default\u0022 data-id=\u0022e0f864e\u0022 data-element_type=\u0022section\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022elementor-container elementor-column-gap-wide\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022elementor-column elementor-col-50 elementor-inner-column elementor-element elementor-element-7efb245 chapters_list\u0022 data-id=\u00227efb245\u0022 data-element_type=\u0022column\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022elementor-widget-wrap elementor-element-populated\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022elementor-element elementor-element-33d4575 elementor-widget elementor-widget-shortcode\u0022 data-id=\u002233d4575\u0022 data-element_type=\u0022widget\u0022 data-widget_type=\u0022shortcode.default\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022elementor-widget-container\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022elementor-shortcode\u0022\u003e\u003cscript\u003ejQuery(document).ready(function(){jQuery(\u0022#post_chapters a[href*=\u0027\u0022  +  location.pathname  + \u0022\u0027]\u0022).addClass(\u0022current\u0022);})\u003c/script\u003e\u003cdiv class=\u0022desktop_chapters\u0022\u003e\u003cdiv id=\u0022post_chapters\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022post_chapters-heading\u0022\u003eचॅप्टर्स\u003c/div\u003e\u003cul\u003e\u003cli\u003e\u003ci class=\u0022fa fa-chevron-right\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u003ca href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/course/fundamental-analysis-course/introduction-to-fundamental-analysis/\u0022\u003eफंडामेंटल ॲनालिसिसचा परिचय\u003c/a\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003ci class=\u0022fa fa-chevron-right\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u003ca href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/course/fundamental-analysis-course/steps-in-fundamental-analysis/\u0022\u003eमूलभूत विश्लेषणातील स्टेप्स आणि आर्थिक विश्लेषण जाणून घ्या\u003c/a\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003ci class=\u0022fa fa-chevron-right\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u003ca href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/course/fundamental-analysis-course/basic-terms-used-in-fundamental-analysis/\u0022\u003eमूलभूत विश्लेषणातील मूलभूत अटी समजून घेणे\u003c/a\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003ci class=\u0022fa fa-chevron-right\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u003ca href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/course/fundamental-analysis-course/understanding-financial-statements/\u0022\u003eस्टॉक मार्केटमधील आर्थिक विवरण समजून घेणे\u003c/a\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003ci class=\u0022fa fa-chevron-right\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u003ca href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/course/fundamental-analysis-course/understanding-balance-sheet/\u0022\u003eस्टॉक मार्केटमधील स्टॉक बॅलन्स शीट समजून घेणे\u003c/a\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003ci class=\u0022fa fa-chevron-right\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u003ca href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/course/fundamental-analysis-course/understanding-income-statements/\u0022\u003eस्टॉक मार्केटमधील उत्पन्न विवरण समजून घेणे\u003c/a\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003ci class=\u0022fa fa-chevron-right\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u003ca href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/course/fundamental-analysis-course/understanding-financial-ratios-2/\u0022\u003eस्टॉक विश्लेषणासाठी फायनान्शियल रेशिओ समजून घेणे\u003c/a\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003ci class=\u0022fa fa-chevron-right\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u003ca href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/course/fundamental-analysis-course/understanding-cash-flows/\u0022\u003eकॅश फ्लो समजून घेणे\u003c/a\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003ci class=\u0022fa fa-chevron-right\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u003ca href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/course/fundamental-analysis-course/liquidity-ratios/\u0022\u003eस्टॉक मार्केटमध्ये लिक्विडिटी रेशिओ समजून घेणे\u003c/a\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003ci class=\u0022fa fa-chevron-right\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u003ca href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/course/fundamental-analysis-course/activity-ratios/\u0022\u003eस्टॉक मार्केटमध्ये ॲक्टिव्हिटी रेशिओ समजून घेणे\u003c/a\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003ci class=\u0022fa fa-chevron-right\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u003ca href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/course/fundamental-analysis-course/risk-leverage-ratios/\u0022\u003eस्टॉक मार्केटमधील रिस्क/लिव्हरेज रेशिओ समजून घेणे\u003c/a\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003ci class=\u0022fa fa-chevron-right\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u003ca href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/course/fundamental-analysis-course/profitability-ratios/\u0022\u003eस्टॉक मार्केटमधील नफा गुणोत्तर समजून घेणे\u003c/a\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003ci class=\u0022fa fa-chevron-right\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u003ca href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/course/fundamental-analysis-course/valuation-ratios/\u0022\u003eस्टॉक मार्केटमधील मूल्यांकन गुणोत्तर समजून घेणे\u003c/a\u003e\u003c/li\u003e\u003c/ul\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003cdiv class=\u0022chapters_toggle\u0022 title=\u0022chapters\u0022\u003e\u003ca title=\u0022chapters\u0022 href=\u0022#\u0022 id=\u0022open_chapters\u0022\u003e\u003cspan\u003eचॅप्टर्स पाहा\u003c/span\u003e\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u003ci class=\u0022fa fa-chevron-right\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u003c/a\u003e\u003ca title=\u0022chapters\u0022 href=\u0022#\u0022 id=\u0022close_chapters\u0022 style=\u0022display:none;\u0022\u003e\u003cspan\u003eचॅप्टर्स लपवा\u003c/span\u003e\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u003ci class=\u0022fa fa-chevron-right\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u003c/a\u003e\u003c/div\u003e\u003cscript\u003ejQuery(document).ready(function(){jQuery(\u0027.chapters_toggle #open_chapters\u0027).click(function(e){e.preventDefault();jQuery(\u0027.desktop_chapters\u0027).css(\u0022left\u0022,\u00220px\u0022);jQuery(\u0027#open_chapters\u0027).css(\u0022display\u0022,\u0022none\u0022);jQuery(\u0027#close_chapters\u0027).css(\u0022display\u0022,\u0022block\u0022);//jQuery(\u0027.chapters_toggle\u0027).css(\u0022width\u0022,\u0022200px\u0022);})jQuery(\u0027.chapters_toggle #close_chapters\u0027).click(function(e){e.preventDefault();jQuery(\u0027.desktop_chapters\u0027).css(\u0022left\u0022,\u0022-480px\u0022);jQuery(\u0027#open_chapters\u0027).css(\u0022display\u0022,\u0022block\u0022);jQuery(\u0027#close_chapters\u0027).css(\u0022display\u0022,\u0022none\u0022);//jQuery(\u0027.chapters_toggle\u0027).css(\u0022width\u0022,\u0022100%\u0022);})});\u003c/script\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003cdiv class=\u0022elementor-column elementor-col-50 elementor-inner-column elementor-element elementor-element-93f371b tabs_contents\u0022 data-id=\u002293f371b\u0022 data-element_type=\u0022column\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022elementor-widget-wrap elementor-element-populated\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022elementor-element elementor-element-90f6d06 market_content_tabs elementor-widget elementor-widget-eael-adv-tabs\u0022 data-id=\u002290f6d06\u0022 data-element_type=\u0022widget\u0022 data-widget_type=\u0022eael-adv-tabs.default\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022elementor-widget-container\u0022\u003e\u003cdiv data-scroll-on-click=\u0022no\u0022 data-scroll-speed=\u0022300\u0022 id=\u0022eael-advance-tabs-90f6d06\u0022 class=\u0022eael-advance-tabs eael-tabs-horizontal eael-tab-auto-active \u0022 data-tabid=\u002290f6d06\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022eael-tabs-nav\u0022\u003e\u003cul class=\u0022eael-tab-inline-icon\u0022 role=\u0022tablist\u0022\u003e\u003cli id=\u0022study\u0022 class=\u0022active-default eael-tab-item-trigger eael-tab-nav-item\u0022 aria-selected=\u0022true\u0022 data-tab=\u00221\u0022 role=\u0022tab\u0022 tabindex=\u00220\u0022 aria-controls=\u0022study-tab\u0022 aria-expanded=\u0022false\u0022\u003e\u003ci class=\u0022far fa-edit\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u003cspan class=\u0022eael-tab-title title-after-icon\u0022\u003eअभ्यास\u003c/span\u003e\u003c/li\u003e\u003cli id=\u0022slides\u0022 class=\u0022 eael-tab-item-trigger eael-tab-nav-item\u0022 aria-selected=\u0022false\u0022 data-tab=\u00222\u0022 role=\u0022tab\u0022 tabindex=\u0022-1\u0022 aria-controls=\u0022slides-tab\u0022 aria-expanded=\u0022false\u0022\u003e\u003ci class=\u0022fas fa-book-open\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u003cspan class=\u0022eael-tab-title title-after-icon\u0022\u003eस्लाईड्स\u003c/span\u003e\u003c/li\u003e\u003cli id=\u0022videos\u0022 class=\u0022 eael-tab-item-trigger eael-tab-nav-item\u0022 aria-selected=\u0022false\u0022 data-tab=\u00223\u0022 role=\u0022tab\u0022 tabindex=\u0022-1\u0022 aria-controls=\u0022videos-tab\u0022 aria-expanded=\u0022false\u0022\u003e\u003ci class=\u0022far fa-eye\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u003cspan class=\u0022eael-tab-title title-after-icon\u0022\u003eव्हिडिओ\u003c/span\u003e\u003c/li\u003e\u003c/ul\u003e\u003c/div\u003e\u003cdiv class=\u0022eael-tabs-content\u0022\u003e\u003cdiv id=\u0022study-tab\u0022 class=\u0022clearfix eael-tab-content-item active-default\u0022 data-title-link=\u0022study-tab\u0022\u003e\u003cp\u003e\u003cdiv class=\u0027white\u0027 style=\u0027background:rgb(255, 255, 255); border:solid 0px rgb(255, 255, 255); border-radius:0px; padding:0px 0px 0px 0px;\u0027\u003e\u003cdiv id=\u0027text_slider\u0027 class=\u0027owl-carousel sa_owl_theme owl-pagination-true\u0027 data-slider-id=\u0027text_slider\u0027 style=\u0027visibility: visible;visibility:visible;\u0027\u003e\u003cdiv id=\u0027text_slider_slide01\u0027 class=\u0027sa_hover_container\u0027 data-hash=\u0027Macro-Economic-Analysis\u0027 style=\u0027padding:4.9% 5.5%; margin:0px 0%; background-color:rgb(255, 255, 255); min-height:100px; \u0027\u003e\u003ch2 style=\u0022text-align: left\u0022\u003e\u003cstrong\u003e2.1 मॅक्रो आर्थिक विश्लेषण\u003c/strong\u003e\u003c/h2\u003e\u003cp\u003e\u003cimg fetchpriority=\u0022high\u0022 decoding=\u0022async\u0022 class=\u0022aligncenter wp-image-51554 size-full\u0022 src=\u0022https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Macro-Economic-Analysis.png\u0022 alt=\u0022Macro Economic Analysis\u0022 width=\u00221254\u0022 height=\u0022722\u0022 srcset=\u0022https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Macro-Economic-Analysis.png 1254w, https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Macro-Economic-Analysis-300x173.png 300w, https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Macro-Economic-Analysis-1024x590.png 1024w, https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Macro-Economic-Analysis-768x442.png 768w, https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Macro-Economic-Analysis-50x29.png 50w, https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Macro-Economic-Analysis-100x58.png 100w, https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Macro-Economic-Analysis-150x86.png 150w\u0022 sizes=\u0022(max-width: 1254px) 100vw, 1254px\u0022 /\u003e\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u0026nbsp;\u003c/p\u003e\u003cp\u003eआर्थिक उपक्रमाची पातळी अनेक प्रकारे गुंतवणूकीवर परिणाम करते. जर अर्थव्यवस्था जलदपणे वाढत असेल तर उद्योगामध्ये वेगाने वाढ होण्याची अपेक्षा असू शकते आणि त्याउलट. जेव्हा आर्थिक उपक्रमाची पातळी कमी असते, तेव्हा स्टॉकची किंमत कमी असते आणि जेव्हा आर्थिक उपक्रम जास्त असते, तेव्हा स्टॉकच्या किंमती फर्मच्या विक्री आणि नफ्यासाठी समृद्ध दृष्टीकोन दर्शवितात. स्टॉकच्या किंमतीचे वर्तन समजून घेण्यासाठी मॅक्रो आर्थिक वातावरणाचे विश्लेषण आवश्यक आहे.\u003c/p\u003e\u003ch3\u003e\u003cstrong\u003eमॅक्रो इकॉनॉमिक्स घटक\u003c/strong\u003e\u003c/h3\u003e\u003cp\u003eसामान्यपणे विश्लेषित मॅक्रो आर्थिक घटक खालीलप्रमाणे आहेत.\u003c/p\u003e\u003cul\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eएकूण देशांतर्गत उत्पादन (जीडीपी)\u003c/strong\u003e – जीडीपी अर्थव्यवस्थेच्या वाढीचा दर दर्शविते. जीडीपी अर्थव्यवस्थेत उत्पादित वस्तू आणि सेवांचे एकूण मूल्य दर्शविते. जीडीपीमध्ये वैयक्तिक वापर खर्च, एकूण खासगी देशांतर्गत गुंतवणूक आणि वस्तू व सेवांवरील सरकारी खर्च आणि वस्तू व सेवांच्या निव्वळ निर्यात यांचा समावेश होतो. जीडीपीचे अंदाज वार्षिक आधारावर उपलब्ध आहेत. जीडीपीचा विकास दर जवळपास नब्बे भागात 6% आहे. मागील वर्षाच्या 5 टक्के तुलनेत 1998-99 मधील जीडीपी वाढीस 5.8 टक्के वाढ झाली आहे. अर्थव्यवस्थेचा वाढीचा दर हा औद्योगिक क्षेत्रातील संभाव्यता दर्शवितो आणि परतीचे गुंतवणूकदार शेअर्समध्ये गुंतवणूकीतून अपेक्षित असू शकतात. उच्च वाढीचा दर स्टॉक मार्केटसाठी अधिक अनुकूल आहे.\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eबचत आणि गुंतवणूक\u003c/strong\u003e – हे स्पष्ट आहे की वृद्धीसाठी गुंतवणूकीची आवश्यकता असते ज्यासाठी देशांतर्गत बचतीची मोठी रक्कम आवश्यक आहे. स्टॉक मार्केट ही एक चॅनेल आहे ज्याद्वारे गुंतवणूकदारांची बचत कॉर्पोरेट संस्थांना उपलब्ध करून दिली जाते. बचत इक्विटी शेअर्स, डिपॉझिट्स, म्युच्युअल फंड युनिट्स, रिअल इस्टेट आणि बुलियन सारख्या विविध मालमत्तांवर वितरित केली जाते. सार्वजनिक सेव्हिंग आणि इन्व्हेस्टमेंट पॅटर्न स्टॉकवर मोठ्या प्रमाणात परिणाम करतात.\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eमहागाई\u003c/strong\u003e – जीडीपीच्या वाढीसह, जर महागाईचा दर देखील वाढत असेल, तर वास्तविक वाढीचा दर खूपच कमी असेल. ग्राहक उत्पादन उद्योगातील मागणी लक्षणीयरित्या प्रभावित केली जाते. सरकारी किंमत नियंत्रण धोरणाअंतर्गत येणारे उद्योग बाजारपेठ गमावू शकतात, उदाहरणार्थ साखर. या उद्योगावरील सरकारी नियंत्रण, साखर किंमतीवर परिणाम करते आणि त्याद्वारे उद्योगाची नफा स्वतःच होते. जर तुम्ही महागाईची सौम्य पातळी असेल, तर ती स्टॉक मार्केटसाठी चांगली आहे परंतु महागाईचा उच्च दर स्टॉक मार्केटसाठी हानिकारक आहे.\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eइंटरेस्ट रेट्स \u003c/strong\u003e– इंटरेस्ट रेट फर्मच्या फायनान्सिंगच्या किंमतीवर परिणाम करते. इंटरेस्ट रेटमध्ये कमी होण्याचा अर्थ फर्मसाठी कमी खर्च आणि अधिक फायदेशीरतेचा असतो. कर्ज घेतलेल्या पैशांसह बिझनेस करत असलेल्या ब्रोकर्ससाठी कमी इंटरेस्ट रेटवर अधिक पैसे उपलब्ध आहेत.\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eबजेट \u003c/strong\u003e– बजेट ड्राफ्ट सरकारी महसूल आणि खर्चाचे विस्तृत अकाउंट प्रदान करते. कमी बजेटमुळे महागाईचा दर जास्त असू शकतो आणि उत्पादनाच्या खर्चावर प्रतिकूल परिणाम होऊ शकतो. अधिक बजेटमुळे डिफ्लेशन होऊ शकते. म्हणून, स्टॉक मार्केटसाठी बॅलन्स्ड बजेट अत्यंत अनुकूल आहे.\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eकर रचना \u003c/strong\u003e– मार्चमध्ये प्रत्येक वर्षी, व्यवसाय समुदाय कर धोरणासंदर्भात सरकारच्या घोषणेसाठी उत्सुकपणे प्रतीक्षेत आहे. विशिष्ट उद्योगाला दिलेली सवलत आणि प्रोत्साहन त्या विशिष्ट उद्योगातील गुंतवणूकीला प्रोत्साहित करते. बचतीला दिलेली कर मदत बचतीला प्रोत्साहित करतात. 1996 मध्ये वित्तमंत्र्यांनी आकारलेला किमान पर्यायी कर (एमएटी) स्टॉक मार्केटवर प्रतिकूल परिणाम केला. उद्योगांच्या नफ्यावर दहा प्रकारच्या कर सवलतीचा परिणाम होतो.\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eदेयकाचा बॅलन्स \u003c/strong\u003e– देयकाची शिल्लक म्हणजे देशाच्या पैशांच्या पावत्यांचे रेकॉर्ड आणि परदेशातील देयके. फरक bt6ween पावती आणि देयके अतिरिक्त किंवा कमतर असू शकतात. पेमेंटचे बॅलन्स हे बाह्य अकाउंटवर रुपयांच्या सामर्थ्याचे मोजमाप आहे. जर कमी वाढत असेल तर रुपया इतर चलनांविरूद्ध कमी होऊ शकते, ज्यामुळे आयातीच्या खर्चावर परिणाम होऊ शकतो. निर्यात आणि आयातीमध्ये सहभागी उद्योग परदेशी विनिमय दरातील बदलांमुळे मोठ्या प्रमाणात प्रभावित होतात. परदेशी विनिमय दराची अस्थिरता भारतीय स्टॉक मार्केटमधील परदेशी संस्थात्मक गुंतवणूकदारांच्या गुंतवणूकीवर परिणाम करते. पेमेंटचा अनुकूल बॅलन्स स्टॉक मार्केटवर सकारात्मक परिणाम देतो.\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eमान्सून आणि कृषी \u003c/strong\u003e– कृषी थेट आणि अप्रत्यक्षपणे उद्योगांशी जोडली जाते. उदाहरणार्थ, साखर, कापड, वस्त्र आणि खाद्य प्रक्रिया उद्योग कच्च्या मालासाठी कृषीवर अवलंबून असतात. उर्वरक आणि कीटकनाशक उद्योग कृषीला इनपुट पुरवत आहेत. चांगल्या मॉन्सूनमुळे इनपुटची जास्त मागणी होते आणि त्यामुळे बम्पर क्रॉपमध्ये परिणाम होतो. यामुळे स्टॉक मार्केटमध्ये ब्योयन्सी होईल. जेव्हा मॉन्सून खराब असेल, तेव्हा कृषी आणि जलविद्युत उत्पादनात त्रास होईल. ते शेअर मार्केटवर शॅडो कास्ट करतात.\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eपायाभूत सुविधा\u003c/strong\u003e – औद्योगिक आणि कृषी क्षेत्राच्या वाढीसाठी पायाभूत सुविधा आवश्यक आहेत. अर्थव्यवस्थेच्या वाढीसाठी व्यापक संवाद प्रणालीचे काम आवश्यक आहे. कोणत्याही पॉवर कटशिवाय पॉवरचा नियमित पुरवठा उत्पादन वाढवेल. उद्योग आणि कृषीला पुरेसे सहाय्य प्रदान करण्यासाठी बँकिंग आणि वित्तीय क्षेत्र देखील आवश्यक आहेत. चांगल्या पायाभूत सुविधा स्टॉक मार्केटवर अनुकूल परिणाम करतात. जरी पायाभूत सुविधा विकसित करण्यात आली असेल तरीही ते पुरेसे नाहीत. संवाद, वाहतूक आणि वीज क्षेत्रासंदर्भात सरकारने आपली धोरण उदार केली आहे. उदाहरणार्थ, विद्युत क्षेत्र परदेशी गुंतवणूकदारांपर्यंत खात्रीशीर रिटर्नच्या दरांसह उघडण्यात आले आहे.\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eजनसांख्यिकीय घटक \u003c/strong\u003e– जनसांख्यिकीय डाटा वय, व्यवसाय, साक्षरता आणि भौगोलिक स्थानाद्वारे लोकसंख्येबद्दल तपशील प्रदान करते. ग्राहक वस्तूंच्या मागणीची पूर्तता करण्यासाठी याची आवश्यकता आहे. वयानुसार लोकसंख्या सक्षम कार्यबळाची उपलब्धता दर्शविते.\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003c/ul\u003e\u003c/div\u003e\u003cdiv id=\u0027text_slider_slide02\u0027 class=\u0027sa_hover_container\u0027 data-hash=\u0027Economic-Analysis\u0027 style=\u0027padding:4.9% 5.5%; margin:0px 0%; background-color:rgb(255, 255, 255); min-height:100px; \u0027\u003e\u003ch2 style=\u0022text-align: left\u0022\u003e\u003cstrong\u003e2.2 आर्थिक विश्लेषण\u003c/strong\u003e\u003c/h2\u003e\u003cp\u003e\u003cimg decoding=\u0022async\u0022 class=\u0022aligncenter wp-image-51555 size-full\u0022 src=\u0022https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Diffusion-Index.png\u0022 alt=\u0022Diffusion Index\u0022 width=\u00221126\u0022 height=\u0022919\u0022 srcset=\u0022https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Diffusion-Index.png 1126w, https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Diffusion-Index-300x245.png 300w, https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Diffusion-Index-1024x836.png 1024w, https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Diffusion-Index-768x627.png 768w, https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Diffusion-Index-50x41.png 50w, https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Diffusion-Index-100x82.png 100w, https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Diffusion-Index-150x122.png 150w\u0022 sizes=\u0022(max-width: 1126px) 100vw, 1126px\u0022 /\u003e\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u0026nbsp;\u003c/p\u003e\u003cp\u003eस्टॉकच्या किंमतीमध्ये बदल झाल्याचा अंदाज घेण्यासाठी, विश्लेषकाला मॅक्रो आर्थिक वातावरणाचे विश्लेषण करावे लागेल आणि त्याच्याशी संबंधित उद्योगाच्या विशिष्ट घटकांचे विश्लेषण करावे लागेल. आर्थिक उपक्रम कॉर्पोरेट नफा, गुंतवणूकदार, दृष्टिकोन आणि भाग किंमतीवर परिणाम करतात. जीडीपीमध्ये घसरणे किंवा आर्थिक वाढीतील अडथळा यामुळे कॉर्पोरेट नफा आणि त्यामुळे सुरक्षा किंमतीत कमी होऊ शकते. आर्थिक विश्लेषणाच्या उद्देशाने, विश्लेषक पूर्वानुमान तंत्रांशी परिचित असावे. त्यांनी विविध तंत्रांचे फायदे आणि तोटे जाणून घेणे आवश्यक आहे. वापरलेल्या सामान्य तंत्रांमध्ये प्रमुख आर्थिक इंडिकेटर्स, डिफ्यूजन इंडेक्स, सर्वेक्षण आणि इकोनोमेट्रिक मॉडेल बिल्डिंगचे विश्लेषण आहे. हे तंत्र त्याला इन्व्हेस्ट करण्यासाठी योग्य वेळ निर्धारित करण्यास मदत करतात आणि त्याला खरेदी करावी लागणारी सुरक्षा म्हणजेच स्टॉक किंवा बाँड्स किंवा स्टॉक आणि बाँड्सचे काही कॉम्बिनेशन.\u003c/p\u003e\u003ch4\u003e\u003cstrong\u003eमुख्य आर्थिक सूचक\u003c/strong\u003e\u003c/h4\u003e\u003cp\u003eआर्थिक संकेतक हे घटक आहेत जे निर्देशक म्हणजे i8ndicate अर्थव्यवस्थेची वर्तमान स्थिती, प्रगती किंवा मंद होणारे घटक आहेत. ते भांडवली गुंतवणूक, व्यवसायाचे नफा, पैसे पुरवठा, GNP, व्याजदर, बेरोजगारी दर इ. आहेत. आर्थिक संकेतक प्रमुख, संयोजनात्मक आणि लेगिंग इंडिकेटरमध्ये समूह केले जातात. निर्देशक खालील निकषांवर निवडले जातात.\u003c/p\u003e\u003cul\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003eआर्थिक महत्त्व\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003eसांख्यिकीय पर्याप्तता\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003eवेळ\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003eकन्फर्मिटी\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003c/ul\u003e\u003ch4\u003e\u003cstrong\u003eडिफ्यूजन इंडेक्स \u003c/strong\u003e\u003c/h4\u003e\u003cp\u003eडिफ्यूजन इंडेक्स एक संमिश्र किंवा सहमती इंडेक्स आहे. डिफ्यूजन इंडेक्समध्ये प्रमुख, सांयोगिक आणि लेगिंग इंडिकेटर्सचा समावेश होतो. या प्रकारचा इंडेक्स यूएसएमध्ये नॅशनल ब्युरो ऑफ इकॉनॉमिक रिसर्चद्वारे तयार केला गेला आहे. परंतु व्यक्तिगत निर्देशकांमध्ये घडणाऱ्या अनियमित हालचालींची गणना करण्यासाठी डिफ्यूजन इंडेक्स जटिल आहे आणि ते पूर्णपणे काढू शकत नाही.\u003c/p\u003e\u003ch4\u003e\u003cstrong\u003eइकोनोमेट्रिक मॉडेल बिल्डिंग \u003c/strong\u003e\u003c/h4\u003e\u003cp\u003eमॉडेल निर्माणासाठी अनेक आर्थिक परिवर्तनेचा विचार केला जातो. विश्लेषणाखालील धारणा निर्दिष्ट केल्या आहेत. स्वतंत्र आणि अवलंबून असलेल्या परिवर्तनांदरम्यानचे संबंध गणितीयदृष्ट्या दिले जाते. मॉडेल वापरताना, विश्लेषकाला स्पष्टपणे सर्व आंतर-संबंध निर्दिष्ट केल्याचे विचार करावे लागेल, ते केवळ दिशा नव्हे तर तीव्रतेचा देखील अंदाज घेऊ शकतात. परंतु त्याचा अंदाज आर्थिक सिद्धांत आणि ज्यावर मॉडेल तयार केले गेले आहे असे गृहित यावर अवलंबून असतो. मॉडेल्स अधिकांशतः एकाचवेळी समीकरणांचा वापर करतात.\u003c/p\u003e\u003c/div\u003e\u003cdiv id=\u0027text_slider_slide03\u0027 class=\u0027sa_hover_container\u0027 data-hash=\u0027Industry-Analysis\u0027 style=\u0027padding:4.9% 5.5%; margin:0px 0%; background-color:rgb(255, 255, 255); min-height:100px; \u0027\u003e\u003ch2 style=\u0022text-align: left\u0022\u003e\u003cstrong\u003e2.3. उद्योग विश्लेषण\u003c/strong\u003e\u003c/h2\u003e\u003cp\u003e\u0026nbsp;\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u003cimg decoding=\u0022async\u0022 class=\u0022aligncenter wp-image-51556 size-full\u0022 src=\u0022https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Classification-of-Index.png\u0022 alt=\u0022Classification of Index\u0022 width=\u0022945\u0022 height=\u0022972\u0022 srcset=\u0022https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Classification-of-Index.png 945w, https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Classification-of-Index-292x300.png 292w, https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Classification-of-Index-768x790.png 768w, https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Classification-of-Index-50x50.png 50w, https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Classification-of-Index-97x100.png 97w, https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Classification-of-Index-150x154.png 150w\u0022 sizes=\u0022(max-width: 945px) 100vw, 945px\u0022 /\u003e\u003c/p\u003e\u003cp\u003eउद्योग हे फर्मचा एक गट आहे ज्यामध्ये उत्पादनाची सारखीच तांत्रिक संरचना आहे आणि सारख्याच उत्पादने उत्पादन करतात. गुंतवणूकदारांच्या सोयीसाठी, उद्योगाचे विस्तृत वर्गीकरण आर्थिक दैनंदिन आणि मासिकांमध्ये दिले जाते. कंपन्यांना त्यांच्या उत्पादन प्रक्रिया आणि उत्पादनांबद्दल स्पष्ट फोटो देण्यासाठी स्पष्टपणे वर्गीकृत केले आहे. खालील टेबल रिझर्व्ह बँक ऑफ इंडिया बुलेटिनमध्ये दिलेले उद्योगनिहाय वर्गीकरण देते.\u003c/p\u003e\u003col\u003e\u003cli style=\u0022text-align: left\u0022\u003eखाद्य उत्पादने\u003c/li\u003e\u003cli style=\u0022text-align: left\u0022\u003eपेय, तंबाखू आणि तंबाखू उत्पादने\u003c/li\u003e\u003cli style=\u0022text-align: left\u0022\u003eटेक्सटाईल्स\u003c/li\u003e\u003cli style=\u0022text-align: left\u0022\u003eलाकडी आणि लाकडी उत्पादने\u003c/li\u003e\u003cli style=\u0022text-align: left\u0022\u003eलेदर आणि लेदर प्रॉडक्ट्स\u003c/li\u003e\u003cli style=\u0022text-align: left\u0022\u003eरबर आणि प्लास्टिक प्रॉडक्ट्स\u003c/li\u003e\u003cli style=\u0022text-align: left\u0022\u003eकेमिकल्स एन्ड केमिकल्स प्रोडक्ट्स लिमिटेड\u003c/li\u003e\u003cli style=\u0022text-align: left\u0022\u003eनॉन-मेटॅलिक मिनरल प्रॉडक्ट्स\u003c/li\u003e\u003cli style=\u0022text-align: left\u0022\u003eमूलभूत धातू, मिश्रधातू आणि धातूचे उत्पादने\u003c/li\u003e\u003cli style=\u0022text-align: left\u0022\u003eमशीनरी आणि मशीन टूल्स\u003c/li\u003e\u003cli style=\u0022text-align: left\u0022\u003eवाहतूक उपकरणे आणि भाग\u003c/li\u003e\u003cli style=\u0022text-align: left\u0022\u003eइतर विविध उत्पादन उद्योग\u003c/li\u003e\u003c/ol\u003e\u003ch3\u003e\u003cstrong\u003eवर्गीकरण\u003c/strong\u003e\u003c/h3\u003e\u003cp\u003eया उद्योगांना व्यवसाय चक्राच्या आधारावर वर्गीकृत केले जाऊ शकते म्हणजेच व्यवसाय चक्राच्या विविध टप्प्यांनुसार त्यांच्या प्रतिक्रियेनुसार वर्गीकृत केले जाऊ शकते. ते वृद्धी, चक्रीवादळ, संरक्षणात्मक आणि चक्रीय विकास उद्योगात वर्गीकृत केले आहेत.\u003c/p\u003e\u003cul\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eवृद्धी उद्योग – \u003c/strong\u003eविकास उद्योगांमध्ये व्यवसाय चक्रापासून स्वतंत्र विस्तारात उच्च कमाई आणि वाढीची विशेष वैशिष्ट्ये आहेत.\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eसायक्लिकल उद्योग – \u003c/strong\u003eव्यवसाय चक्रासह उद्योगाची वाढ आणि नफा वाढणे. बूम कालावधीदरम्यान ते वाढीचा आनंद घेतात आणि डिप्रेशन दरम्यान त्यांना निश्चितच परत येते. उदाहरणार्थ, फ्रिज, वॉशिंग मशीन आणि किचन रेंज प्रॉडक्ट्ससारखे पांढरे वस्तू बूम कालावधीमध्ये चांगले बाजारपेठ आणि रिसेशन दरम्यान त्यांची मागणी कमी करतात.\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eडिफेन्सिव्ह इंडस्ट्री – \u003c/strong\u003eसंरक्षणात्मक उद्योग व्यवसाय चक्राच्या हालचालीला परिभाषित करते. फोर्ड उदाहरण, खाद्यपदार्थ आणि आश्रय हे मानवतेच्या मूलभूत आवश्यकता आहेत. अन्न उद्योगामध्ये अवसाद आणि हताशा यांचा समावेश होतो.\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eसायक्लिकल ग्रोथ इंडस्ट्री – \u003c/strong\u003eहे एक नवीन प्रकारचे उद्योग आहे जे चक्रीय आहे आणि त्याच वेळी वाढत आहे. उदाहरणार्थ, ऑटोमोबाईल उद्योगात स्टॅग्नेशनचा कालावधी अनुभवला जातो, नाकारला जातो परंतु ते मोठ्या प्रमाणात वाढतात. तंत्रज्ञानातील बदल आणि नवीन मॉडेल्सचा परिचय ऑटोमोबाईल उद्योगाला त्यांचा वाढीचा मार्ग पुन्हा सुरू करण्यास मदत करतात.\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003c/ul\u003e\u003ch3\u003e\u003cstrong\u003eलाईफ सायकल\u003c/strong\u003e\u003c/h3\u003e\u003cp\u003eया प्रत्येक उद्योगात- उद्योग जीवनचक्र काय आहे हे समजून घेणे देखील महत्त्वाचे आहे. उद्योग जीवनचक्र सिद्धांत सामान्यपणे ज्युलियस ग्रोडेन्स्कीला मानले जाते. उद्योगाचे जीवनचक्र चार चांगल्या परिभाषित टप्प्यांमध्ये वेगळे केले जाते जसे की\u003c/p\u003e\u003cul\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eअग्रणी टप्पा\u003c/strong\u003e – या टप्प्यात उत्पादनाची संभाव्य मागणी आश्वासन देत आहे आणि उत्पादनाची तंत्रज्ञान कमी आहे. उत्पादनाची मागणी विशिष्ट उत्पादन उत्पादन करण्यासाठी अनेक उत्पादकांना आकर्षित करते.\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eत्वरित वाढीचा टप्पा\u003c/strong\u003e – ही टप्पा अग्रणी टप्प्यापासून टिकून राहणाऱ्या कंपन्यांच्या दृश्याने सुरू होते. मार्केट शेअर आणि फायनान्शियल परफॉर्मन्समध्ये स्पर्धेचा सामना करणाऱ्या कंपन्या मजबूतपणे वाढत आहेत.\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eपरिपक्वता आणि स्थिरता टप्पा\u003c/strong\u003e – स्थिरता टप्प्यात, वाढीचा दर मध्यम असतो आणि वाढीचा दर हा औद्योगिक वाढीचा दर किंवा एकूण देशांतर्गत उत्पादनाच्या वाढीच्या दराच्या बरोबर असेल.\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eनाकारण्याचे टप्पे\u003c/strong\u003e – या टप्प्यात, विशिष्ट उत्पादन आणि उद्योगातील कंपन्यांच्या कमाईची मागणी. आता काही दिवसांमध्ये ग्राहकांना काळ्या आणि पांढऱ्या टीव्हीची नवीन उत्पादने आणि ग्राहकांच्या प्राधान्यांमधील बदल या टप्प्यावर दिसून येतात. कमी होण्याच्या टप्प्याची विशिष्ट वैशिष्ट्य म्हणजे वाढीच्या कालावधीमध्येही, उद्योगाची वाढ ही वाढ होईल. या प्रकारच्या कंपन्यांच्या शेअर्समधील इन्व्हेस्टमेंटमुळे भांडवलाची क्षतिग्रस्तता होते.\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003c/ul\u003e\u003ch3\u003e\u003cb\u003eविचारात घेण्याचे घटक\u003c/b\u003e\u003c/h3\u003e\u003cp\u003eउद्योग जीवनचक्र विश्लेषणाशिवाय, गुंतवणूकदाराला इतर काही घटकांचे विश्लेषण करावे लागेल. ते खाली सूचीबद्ध केल्याप्रमाणे आहेत\u003c/p\u003e\u003cul\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eउद्योगाची वाढ – \u003c/strong\u003eविकास आणि फायदेशीरतेच्या बाबतीत उद्योगाचा ऐतिहासिक कामगिरीचे विश्लेषण केले पाहिजे. भारतीय अर्थव्यवस्थेची देखरेख करण्यासाठी केंद्राद्वारे उद्योगानुसार वाढ कालावधीत प्रकाशित केली जाते.\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eखर्चाची रचना आणि नफा – \u003c/strong\u003eखर्चाची रचना, ही निश्चित आणि परिवर्तनीय किंमत आहे, जी फर्मच्या उत्पादन आणि फायदेशीरतेच्या खर्चावर परिणाम करते.\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eउत्पादनाचे स्वरुप – \u003c/strong\u003eउद्योगांनी उत्पादित केलेल्या उत्पादनांची ग्राहक आणि इतर उद्योगांनी मागणी केली जाते.\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eस्पर्धेचे स्वरूप – \u003c/strong\u003eस्पर्धेचे स्वरूप हे एक आवश्यक घटक आहे जे विशिष्ट उत्पादनाची मागणी, त्याची नफा आणि संबंधित कंपनीच्या स्क्रिप्सची किंमत निर्धारित करते.\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eसरकारी धोरण – \u003c/strong\u003eसरकारी धोरणे उद्योगाच्या तंत्रिकावर परिणाम करतात आणि प्रभाव उद्योगापेक्षा उद्योगात भिन्न असतात. निर्यातभिमुख उत्पादनांसाठी कर अनुदान आणि कर सुट्टी प्रदान केल्या जातात. सरकार उत्पादनाचा आकार आणि काही उत्पादनांच्या किंमतीचे नियमन करते. साखर, खत आणि औषधीय उद्योग अनेकदा असंगत सरकारी धोरणांमुळे प्रभावित होतात. साखर किंमतीचे नियंत्रण आणि नियंत्रण साखर उद्योगाच्या नफ्यावर परिणाम करते. काही प्रकरणांमध्ये सरकारद्वारे प्रवेशाचे अडथळे ठेवले जातात. एअरवेजमध्ये, खासगी कॉर्पोरेट्सना केवळ देशांतर्गत उड्डाणे चालविण्यास परवानगी आहे. उद्योग निवडताना, विशिष्ट उद्योगाशी संबंधित सरकारी धोरणाचे काळजीपूर्वक मूल्यांकन केले जावे. उदारीकरण आणि परवाना यांनी अनेक क्षेत्रांमध्ये विद्यमान देशांतर्गत उद्योगांना मोठ्या प्रमाणात धोका निर्माण केला आहे.\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eकामगार – \u003c/strong\u003eविशिष्ट उद्योगातील कामगार परिस्थितीचे विश्लेषण करणे खूपच महत्त्वाचे आहे. श्रम उत्पादकता आणि उद्योगाच्या आधुनिकीकरणावर ट्रेड युनियनची संख्या आणि त्यांच्या ऑपरेटिंग मोडचा परिणाम होतो. कापड उद्योग आपल्या उग्र व्यापार संघटनांसाठी प्रसिद्ध आहे. जर ट्रेड युनियन मजबूत असतील आणि वारंवार हडताळणी झाली तर त्यामुळे उत्पादनात पडता येईल.\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eसंशोधन आणि विकास – \u003c/strong\u003eकोणत्याही उद्योगासाठी राष्ट्रीय आणि आंतरराष्ट्रीय बाजारात स्पर्धा टिकवून ठेवणे, उत्पादन आणि उत्पादन प्रक्रिया तांत्रिकदृष्ट्या स्पर्धात्मक असणे आवश्यक आहे. हे विशिष्ट कंपनी किंवा उद्योगातील R$D वर अवलंबून असते.\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eप्रदूषण मानक – \u003c/strong\u003eऔद्योगिक क्षेत्रातील प्रदूषण मानके खूपच जास्त आणि कठोर आहेत. काही उद्योगांसाठी ते इतरांपेक्षा मोठे असू शकते; उदाहरणार्थ, लेदर, केमिकल आणि फार्मास्युटिकल उद्योगांमध्ये औद्योगिक प्रभाव अधिक आहेत.\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003c/ul\u003e\u003ch3\u003e\u003cstrong\u003eSWOT विश्लेषण\u003c/strong\u003e\u003c/h3\u003e\u003cp\u003eउपरोक्त घटक स्वत: उद्योगासाठी शक्ती, कमकुवतता, संधी आणि धोका (स्वॉट) बनतील. म्हणून, इन्व्हेस्टरने निवडलेल्या उद्योगासाठी स्वॉट विश्लेषण करावे. उदाहरणार्थ, उद्योगाच्या उत्पादनाची मागणी वाढवणे ही त्याची शक्ती बनते, बाजारातील असंख्य कंपन्यांची उपस्थिती, म्हणजेच स्पर्धा संबंधित उद्योगातील विशिष्ट कंपनीला धोका बनते. त्या विशिष्ट उद्योगातील संशोधन आणि विकासातील प्रगती ही उद्योगातील बहुराष्ट्रीय लोकांची संधी आणि प्रवेश आहे आणि विशिष्ट उत्पादनांचे स्वस्त आयात त्या उद्योगाला धोका आहे. या प्रकारे घटकांची व्यवस्था आणि विश्लेषण करणे आवश्यक आहे. उद्योगाचे विश्लेषण अधिक स्पष्टीकरण करण्यासाठी ते फार्मास्युटिकल उद्योगावर केले गेले आहे आणि स्वॉट विश्लेषणाचे परिणाम देखील दिले जातात.\u003c/p\u003e\u003c/div\u003e\u003cdiv id=\u0027text_slider_slide04\u0027 class=\u0027sa_hover_container\u0027 data-hash=\u0027Company-Analysis\u0027 style=\u0027padding:4.9% 5.5%; margin:0px 0%; background-color:rgb(255, 255, 255); min-height:100px; \u0027\u003e\u003ch2 style=\u0022text-align: left\u0022\u003e\u003cstrong\u003e2.4. कंपनीचे विश्लेषण \u003c/strong\u003e\u003c/h2\u003e\u003cp\u003e\u003cimg loading=\u0022lazy\u0022 decoding=\u0022async\u0022 class=\u0022wp-image-51557 size-full aligncenter\u0022 src=\u0022https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Company-Analysis.png\u0022 alt=\u0022Company analysis\u0022 width=\u00221015\u0022 height=\u0022799\u0022 srcset=\u0022https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Company-Analysis.png 1015w, https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Company-Analysis-300x236.png 300w, https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Company-Analysis-768x605.png 768w, https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Company-Analysis-50x39.png 50w, https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Company-Analysis-100x79.png 100w, https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Company-Analysis-150x118.png 150w\u0022 sizes=\u0022(max-width: 1015px) 100vw, 1015px\u0022 /\u003e\u003c/p\u003e\u003cp\u003eकंपनीच्या विश्लेषणात गुंतवणूकदार कंपनीशी संबंधित अनेक माहिती एकत्रित करतो आणि स्टॉकच्या वर्तमान आणि भविष्यातील मूल्यांचे मूल्यांकन करतो. स्टॉकच्या खरेदीशी संबंधित रिस्क आणि रिटर्नचे विश्लेषण चांगले इन्व्हेस्टमेंट निर्णय घेण्यासाठी केले जाते. मूल्यांकन प्रक्रिया कंपनीशी संबंधित परिवर्तनांमध्ये संबंध आणि आंतर-संबंध पार करण्याची गुंतवणूकदारांच्या क्षमतेवर अवलंबून असते.\u003c/p\u003e\u003ch5\u003e\u003cstrong\u003eकंपनीमध्ये विश्लेषण करण्याचे मुद्दे\u003c/strong\u003e\u003c/h5\u003e\u003col\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eकंपनीचा स्पर्धात्मक किनारा\u003c/strong\u003e – भारतातील प्रमुख उद्योग शंभर वैयक्तिक कंपन्यांमध्ये तयार केले जातात. माहिती तंत्रज्ञान उद्योगात कंपन्यांची संख्या मोठी असली तरीही, टाटा इन्फोटेक, सत्यम कंप्युटर्स, इन्फोसिस, एनआयआयटी इ. सारख्या काही कंपन्या, प्रमुख बाजारपेठेतील वाटा नियंत्रित करतात. कंपनीच्या स्पर्धात्मकतेचा अभ्यास या मदतीने केला जाऊ शकतो:\u003c/p\u003e\u003cul\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003e\u003cem\u003eमार्केट शेअर\u003c/em\u003e\u003c/strong\u003e– वार्षिक विक्रीचा बाजारपेठ भाग उद्योगातील कंपनीच्या नातेवाईक स्पर्धात्मक स्थिती निर्धारित करण्यास मदत करते. जर मार्केट शेअर जास्त असेल तर कंपनी यशस्वीरित्या स्पर्धेची पूर्तता करू शकेल.\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003e\u003cem\u003eविक्रीची वाढ\u003c/em\u003e\u003c/strong\u003e – कंपनी एक आघाडीची कंपनी असू शकते, परंतु जर विक्रीमधील वाढ दुसऱ्या कंपनीपेक्षा तुलनेने कमी असेल तर ती कंपनीची नेतृत्व गमावण्याची शक्यता दर्शविते. विक्रीमधील वेगवान वाढ शेअरधारकाला स्थिर वाढीच्या दराने एकापेक्षा चांगल्या स्थितीत ठेवते.\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003e\u003cem\u003eविक्रीची स्थिरता\u003c/em\u003e\u003c/strong\u003e – जर फर्ममध्ये स्थिर विक्री महसूल असेल, तर इतर गोष्टी स्थिर राहिल्यास अधिक स्थिर कमाई होईल. विक्रीमधील विस्तृत बदल क्षमतेचा वापर, आर्थिक नियोजन आणि लाभांश यामध्ये बदल करतो.\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003c/ul\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003e\u003cb\u003eकंपनीची कमाई\u003c/b\u003e – केवळ विक्रीमुळे उत्पन्न वाढत नाही परंतु कंपनीच्या खर्च आणि खर्च देखील कंपनीच्या उत्पन्नावर प्रभाव पडतो. पुढे, विक्रीमधील वाढीसह कमाई नेहमीच वाढत नाही. खर्चामध्ये वाढ झाल्यामुळे कंपनीच्या विक्रीमुळे प्रति शेअर आपली कमाई वाढली असू शकते. उत्पन्नातील बदलाचा दर विक्रीच्या बदलाच्या दरापेक्षा भिन्न आहे. एका कंपनीमध्ये विक्री 10% वाढू शकते परंतु प्रति शेअर कमाई केवळ 5% पर्यंत वाढवू शकते. जरी विक्री आणि उत्पन्न यामध्ये संबंध असला तरीही, ते परिपूर्ण नाही. कधीकधी, विक्रीचा प्रमाण कमी होऊ शकतो परंतु लेखाच्या युनिट किंमतीमध्ये वाढ झाल्यामुळे उत्पन्नात सुधारणा होऊ शकते. म्हणून, इन्व्हेस्टरने केवळ त्याच्या विक्रीवरच अवलंबून नसावे, परंतु कंपनीच्या उत्पन्नाचे विश्लेषण करावे.\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eव्यवस्थापन\u003c/strong\u003e – चांगले आणि सक्षम व्यवस्थापन गुंतवणूकदारांना नफा निर्माण करते. फर्म व्यवस्थापनाने कंपनीच्या उपक्रमांचे कार्यक्षमपणे प्लॅन, संघटन, प्रत्यक्ष आणि नियंत्रण करावे. व्यवस्थापनाचे मूलभूत उद्दीष्ट म्हणजे इक्विटी धारक, सार्वजनिक आणि कर्मचाऱ्यांच्या चांगल्या उद्दिष्टांसाठी कंपनीचे निर्दिष्ट उद्दिष्टे साध्य करणे. जर कंपनीचे उद्दीष्ट साध्य केले असतील तर गुंतवणूकदारांना नफा मिळेल. नफा दुर्लक्ष करणारे व्यवस्थापन गुंतवणूकदारांना त्यावर भर देणाऱ्या एकापेक्षा जास्त हानी करते.\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003c/ol\u003e\u003c/div\u003e\u003cdiv id=\u0027text_slider_slide05\u0027 class=\u0027sa_hover_container\u0027 data-hash=\u0027Financial-Analysis\u0027 style=\u0027padding:4.9% 5.5%; margin:0px 0%; min-height:100px; \u0027\u003e\u003ch2 style=\u0022text-align: left\u0022\u003e\u003cstrong\u003e2.5 आर्थिक विश्लेषण\u003c/strong\u003e\u003c/h2\u003e\u003cp\u003e\u0026nbsp;\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u003cimg loading=\u0022lazy\u0022 decoding=\u0022async\u0022 class=\u0022alignnone wp-image-51558 size-full\u0022 src=\u0022https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Profit-and-Loss-Account.png\u0022 alt=\u0022Profit and Loss Account\u0022 width=\u0022962\u0022 height=\u0022878\u0022 srcset=\u0022https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Profit-and-Loss-Account.png 962w, https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Profit-and-Loss-Account-300x274.png 300w, https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Profit-and-Loss-Account-768x701.png 768w, https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Profit-and-Loss-Account-50x46.png 50w, https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Profit-and-Loss-Account-100x91.png 100w, https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Profit-and-Loss-Account-150x137.png 150w\u0022 sizes=\u0022(max-width: 962px) 100vw, 962px\u0022 /\u003e\u003c/p\u003e\u003cp\u003eकंपनीविषयी आर्थिक माहितीचा सर्वोत्तम स्त्रोत म्हणजे स्वत:चे आर्थिक विवरण. विशिष्ट कंपनीच्या स्टॉकमधील इन्व्हेस्टमेंटच्या संभाव्यतेचे मूल्यांकन करण्यासाठी ही माहितीचा प्राथमिक स्त्रोत आहे. फायनान्शियल स्टेटमेंट विश्लेषण हा कंपनीच्या विविध व्ह्यूपॉईंट्सच्या फायनान्शियल स्टेटमेंटचा अभ्यास आहे. स्टेटमेंट कंपनीच्या ऑपरेशन्सविषयी ऐतिहासिक आणि वर्तमान माहिती देते. ऐतिहासिक आर्थिक विवरण भविष्याची अंदाज घेण्यास मदत करते. विश्लेषणामध्ये वापरण्यात येणारे दोन मुख्य विवरण आहेत:\u003c/p\u003e\u003ch4\u003e\u003cstrong\u003eबॅलन्स शीट\u003c/strong\u003e\u003c/h4\u003e\u003cp\u003eबॅलन्स शीटमध्ये दिलेल्या वेळी फंडाचे सर्व स्रोत (दायित्व आणि स्टॉकहोल्डर इक्विटी) आणि फंडांचे वापर दर्शविले जातात. बॅलन्स शीट एकतर आडव्या स्वरूपात किंवा व्हर्टिकल स्वरूपात असू शकते.\u003c/p\u003e\u003ch4\u003e\u003cstrong\u003eनफा आणि तोटा अकाउंट\u003c/strong\u003e\u003c/h4\u003e\u003cp\u003eकंपनीच्या आर्थिक स्थितीचे विश्लेषण करण्यासाठी निधीच्या प्रवाहावर अहवाल देखील आवश्यक आहे. इन्कम स्टेटमेंट हे दोन पॉईंट्स दरम्यान होणाऱ्या बिझनेस ऑपरेशन्समधून निधीचा प्रवाह रिपोर्ट करते. हे उत्पन्न आणि खर्चाची वस्तू सूचीबद्ध करते. उत्पन्न आणि खर्चामधील फरक हा कालावधीसाठी नफा किंवा तोटा दर्शवितो. याला उत्पन्न आणि खर्चाचे विवरण देखील म्हटले जाते.\u003c/p\u003e\u003ch4\u003e\u003cstrong\u003eआर्थिक विवरणांचे विश्लेषण\u003c/strong\u003e\u003c/h4\u003e\u003cp\u003eआर्थिक विवरणांचे विश्लेषण करण्यात उत्पन्न आणि खर्च आणि निधीच्या स्त्रोत आणि वापरातील संबंधाचे स्वरुप दर्शविले जाते. इन्व्हेस्टर विश्लेषणाद्वारे आर्थिक स्थिती आणि कंपनीची प्रगती निर्धारित करतो. गुंतवणूकदाराला त्याच्या भांडवलाच्या उत्पन्नात आणि सुरक्षेत स्वारस्य आहे. लाभांश संदर्भात नफा आणि व्यवस्थापनाच्या धोरणाबद्दल त्यांची काळजी आहे. या बाजूला, ते खालील सोप्या विश्लेषणाचा वापर करू शकतात:\u003c/p\u003e\u003cul\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eतुलनात्मक आर्थिक विवरण\u003c/strong\u003e – तुलनात्मक स्टेटमेंट बॅलन्स शीट आकडे एका वर्षापेक्षा किंवा त्यापेक्षा जास्त काळासाठी प्रदान केले जातात. तुलनात्मक आर्थिक विवरण बॅलन्स शीट आकडे वेळेचा दृष्टीकोन प्रदान करते. वार्षिक तारीख मागील वर्षांच्या समान डाटासह तुलना केली जाते, एकतर पूर्ण अटींमध्ये किंवा टक्केवारीमध्ये.\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eट्रेंड विश्लेषण\u003c/strong\u003e – येथे टक्केवारीची गणना मूलभूत वर्षासह केली जाते. हे वर्षांपासून विक्री किंवा नफ्याच्या वाढीवर किंवा घट याविषयी अंतर्दृष्टी प्रदान करेल. कधीकधी विक्री सतत वाढत असू शकते आणि सामग्री देखील वाढत असू शकतात. हे विशिष्ट कंपनीच्या उत्पादनाचे बाजारपेठेतील शेअरचे नुकसान दर्शवेल. त्याचप्रमाणे विक्रीचा वाढता ट्रेंड असू शकतो परंतु नफा एकच राहू शकतात. येथे गुंतवणूकदाराला कंपनीची किंमत आणि व्यवस्थापन कार्यक्षमता पाहणे आवश्यक आहे.\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eसामाईक साईझ स्टेटमेंट\u003c/strong\u003e – सामाईक आकाराची बॅलन्स शीट प्रत्येक मालमत्ता वस्तूची एकूण मालमत्ता आणि एकूण दायित्वांसाठी प्रत्येक दायित्व वस्तूची टक्केवारी दर्शविते. त्याचप्रमाणे, सामान्य आकाराचे उत्पन्न विवरण निव्वळ विक्रीची टक्केवारी म्हणून खर्चाच्या प्रत्येक वस्तू दर्शविते. सामान्य आकाराच्या विवरणाच्या तुलनेसह एकाच उद्योगातील दोन वेगवेगळ्या आकाराच्या फर्ममध्ये तुलना केली जाऊ शकते. समान कंपनीसाठी सामान्य आकाराचे स्टेटमेंट तयार केले जाऊ शकते.\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eफंड फ्लो विश्लेषण\u003c/strong\u003e – बॅलन्स शीट विशिष्ट तारखेला कंपनीच्या स्थितीचे स्थिर फोटो देते. एका कालावधीत युनिटच्या आर्थिक स्थितीमध्ये झालेले बदल हे प्रकट करत नाही. गुंतवणूकदाराला माहित असावे,\u003c/p\u003e\u003cul\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003eनफा कसा वापरला जातो?\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003eलाभांश स्त्रोत\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003eभांडवली खर्चासाठी वित्त स्त्रोत\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003eकर्जाच्या परतफेडीसाठी वित्त स्त्रोत\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003eनिश्चित मालमत्तेची विक्री रक्कम आणि\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003eसार्वजनिक कडून उभारलेल्या शेअर किंवा डिबेंचर इश्यू किंवा फिक्स्ड डिपॉझिटच्या प्रक्रियेचा वापर.\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003c/ul\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003eया माहितीची वस्तू फंड फ्लो स्टेटमेंटमध्ये प्रदान केली जातात. हा निधीच्या स्त्रोतांचे आणि वापराचे स्टेटमेंट आहे. हे दोन बॅलन्स शीट तारखेदरम्यान व्यवसाय उद्योगाच्या आर्थिक स्थितीतील बदल दर्शविते. गुंतवणूकदार निर्मित निधीची रक्कम स्पष्टपणे पाहू शकतो किंवा कामकाजात हरवलेला असू शकतो. हे निधी कर, लाभांश आणि आरक्षिती यासारख्या तीन महत्त्वाच्या वापरामध्ये कसे विभाजित केले आहेत हे त्यांना दिसून येते. तसेच, वर्तमान मालमत्ता संपादनासाठी दीर्घकाळ निधीचा अर्ज सापडला जाऊ शकतो. यामुळे कंपनीच्या आर्थिक स्थितीचा वास्तविक चित्र उघड होईल.\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eकॅश फ्लो स्टेटमेंट\u003c/strong\u003e – गुंतवणूकदाराला उद्योगाचा रोख प्रवाह आणि बाह्यप्रवाह जाणून घेण्यात स्वारस्य आहे. कॅश फ्लो स्टेटमेंट बॅलन्स शीट, उत्पन्न स्टेटमेंट आणि काही अतिरिक्त माहितीच्या मदतीने तयार केले जाते. ते एकतर व्हर्टिकल फॉर्ममध्ये किंवा हॉरिझॉन्टल फॉर्ममध्ये तयार केले जाऊ शकते. ऑपरेशन्स आणि इतर ट्रान्झॅक्शन्सशी संबंधित कॅश फ्लोची गणना केली जाते. स्टेटमेंट दोन बॅलन्स शीट तारखेदरम्यान कॅश बॅलन्समध्ये बदलांचे कारण दर्शविते. या स्टेटमेंटच्या मदतीने इन्व्हेस्टर ऑपरेटिंग सायकलवर कॅश मूव्हमेंटचा आढावा घेऊ शकतो. नफा वाढल्याशिवाय किंवा उलटपक्षी रोख शिल्लक कमी करण्यासाठी जबाबदार घटक शोधू शकतात\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eरेशिओ विश्लेषण\u003c/strong\u003e – गुणोत्तर हे गणितीयदृष्ट्या व्यक्त केलेल्या दोन आकड्यांदरम्यानचे संबंध आहे. आर्थिक गुणोत्तर दोन संबंधित आर्थिक डाटा दरम्यान संख्यात्मक संबंध प्रदान करते. बॅलन्स शीट आणि नफा आणि तोटा अकाउंटमधून फायनान्शियल रेशिओची गणना केली जाते. नातेसंबंध एकतर टक्केवारी पीआर म्हणून दर्शवले जाऊ शकते. रेशिओ सहज समज, तुलना आणि स्पष्टीकरणासाठी डाटाचा सारांश देतो.\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003c/ul\u003e\u003c/div\u003e\u003cdiv id=\u0027text_slider_slide06\u0027 class=\u0027sa_hover_container\u0027 data-hash=\u0027Valuation\u0027 style=\u0027padding:4.9% 5.5%; margin:0px 0%; min-height:100px; \u0027\u003e\u003ch4 style=\u0022text-align: left\u0022\u003e\u003cstrong\u003e2.6. मूल्यांकन\u003c/strong\u003e\u003c/h4\u003e\u003cp\u003e\u003cimg loading=\u0022lazy\u0022 decoding=\u0022async\u0022 class=\u0022alignnone wp-image-51559 size-full\u0022 src=\u0022https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Valuation.png\u0022 alt=\u0022Valuation\u0022 width=\u00221076\u0022 height=\u0022876\u0022 srcset=\u0022https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Valuation.png 1076w, https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Valuation-300x244.png 300w, https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Valuation-1024x834.png 1024w, https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Valuation-768x625.png 768w, https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Valuation-50x41.png 50w, https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Valuation-100x81.png 100w, https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Valuation-150x122.png 150w\u0022 sizes=\u0022(max-width: 1076px) 100vw, 1076px\u0022 /\u003e\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u0026nbsp;\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u0026nbsp;\u003c/p\u003e\u003cul\u003e\u003cli\u003eमूल्यांकन विश्लेषण हे निर्णय घेण्यासाठी आयोजित केले जाते की कंपनीचे स्टॉक सध्या आकर्षक (स्वस्त/अंडरवॅल्यूड), योग्य किंमतीत किंवा खर्चिक (अतिमूल्य असलेले) मूल्यांकनावर विक्री करीत आहे की नाही. पुढील विश्लेषणासाठी स्टॉक निवडण्यासाठी हे आर्थिक विश्लेषणानंतर केले जाते.\u003c/li\u003e\u003cli\u003eएकदा इन्व्हेस्टरला फायनान्शियल ॲनालिसिस गाईडमध्ये हायलाईट केलेल्या मापदंडांचा वापर करून फायनान्शियली मजबूत कंपनी आढळल्यानंतर, कंपनीचे स्टॉक योग्य किंमतीत आहे की नाही हे तपासण्यासाठी त्याने मूल्यांकन विश्लेषण करावे.\u003c/li\u003e\u003cli\u003eजर कंपनीचे शेअर्स अतिमौल्यवान असतील तर इन्व्हेस्टरने त्यामध्ये इन्व्हेस्टमेंट करणे टाळावे, तथापि कंपनीची फायनान्शियल स्थिती चांगली असू शकते. अतिमौल्यवान स्टॉकमध्ये कठोर कमावलेले पैसे इन्व्हेस्टरला रिस्कच्या उच्च लेव्हलपर्यंत जास्त प्रमाणात ठेवते जेथे भविष्यातील प्रशंसाची क्षमता मर्यादित आहे परंतु पैशांचे नुकसान होण्याची रिस्क जास्त आहे. त्यामुळे, कोणतेही स्टॉक खरेदी करण्याचा निर्णय घेण्यापूर्वी मूल्यांकन विश्लेषण सर्वोत्तम बनते.\u003c/li\u003e\u003cli\u003eमूल्यांकन विश्लेषण त्याच्या आर्थिक मापदंडांसह कंपनीच्या स्टॉकच्या मार्केट मूल्यांची तुलना करते. स्टॉक मार्केट मूल्यांमध्ये वर्तमान मार्केट किंमत (सीएमपी), मार्केट कॅपिटलायझेशन (एमसीएपी) इ. विविध फायनान्शियल मापदंड समाविष्ट आहेत, जे मूल्यांकन विश्लेषणात वापरले जातात, प्रति शेअर (ईपीएस), विक्री, विक्री वाढ दर, कमाई (ईपीएस) वाढ दर, बुक मूल्य, शेअरधारकाची इक्विटी, लाभांश पेआऊट इ. आहेत\u003c/li\u003e\u003c/ul\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003cscript type=\u0027text/javascript\u0027\u003ejQuery(document).ready(function()  {jQuery(\u0027#text_slider\u0027).owlCarousel({items  :  1,smartSpeed  :  400,autoplay  :  false,autoplayHoverPause  :  false,smartSpeed  :  400,fluidSpeed  :  400,autoplaySpeed  :  400,navSpeed  :  400,dotsSpeed  :  400,dotsEach  :  1,loop  :  false,nav  :  true,navText  :  [\u0027Previous\u0027,\u0027Next\u0027],dots  :  true,responsiveRefreshRate  :  200,slideBy  :  1,mergeFit  :  true,autoHeight  :  true,mouseDrag  :  false,touchDrag  :  true});jQuery(\u0027#text_slider\u0027).css(\u0027visibility\u0027, \u0027visible\u0027);var  owl_goto  =  jQuery(\u0027#text_slider\u0027);jQuery(\u0027.text_slider_goto1\u0027).click(function(event){owl_goto.trigger(\u0027to.owl.carousel\u0027,  0);});jQuery(\u0027.text_slider_goto2\u0027).click(function(event){owl_goto.trigger(\u0027to.owl.carousel\u0027,  1);});jQuery(\u0027.text_slider_goto3\u0027).click(function(event){owl_goto.trigger(\u0027to.owl.carousel\u0027,  2);});jQuery(\u0027.text_slider_goto4\u0027).click(function(event){owl_goto.trigger(\u0027to.owl.carousel\u0027,  3);});jQuery(\u0027.text_slider_goto5\u0027).click(function(event){owl_goto.trigger(\u0027to.owl.carousel\u0027,  4);});jQuery(\u0027.text_slider_goto6\u0027).click(function(event){owl_goto.trigger(\u0027to.owl.carousel\u0027,  5);});var  resize_14505  =  jQuery(\u0027.owl-carousel\u0027);resize_14505.on(\u0027initialized.owl.carousel\u0027,  function(e)  {if  (typeof(Event)  === \u0027function\u0027)  {window.dispatchEvent(new  Event(\u0027resize\u0027));}  else  {var  evt  =  window.document.createEvent(\u0027UIEvents\u0027);evt.initUIEvent(\u0027resize\u0027,  true,  false,  window,  0);window.dispatchEvent(evt);}});});\u003c/script\u003e\u003c/p\u003e\u003c/div\u003e\u003cdiv id=\u0022slides-tab\u0022 class=\u0022clearfix eael-tab-content-item \u0022 data-title-link=\u0022slides-tab\u0022\u003e\u003cp\u003e\u003cdiv class=\u0027white\u0027 style=\u0027background:rgba(0,0,0,0); border:solid 0px rgba(0,0,0,0); border-radius:0px; padding:0px 0px 0px 0px;\u0027\u003e\u003cdiv id=\u0027slider_16843\u0027 class=\u0027owl-carousel sa_owl_theme owl-pagination-true autohide-arrows\u0027 data-slider-id=\u0027slider_16843\u0027 style=\u0027visibility: visible;visibility:visible;\u0027\u003e\u003cdiv id=\u0027slider_16843_slide01\u0027 class=\u0027sa_hover_container\u0027 data-hash=\u0027\u0027 style=\u0027padding:5% 5%; margin:0px 0%; \u0027\u003e\u003cp\u003e\u003cimg loading=\u0022lazy\u0022 decoding=\u0022async\u0022 class=\u0022aligncenter wp-image-22430 size-full\u0022 src=\u0022https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/04/Slide1-1.gif\u0022 alt=\u0022\u0022 width=\u00221280\u0022 height=\u0022720\u0022 /\u003e\u003c/p\u003e\u003c/div\u003e\u003cdiv id=\u0027slider_16843_slide02\u0027 class=\u0027sa_hover_container\u0027 data-hash=\u0027\u0027 style=\u0027padding:5% 5%; margin:0px 0%; \u0027\u003e\u003cp\u003e\u003cimg loading=\u0022lazy\u0022 decoding=\u0022async\u0022 class=\u0022aligncenter wp-image-22431 size-full\u0022 src=\u0022https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/04/Slide2-1.gif\u0022 alt=\u0022\u0022 width=\u00221280\u0022 height=\u0022720\u0022 /\u003e\u003c/p\u003e\u003c/div\u003e\u003cdiv id=\u0027slider_16843_slide03\u0027 class=\u0027sa_hover_container\u0027 data-hash=\u0027\u0027 style=\u0027padding:5% 5%; margin:0px 0%; \u0027\u003e\u003cp\u003e\u003cimg loading=\u0022lazy\u0022 decoding=\u0022async\u0022 class=\u0022aligncenter wp-image-22432 size-full\u0022 src=\u0022https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/04/Slide3-1.gif\u0022 alt=\u0022\u0022 width=\u00221280\u0022 height=\u0022720\u0022 /\u003e\u003c/p\u003e\u003c/div\u003e\u003cdiv id=\u0027slider_16843_slide04\u0027 class=\u0027sa_hover_container\u0027 data-hash=\u0027\u0027 style=\u0027padding:5% 5%; margin:0px 0%; \u0027\u003e\u003cp\u003e\u003cimg loading=\u0022lazy\u0022 decoding=\u0022async\u0022 class=\u0022aligncenter wp-image-22433 size-full\u0022 src=\u0022https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/04/Slide4-1.gif\u0022 alt=\u0022\u0022 width=\u00221280\u0022 height=\u0022720\u0022 /\u003e\u003c/p\u003e\u003c/div\u003e\u003cdiv id=\u0027slider_16843_slide05\u0027 class=\u0027sa_hover_container\u0027 data-hash=\u0027\u0027 style=\u0027padding:5% 5%; margin:0px 0%; \u0027\u003e\u003cp\u003e\u003cimg loading=\u0022lazy\u0022 decoding=\u0022async\u0022 class=\u0022aligncenter wp-image-22434 size-full\u0022 src=\u0022https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/04/Slide5-1.gif\u0022 alt=\u0022\u0022 width=\u00221280\u0022 height=\u0022720\u0022 /\u003e\u003c/p\u003e\u003c/div\u003e\u003cdiv id=\u0027slider_16843_slide06\u0027 class=\u0027sa_hover_container\u0027 data-hash=\u0027\u0027 style=\u0027padding:5% 5%; margin:0px 0%; \u0027\u003e\u003cp\u003e\u003cimg loading=\u0022lazy\u0022 decoding=\u0022async\u0022 class=\u0022aligncenter wp-image-22435 size-full\u0022 src=\u0022https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/04/Slide6-1.gif\u0022 alt=\u0022\u0022 width=\u00221280\u0022 height=\u0022720\u0022 /\u003e\u003c/p\u003e\u003c/div\u003e\u003cdiv id=\u0027slider_16843_slide07\u0027 class=\u0027sa_hover_container\u0027 data-hash=\u0027\u0027 style=\u0027padding:5% 5%; margin:0px 0%; \u0027\u003e\u003cp\u003e\u003cimg loading=\u0022lazy\u0022 decoding=\u0022async\u0022 class=\u0022aligncenter wp-image-22436 size-full\u0022 src=\u0022https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/04/Slide7-1.gif\u0022 alt=\u0022\u0022 width=\u00221280\u0022 height=\u0022720\u0022 /\u003e\u003c/p\u003e\u003c/div\u003e\u003cdiv id=\u0027slider_16843_slide08\u0027 class=\u0027sa_hover_container\u0027 data-hash=\u0027\u0027 style=\u0027padding:5% 5%; margin:0px 0%; \u0027\u003e\u003cp\u003e\u003cimg loading=\u0022lazy\u0022 decoding=\u0022async\u0022 class=\u0022aligncenter wp-image-22438 size-full\u0022 src=\u0022https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/04/Slide8.gif\u0022 alt=\u0022\u0022 width=\u00221280\u0022 height=\u0022720\u0022 /\u003e\u003c/p\u003e\u003c/div\u003e\u003cdiv id=\u0027slider_16843_slide09\u0027 class=\u0027sa_hover_container\u0027 data-hash=\u0027\u0027 style=\u0027padding:5% 5%; margin:0px 0%; \u0027\u003e\u003cp\u003e\u003cimg loading=\u0022lazy\u0022 decoding=\u0022async\u0022 class=\u0022aligncenter wp-image-22439 size-full\u0022 src=\u0022https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/04/Slide9.gif\u0022 alt=\u0022\u0022 width=\u00221280\u0022 height=\u0022720\u0022 /\u003e\u003c/p\u003e\u003c/div\u003e\u003cdiv id=\u0027slider_16843_slide10\u0027 class=\u0027sa_hover_container\u0027 data-hash=\u0027\u0027 style=\u0027padding:5% 5%; margin:0px 0%; \u0027\u003e\u003cp\u003e\u003cimg loading=\u0022lazy\u0022 decoding=\u0022async\u0022 class=\u0022aligncenter wp-image-22440 size-full\u0022 src=\u0022https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/04/Slide10.gif\u0022 alt=\u0022\u0022 width=\u00221280\u0022 height=\u0022720\u0022 /\u003e\u003c/p\u003e\u003c/div\u003e\u003cdiv id=\u0027slider_16843_slide11\u0027 class=\u0027sa_hover_container\u0027 data-hash=\u0027\u0027 style=\u0027padding:5% 5%; margin:0px 0%; \u0027\u003e\u003cp\u003e\u003cimg loading=\u0022lazy\u0022 decoding=\u0022async\u0022 class=\u0022aligncenter wp-image-22443 size-full\u0022 src=\u0022https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/04/Slide11.gif\u0022 alt=\u0022\u0022 width=\u00221280\u0022 height=\u0022720\u0022 /\u003e\u003c/p\u003e\u003c/div\u003e\u003cdiv id=\u0027slider_16843_slide12\u0027 class=\u0027sa_hover_container\u0027 data-hash=\u0027\u0027 style=\u0027padding:5% 5%; margin:0px 0%; \u0027\u003e\u003cp\u003e\u003cimg loading=\u0022lazy\u0022 decoding=\u0022async\u0022 class=\u0022aligncenter wp-image-22444 size-full\u0022 src=\u0022https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/04/Slide12.gif\u0022 alt=\u0022\u0022 width=\u00221280\u0022 height=\u0022720\u0022 /\u003e\u003c/p\u003e\u003c/div\u003e\u003cdiv id=\u0027slider_16843_slide13\u0027 class=\u0027sa_hover_container\u0027 data-hash=\u0027\u0027 style=\u0027padding:5% 5%; margin:0px 0%; \u0027\u003e\u003cp\u003e\u003cimg loading=\u0022lazy\u0022 decoding=\u0022async\u0022 class=\u0022aligncenter wp-image-22445 size-full\u0022 src=\u0022https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/04/Slide13.gif\u0022 alt=\u0022\u0022 width=\u00221280\u0022 height=\u0022720\u0022 /\u003e\u003c/p\u003e\u003c/div\u003e\u003cdiv id=\u0027slider_16843_slide14\u0027 class=\u0027sa_hover_container\u0027 data-hash=\u0027\u0027 style=\u0027padding:5% 5%; margin:0px 0%; \u0027\u003e\u003cp\u003e\u003cimg loading=\u0022lazy\u0022 decoding=\u0022async\u0022 class=\u0022aligncenter wp-image-22446 size-full\u0022 src=\u0022https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/04/Slide14.gif\u0022 alt=\u0022\u0022 width=\u00221280\u0022 height=\u0022720\u0022 /\u003e\u003c/p\u003e\u003c/div\u003e\u003cdiv id=\u0027slider_16843_slide15\u0027 class=\u0027sa_hover_container\u0027 data-hash=\u0027\u0027 style=\u0027padding:5% 5%; margin:0px 0%; \u0027\u003e\u003cp\u003e\u003cimg loading=\u0022lazy\u0022 decoding=\u0022async\u0022 class=\u0022aligncenter wp-image-22447 size-full\u0022 src=\u0022https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/04/Slide15.gif\u0022 alt=\u0022\u0022 width=\u00221280\u0022 height=\u0022720\u0022 /\u003e\u003c/p\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003cscript type=\u0027text/javascript\u0027\u003ejQuery(document).ready(function()  {jQuery(\u0027#slider_16843\u0027).owlCarousel({items  :  1,smartSpeed  :  200,autoplay  :  false,autoplayHoverPause  :  false,smartSpeed  :  200,fluidSpeed  :  200,autoplaySpeed  :  200,navSpeed  :  200,dotsSpeed  :  200,loop  :  true,nav  :  true,navText  :  [\u0027Previous\u0027,\u0027Next\u0027],dots  :  true,responsiveRefreshRate  :  200,slideBy  :  1,mergeFit  :  true,autoHeight  :  false,mouseDrag  :  false,touchDrag  :  true});jQuery(\u0027#slider_16843\u0027).css(\u0027visibility\u0027, \u0027visible\u0027);sa_resize_slider_16843();window.addEventListener(\u0027resize\u0027,  sa_resize_slider_16843);function  sa_resize_slider_16843()  {var  min_height  = \u002750\u0027;var  win_width  =  jQuery(window).width();var  slider_width  =  jQuery(\u0027#slider_16843\u0027).width();if  (win_width  \u003c  480)  {var  slide_width  =  slider_width  /  1;}  else  if  (win_width  \u003c  768)  {var  slide_width  =  slider_width  /  1;}  else  if  (win_width  \u003c  980)  {var  slide_width  =  slider_width  /  1;}  else  if  (win_width  \u003c  1200)  {var  slide_width  =  slider_width  /  1;}  else  if  (win_width  \u003c  1500)  {var  slide_width  =  slider_width  /  1;}  else  {var  slide_width  =  slider_width  /  1;}slide_width  =  Math.round(slide_width);var  slide_height  = \u00270\u0027;if  (min_height  == \u0027aspect43\u0027)  {slide_height  =  (slide_width  /  4)  *  3;slide_height  =  Math.round(slide_height);}  else  if  (min_height  == \u0027aspect169\u0027)  {slide_height  =  (slide_width  /  16)  *  9;slide_height  =  Math.round(slide_height);}  else  {slide_height  =  (slide_width  /  100)  *  min_height;slide_height  =  Math.round(slide_height);}jQuery(\u0027#slider_16843 .owl-item .sa_hover_container\u0027).css(\u0027min-height\u0027,  slide_height+\u0027px\u0027);}var  owl_goto  =  jQuery(\u0027#slider_16843\u0027);jQuery(\u0027.slider_16843_goto1\u0027).click(function(event){owl_goto.trigger(\u0027to.owl.carousel\u0027,  0);});jQuery(\u0027.slider_16843_goto2\u0027).click(function(event){owl_goto.trigger(\u0027to.owl.carousel\u0027,  1);});jQuery(\u0027.slider_16843_goto3\u0027).click(function(event){owl_goto.trigger(\u0027to.owl.carousel\u0027,  2);});jQuery(\u0027.slider_16843_goto4\u0027).click(function(event){owl_goto.trigger(\u0027to.owl.carousel\u0027,  3);});jQuery(\u0027.slider_16843_goto5\u0027).click(function(event){owl_goto.trigger(\u0027to.owl.carousel\u0027,  4);});jQuery(\u0027.slider_16843_goto6\u0027).click(function(event){owl_goto.trigger(\u0027to.owl.carousel\u0027,  5);});jQuery(\u0027.slider_16843_goto7\u0027).click(function(event){owl_goto.trigger(\u0027to.owl.carousel\u0027,  6);});jQuery(\u0027.slider_16843_goto8\u0027).click(function(event){owl_goto.trigger(\u0027to.owl.carousel\u0027,  7);});jQuery(\u0027.slider_16843_goto9\u0027).click(function(event){owl_goto.trigger(\u0027to.owl.carousel\u0027,  8);});jQuery(\u0027.slider_16843_goto10\u0027).click(function(event){owl_goto.trigger(\u0027to.owl.carousel\u0027,  9);});jQuery(\u0027.slider_16843_goto11\u0027).click(function(event){owl_goto.trigger(\u0027to.owl.carousel\u0027,  10);});jQuery(\u0027.slider_16843_goto12\u0027).click(function(event){owl_goto.trigger(\u0027to.owl.carousel\u0027,  11);});jQuery(\u0027.slider_16843_goto13\u0027).click(function(event){owl_goto.trigger(\u0027to.owl.carousel\u0027,  12);});jQuery(\u0027.slider_16843_goto14\u0027).click(function(event){owl_goto.trigger(\u0027to.owl.carousel\u0027,  13);});jQuery(\u0027.slider_16843_goto15\u0027).click(function(event){owl_goto.trigger(\u0027to.owl.carousel\u0027,  14);});var  resize_22428  =  jQuery(\u0027.owl-carousel\u0027);resize_22428.on(\u0027initialized.owl.carousel\u0027,  function(e)  {if  (typeof(Event)  === \u0027function\u0027)  {window.dispatchEvent(new  Event(\u0027resize\u0027));}  else  {var  evt  =  window.document.createEvent(\u0027UIEvents\u0027);evt.initUIEvent(\u0027resize\u0027,  true,  false,  window,  0);window.dispatchEvent(evt);}});});\u003c/script\u003e\u003c/p\u003e\u003c/div\u003e\u003cdiv id=\u0022videos-tab\u0022 class=\u0022clearfix eael-tab-content-item \u0022 data-title-link=\u0022videos-tab\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022yt_iframe\u0022\u003e\u003ciframe title=\u0022YouTube video player\u0022 src=\u0022https://www.youtube.com/embed/AVSDGeI-cMo?rel=0\u0022 frameborder=\u00220\u0022 allowfullscreen=\u0022allowfullscreen\u0022\u003e\u003c/iframe\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/section\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/section\u003e\u003c/div\u003e","protected":false},"excerpt":{"rendered":"\u003cp\u003eस्टडी स्लाईड्स व्हिडिओज 2.1 मॅक्रो इकॉनॉमिक विश्लेषण आर्थिक उपक्रमांची पातळी अनेक प्रकारे गुंतवणूकीवर परिणाम करते. जर अर्थव्यवस्था वेगाने वाढत असेल तर उद्योगात वेगवान वाढ दिसून येईल आणि त्याउलटही दिसून येईल अशी अपेक्षा आहे. जेव्हा आर्थिक उपक्रमांची पातळी कमी असेल, तेव्हा स्टॉकच्या किंमती कमी असतात आणि जेव्हा पातळी जाते ... \u003ca title=\u0022Know Steps \u0026#038; Economic Analysis In Fundamental Analysis\u0022 class=\u0022read-more\u0022 href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/course/fundamental-analysis-course/steps-in-fundamental-analysis/\u0022 aria-label=\u0022Read more about Know Steps \u0026#038; Economic Analysis In Fundamental Analysis\u0022\u003eअधिक वाचा\u003c/a\u003e\u003c/p\u003e","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"parent":15096,"menu_order":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"","format":"standard","meta":{"_acf_changed":false,"footnotes":""},"categories":[],"class_list":["post-15109","markets","type-markets","status-publish","format-standard","hentry"],"acf":[],"_links":{"self":[{"href":"https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-json/wp/v2/markets/15109","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-json/wp/v2/markets"}],"about":[{"href":"https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-json/wp/v2/types/markets"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-json/wp/v2/users/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-json/wp/v2/comments?post=15109"}],"version-history":[{"count":18,"href":"https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-json/wp/v2/markets/15109/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":59571,"href":"https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-json/wp/v2/markets/15109/revisions/59571"}],"up":[{"embeddable":true,"href":"https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-json/wp/v2/markets/15096"}],"wp:attachment":[{"href":"https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-json/wp/v2/media?parent=15109"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-json/wp/v2/categories?post=15109"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https://api.w.org/{rel}","templated":true}]}}