{"id":15109,"date":"2021-12-15T06:33:27","date_gmt":"2021-12-15T06:33:27","guid":{"rendered":"https://www.5paisa.com/finschool/?post_type=markets\u0026#038;p=15109"},"modified":"2024-08-02T14:33:04","modified_gmt":"2024-08-02T09:03:04","slug":"steps-in-fundamental-analysis","status":"publish","type":"markets","link":"https://www.5paisa.com/finschool/course/fundamental-analysis-course/steps-in-fundamental-analysis/","title":{"rendered":"Know Steps \u0026#038; Economic Analysis In Fundamental Analysis"},"content":{"rendered":"\u003cdiv data-elementor-type=\u0022wp-post\u0022 data-elementor-id=\u002215109\u0022 class=\u0022elementor elementor-15109\u0022\u003e\u003csection class=\u0022elementor-section elementor-top-section elementor-element elementor-element-23ba90b elementor-section-full_width tab_container elementor-section-height-default elementor-section-height-default\u0022 data-id=\u002223ba90b\u0022 data-element_type=\u0022section\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022elementor-container elementor-column-gap-default\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022elementor-column elementor-col-100 elementor-top-column elementor-element elementor-element-b6a6f9f\u0022 data-id=\u0022b6a6f9f\u0022 data-element_type=\u0022column\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022elementor-widget-wrap elementor-element-populated\u0022\u003e\u003csection class=\u0022elementor-section elementor-inner-section elementor-element elementor-element-e0f864e elementor-section-full_width elementor-section-height-default elementor-section-height-default\u0022 data-id=\u0022e0f864e\u0022 data-element_type=\u0022section\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022elementor-container elementor-column-gap-wide\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022elementor-column elementor-col-50 elementor-inner-column elementor-element elementor-element-7efb245 chapters_list\u0022 data-id=\u00227efb245\u0022 data-element_type=\u0022column\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022elementor-widget-wrap elementor-element-populated\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022elementor-element elementor-element-33d4575 elementor-widget elementor-widget-shortcode\u0022 data-id=\u002233d4575\u0022 data-element_type=\u0022widget\u0022 data-widget_type=\u0022shortcode.default\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022elementor-widget-container\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022elementor-shortcode\u0022\u003e\u003cscript\u003ejQuery(document).ready(function(){jQuery(\u0022#post_chapters a[href*=\u0027\u0022  +  location.pathname  + \u0022\u0027]\u0022).addClass(\u0022current\u0022);})\u003c/script\u003e\u003cdiv class=\u0022desktop_chapters\u0022\u003e\u003cdiv id=\u0022post_chapters\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022post_chapters-heading\u0022\u003eप्रकरणे\u003c/div\u003e\u003cul\u003e\u003cli\u003e\u003ci class=\u0022fa fa-chevron-right\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u003ca href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/course/fundamental-analysis-course/introduction-to-fundamental-analysis/\u0022\u003eफंडामेंटल ॲनालिसिसचा परिचय\u003c/a\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003ci class=\u0022fa fa-chevron-right\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u003ca href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/course/fundamental-analysis-course/steps-in-fundamental-analysis/\u0022\u003eफंडामेंटल ॲनालिसिस मधील स्टेप्स आणि इकॉनॉमिक ॲनालिसिस जाणून घ्या\u003c/a\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003ci class=\u0022fa fa-chevron-right\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u003ca href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/course/fundamental-analysis-course/basic-terms-used-in-fundamental-analysis/\u0022\u003eफंडामेंटल ॲनालिसिस मधील मूलभूत अटी समजून घेणे\u003c/a\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003ci class=\u0022fa fa-chevron-right\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u003ca href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/course/fundamental-analysis-course/understanding-financial-statements/\u0022\u003eस्टॉक मार्केटमधील फायनान्शियल स्टेटमेंट समजून घेणे\u003c/a\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003ci class=\u0022fa fa-chevron-right\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u003ca href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/course/fundamental-analysis-course/understanding-balance-sheet/\u0022\u003eस्टॉक मार्केटमध्ये स्टॉक बॅलन्स शीट समजून घेणे\u003c/a\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003ci class=\u0022fa fa-chevron-right\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u003ca href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/course/fundamental-analysis-course/understanding-income-statements/\u0022\u003eस्टॉक मार्केटमधील इन्कम स्टेटमेंट समजून घेणे\u003c/a\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003ci class=\u0022fa fa-chevron-right\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u003ca href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/course/fundamental-analysis-course/understanding-financial-ratios-2/\u0022\u003eस्टॉक विश्लेषणासाठी फायनान्शियल रेशिओ समजून घेणे\u003c/a\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003ci class=\u0022fa fa-chevron-right\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u003ca href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/course/fundamental-analysis-course/understanding-cash-flows/\u0022\u003eकॅश फ्लो समजून घेणे\u003c/a\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003ci class=\u0022fa fa-chevron-right\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u003ca href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/course/fundamental-analysis-course/liquidity-ratios/\u0022\u003eस्टॉक मार्केटमध्ये लिक्विडिटी रेशिओ समजून घेणे\u003c/a\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003ci class=\u0022fa fa-chevron-right\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u003ca href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/course/fundamental-analysis-course/activity-ratios/\u0022\u003eस्टॉक मार्केटमध्ये ॲक्टिव्हिटी रेशिओ समजून घेणे\u003c/a\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003ci class=\u0022fa fa-chevron-right\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u003ca href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/course/fundamental-analysis-course/risk-leverage-ratios/\u0022\u003eस्टॉक मार्केटमध्ये रिस्क/लिव्हरेज रेशिओ समजून घेणे\u003c/a\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003ci class=\u0022fa fa-chevron-right\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u003ca href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/course/fundamental-analysis-course/profitability-ratios/\u0022\u003eस्टॉक मार्केटमध्ये नफा गुणोत्तर समजून घेणे\u003c/a\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003ci class=\u0022fa fa-chevron-right\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u003ca href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/course/fundamental-analysis-course/valuation-ratios/\u0022\u003eस्टॉक मार्केटमध्ये वॅल्यूएशन रेशिओ समजून घेणे\u003c/a\u003e\u003c/li\u003e\u003c/ul\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003cdiv class=\u0022chapters_toggle\u0022 title=\u0022chapters\u0022\u003e\u003ca title=\u0022chapters\u0022 href=\u0022#\u0022 id=\u0022open_chapters\u0022\u003e\u003cspan\u003eप्रकरणे पाहा\u003c/span\u003e\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u003ci class=\u0022fa fa-chevron-right\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u003c/a\u003e\u003ca title=\u0022chapters\u0022 href=\u0022#\u0022 id=\u0022close_chapters\u0022 style=\u0022display:none;\u0022\u003e\u003cspan\u003eअध्याय लपवा\u003c/span\u003e\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u003ci class=\u0022fa fa-chevron-right\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u003c/a\u003e\u003c/div\u003e\u003cscript\u003ejQuery(document).ready(function(){jQuery(\u0027.chapters_toggle #open_chapters\u0027).click(function(e){e.preventDefault();jQuery(\u0027.desktop_chapters\u0027).css(\u0022left\u0022,\u00220px\u0022);jQuery(\u0027#open_chapters\u0027).css(\u0022display\u0022,\u0022none\u0022);jQuery(\u0027#close_chapters\u0027).css(\u0022display\u0022,\u0022block\u0022);//jQuery(\u0027.chapters_toggle\u0027).css(\u0022width\u0022,\u0022200px\u0022);})jQuery(\u0027.chapters_toggle #close_chapters\u0027).click(function(e){e.preventDefault();jQuery(\u0027.desktop_chapters\u0027).css(\u0022left\u0022,\u0022-480px\u0022);jQuery(\u0027#open_chapters\u0027).css(\u0022display\u0022,\u0022block\u0022);jQuery(\u0027#close_chapters\u0027).css(\u0022display\u0022,\u0022none\u0022);//jQuery(\u0027.chapters_toggle\u0027).css(\u0022width\u0022,\u0022100%\u0022);})});\u003c/script\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003cdiv class=\u0022elementor-column elementor-col-50 elementor-inner-column elementor-element elementor-element-93f371b tabs_contents\u0022 data-id=\u002293f371b\u0022 data-element_type=\u0022column\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022elementor-widget-wrap elementor-element-populated\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022elementor-element elementor-element-90f6d06 market_content_tabs elementor-widget elementor-widget-eael-adv-tabs\u0022 data-id=\u002290f6d06\u0022 data-element_type=\u0022widget\u0022 data-widget_type=\u0022eael-adv-tabs.default\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022elementor-widget-container\u0022\u003e\u003cdiv data-scroll-on-click=\u0022no\u0022 data-scroll-speed=\u0022300\u0022 id=\u0022eael-advance-tabs-90f6d06\u0022 class=\u0022eael-advance-tabs eael-tabs-horizontal eael-tab-auto-active \u0022 data-tabid=\u002290f6d06\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022eael-tabs-nav \u0022\u003e\u003cul class=\u0022eael-tab-inline-icon\u0022 role=\u0022tablist\u0022\u003e\u003cli id=\u0022study\u0022 class=\u0022active-default eael-tab-item-trigger eael-tab-nav-item\u0022 aria-selected=\u0022true\u0022 data-tab=\u00221\u0022 role=\u0022tab\u0022 tabindex=\u00220\u0022 aria-controls=\u0022study-tab\u0022 aria-expanded=\u0022false\u0022\u003e\u003ci class=\u0022far fa-edit\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u003cspan class=\u0022eael-tab-title title-after-icon\u0022\u003eअभ्यास\u003c/span\u003e\u003c/li\u003e\u003cli id=\u0022slides\u0022 class=\u0022 eael-tab-item-trigger eael-tab-nav-item\u0022 aria-selected=\u0022false\u0022 data-tab=\u00222\u0022 role=\u0022tab\u0022 tabindex=\u0022-1\u0022 aria-controls=\u0022slides-tab\u0022 aria-expanded=\u0022false\u0022\u003e\u003ci class=\u0022fas fa-book-open\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u003cspan class=\u0022eael-tab-title title-after-icon\u0022\u003eस्लाईड्स\u003c/span\u003e\u003c/li\u003e\u003cli id=\u0022videos\u0022 class=\u0022 eael-tab-item-trigger eael-tab-nav-item\u0022 aria-selected=\u0022false\u0022 data-tab=\u00223\u0022 role=\u0022tab\u0022 tabindex=\u0022-1\u0022 aria-controls=\u0022videos-tab\u0022 aria-expanded=\u0022false\u0022\u003e\u003ci class=\u0022far fa-eye\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u003cspan class=\u0022eael-tab-title title-after-icon\u0022\u003eव्हिडिओ\u003c/span\u003e\u003c/li\u003e\u003c/ul\u003e\u003c/div\u003e\u003cdiv class=\u0022eael-tabs-content\u0022\u003e\u003cdiv id=\u0022study-tab\u0022 class=\u0022clearfix eael-tab-content-item active-default\u0022 data-title-link=\u0022study-tab\u0022\u003e\u003cp\u003e\u003cdiv class=\u0027white\u0027 style=\u0027background:rgb(255, 255, 255); border:solid 0px rgb(255, 255, 255); border-radius:0px; padding:0px 0px 0px 0px;\u0027\u003e\u003cdiv id=\u0027text_slider\u0027 class=\u0027owl-carousel sa_owl_theme owl-pagination-true\u0027 data-slider-id=\u0027text_slider\u0027 style=\u0027visibility: visible;visibility:visible;\u0027\u003e\u003cdiv id=\u0027text_slider_slide01\u0027 class=\u0027sa_hover_container\u0027 data-hash=\u0027Macro-Economic-Analysis\u0027 style=\u0027padding:4.9% 5.5%; margin:0px 0%; background-color:rgb(255, 255, 255); min-height:100px; \u0027\u003e\u003ch2 style=\u0022text-align: left\u0022\u003e\u003cstrong\u003e2.1. मॅक्रो इकॉनॉमिक ॲनालिसिस\u003c/strong\u003e\u003c/h2\u003e\u003cp\u003e\u003cimg fetchpriority=\u0022high\u0022 decoding=\u0022async\u0022 class=\u0022aligncenter wp-image-51554 size-full\u0022 src=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Macro-Economic-Analysis.png\u0022 alt=\u0022Macro Economic Analysis\u0022 width=\u00221254\u0022 height=\u0022722\u0022 srcset=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Macro-Economic-Analysis.png 1254w, https:/www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Macro-Economic-Analysis-300x173.png 300w, https:/www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Macro-Economic-Analysis-1024x590.png 1024w, https:/www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Macro-Economic-Analysis-768x442.png 768w, https:/www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Macro-Economic-Analysis-50x29.png 50w, https:/www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Macro-Economic-Analysis-100x58.png 100w, https:/www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Macro-Economic-Analysis-150x86.png 150w\u0022 sizes=\u0022(max-width: 1254px) 100vw, 1254px\u0022 /\u003e\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u0026nbsp;\u003c/p\u003e\u003cp\u003eआर्थिक उपक्रमाची पातळी अनेक प्रकारे गुंतवणूकीवर परिणाम करते. जर अर्थव्यवस्था वेगाने वाढली तर उद्योगात वेगाने वाढ होण्याची शक्यता आहे आणि त्याउलट. जेव्हा आर्थिक उपक्रमाची लेव्हल कमी असते, तेव्हा स्टॉकची किंमत कमी असते आणि जेव्हा आर्थिक उपक्रमाची लेव्हल जास्त असते, तेव्हा स्टॉकची किंमत फर्मच्या विक्री आणि नफ्यासाठी समृद्ध दृष्टीकोन दर्शविते. स्टॉक किंमतीचे वर्तन समजून घेण्यासाठी मॅक्रो इकॉनॉमिक वातावरणाचे विश्लेषण आवश्यक आहे.\u003c/p\u003e\u003ch3\u003e\u003cstrong\u003eमॅक्रो इकॉनॉमिक्स घटक\u003c/strong\u003e\u003c/h3\u003e\u003cp\u003eसामान्यपणे विश्लेषित मॅक्रो इकॉनॉमिक घटक खालीलप्रमाणे आहेत.\u003c/p\u003e\u003cul\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eसकल देशांतर्गत उत्पादन (जीडीपी)\u003c/strong\u003e – GDP म्हणजे अर्थव्यवस्थेचा विकास रेट. GDP म्हणजे ग्रॉस डोमेस्टिक प्रॉडक्ट म्हणजेच देशात निर्माण झालेल्या वस्तूंची व सेवांची एकूण किंमत. GDP म्हणजे वैयक्तिक उपभोग खर्च, एकूण खासगी इन्व्हेस्टमेंट आणि वस्तू आणि सेवांवरील सरकारी खर्च आणि वस्तू आणि सेवांची निव्वळ निर्यात. GDP अंदाज वार्षिक आधारावर उपलब्ध आहेत. GDP वाढीचा रेट नव्वदच्या दशकात सुमारे 6% आहे. 1998-99 मध्ये GDP वाढीचा दर गेल्या वर्षीच्या 5 टक्केच्या तुलनेत 5.8 टक्के झाला आहे. अर्थव्यवस्थेचा विकास रेट औद्योगिक क्षेत्राची अपेक्षा दर्शवतो आणि परताव्याच्या गुंतवणूकदारांना शेअर्समधील गुंतवणुकीची अपेक्षा असते. उच्च वाढीचा रेट स्टॉक मार्केटसाठी अधिक अनुकूल आहे.\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eबचत आणि इन्व्हेस्टमेंट\u003c/strong\u003e – हे स्पष्ट आहे की वाढीसाठी इन्व्हेस्टमेंट आवश्यक आहे ज्यासाठी देशांतर्गत बचतीची मोठ्या प्रमाणात आवश्यकता आहे. स्टॉक मार्केट हे एक चॅनेल आहे ज्याद्वारे गुंतवणूकदारांची बचत कॉर्पोरेट संस्थांना उपलब्ध केली जाते. इक्विटी शेअर्स, डिपॉझिट, म्युच्युअल फंड युनिट्स, रिअल इस्टेट आणि बुलियन सारख्या विविध ॲसेट्सवर सेव्हिंग्स वितरित केली जातात. जनतेच्या सेव्हिंग आणि इन्व्हेस्टमेंट पॅटर्न मोठ्या प्रमाणात स्टॉकवर परिणाम करतात.\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eमहागाई\u003c/strong\u003e – GDP वाढीसह, जर महागाईचा रेट देखील वाढला तर वास्तविक वाढीचा रेट खूपच कमी असेल. ग्राहक उत्पादन उद्योगातील मागणीवर लक्षणीयरित्या परिणाम होतो. सरकारी किंमत नियंत्रण धोरणांतर्गत येणारे उद्योग बाजार गमावू शकतात, उदाहरणार्थ साखर. या उद्योगावर सरकारचे नियंत्रण, साखरेच्या किंमतीवर परिणाम करते आणि त्याद्वारे उद्योगाच्या नफाक्षमतेवर परिणाम करते. जर तुम्ही महागाईची सौम्य लेव्हल असाल तर स्टॉक मार्केटसाठी चांगले आहे परंतु महागाईचा उच्च रेट स्टॉक मार्केटसाठी हानिकारक आहे.\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eइंटरेस्ट रेट्स \u003c/strong\u003e– इंटरेस्ट रेट संस्थांना वित्तपुरवठा करण्याच्या खर्चावर परिणाम करते. इंटरेस्ट रेट कमी झाल्याने फर्मसाठी कमी वित्त खर्च आणि अधिक नफा. कर्ज घेतलेल्या पैशांसह बिझनेस करणाऱ्या ब्रोकर्ससाठी कमी व्याजदरावर अधिक पैसे उपलब्ध आहेत.\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eबजेट \u003c/strong\u003e– या बजेटमध्ये सरकारी महसूल आणि खर्चाची विस्तृत माहिती देण्यात आली आहे. कमी बजेटमुळे महागाईचा रेट वाढू शकतो आणि उत्पादनाच्या किंमतीवर प्रतिकूल परिणाम होऊ शकतो. अतिरिक्त बजेटमुळे डिफ्लेशन होऊ शकते. म्हणून, बॅलन्स्ड बजेट स्टॉक मार्केटसाठी अत्यंत अनुकूल आहे.\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eकर रचना \u003c/strong\u003e– प्रत्येक वर्षी मार्चमध्ये, टॅक्स धोरणाबाबत सरकारच्या घोषणेची आतुरतेने वाट पाहत व्यापारी समुदाय. विशिष्ट उद्योगाला दिलेली सवलत आणि प्रोत्साहन त्या विशिष्ट उद्योगातील गुंतवणुकीला प्रोत्साहन देते. बचतीला दिले जाणारे टॅक्स सवलत बचत करण्यास प्रोत्साहित करते. 1996 मध्ये अर्थमंत्र्यांनी आकारलेल्या किमान पर्यायी टॅक्स (एमएटी) वर स्टॉक मार्केटवर प्रतिकूल परिणाम झाला. दहा प्रकारच्या टॅक्स सवलतीचा परिणाम उद्योगांच्या नफ्यावर होतो.\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eपेमेंट बॅलन्स \u003c/strong\u003e– पेमेंट बॅलन्स म्हणजे एखाद्या देशातून मिळणारे पैसे, परदेशात केलेली रक्कम. फरक bt6ween पावत्या आणि देयके अतिरिक्त किंवा तूट असू शकतात. पेमेंट बॅलन्स म्हणजे बाह्य अकाउंटवरील रुपयांच्या क्षमतेचे मोजमाप. जर तूट वाढली तर रुपया इतर चलनांसापेक्ष घसरू शकतो, ज्यामुळे आयातीच्या किंमतीवर परिणाम होऊ शकतो. निर्यात आणि आयातीमध्ये समाविष्ट असलेल्या उद्योगांना परकीय चलन दरातील बदलामुळे मोठ्या प्रमाणात परिणाम होतो. परकीय चलन दरांमध्ये चढउतार भारतीय शेअर बाजारातील विदेशी संस्थात्मक गुंतवणूकदारांच्या गुंतवणुकीवर परिणाम करतात. पेमेंटचे अनुकूल संतुलन शेअर बाजारावर सकारात्मक परिणाम करते.\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eमॉन्सून आणि कृषी \u003c/strong\u003e– कृषी प्रत्यक्ष आणि अप्रत्यक्षपणे उद्योगांशी संबंधित आहे. उदाहरणार्थ, साखर, कापूस, कापड आणि अन्न प्रक्रिया उद्योग कच्च्या मालासाठी कृषीवर अवलंबून असतात. खते आणि कीटकनाशक उद्योग कृषीला इनपुट पुरवठा करीत आहेत. चांगल्या मॉन्सूनमुळे इनपुटची मागणी जास्त होते आणि त्यामुळे बंपर क्रॉप होते. यामुळे स्टॉक मार्केटमध्ये तेजी निर्माण होईल. जेव्हा मान्सून खराब असेल, तेव्हा कृषी आणि हायडेल पॉवर उत्पादनास नुकसान होईल. त्यांनी शेअर मार्केटवर सावली टाकली.\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eपायाभूत सुविधा\u003c/strong\u003e – औद्योगिक आणि कृषी क्षेत्राच्या वाढीसाठी पायाभूत सुविधा आवश्यक आहेत. अर्थव्यवस्थेच्या वाढीसाठी कम्युनिकेशन सिस्टीमचे विस्तृत नेट वर्क आवश्यक आहे. कोणत्याही वीज कपातीशिवाय नियमित वीज पुरवठा उत्पादनास चालना देईल. उद्योग आणि कृषीला पुरेसे सहाय्य प्रदान करण्यासाठी बँकिंग आणि फायनान्शियल क्षेत्र देखील पुरेसे चांगले असावेत. चांगल्या पायाभूत सुविधा स्टॉक मार्केटवर अनुकूलपणे परिणाम करतात. भारतात पायाभूत सुविधांचा विकास झाला असला तरीही ते पुरेसे नाहीत. दळणवळण, वाहतूक आणि ऊर्जा क्षेत्राबाबत सरकारने आपले पॉलिसी उदार केले आहे. उदाहरणार्थ, निश्चित परताव्याच्या दरांसह विदेशी गुंतवणूकदारांसाठी वीज क्षेत्र उघडण्यात आले आहे.\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eजनसांख्यिकीय घटक \u003c/strong\u003e– जनसांख्यिकीय डाटा वय, व्यवसाय, साक्षरता आणि भौगोलिक स्थानानुसार लोकसंख्येविषयी तपशील प्रदान करते. ग्राहक वस्तूंच्या मागणीचा अंदाज घेण्यासाठी हे आवश्यक आहे. वयानुसार लोकसंख्या सक्षम कर्मचारी शक्तीची उपलब्धता दर्शविते.\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003c/ul\u003e\u003c/div\u003e\u003cdiv id=\u0027text_slider_slide02\u0027 class=\u0027sa_hover_container\u0027 data-hash=\u0027Economic-Analysis\u0027 style=\u0027padding:4.9% 5.5%; margin:0px 0%; background-color:rgb(255, 255, 255); min-height:100px; \u0027\u003e\u003ch2 style=\u0022text-align: left\u0022\u003e\u003cstrong\u003e2.2. आर्थिक विश्लेषण\u003c/strong\u003e\u003c/h2\u003e\u003cp\u003e\u003cimg decoding=\u0022async\u0022 class=\u0022aligncenter wp-image-51555 size-full\u0022 src=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Diffusion-Index.png\u0022 alt=\u0022Diffusion Index\u0022 width=\u00221126\u0022 height=\u0022919\u0022 srcset=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Diffusion-Index.png 1126w, https:/www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Diffusion-Index-300x245.png 300w, https:/www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Diffusion-Index-1024x836.png 1024w, https:/www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Diffusion-Index-768x627.png 768w, https:/www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Diffusion-Index-50x41.png 50w, https:/www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Diffusion-Index-100x82.png 100w, https:/www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Diffusion-Index-150x122.png 150w\u0022 sizes=\u0022(max-width: 1126px) 100vw, 1126px\u0022 /\u003e\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u0026nbsp;\u003c/p\u003e\u003cp\u003eस्टॉक किंमतीतील बदलांचा अंदाज घेण्यासाठी, विश्लेषकाला मॅक्रो इकॉनॉमिक पर्यावरण आणि उद्योगाशी संबंधित घटकांचे विश्लेषण करावे लागेल. आर्थिक उपक्रम कॉर्पोरेट नफा, इन्व्हेस्टर, दृष्टीकोन आणि शेअर किंमतीवर परिणाम करतात. जीडीपीमध्ये घसरण किंवा आर्थिक वाढीतील कमतरता यामुळे कॉर्पोरेट नफ्यात घट होऊ शकते आणि परिणामी सिक्युरिटी किंमती होऊ शकतात. आर्थिक विश्लेषणाच्या उद्देशाने, विश्लेषक अंदाज तंत्रांबद्दल परिचित असणे आवश्यक आहे. त्यांना विविध तंत्रांचे फायदे आणि तोटे माहित असावेत. वापरल्या जाणार्‍या सामान्य तंत्रांमध्ये प्रमुख आर्थिक सूचक, डिफ्यूजन इंडेक्स, सर्वेक्षण आणि इकॉनॉमेट्रिक मॉडेल बिल्डिंगचे विश्लेषण आहेत. या तंत्रांमुळे त्यांना इन्व्हेस्ट करण्यासाठी योग्य वेळ निर्धारित करण्यास मदत होते आणि त्याला खरेदी करावयाच्या सिक्युरिटीचा प्रकार म्हणजेच स्टॉक किंवा बाँड किंवा स्टॉक आणि बाँडचे काही कॉम्बिनेशन.\u003c/p\u003e\u003ch4\u003e\u003cstrong\u003eप्रमुख आर्थिक सूचक\u003c/strong\u003e\u003c/h4\u003e\u003cp\u003eइकॉनॉमिक इंडिकेटर्स हे घटक आहेत जे इंडिकेटर्स हे i8ndicate वर्तमान स्थिती, प्रगती किंवा अर्थव्यवस्थेची मंदी असलेले घटक आहेत. ते भांडवली गुंतवणूक, व्यवसाय नफा, पैशाचा पुरवठा, जीएनपी, व्याज दर, बेरोजगारी दर इ. आहेत. आर्थिक निर्देशकांना आघाडीचे, कॉन्सिडेंटल आणि लॅगिंग इंडिकेटर्समध्ये ग्रुप केले जाते. निर्देशकांची निवड खालील निकषांवर केली जाते.\u003c/p\u003e\u003cul\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003eआर्थिक महत्त्व\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003eसांख्यिकीय पर्याप्तता\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003eवेळ\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003eसुसंगतता\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003c/ul\u003e\u003ch4\u003e\u003cstrong\u003eडिफ्यूजन इंडेक्स \u003c/strong\u003e\u003c/h4\u003e\u003cp\u003eडिफ्यूजन इंडेक्स हे एक संयुक्त किंवा सर्वसमावेशक इंडेक्स आहे. डिफ्यूजन इंडेक्समध्ये आघाडीचे, कॉन्सिडेंटल आणि लॅगिंग इंडिकेटर्सचा समावेश होतो. या प्रकारचे इंडेक्स यूएसए मधील नॅशनल ब्युरो ऑफ इकॉनॉमिक रिसर्चद्वारे बांधले गेले आहे. परंतु वैयक्तिक इंडिकेटरमध्ये घडणाऱ्या अनियमित हालचालींची गणना करण्यासाठी डिफ्यूजन इंडेक्स जटिल आहे. ते पूर्णपणे दूर केले जाऊ शकत नाही.\u003c/p\u003e\u003ch4\u003e\u003cstrong\u003eइकॉनॉमेट्रिक मॉडेल बिल्डिंग \u003c/strong\u003e\u003c/h4\u003e\u003cp\u003eमॉडेल बिल्डिंगसाठी अनेक आर्थिक व्हेरिएबल्स विचारात घेतले जातात. अंतर्निहित विश्लेषणाची गृहितके निर्दिष्ट केली आहेत. स्वतंत्र आणि अवलंबून असलेल्या व्हेरिएबल्स दरम्यानचे संबंध गाणितिकरित्या दिले जातात. मॉडेल वापरताना, विश्लेषकाला स्पष्टपणे विचार करावा लागेल की सर्व आंतर-संबंध निर्दिष्ट केले आहेत, ते केवळ दिशेच नाही तर तीव्रता देखील अंदाज घेऊ शकतात. परंतु त्याचा अंदाज त्याच्या आर्थिक सिद्धांत आणि कोणत्या मॉडेलची निर्मिती केली गेली आहे याच्या गृहितकावर अवलंबून असतो. मॉडेल्स बहुतेक एकाचवेळी समान समीकरणांचा वापर करतात.\u003c/p\u003e\u003c/div\u003e\u003cdiv id=\u0027text_slider_slide03\u0027 class=\u0027sa_hover_container\u0027 data-hash=\u0027Industry-Analysis\u0027 style=\u0027padding:4.9% 5.5%; margin:0px 0%; background-color:rgb(255, 255, 255); min-height:100px; \u0027\u003e\u003ch2 style=\u0022text-align: left\u0022\u003e\u003cstrong\u003e2.3. उद्योग विश्लेषण\u003c/strong\u003e\u003c/h2\u003e\u003cp\u003e\u0026nbsp;\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u003cimg decoding=\u0022async\u0022 class=\u0022aligncenter wp-image-51556 size-full\u0022 src=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Classification-of-Index.png\u0022 alt=\u0022Classification of Index\u0022 width=\u0022945\u0022 height=\u0022972\u0022 srcset=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Classification-of-Index.png 945w, https:/www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Classification-of-Index-292x300.png 292w, https:/www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Classification-of-Index-768x790.png 768w, https:/www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Classification-of-Index-50x50.png 50w, https:/www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Classification-of-Index-97x100.png 97w, https:/www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Classification-of-Index-150x154.png 150w\u0022 sizes=\u0022(max-width: 945px) 100vw, 945px\u0022 /\u003e\u003c/p\u003e\u003cp\u003eउद्योग हा फर्मचा एक गट आहे ज्यांच्याकडे उत्पादनाची समान तांत्रिक संरचना आहे आणि समान उत्पादने तयार करतात. गुंतवणूकदारांच्या सोयीसाठी, उद्योगाचे विस्तृत वर्गीकरण फायनान्शियल डेलीज आणि मॅगझिनमध्ये दिले जाते. कंपन्यांना त्यांच्या उत्पादन प्रक्रिया आणि उत्पादनांबद्दल स्पष्ट चित्र देण्यासाठी विशिष्टपणे वर्गीकृत केले जाते. खालील टेबलमध्ये रिझर्व्ह बँक ऑफ इंडिया बुलेटिनमध्ये दिलेले उद्योगानुसार वर्गीकरण दिले आहे.\u003c/p\u003e\u003col\u003e\u003cli style=\u0022text-align: left\u0022\u003eफूड प्रॉडक्ट्स\u003c/li\u003e\u003cli style=\u0022text-align: left\u0022\u003eपेय, तंबाखू आणि तंबाखू उत्पादने\u003c/li\u003e\u003cli style=\u0022text-align: left\u0022\u003eटेक्सटाईल्स\u003c/li\u003e\u003cli style=\u0022text-align: left\u0022\u003eलाकडी आणि लाकडी उत्पादने\u003c/li\u003e\u003cli style=\u0022text-align: left\u0022\u003eलेदर आणि लेदर प्रॉडक्ट्स\u003c/li\u003e\u003cli style=\u0022text-align: left\u0022\u003eरबर आणि प्लास्टिक उत्पादने\u003c/li\u003e\u003cli style=\u0022text-align: left\u0022\u003eरासायनिक आणि रासायनिक उत्पादने\u003c/li\u003e\u003cli style=\u0022text-align: left\u0022\u003eनॉन-मेटॅलिक मिनरल प्रॉडक्ट्स\u003c/li\u003e\u003cli style=\u0022text-align: left\u0022\u003eमूलभूत धातू, मिश्र धातु आणि धातू उत्पादने\u003c/li\u003e\u003cli style=\u0022text-align: left\u0022\u003eमशीनरी आणि मशीन टूल्स\u003c/li\u003e\u003cli style=\u0022text-align: left\u0022\u003eवाहतूक उपकरणे आणि पार्ट्स\u003c/li\u003e\u003cli style=\u0022text-align: left\u0022\u003eइतर विविध उत्पादन उद्योग\u003c/li\u003e\u003c/ol\u003e\u003ch3\u003e\u003cstrong\u003eवर्गीकरण\u003c/strong\u003e\u003c/h3\u003e\u003cp\u003eहे उद्योग व्यवसाय चक्राच्या आधारावर वर्गीकृत केले जाऊ शकतात म्हणजेच व्यवसाय चक्राच्या विविध टप्प्यांवर त्यांच्या प्रतिक्रियेनुसार वर्गीकृत केले जाऊ शकतात. त्यांना विकास, चक्रीय, संरक्षणात्मक आणि चक्रीय विकास उद्योगात वर्गीकृत केले जाते.\u003c/p\u003e\u003cul\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eग्रोथ इंडस्ट्री –\u003c/strong\u003eवाढीच्या उद्योगांमध्ये बिझनेस चक्रापासून स्वतंत्र, कमाईचा उच्च रेट आणि विस्तारातील वाढीची विशेष वैशिष्ट्ये आहेत.\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eचक्रीय उद्योग –\u003c/strong\u003eउद्योगाची वाढ आणि नफा बिझनेस चक्रासह चालतात. बूम कालावधीदरम्यान त्यांना वाढीचा आनंद मिळतो आणि नैराश्या दरम्यान त्यांना थोडा वेळ दिलासा मिळतो. उदाहरणार्थ, फ्रिज, वॉशिंग मशीन आणि किचन रेंज प्रॉडक्ट्स सारख्या व्हाईट वस्तूंना बूम कालावधीत चांगले मार्केट असते आणि मंदीच्या काळात त्यांची मागणी कमी होते.\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eसंरक्षणात्मक उद्योग –\u003c/strong\u003eडिफेन्स इंडस्ट्री बिझनेस सायकलच्या हालचालीला विरोध करते. फोर्ड उदाहरण, अन्न आणि आश्रय हे मानवतेच्या मूलभूत आवश्यकता आहेत. अन्न उद्योगाला मंदी आणि मंदीचा सामना.\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eचक्रीय विकास उद्योग –\u003c/strong\u003eहा एक नवीन प्रकारचा उद्योग आहे जो चक्रीय आहे आणि त्याच वेळी वाढतो. उदाहरणार्थ, ऑटोमोबाईल इंडस्ट्रीत असे काही काळ टिकून राहते, घसरण होते परंतु ती मोठ्या प्रमाणात वाढते. तंत्रज्ञानातील बदल आणि नवीन मॉडेल्सचा परिचय ऑटोमोबाईल उद्योगाला त्यांचा वाढीचा मार्ग पुन्हा सुरू करण्यास मदत करते.\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003c/ul\u003e\u003ch3\u003e\u003cstrong\u003eलाईफ सायकल\u003c/strong\u003e\u003c/h3\u003e\u003cp\u003eया प्रत्येक इंडस्ट्रीमध्ये- इंडस्ट्री लाईफ सायकल म्हणजे काय हे समजून घेणे देखील महत्त्वाचे आहे. इंडस्ट्री लाईफ सायकल थिअरी हे सर्वसाधारणपणे ज्युलियस ग्रोडन्स्कीला दिले जाते. उद्योगाचे जीवन चक्र चार चांगल्या परिभाषित टप्प्यांमध्ये विभाजित केले जाते जसे की\u003c/p\u003e\u003cul\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eअग्रणी टप्पा\u003c/strong\u003e – उत्पादनाची संभाव्य मागणी या टप्प्यात आशादायक आहे आणि उत्पादनाचे टेक्नॉलॉजी कमी आहे. उत्पादनाची मागणी अनेक उत्पादकांना विशिष्ट प्रॉडक्ट निर्मितीसाठी आकर्षित करते.\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eजलद वाढीचा टप्पा\u003c/strong\u003e – या टप्प्याची सुरुवात अग्रगण्य टप्प्यातून जिवंत फर्मच्या उपस्थितीने होते. मार्केट शेअर आणि फायनान्शियल कामगिरीमध्ये स्पर्धेचा सामना करणाऱ्या कंपन्या मोठ्या प्रमाणात वाढतात.\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eमॅच्युरिटी आणि स्थिरता टप्पा\u003c/strong\u003e – स्थिरीकरण टप्प्यात, वाढीचा रेट मध्यम असतो आणि वाढीचा रेट औद्योगिक वाढीचा रेट किंवा एकूण देशांतर्गत प्रॉडक्ट वाढीच्या रेटच्या समान असेल.\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eघटण्याची स्थिती\u003c/strong\u003e – या टप्प्यात, विशिष्ट प्रॉडक्ट आणि उद्योगातील कंपन्यांच्या कमाईची मागणी कमी होते. Now-a-days अतिशय कमी ग्राहकांनी काळ्या आणि पांढऱ्या T.V ची मागणी केली आहे. नवीन उत्पादनांची नवकल्पना आणि ग्राहक प्राधान्यांमधील बदल या टप्प्यात येतात. घसरणीच्या टप्प्याचे विशिष्ट फीचर म्हणजे बूम कालावधीमध्येही उद्योगाची वाढ बूम कालावधीत होईल. या प्रकारच्या कंपन्यांच्या शेअर्समध्ये इन्व्हेस्टमेंट केल्यामुळे भांडवल कमी होते.\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003c/ul\u003e\u003ch3\u003e\u003cb\u003eविचारात घेण्याचे घटक\u003c/b\u003e\u003c/h3\u003e\u003cp\u003eइंडस्ट्री लाईफ सायकल विश्लेषण व्यतिरिक्त, इन्व्हेस्टरला इतर काही घटकांचे देखील विश्लेषण करावे लागेल. ते खाली सूचीबद्ध केल्याप्रमाणे आहेत\u003c/p\u003e\u003cul\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eउद्योगाची वाढ –\u003c/strong\u003eविकास आणि नफ्याच्या बाबतीत उद्योगाच्या ऐतिहासिक कामगिरीचे विश्लेषण केले पाहिजे. उद्योगानुसार वाढ वेळोवेळी भारतीय अर्थव्यवस्थेची देखरेख करण्यासाठी केंद्राद्वारे प्रकाशित केली जाते.\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eखर्चाची रचना आणि नफा –\u003c/strong\u003eखर्चाची रचना, जी निश्चित आणि परिवर्तनीय खर्च आहे, त्याचा उत्पादनाचा खर्च आणि फर्मच्या नफा यावर परिणाम होतो.\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eउत्पादनाचे स्वरूप –\u003c/strong\u003eउद्योगांनी उत्पादित केलेल्या उत्पादनांची ग्राहक आणि इतर उद्योगांकडून मागणी केली जाते.\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eस्पर्धेचे स्वरूप –\u003c/strong\u003eस्पर्धेचे स्वरूप हा एक आवश्यक घटक आहे जो विशिष्ट उत्पादनाची मागणी, त्याची नफा आणि संबंधित कंपनी स्क्रिप्सची किंमत निर्धारित करतो.\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eसरकारी पॉलिसी –\u003c/strong\u003eसरकारी धोरणे उद्योगाच्या सूक्ष्मतेवर परिणाम करतात आणि उद्योग ते उद्योग वेगवेगळे परिणाम करतात. निर्यातभिमुख उत्पादनांसाठी टॅक्स सबसिडी आणि टॅक्स सुट्ट्या प्रदान केल्या जातात. सरकार उत्पादन आकार आणि विशिष्ट उत्पादनांच्या किमतीचे नियमन करते. साखर, खते आणि फार्मास्युटिकल उद्योग अनेकदा विसंगत सरकारी धोरणांमुळे प्रभावित होतात. साखरेच्या किंमतीवर नियंत्रण आणि नियंत्रण करणे साखरेच्या उद्योगाच्या नफ्यावर परिणाम करते. काही प्रकरणांमध्ये सरकारद्वारे प्रवेशातील अडथळे ठेवले जातात. एअरवेजमध्ये, खासगी कॉर्पोरेट्सना केवळ देशांतर्गत फ्लाईट्स ऑपरेट करण्याची परवानगी आहे. उद्योग निवडताना, विशिष्ट उद्योगाशी संबंधित सरकारी धोरणाचे काळजीपूर्वक मूल्यांकन केले पाहिजे. उदारीकरण आणि डीलिसन्सिंगमुळे अनेक क्षेत्रातील विद्यमान देशांतर्गत उद्योगांना मोठा धोका निर्माण झाला आहे.\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eकामगार –\u003c/strong\u003eविशिष्ट उद्योगातील कामगार परिस्थितीचे विश्लेषण अत्यंत महत्त्वाचे आहे. ट्रेड युनियन्सची संख्या आणि त्यांच्या ऑपरेटिंग मोडचा कामगार उत्पादकता आणि उद्योगाच्या आधुनिकीकरणावर परिणाम होतो. वस्त्रोद्योग त्याच्या दहशतवादी ट्रेड युनियन्ससाठी ओळखले जाते. जर ट्रेड युनियन मजबूत असतील आणि वारंवार संपत असतील तर त्यामुळे उत्पादन कमी होईल.\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eसंशोधन आणि विकास –\u003c/strong\u003eराष्ट्रीय आणि आंतरराष्ट्रीय बाजारपेठेत स्पर्धेत टिकून राहण्यासाठी कोणत्याही उद्योगासाठी, प्रॉडक्ट आणि उत्पादन प्रक्रिया तांत्रिकदृष्ट्या स्पर्धात्मक असणे आवश्यक आहे. हे विशिष्ट कंपनी किंवा उद्योगातील R$D वर अवलंबून असते.\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eप्रदूषण मानके –\u003c/strong\u003eऔद्योगिक क्षेत्रात प्रदूषण मानके खूपच जास्त आणि कठोर आहेत. काही उद्योगांसाठी ते इतरांपेक्षा जास्त असू शकते; उदाहरणार्थ, चामडे, रासायनिक आणि औषधनिर्माण उद्योगांमध्ये औद्योगिक कचरा अधिक असतात.\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003c/ul\u003e\u003ch3\u003e\u003cstrong\u003eSWOT विश्लेषण\u003c/strong\u003e\u003c/h3\u003e\u003cp\u003eवर नमूद केलेले घटक स्वतः उद्योगासाठी शक्ती, कमकुवतपणा, संधी आणि धोका (एसडब्ल्यूओटी) बनतील. म्हणून, गुंतवणूकदाराने निवडलेल्या उद्योगासाठी एसडब्ल्यूओटी विश्लेषण केले पाहिजे. उदाहरणार्थ, उद्योगाच्या उत्पादनाची मागणी वाढवणे त्याचे सामर्थ्य बनते, बाजारात असंख्य खेळाडूंची उपस्थिती, म्हणजेच स्पर्धा संबंधित उद्योगात विशिष्ट कंपनीसाठी धोका बनते. त्या विशिष्ट उद्योगातील संशोधन आणि विकासातील प्रगती ही एक संधी आहे आणि उद्योगातील बहुराष्ट्रीय कंपन्यांचा प्रवेश आणि विशिष्ट उत्पादनांची स्वस्त आयात त्या उद्योगाला धोका आहे. या प्रकारे घटकांची व्यवस्था आणि विश्लेषण करणे आवश्यक आहे. उद्योग विश्लेषण अधिक स्पष्टीकरणात्मक बनवण्यासाठी ते फार्मास्युटिकल उद्योगावर केले गेले आहे आणि एसडब्ल्यूओटी विश्लेषण परिणाम देखील दिले जातात.\u003c/p\u003e\u003c/div\u003e\u003cdiv id=\u0027text_slider_slide04\u0027 class=\u0027sa_hover_container\u0027 data-hash=\u0027Company-Analysis\u0027 style=\u0027padding:4.9% 5.5%; margin:0px 0%; background-color:rgb(255, 255, 255); min-height:100px; \u0027\u003e\u003ch2 style=\u0022text-align: left\u0022\u003e\u003cstrong\u003e2.4 कंपनी विश्लेषण \u003c/strong\u003e\u003c/h2\u003e\u003cp\u003e\u003cimg loading=\u0022lazy\u0022 decoding=\u0022async\u0022 class=\u0022wp-image-51557 size-full aligncenter\u0022 src=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Company-Analysis.png\u0022 alt=\u0022Company analysis\u0022 width=\u00221015\u0022 height=\u0022799\u0022 srcset=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Company-Analysis.png 1015w, https:/www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Company-Analysis-300x236.png 300w, https:/www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Company-Analysis-768x605.png 768w, https:/www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Company-Analysis-50x39.png 50w, https:/www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Company-Analysis-100x79.png 100w, https:/www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Company-Analysis-150x118.png 150w\u0022 sizes=\u0022(max-width: 1015px) 100vw, 1015px\u0022 /\u003e\u003c/p\u003e\u003cp\u003eकंपनी विश्लेषणामध्ये इन्व्हेस्टर कंपनीशी संबंधित अनेक बिट्स माहिती एकत्रित करतो आणि स्टॉकच्या वर्तमान आणि भविष्यातील मूल्यांचे मूल्यांकन करतो. चांगल्या इन्व्हेस्टमेंट निर्णय घेण्यासाठी स्टॉकच्या खरेदीशी संबंधित रिस्क आणि रिटर्नचे विश्लेषण केले जाते. मूल्यांकन प्रक्रिया इन्व्हेस्टरच्या कंपनीशी संबंधित व्हेरिएबल्समध्ये रिलेशनशिप आणि इंटर-रिलेशनशिप मधून माहिती प्राप्त करण्याच्या क्षमतेवर अवलंबून असते.\u003c/p\u003e\u003ch5\u003e\u003cstrong\u003eकंपनीमध्ये विश्लेषण करण्याचे मुद्दे\u003c/strong\u003e\u003c/h5\u003e\u003col\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eकंपनीचा स्पर्धात्मक किनारा\u003c/strong\u003e – भारतातील प्रमुख उद्योगांमध्ये शेकडो वैयक्तिक कंपन्यांचा समावेश होतो. माहिती तंत्रज्ञान उद्योगात जरी कंपन्यांची संख्या मोठी असली तरीही, टाटा इन्फोटेक, सत्यम कॉम्प्युटर्स, इन्फोसिस, एनआयआयटी इ. सारख्या काही कंपन्या प्रमुख मार्केट शेअर नियंत्रित करतात. कंपनीच्या स्पर्धात्मकतेचा अभ्यास या मदतीने केला जाऊ शकतो:\u003c/p\u003e\u003cul\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003e\u003cem\u003eमार्केट शेअर\u003c/em\u003e\u003c/strong\u003e– वार्षिक विक्रीचा मार्केट शेअर इंडस्ट्रीमध्ये कंपनीची संबंधित स्पर्धात्मक स्थिती निर्धारित करण्यास मदत करते. जर मार्केट शेअर जास्त असेल तर कंपनी यशस्वीरित्या स्पर्धेची पूर्तता करू शकेल.\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003e\u003cem\u003eविक्रीची वाढ\u003c/em\u003e\u003c/strong\u003e – कंपनी एक अग्रगण्य कंपनी असू शकते, परंतु जर विक्रीतील वाढ दुसऱ्या कंपनीपेक्षा तुलनेने कमी असेल तर ती कंपनी नेतृत्व गमावण्याची शक्यता दर्शविते. विक्रीतील जलद वाढ शेअरहोल्डरला स्थिर वाढीच्या दरापेक्षा चांगल्या स्थितीत ठेवेल.\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003e\u003cem\u003eविक्रीची स्थिरता\u003c/em\u003e\u003c/strong\u003e – जर फर्मकडे स्थिर विक्री महसूल असेल, तर इतर गोष्टी स्थिर राहतील, तर अधिक स्थिर कमाई असेल. विक्रीतील विस्तृत बदलामुळे क्षमता वापर, फायनान्शियल नियोजन आणि लाभांश यामध्ये बदल होतो.\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003c/ul\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003e\u003cb\u003eकंपनीची कमाई\u003c/b\u003e – केवळ विक्री कमाई वाढवत नाही तर कंपनीचा खर्च आणि खर्च देखील कंपनीच्या कमाईवर प्रभाव टाकतो. पुढे, विक्रीच्या वाढीसह कमाई नेहमीच वाढत नाही. खर्चाच्या वाढीमुळे कंपनीच्या विक्रीने प्रति शेअर खरेदीची कमाई वाढवली असेल. कमाईमधील बदलाचा रेट विक्रीच्या बदलाच्या रेटपेक्षा भिन्न आहे. विक्री कंपनीमध्ये 10% पर्यंत वाढू शकते परंतु प्रति शेअर कमाई केवळ 5% पर्यंत वाढू शकते. जरी विक्री आणि कमाई दरम्यान संबंध असले तरीही, ते परिपूर्ण नाही. कधीकधी, विक्रीचे प्रमाण कमी होऊ शकते परंतु आर्टिकलच्या युनिट किंमतीमध्ये वाढ झाल्यामुळे कमाईत सुधारणा होऊ शकते. म्हणून, गुंतवणूकदाराने केवळ त्याच्या विक्रीवर अवलंबून नसावे, परंतु कंपनीच्या कमाईचे विश्लेषण करावे.\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eमॅनेजमेंट\u003c/strong\u003e – चांगले आणि सक्षम व्यवस्थापन गुंतवणूकदारांना नफा निर्माण करते. फर्मच्या व्यवस्थापनाने कंपनीच्या उपक्रमांची कार्यक्षमतेने योजना, आयोजन, कार्यपद्धती आणि नियंत्रण करणे आवश्यक आहे. व्यवस्थापनाचे मूलभूत उद्दीष्ट इक्विटी धारक, सार्वजनिक आणि कर्मचाऱ्यांच्या फायद्यासाठी कंपनीची निर्दिष्ट उद्दिष्टे प्राप्त करणे आहे. जर कंपनीची उद्दिष्टे साध्य झाली तर गुंतवणूकदारांना नफा होईल. नफा दुर्लक्षित करणारे व्यवस्थापन जास्त भर देत असलेल्यापेक्षा गुंतवणूकदारांना अधिक हानी पोहोचवते.\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003c/ol\u003e\u003c/div\u003e\u003cdiv id=\u0027text_slider_slide05\u0027 class=\u0027sa_hover_container\u0027 data-hash=\u0027Financial-Analysis\u0027 style=\u0027padding:4.9% 5.5%; margin:0px 0%; min-height:100px; \u0027\u003e\u003ch2 style=\u0022text-align: left\u0022\u003e\u003cstrong\u003e2.5 फायनान्शियल विश्लेषण\u003c/strong\u003e\u003c/h2\u003e\u003cp\u003e\u0026nbsp;\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u003cimg loading=\u0022lazy\u0022 decoding=\u0022async\u0022 class=\u0022alignnone wp-image-51558 size-full\u0022 src=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Profit-and-Loss-Account.png\u0022 alt=\u0022Profit and Loss Account\u0022 width=\u0022962\u0022 height=\u0022878\u0022 srcset=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Profit-and-Loss-Account.png 962w, https:/www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Profit-and-Loss-Account-300x274.png 300w, https:/www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Profit-and-Loss-Account-768x701.png 768w, https:/www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Profit-and-Loss-Account-50x46.png 50w, https:/www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Profit-and-Loss-Account-100x91.png 100w, https:/www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Profit-and-Loss-Account-150x137.png 150w\u0022 sizes=\u0022(max-width: 962px) 100vw, 962px\u0022 /\u003e\u003c/p\u003e\u003cp\u003eकंपनीविषयी फायनान्शियल माहितीचा सर्वोत्तम स्त्रोत म्हणजे त्याचे स्वत:चे फायनान्शियल स्टेटमेंट. विशिष्ट कंपनीच्या स्टॉकमध्ये इन्व्हेस्टमेंटच्या संभाव्यतेचे मूल्यांकन करण्यासाठी हा माहितीचा प्राथमिक स्त्रोत आहे. फायनान्शियल स्टेटमेंट विश्लेषण म्हणजे कंपनीच्या फायनान्शियल स्टेटमेंटचा अभ्यास वेगवेगळ्या दृष्टीकोनातून केला जातो. या स्टेटमेंटमध्ये कंपनीच्या कामकाजाविषयीची मागील आणि वर्तमान माहिती दिली आहे. ऐतिहासिक फायनान्शियल स्टेटमेंट भविष्याचा अंदाज घेण्यास मदत करते. विश्लेषणामध्ये वापरलेले दोन मुख्य स्टेटमेंट आहेत:\u003c/p\u003e\u003ch4\u003e\u003cstrong\u003eबॅलन्स शीट\u003c/strong\u003e\u003c/h4\u003e\u003cp\u003eबॅलन्स शीटमध्ये कंपनीच्या फंडचे सर्व स्रोत (दायित्व आणि स्टॉकहोल्डर इक्विटी) आणि दिलेल्या वेळी फंडचा वापर दर्शविला जातो. बॅलन्स शीट एकतर हॉरिझॉन्टल फॉर्म किंवा व्हर्टिकल फॉर्ममध्ये असू शकते.\u003c/p\u003e\u003ch4\u003e\u003cstrong\u003eनफा आणि तोटा अकाउंट\u003c/strong\u003e\u003c/h4\u003e\u003cp\u003eकंपनीच्या फायनान्शियल स्थितीचे विश्लेषण करण्यासाठी फंडच्या फ्लोवर देखील रिपोर्ट आवश्यक आहे. इन्कम स्टेटमेंटमध्ये दोन वेळेच्या दरम्यान होणाऱ्या बिझनेस ऑपरेशनमधून फंडचा फ्लो रिपोर्ट केला जातो. हे इन्कम आणि खर्चाच्या वस्तूंची यादी देते. इन्कम आणि खर्चामधील फरक या कालावधीसाठी नफा किंवा तोटा दर्शविते. याला इन्कम आणि खर्च स्टेटमेंट असेही म्हणतात.\u003c/p\u003e\u003ch4\u003e\u003cstrong\u003eफायनान्शियल स्टेटमेंटचे विश्लेषण\u003c/strong\u003e\u003c/h4\u003e\u003cp\u003eफायनान्शियल विवरणांचे विश्लेषण इन्कम आणि खर्च आणि स्त्रोत आणि निधीचा वापर यांच्यातील संबंधांचे स्वरूप उघड करते. इन्व्हेस्टर विश्लेषणाद्वारे कंपनीची फायनान्शियल स्थिती आणि प्रगती निर्धारित करतो. गुंतवणूकदाराला त्याच्या भांडवलाचे उत्पन्न आणि सुरक्षितता यामध्ये रस आहे. ते लाभांश संदर्भात नफा आणि व्यवस्थापनाच्या धोरणाबद्दल खूप काळजी घेतात. यासाठी, ते खालील सोपे विश्लेषण वापरू शकतात:\u003c/p\u003e\u003cul\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eतुलनात्मक फायनान्शियल स्टेटमेंट\u003c/strong\u003e – तुलनात्मक स्टेटमेंटमध्ये बॅलन्स शीटची आकडेवारी एका वर्षापेक्षा जास्त कालावधीसाठी दिली जाते. तुलनात्मक फायनान्शियल स्टेटमेंट बॅलन्स शीट आकड्यांना वेळेचा दृष्टीकोन प्रदान करते. वार्षिक तारखेच्या मागील वर्षांच्या समान डाटासह तुलना केली जाते, एकतर पूर्ण अटींमध्ये किंवा टक्केवारीमध्ये.\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eट्रेंड विश्लेषण\u003c/strong\u003e – येथे टक्केवारीची गणना बेस वर्षासह केली जाते. यामुळे वर्षानुवर्षे विक्री किंवा नफ्याच्या वाढीची किंवा घटची माहिती मिळेल. कधीकधी विक्री सतत वाढत असते आणि इन्व्हेंटरीज देखील वाढत असू शकतात. हे विशिष्ट कंपनीच्या उत्पादनाच्या मार्केट शेअरचे नुकसान सूचित करेल. त्याचप्रमाणे विक्रीचा ट्रेंड वाढू शकतो परंतु नफा सारखाच असू शकतो. येथे इन्व्हेस्टरला कंपनीची किंमत आणि व्यवस्थापन कार्यक्षमता पाहणे आवश्यक आहे.\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eकॉमन साईझ स्टेटमेंट\u003c/strong\u003e – कॉमन साईझ बॅलन्स शीटमध्ये प्रत्येक ॲसेट आयटमची एकूण ॲसेट्सची टक्केवारी आणि प्रत्येक लायबिलिटी आयटमची एकूण दायित्वांची टक्केवारी दर्शविली जाते. त्याचप्रमाणे, कॉमन साईझ इन्कम स्टेटमेंट निव्वळ विक्रीची टक्केवारी म्हणून खर्चाचा प्रत्येक आयटम दर्शविते. सामान्य आकाराच्या स्टेटमेंटसह एकाच उद्योगातील दोन वेगवेगळ्या आकाराच्या फर्ममध्ये तुलना केली जाऊ शकते. एकाच कंपनीसाठी वर्षानुवर्षे सामान्य आकाराचे स्टेटमेंट तयार केले जाऊ शकते.\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eफंड फ्लो विश्लेषण\u003c/strong\u003e – बॅलन्स शीटमध्ये कंपनीच्या स्थितीचे ठराविक फोटो निर्दिष्ट तारखेला दिले आहेत. यामुळे एका कालावधीत युनिटच्या फायनान्शियल स्थितीमध्ये झालेल्या बदलांचा खुलासा होत नाही. इन्व्हेस्टरला माहित असावे,\u003c/p\u003e\u003cul\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003eनफ्याचा वापर कसा केला जातो?\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003eडिव्हिडंडचा फायनान्शियल स्त्रोत\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003eभांडवली खर्चासाठी निधीचा स्त्रोत\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003eकर्जाच्या परतफेडीसाठी वित्त स्त्रोत\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003eफिक्स्ड ॲसेट्सच्या विक्री उत्पन्नाची नियति आणि\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003eजनतेकडून उभारलेल्या शेअर किंवा डिबेंचर इश्यू किंवा फिक्स्ड डिपॉझिटच्या उत्पन्नाच्या वापरा.\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003c/ul\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003eया माहितीच्या आयटम्स फंड फ्लो स्टेटमेंटमध्ये प्रदान केल्या जातात. हे फंड्सचे स्रोत आणि ॲप्लिकेशन्सचे स्टेटमेंट आहे. हे दोन बॅलन्स शीट तारखांदरम्यान बिझनेस उद्योगाच्या फायनान्शियल स्थितीतील बदल दर्शविते. इन्व्हेस्टर ऑपरेशन्समध्ये निर्माण झालेल्या किंवा हरवलेल्या निधीची रक्कम स्पष्टपणे पाहू शकतो. हे फंड टॅक्स, डिव्हिडंड आणि रिझर्व्ह सारख्या तीन महत्त्वाच्या वापरामध्ये कसे विभाजित केले गेले आहेत ते पाहू शकतात. तसेच, वर्तमान मालमत्तेच्या अधिग्रहणासाठी दीर्घ निधीचा ॲप्लिकेशन आढळू शकतो. यामुळे कंपनीच्या फायनान्शियल स्थितीचे खरे चित्र स्पष्ट होईल.\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eकॅश फ्लो स्टेटमेंट\u003c/strong\u003e – इन्व्हेस्टरला कॅश इनफ्लो आणि एंटरप्राईजचा आऊटफ्लो जाणून घेण्यात स्वारस्य आहे. बॅलन्स शीट, इन्कम स्टेटमेंट आणि काही अतिरिक्त माहितीच्या मदतीने कॅश फ्लो स्टेटमेंट तयार केले जाते. ते एकतर व्हर्टिकल स्वरूपात किंवा हॉरिझॉन्टल स्वरूपात तयार केले जाऊ शकते. ऑपरेशन्स आणि इतर ट्रान्झॅक्शनशी संबंधित कॅश फ्लोची गणना केली जाते. स्टेटमेंटमध्ये दोन बॅलन्स शीट तारखेदरम्यान कॅश बॅलन्समध्ये बदल करण्याची कारणे दर्शवली आहेत. या स्टेटमेंटच्या मदतीने इन्व्हेस्टर ऑपरेटिंग सायकलवरील कॅश हालचालींचा आढावा घेऊ शकतात. नफ्यात वाढ झाल्यानंतरही कॅश बॅलन्स कमी करण्यासाठी जबाबदार घटक किंवा त्याउलट आढळू शकतात\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eरेशिओ विश्लेषण\u003c/strong\u003e – रेशिओ हा गणितीयपणे व्यक्त केलेल्या दोन आकड्यांमधील संबंध आहे. फायनान्शियल रेशिओ दोन संबंधित फायनान्शियल डाटा दरम्यान संख्यात्मक संबंध प्रदान करते. फायनान्शियल रेशिओ हे बॅलन्स शीट आणि नफा आणि तोटा अकाउंट मधून कॅल्क्युलेट केले जातात. संबंध एकतर भाग म्हणून टक्केवारी pr म्हणून व्यक्त केले जाऊ शकतात. रेशिओ सुलभ समज, तुलना आणि स्पष्टीकरणासाठी डाटाचा सारांश देतात.\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003c/ul\u003e\u003c/div\u003e\u003cdiv id=\u0027text_slider_slide06\u0027 class=\u0027sa_hover_container\u0027 data-hash=\u0027Valuation\u0027 style=\u0027padding:4.9% 5.5%; margin:0px 0%; min-height:100px; \u0027\u003e\u003ch4 style=\u0022text-align: left\u0022\u003e\u003cstrong\u003e2.6 मूल्यांकन\u003c/strong\u003e\u003c/h4\u003e\u003cp\u003e\u003cimg loading=\u0022lazy\u0022 decoding=\u0022async\u0022 class=\u0022alignnone wp-image-51559 size-full\u0022 src=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Valuation.png\u0022 alt=\u0022Valuation\u0022 width=\u00221076\u0022 height=\u0022876\u0022 srcset=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Valuation.png 1076w, https:/www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Valuation-300x244.png 300w, https:/www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Valuation-1024x834.png 1024w, https:/www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Valuation-768x625.png 768w, https:/www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Valuation-50x41.png 50w, https:/www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Valuation-100x81.png 100w, https:/www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Valuation-150x122.png 150w\u0022 sizes=\u0022(max-width: 1076px) 100vw, 1076px\u0022 /\u003e\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u0026nbsp;\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u0026nbsp;\u003c/p\u003e\u003cul\u003e\u003cli\u003eकंपनीचे स्टॉक सध्या आकर्षक (स्वस्त/अल्पमूल्य), योग्य (योग्य किंमत) किंवा महाग (अतिमूल्य) मूल्यांकनावर विक्री करीत आहे का हे ठरवण्यासाठी मूल्यांकन विश्लेषण केले जाते. पुढील विश्लेषणासाठी स्टॉक निवडण्यासाठी आर्थिक विश्लेषणानंतर केले जाते.\u003c/li\u003e\u003cli\u003eएकदा इन्व्हेस्टरला फायनान्शियल ॲनालिसिस गाईडमध्ये हायलाईट केलेल्या पॅरामीटर्सचा वापर करून आर्थिकदृष्ट्या मजबूत कंपनी मिळाली की, ती कंपनीच्या स्टॉकची किंमत योग्य आहे की नाही हे तपासण्यासाठी मूल्यांकन विश्लेषण करावी.\u003c/li\u003e\u003cli\u003eजर कंपनीच्या शेअर्सचे ओव्हरव्हॅल्यूएशन केले असेल तर इन्व्हेस्टरने त्यामध्ये इन्व्हेस्टमेंट करणे टाळणे आवश्यक आहे, तथापि चांगली कंपनीची फायनान्शियल स्थिती असू शकते. ओव्हरव्हॅल्यूड स्टॉकमध्ये मेहनतीने कमावलेले पैसे इन्व्हेस्ट केल्याने इन्व्हेस्टरला उच्च स्तराच्या रिस्कचा सामना करावा लागतो जिथे भविष्यातील वाढीची क्षमता मर्यादित आहे परंतु पैसे गमावण्याची जोखीम जास्त आहे. त्यामुळे, कोणतेही स्टॉक खरेदी करण्याचा निर्णय घेण्यापूर्वी मूल्यांकन विश्लेषण सर्वोत्तम बनते.\u003c/li\u003e\u003cli\u003eमूल्यांकन विश्लेषण कंपनीच्या स्टॉकच्या स्टॉक मार्केट मूल्यांची त्याच्या फायनान्शियल पॅरामीटर्ससह तुलना करते. स्टॉक मार्केट मूल्यांमध्ये वर्तमान मार्केट किंमत (CMP), मार्केट कॅपिटलायझेशन (MCap) इ. समाविष्ट आहे. मूल्यांकन विश्लेषणात वापरलेले विविध फायनान्शियल मापदंड प्रति शेअर (EPS), सेल्स, सेल्स ग्रोथ रेट, अर्निंग्स (EPS) ग्रोथ रेट, बुक वॅल्यू, शेअरहोल्डरची इक्विटी, डिव्हिडंड पेआऊट इ. कमाई करतात\u003c/li\u003e\u003c/ul\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003cscript type=\u0027text/javascript\u0027\u003ejQuery(document).ready(function()  {jQuery(\u0027#text_slider\u0027).owlCarousel({items  :  1,smartSpeed  :  400,autoplay  :  false,autoplayHoverPause  :  false,smartSpeed  :  400,fluidSpeed  :  400,autoplaySpeed  :  400,navSpeed  :  400,dotsSpeed  :  400,dotsEach  :  1,loop  :  false,nav  :  true,navText  :  [\u0027Previous\u0027,\u0027Next\u0027],dots  :  true,responsiveRefreshRate  :  200,slideBy  :  1,mergeFit  :  true,autoHeight  :  true,mouseDrag  :  false,touchDrag  :  true});jQuery(\u0027#text_slider\u0027).css(\u0027visibility\u0027, \u0027visible\u0027);var  owl_goto  =  jQuery(\u0027#text_slider\u0027);jQuery(\u0027.text_slider_goto1\u0027).click(function(event){owl_goto.trigger(\u0027to.owl.carousel\u0027,  0);});jQuery(\u0027.text_slider_goto2\u0027).click(function(event){owl_goto.trigger(\u0027to.owl.carousel\u0027,  1);});jQuery(\u0027.text_slider_goto3\u0027).click(function(event){owl_goto.trigger(\u0027to.owl.carousel\u0027,  2);});jQuery(\u0027.text_slider_goto4\u0027).click(function(event){owl_goto.trigger(\u0027to.owl.carousel\u0027,  3);});jQuery(\u0027.text_slider_goto5\u0027).click(function(event){owl_goto.trigger(\u0027to.owl.carousel\u0027,  4);});jQuery(\u0027.text_slider_goto6\u0027).click(function(event){owl_goto.trigger(\u0027to.owl.carousel\u0027,  5);});var  resize_14505  =  jQuery(\u0027.owl-carousel\u0027);resize_14505.on(\u0027initialized.owl.carousel\u0027,  function(e)  {if  (typeof(Event)  === \u0027function\u0027)  {window.dispatchEvent(new  Event(\u0027resize\u0027));}  else  {var  evt  =  window.document.createEvent(\u0027UIEvents\u0027);evt.initUIEvent(\u0027resize\u0027,  true,  false,  window,  0);window.dispatchEvent(evt);}});});\u003c/script\u003e\u003c/p\u003e\u003c/div\u003e\u003cdiv id=\u0022slides-tab\u0022 class=\u0022clearfix eael-tab-content-item \u0022 data-title-link=\u0022slides-tab\u0022\u003e\u003cp\u003e\u003cdiv class=\u0027white\u0027 style=\u0027background:rgba(0,0,0,0); border:solid 0px rgba(0,0,0,0); border-radius:0px; padding:0px 0px 0px 0px;\u0027\u003e\u003cdiv id=\u0027slider_16843\u0027 class=\u0027owl-carousel sa_owl_theme owl-pagination-true autohide-arrows\u0027 data-slider-id=\u0027slider_16843\u0027 style=\u0027visibility: visible;visibility:visible;\u0027\u003e\u003cdiv id=\u0027slider_16843_slide01\u0027 class=\u0027sa_hover_container\u0027 data-hash=\u0027\u0027 style=\u0027padding:5% 5%; margin:0px 0%; \u0027\u003e\u003cp\u003e\u003cimg loading=\u0022lazy\u0022 decoding=\u0022async\u0022 class=\u0022aligncenter wp-image-22430 size-full\u0022 src=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-content/uploads/2022/04/Slide1-1.gif\u0022 alt=\u0022\u0022 width=\u00221280\u0022 height=\u0022720\u0022 /\u003e\u003c/p\u003e\u003c/div\u003e\u003cdiv id=\u0027slider_16843_slide02\u0027 class=\u0027sa_hover_container\u0027 data-hash=\u0027\u0027 style=\u0027padding:5% 5%; margin:0px 0%; \u0027\u003e\u003cp\u003e\u003cimg loading=\u0022lazy\u0022 decoding=\u0022async\u0022 class=\u0022aligncenter wp-image-22431 size-full\u0022 src=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-content/uploads/2022/04/Slide2-1.gif\u0022 alt=\u0022\u0022 width=\u00221280\u0022 height=\u0022720\u0022 /\u003e\u003c/p\u003e\u003c/div\u003e\u003cdiv id=\u0027slider_16843_slide03\u0027 class=\u0027sa_hover_container\u0027 data-hash=\u0027\u0027 style=\u0027padding:5% 5%; margin:0px 0%; \u0027\u003e\u003cp\u003e\u003cimg loading=\u0022lazy\u0022 decoding=\u0022async\u0022 class=\u0022aligncenter wp-image-22432 size-full\u0022 src=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-content/uploads/2022/04/Slide3-1.gif\u0022 alt=\u0022\u0022 width=\u00221280\u0022 height=\u0022720\u0022 /\u003e\u003c/p\u003e\u003c/div\u003e\u003cdiv id=\u0027slider_16843_slide04\u0027 class=\u0027sa_hover_container\u0027 data-hash=\u0027\u0027 style=\u0027padding:5% 5%; margin:0px 0%; \u0027\u003e\u003cp\u003e\u003cimg loading=\u0022lazy\u0022 decoding=\u0022async\u0022 class=\u0022aligncenter wp-image-22433 size-full\u0022 src=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-content/uploads/2022/04/Slide4-1.gif\u0022 alt=\u0022\u0022 width=\u00221280\u0022 height=\u0022720\u0022 /\u003e\u003c/p\u003e\u003c/div\u003e\u003cdiv id=\u0027slider_16843_slide05\u0027 class=\u0027sa_hover_container\u0027 data-hash=\u0027\u0027 style=\u0027padding:5% 5%; margin:0px 0%; \u0027\u003e\u003cp\u003e\u003cimg loading=\u0022lazy\u0022 decoding=\u0022async\u0022 class=\u0022aligncenter wp-image-22434 size-full\u0022 src=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-content/uploads/2022/04/Slide5-1.gif\u0022 alt=\u0022\u0022 width=\u00221280\u0022 height=\u0022720\u0022 /\u003e\u003c/p\u003e\u003c/div\u003e\u003cdiv id=\u0027slider_16843_slide06\u0027 class=\u0027sa_hover_container\u0027 data-hash=\u0027\u0027 style=\u0027padding:5% 5%; margin:0px 0%; \u0027\u003e\u003cp\u003e\u003cimg loading=\u0022lazy\u0022 decoding=\u0022async\u0022 class=\u0022aligncenter wp-image-22435 size-full\u0022 src=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-content/uploads/2022/04/Slide6-1.gif\u0022 alt=\u0022\u0022 width=\u00221280\u0022 height=\u0022720\u0022 /\u003e\u003c/p\u003e\u003c/div\u003e\u003cdiv id=\u0027slider_16843_slide07\u0027 class=\u0027sa_hover_container\u0027 data-hash=\u0027\u0027 style=\u0027padding:5% 5%; margin:0px 0%; \u0027\u003e\u003cp\u003e\u003cimg loading=\u0022lazy\u0022 decoding=\u0022async\u0022 class=\u0022aligncenter wp-image-22436 size-full\u0022 src=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-content/uploads/2022/04/Slide7-1.gif\u0022 alt=\u0022\u0022 width=\u00221280\u0022 height=\u0022720\u0022 /\u003e\u003c/p\u003e\u003c/div\u003e\u003cdiv id=\u0027slider_16843_slide08\u0027 class=\u0027sa_hover_container\u0027 data-hash=\u0027\u0027 style=\u0027padding:5% 5%; margin:0px 0%; \u0027\u003e\u003cp\u003e\u003cimg loading=\u0022lazy\u0022 decoding=\u0022async\u0022 class=\u0022aligncenter wp-image-22438 size-full\u0022 src=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-content/uploads/2022/04/Slide8.gif\u0022 alt=\u0022\u0022 width=\u00221280\u0022 height=\u0022720\u0022 /\u003e\u003c/p\u003e\u003c/div\u003e\u003cdiv id=\u0027slider_16843_slide09\u0027 class=\u0027sa_hover_container\u0027 data-hash=\u0027\u0027 style=\u0027padding:5% 5%; margin:0px 0%; \u0027\u003e\u003cp\u003e\u003cimg loading=\u0022lazy\u0022 decoding=\u0022async\u0022 class=\u0022aligncenter wp-image-22439 size-full\u0022 src=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-content/uploads/2022/04/Slide9.gif\u0022 alt=\u0022\u0022 width=\u00221280\u0022 height=\u0022720\u0022 /\u003e\u003c/p\u003e\u003c/div\u003e\u003cdiv id=\u0027slider_16843_slide10\u0027 class=\u0027sa_hover_container\u0027 data-hash=\u0027\u0027 style=\u0027padding:5% 5%; margin:0px 0%; \u0027\u003e\u003cp\u003e\u003cimg loading=\u0022lazy\u0022 decoding=\u0022async\u0022 class=\u0022aligncenter wp-image-22440 size-full\u0022 src=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-content/uploads/2022/04/Slide10.gif\u0022 alt=\u0022\u0022 width=\u00221280\u0022 height=\u0022720\u0022 /\u003e\u003c/p\u003e\u003c/div\u003e\u003cdiv id=\u0027slider_16843_slide11\u0027 class=\u0027sa_hover_container\u0027 data-hash=\u0027\u0027 style=\u0027padding:5% 5%; margin:0px 0%; \u0027\u003e\u003cp\u003e\u003cimg loading=\u0022lazy\u0022 decoding=\u0022async\u0022 class=\u0022aligncenter wp-image-22443 size-full\u0022 src=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-content/uploads/2022/04/Slide11.gif\u0022 alt=\u0022\u0022 width=\u00221280\u0022 height=\u0022720\u0022 /\u003e\u003c/p\u003e\u003c/div\u003e\u003cdiv id=\u0027slider_16843_slide12\u0027 class=\u0027sa_hover_container\u0027 data-hash=\u0027\u0027 style=\u0027padding:5% 5%; margin:0px 0%; \u0027\u003e\u003cp\u003e\u003cimg loading=\u0022lazy\u0022 decoding=\u0022async\u0022 class=\u0022aligncenter wp-image-22444 size-full\u0022 src=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-content/uploads/2022/04/Slide12.gif\u0022 alt=\u0022\u0022 width=\u00221280\u0022 height=\u0022720\u0022 /\u003e\u003c/p\u003e\u003c/div\u003e\u003cdiv id=\u0027slider_16843_slide13\u0027 class=\u0027sa_hover_container\u0027 data-hash=\u0027\u0027 style=\u0027padding:5% 5%; margin:0px 0%; \u0027\u003e\u003cp\u003e\u003cimg loading=\u0022lazy\u0022 decoding=\u0022async\u0022 class=\u0022aligncenter wp-image-22445 size-full\u0022 src=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-content/uploads/2022/04/Slide13.gif\u0022 alt=\u0022\u0022 width=\u00221280\u0022 height=\u0022720\u0022 /\u003e\u003c/p\u003e\u003c/div\u003e\u003cdiv id=\u0027slider_16843_slide14\u0027 class=\u0027sa_hover_container\u0027 data-hash=\u0027\u0027 style=\u0027padding:5% 5%; margin:0px 0%; \u0027\u003e\u003cp\u003e\u003cimg loading=\u0022lazy\u0022 decoding=\u0022async\u0022 class=\u0022aligncenter wp-image-22446 size-full\u0022 src=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-content/uploads/2022/04/Slide14.gif\u0022 alt=\u0022\u0022 width=\u00221280\u0022 height=\u0022720\u0022 /\u003e\u003c/p\u003e\u003c/div\u003e\u003cdiv id=\u0027slider_16843_slide15\u0027 class=\u0027sa_hover_container\u0027 data-hash=\u0027\u0027 style=\u0027padding:5% 5%; margin:0px 0%; \u0027\u003e\u003cp\u003e\u003cimg loading=\u0022lazy\u0022 decoding=\u0022async\u0022 class=\u0022aligncenter wp-image-22447 size-full\u0022 src=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-content/uploads/2022/04/Slide15.gif\u0022 alt=\u0022\u0022 width=\u00221280\u0022 height=\u0022720\u0022 /\u003e\u003c/p\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003cscript type=\u0027text/javascript\u0027\u003ejQuery(document).ready(function()  {jQuery(\u0027#slider_16843\u0027).owlCarousel({items  :  1,smartSpeed  :  200,autoplay  :  false,autoplayHoverPause  :  false,smartSpeed  :  200,fluidSpeed  :  200,autoplaySpeed  :  200,navSpeed  :  200,dotsSpeed  :  200,loop  :  true,nav  :  true,navText  :  [\u0027Previous\u0027,\u0027Next\u0027],dots  :  true,responsiveRefreshRate  :  200,slideBy  :  1,mergeFit  :  true,autoHeight  :  false,mouseDrag  :  false,touchDrag  :  true});jQuery(\u0027#slider_16843\u0027).css(\u0027visibility\u0027, \u0027visible\u0027);sa_resize_slider_16843();window.addEventListener(\u0027resize\u0027,  sa_resize_slider_16843);function  sa_resize_slider_16843()  {var  min_height  = \u002750\u0027;var  win_width  =  jQuery(window).width();var  slider_width  =  jQuery(\u0027#slider_16843\u0027).width();if  (win_width  \u003c  480)  {var  slide_width  =  slider_width  /  1;}  else  if  (win_width  \u003c  768)  {var  slide_width  =  slider_width  /  1;}  else  if  (win_width  \u003c  980)  {var  slide_width  =  slider_width  /  1;}  else  if  (win_width  \u003c  1200)  {var  slide_width  =  slider_width  /  1;}  else  if  (win_width  \u003c  1500)  {var  slide_width  =  slider_width  /  1;}  else  {var  slide_width  =  slider_width  /  1;}slide_width  =  Math.round(slide_width);var  slide_height  = \u00270\u0027;if  (min_height  == \u0027aspect43\u0027)  {slide_height  =  (slide_width  /  4)  *  3;slide_height  =  Math.round(slide_height);}  else  if  (min_height  == \u0027aspect169\u0027)  {slide_height  =  (slide_width  /  16)  *  9;slide_height  =  Math.round(slide_height);}  else  {slide_height  =  (slide_width  /  100)  *  min_height;slide_height  =  Math.round(slide_height);}jQuery(\u0027#slider_16843 .owl-item .sa_hover_container\u0027).css(\u0027min-height\u0027,  slide_height+\u0027px\u0027);}var  owl_goto  =  jQuery(\u0027#slider_16843\u0027);jQuery(\u0027.slider_16843_goto1\u0027).click(function(event){owl_goto.trigger(\u0027to.owl.carousel\u0027,  0);});jQuery(\u0027.slider_16843_goto2\u0027).click(function(event){owl_goto.trigger(\u0027to.owl.carousel\u0027,  1);});jQuery(\u0027.slider_16843_goto3\u0027).click(function(event){owl_goto.trigger(\u0027to.owl.carousel\u0027,  2);});jQuery(\u0027.slider_16843_goto4\u0027).click(function(event){owl_goto.trigger(\u0027to.owl.carousel\u0027,  3);});jQuery(\u0027.slider_16843_goto5\u0027).click(function(event){owl_goto.trigger(\u0027to.owl.carousel\u0027,  4);});jQuery(\u0027.slider_16843_goto6\u0027).click(function(event){owl_goto.trigger(\u0027to.owl.carousel\u0027,  5);});jQuery(\u0027.slider_16843_goto7\u0027).click(function(event){owl_goto.trigger(\u0027to.owl.carousel\u0027,  6);});jQuery(\u0027.slider_16843_goto8\u0027).click(function(event){owl_goto.trigger(\u0027to.owl.carousel\u0027,  7);});jQuery(\u0027.slider_16843_goto9\u0027).click(function(event){owl_goto.trigger(\u0027to.owl.carousel\u0027,  8);});jQuery(\u0027.slider_16843_goto10\u0027).click(function(event){owl_goto.trigger(\u0027to.owl.carousel\u0027,  9);});jQuery(\u0027.slider_16843_goto11\u0027).click(function(event){owl_goto.trigger(\u0027to.owl.carousel\u0027,  10);});jQuery(\u0027.slider_16843_goto12\u0027).click(function(event){owl_goto.trigger(\u0027to.owl.carousel\u0027,  11);});jQuery(\u0027.slider_16843_goto13\u0027).click(function(event){owl_goto.trigger(\u0027to.owl.carousel\u0027,  12);});jQuery(\u0027.slider_16843_goto14\u0027).click(function(event){owl_goto.trigger(\u0027to.owl.carousel\u0027,  13);});jQuery(\u0027.slider_16843_goto15\u0027).click(function(event){owl_goto.trigger(\u0027to.owl.carousel\u0027,  14);});var  resize_22428  =  jQuery(\u0027.owl-carousel\u0027);resize_22428.on(\u0027initialized.owl.carousel\u0027,  function(e)  {if  (typeof(Event)  === \u0027function\u0027)  {window.dispatchEvent(new  Event(\u0027resize\u0027));}  else  {var  evt  =  window.document.createEvent(\u0027UIEvents\u0027);evt.initUIEvent(\u0027resize\u0027,  true,  false,  window,  0);window.dispatchEvent(evt);}});});\u003c/script\u003e\u003c/p\u003e\u003c/div\u003e\u003cdiv id=\u0022videos-tab\u0022 class=\u0022clearfix eael-tab-content-item \u0022 data-title-link=\u0022videos-tab\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022yt_iframe\u0022\u003e\u003ciframe title=\u0022YouTube video player\u0022 src=\u0022https://www.youtube.com/embed/AVSDGeI-cMo?rel=0\u0022 allowfullscreen=\u0022allowfullscreen\u0022\u003e\u003c/iframe\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/section\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/section\u003e\u003c/div\u003e","protected":false},"excerpt":{"rendered":"\u003cp\u003eस्टडी स्लाईड्स व्हिडिओज 2.1 मॅक्रो इकॉनॉमिक ॲनालिसिस लेव्हल ऑफ इकॉनॉमिक ॲक्टिव्हिटीचा अनेक प्रकारे इन्व्हेस्टमेंटवर परिणाम होतो. जर अर्थव्यवस्था वेगाने वाढली तर उद्योगात वेगाने वाढ होण्याची शक्यता आहे आणि त्याउलट. जेव्हा आर्थिक क्रियाकलापांची पातळी कमी असते, तेव्हा स्टॉकची किंमत कमी असते आणि जेव्हा पातळी कमी असते... \u003ca title=\u0022Know Steps \u0026#038; Economic Analysis In Fundamental Analysis\u0022 class=\u0022read-more\u0022 href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/course/fundamental-analysis-course/steps-in-fundamental-analysis/\u0022 aria-label=\u0022Read more about Know Steps \u0026#038; Economic Analysis In Fundamental Analysis\u0022\u003eअधिक वाचा\u003c/a\u003e\u003c/p\u003e","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"parent":15096,"menu_order":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"","format":"standard","meta":{"_acf_changed":false,"footnotes":""},"categories":[],"class_list":["post-15109","markets","type-markets","status-publish","format-standard","hentry"],"acf":[],"_links":{"self":[{"href":"https://www.5paisa.com/finschool/wp-json/wp/v2/markets/15109","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https://www.5paisa.com/finschool/wp-json/wp/v2/markets"}],"about":[{"href":"https://www.5paisa.com/finschool/wp-json/wp/v2/types/markets"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https://www.5paisa.com/finschool/wp-json/wp/v2/users/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https://www.5paisa.com/finschool/wp-json/wp/v2/comments?post=15109"}],"version-history":[{"count":18,"href":"https://www.5paisa.com/finschool/wp-json/wp/v2/markets/15109/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":59571,"href":"https://www.5paisa.com/finschool/wp-json/wp/v2/markets/15109/revisions/59571"}],"up":[{"embeddable":true,"href":"https://www.5paisa.com/finschool/wp-json/wp/v2/markets/15096"}],"wp:attachment":[{"href":"https://www.5paisa.com/finschool/wp-json/wp/v2/media?parent=15109"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https://www.5paisa.com/finschool/wp-json/wp/v2/categories?post=15109"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https://api.w.org/{rel}","templated":true}]}}