{"id":15120,"date":"2021-12-15T06:38:16","date_gmt":"2021-12-15T06:38:16","guid":{"rendered":"https://www.5paisa.com/marathi/finschool/?post_type=markets\u0026#038;p=15120"},"modified":"2024-08-02T19:05:00","modified_gmt":"2024-08-02T13:35:00","slug":"basic-terms-used-in-fundamental-analysis","status":"publish","type":"markets","link":"https://www.5paisa.com/marathi/finschool/course/fundamental-analysis-course/basic-terms-used-in-fundamental-analysis/","title":{"rendered":"Understanding Basic Terms In Fundamental Analysis"},"content":{"rendered":"\u003cdiv data-elementor-type=\u0022wp-post\u0022 data-elementor-id=\u002215120\u0022 class=\u0022elementor elementor-15120\u0022\u003e\u003csection class=\u0022elementor-section elementor-top-section elementor-element elementor-element-23ba90b elementor-section-full_width tab_container elementor-section-height-default elementor-section-height-default\u0022 data-id=\u002223ba90b\u0022 data-element_type=\u0022section\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022elementor-container elementor-column-gap-default\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022elementor-column elementor-col-100 elementor-top-column elementor-element elementor-element-b6a6f9f\u0022 data-id=\u0022b6a6f9f\u0022 data-element_type=\u0022column\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022elementor-widget-wrap elementor-element-populated\u0022\u003e\u003csection class=\u0022elementor-section elementor-inner-section elementor-element elementor-element-e0f864e elementor-section-full_width elementor-section-height-default elementor-section-height-default\u0022 data-id=\u0022e0f864e\u0022 data-element_type=\u0022section\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022elementor-container elementor-column-gap-wide\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022elementor-column elementor-col-50 elementor-inner-column elementor-element elementor-element-7efb245 chapters_list\u0022 data-id=\u00227efb245\u0022 data-element_type=\u0022column\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022elementor-widget-wrap elementor-element-populated\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022elementor-element elementor-element-33d4575 elementor-widget elementor-widget-shortcode\u0022 data-id=\u002233d4575\u0022 data-element_type=\u0022widget\u0022 data-widget_type=\u0022shortcode.default\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022elementor-widget-container\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022elementor-shortcode\u0022\u003e\u003cscript\u003ejQuery(document).ready(function(){jQuery(\u0022#post_chapters a[href*=\u0027\u0022  +  location.pathname  + \u0022\u0027]\u0022).addClass(\u0022current\u0022);})\u003c/script\u003e\u003cdiv class=\u0022desktop_chapters\u0022\u003e\u003cdiv id=\u0022post_chapters\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022post_chapters-heading\u0022\u003eचॅप्टर्स\u003c/div\u003e\u003cul\u003e\u003cli\u003e\u003ci class=\u0022fa fa-chevron-right\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u003ca href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/course/fundamental-analysis-course/introduction-to-fundamental-analysis/\u0022\u003eफंडामेंटल ॲनालिसिसचा परिचय\u003c/a\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003ci class=\u0022fa fa-chevron-right\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u003ca href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/course/fundamental-analysis-course/steps-in-fundamental-analysis/\u0022\u003eमूलभूत विश्लेषणातील स्टेप्स आणि आर्थिक विश्लेषण जाणून घ्या\u003c/a\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003ci class=\u0022fa fa-chevron-right\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u003ca href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/course/fundamental-analysis-course/basic-terms-used-in-fundamental-analysis/\u0022\u003eमूलभूत विश्लेषणातील मूलभूत अटी समजून घेणे\u003c/a\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003ci class=\u0022fa fa-chevron-right\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u003ca href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/course/fundamental-analysis-course/understanding-financial-statements/\u0022\u003eस्टॉक मार्केटमधील आर्थिक विवरण समजून घेणे\u003c/a\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003ci class=\u0022fa fa-chevron-right\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u003ca href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/course/fundamental-analysis-course/understanding-balance-sheet/\u0022\u003eस्टॉक मार्केटमधील स्टॉक बॅलन्स शीट समजून घेणे\u003c/a\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003ci class=\u0022fa fa-chevron-right\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u003ca href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/course/fundamental-analysis-course/understanding-income-statements/\u0022\u003eस्टॉक मार्केटमधील उत्पन्न विवरण समजून घेणे\u003c/a\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003ci class=\u0022fa fa-chevron-right\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u003ca href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/course/fundamental-analysis-course/understanding-financial-ratios-2/\u0022\u003eस्टॉक विश्लेषणासाठी फायनान्शियल रेशिओ समजून घेणे\u003c/a\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003ci class=\u0022fa fa-chevron-right\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u003ca href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/course/fundamental-analysis-course/understanding-cash-flows/\u0022\u003eकॅश फ्लो समजून घेणे\u003c/a\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003ci class=\u0022fa fa-chevron-right\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u003ca href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/course/fundamental-analysis-course/liquidity-ratios/\u0022\u003eस्टॉक मार्केटमध्ये लिक्विडिटी रेशिओ समजून घेणे\u003c/a\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003ci class=\u0022fa fa-chevron-right\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u003ca href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/course/fundamental-analysis-course/activity-ratios/\u0022\u003eस्टॉक मार्केटमध्ये ॲक्टिव्हिटी रेशिओ समजून घेणे\u003c/a\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003ci class=\u0022fa fa-chevron-right\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u003ca href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/course/fundamental-analysis-course/risk-leverage-ratios/\u0022\u003eस्टॉक मार्केटमधील रिस्क/लिव्हरेज रेशिओ समजून घेणे\u003c/a\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003ci class=\u0022fa fa-chevron-right\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u003ca href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/course/fundamental-analysis-course/profitability-ratios/\u0022\u003eस्टॉक मार्केटमधील नफा गुणोत्तर समजून घेणे\u003c/a\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003ci class=\u0022fa fa-chevron-right\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u003ca href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/course/fundamental-analysis-course/valuation-ratios/\u0022\u003eस्टॉक मार्केटमधील मूल्यांकन गुणोत्तर समजून घेणे\u003c/a\u003e\u003c/li\u003e\u003c/ul\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003cdiv class=\u0022chapters_toggle\u0022 title=\u0022chapters\u0022\u003e\u003ca title=\u0022chapters\u0022 href=\u0022#\u0022 id=\u0022open_chapters\u0022\u003e\u003cspan\u003eचॅप्टर्स पाहा\u003c/span\u003e\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u003ci class=\u0022fa fa-chevron-right\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u003c/a\u003e\u003ca title=\u0022chapters\u0022 href=\u0022#\u0022 id=\u0022close_chapters\u0022 style=\u0022display:none;\u0022\u003e\u003cspan\u003eचॅप्टर्स लपवा\u003c/span\u003e\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u003ci class=\u0022fa fa-chevron-right\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u003c/a\u003e\u003c/div\u003e\u003cscript\u003ejQuery(document).ready(function(){jQuery(\u0027.chapters_toggle #open_chapters\u0027).click(function(e){e.preventDefault();jQuery(\u0027.desktop_chapters\u0027).css(\u0022left\u0022,\u00220px\u0022);jQuery(\u0027#open_chapters\u0027).css(\u0022display\u0022,\u0022none\u0022);jQuery(\u0027#close_chapters\u0027).css(\u0022display\u0022,\u0022block\u0022);//jQuery(\u0027.chapters_toggle\u0027).css(\u0022width\u0022,\u0022200px\u0022);})jQuery(\u0027.chapters_toggle #close_chapters\u0027).click(function(e){e.preventDefault();jQuery(\u0027.desktop_chapters\u0027).css(\u0022left\u0022,\u0022-480px\u0022);jQuery(\u0027#open_chapters\u0027).css(\u0022display\u0022,\u0022block\u0022);jQuery(\u0027#close_chapters\u0027).css(\u0022display\u0022,\u0022none\u0022);//jQuery(\u0027.chapters_toggle\u0027).css(\u0022width\u0022,\u0022100%\u0022);})});\u003c/script\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003cdiv class=\u0022elementor-column elementor-col-50 elementor-inner-column elementor-element elementor-element-93f371b tabs_contents\u0022 data-id=\u002293f371b\u0022 data-element_type=\u0022column\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022elementor-widget-wrap elementor-element-populated\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022elementor-element elementor-element-90f6d06 market_content_tabs elementor-widget elementor-widget-eael-adv-tabs\u0022 data-id=\u002290f6d06\u0022 data-element_type=\u0022widget\u0022 data-widget_type=\u0022eael-adv-tabs.default\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022elementor-widget-container\u0022\u003e\u003cdiv data-scroll-on-click=\u0022no\u0022 data-scroll-speed=\u0022300\u0022 id=\u0022eael-advance-tabs-90f6d06\u0022 class=\u0022eael-advance-tabs eael-tabs-horizontal eael-tab-auto-active \u0022 data-tabid=\u002290f6d06\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022eael-tabs-nav\u0022\u003e\u003cul class=\u0022eael-tab-inline-icon\u0022 role=\u0022tablist\u0022\u003e\u003cli id=\u0022study\u0022 class=\u0022active-default eael-tab-item-trigger eael-tab-nav-item\u0022 aria-selected=\u0022true\u0022 data-tab=\u00221\u0022 role=\u0022tab\u0022 tabindex=\u00220\u0022 aria-controls=\u0022study-tab\u0022 aria-expanded=\u0022false\u0022\u003e\u003ci class=\u0022far fa-edit\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u003cspan class=\u0022eael-tab-title title-after-icon\u0022\u003eअभ्यास\u003c/span\u003e\u003c/li\u003e\u003cli id=\u0022slides\u0022 class=\u0022 eael-tab-item-trigger eael-tab-nav-item\u0022 aria-selected=\u0022false\u0022 data-tab=\u00222\u0022 role=\u0022tab\u0022 tabindex=\u0022-1\u0022 aria-controls=\u0022slides-tab\u0022 aria-expanded=\u0022false\u0022\u003e\u003ci class=\u0022fas fa-book-open\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u003cspan class=\u0022eael-tab-title title-after-icon\u0022\u003eस्लाईड्स\u003c/span\u003e\u003c/li\u003e\u003cli id=\u0022videos\u0022 class=\u0022 eael-tab-item-trigger eael-tab-nav-item\u0022 aria-selected=\u0022false\u0022 data-tab=\u00223\u0022 role=\u0022tab\u0022 tabindex=\u0022-1\u0022 aria-controls=\u0022videos-tab\u0022 aria-expanded=\u0022false\u0022\u003e\u003ci class=\u0022far fa-eye\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u003cspan class=\u0022eael-tab-title title-after-icon\u0022\u003eव्हिडिओ\u003c/span\u003e\u003c/li\u003e\u003c/ul\u003e\u003c/div\u003e\u003cdiv class=\u0022eael-tabs-content\u0022\u003e\u003cdiv id=\u0022study-tab\u0022 class=\u0022clearfix eael-tab-content-item active-default\u0022 data-title-link=\u0022study-tab\u0022\u003e\u003cp\u003e\u003cdiv class=\u0027white\u0027 style=\u0027background:rgb(255, 255, 255); border:solid 0px rgb(255, 255, 255); border-radius:0px; padding:0px 0px 0px 1px;\u0027\u003e\u003cdiv id=\u0027text_slider\u0027 class=\u0027owl-carousel sa_owl_theme owl-pagination-true\u0027 data-slider-id=\u0027text_slider\u0027 style=\u0027visibility: visible;visibility:visible;\u0027\u003e\u003cdiv id=\u0027text_slider_slide01\u0027 class=\u0027sa_hover_container\u0027 data-hash=\u0027Time-Value-Of-Money\u0027 style=\u0027padding:4.9% 5%; margin:0px 0%; background-color:rgb(255, 255, 255); min-height:400px; \u0027\u003e\u003ch2 style=\u0022text-align: left\u0022\u003e\u003cstrong\u003e3.1 टाइम वॅल्यू ऑफ मनी\u003c/strong\u003e\u003c/h2\u003e\u003cp\u003e\u003cimg fetchpriority=\u0022high\u0022 decoding=\u0022async\u0022 class=\u0022alignnone wp-image-51560 size-full\u0022 src=\u0022https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Time-Value-of-Money.png\u0022 alt=\u0022Time value of Money\u0022 width=\u00221324\u0022 height=\u0022914\u0022 srcset=\u0022https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Time-Value-of-Money.png 1324w, https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Time-Value-of-Money-300x207.png 300w, https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Time-Value-of-Money-1024x707.png 1024w, https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Time-Value-of-Money-768x530.png 768w, https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Time-Value-of-Money-50x35.png 50w, https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Time-Value-of-Money-100x69.png 100w, https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Time-Value-of-Money-150x104.png 150w\u0022 sizes=\u0022(max-width: 1324px) 100vw, 1324px\u0022 /\u003e\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u0026nbsp;\u003c/p\u003e\u003cp\u003eजर आम्हाला मूल्यांकन करावे लागेल तर भविष्यात आज आमच्याकडे काही वेळ असलेल्या पैशांचे मूल्य किती असेल, तर आम्हाला भविष्याद्वारे \u0026#39;आज पैसे\u0026#39; हलवावे लागतील. याला पैशांचे \u0026quot;फ्यूचर वॅल्यू (एफव्ही)\u0026quot; म्हणतात. त्याचप्रमाणे, जर आम्हाला आजच्या अटींमध्ये भविष्यात प्राप्त होण्याची अपेक्षा असलेल्या पैशांच्या मूल्याचे मूल्यांकन करावे लागले तर आम्हाला भविष्यातील पैसे आजच्या अटींमध्ये परत करावे लागतील. याला पैशांचे \u0026quot;वर्तमान मूल्य (पीव्ही)\u0026quot; म्हणतात. दोन्ही प्रकरणांमध्ये, वेळेचा मार्ग असल्याने, संधीच्या खर्चासाठी पैसे समायोजित करणे आवश्यक आहे. जेव्हा आम्हाला पैशांच्या भविष्यातील मूल्याची गणना करावी लागेल तेव्हा या समायोजनाला \u0026quot;कम्पाउंडिंग\u0026quot; म्हणतात. जेव्हा आम्हाला पैशांच्या वर्तमान मूल्याची गणना करावी लागेल तेव्हा त्याला \u0026quot;सवलत\u0026quot; म्हणतात.\u003c/p\u003e\u003cp\u003eदी \u003cstrong\u003eवर्तमान मूल्य\u003c/strong\u003e मालमत्तेचे असे दाखवले जाऊ शकते:\u003c/p\u003e\u003cp style=\u0022padding-left: 40px\u0022\u003eपीव्ही= एफव्ही/(1+r)^t\u003c/p\u003e\u003cp\u003eदी \u003cstrong\u003eफ्यूचर वॅल्यू\u003c/strong\u003e मालमत्तेची गणना याप्रमाणे केली जाते:\u003c/p\u003e\u003cp style=\u0022padding-left: 40px\u0022\u003eएफव्ही= पीव्ही*(1=आर)^टी\u003c/p\u003e\u003cp\u003eकुठे,\u003c/p\u003e\u003cp\u003ePV = वर्तमान मूल्य\u003c/p\u003e\u003cp\u003eFV = फ्यूचर वॅल्यू\u003c/p\u003e\u003cp\u003er = सवलत दर\u003c/p\u003e\u003cp\u003et = वेळ\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eउदाहरण 1:\u003c/strong\u003e आजच्या पाच वर्षांच्या संदर्भात ₹10000/- किती आहे, त्यानंतर 10% ची संधी किंमत गृहित धरते?\u003c/p\u003e\u003cp\u003eहे भविष्यातील मूल्य (एफव्ही) गणनेचे प्रकरण आहे, कारण आम्ही आजच्या पैशांच्या भविष्यातील मूल्याचे मूल्यांकन करण्याचा प्रयत्न करीत आहोत –\u003c/p\u003e\u003cp\u003eभविष्यातील मूल्य = वर्तमान मूल्य * (1+ संधी खर्च दर) ^ वर्षांची संख्या.\u003c/p\u003e\u003cp style=\u0022padding-left: 80px\u0022\u003e= 10000 *(1 + 1.10%) ^ 5 = 16105.\u003c/p\u003e\u003cp\u003eयाचा अर्थ असा की आज ₹10000 5 वर्षांनंतर ₹16105 सह तुलना करण्यायोग्य आहे, ज्यात 10% चा संधी खर्च असल्याचे मान्य आहे\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eउदाहरण 2:\u003c/strong\u003e 6 वर्षांनंतर प्राप्त करण्यायोग्य ₹10,000/- किती आहे, आजच्या अटींमध्ये मूल्य 10% संधीचा खर्च गृहीत धरतो?\u003c/p\u003e\u003cp\u003eहे स्पष्टपणे वर्तमान मूल्य (पीव्ही) गणनेचे प्रकरण आहे कारण आम्ही आजच्या मूल्याच्या संदर्भात भविष्यात प्राप्त कॅशच्या वर्तमान मूल्याचे मूल्यांकन करण्याचा प्रयत्न करीत आहोत.\u003c/p\u003e\u003cp\u003eवर्तमान मूल्य = रक्कम / (1+सवलत दर) ^ वर्षांची संख्या\u003c/p\u003e\u003cp style=\u0022padding-left: 80px\u0022\u003e= 10,000 / (1+ 10% ) ^ 6 = 5644\u003c/p\u003e\u003cp\u003eयाचा अर्थ असा की भविष्यात 6 वर्षांनंतर प्राप्त करण्यायोग्य ₹10,000/- आजच्या अटींमध्ये ₹5644 च्या तुलनेत असेल ज्यात 10% सवलत दर असेल\u003c/p\u003e\u003cp\u003eत्यामुळे, पैशांची वेळ तुमच्या पैशांप्रमाणेच आहे. जेव्हा तुम्ही तुमच्या 40s मध्ये असाल तेव्हा तुमच्या 20s मध्ये करण्यात येणाऱ्या गोष्टी असतात. फक्त पर्वत हायक करण्याचा प्रयत्न करा. जरी पर्वत बदलले नसेल तरीही त्याला टॉपवर जाण्यासाठी भिन्न प्रकारे प्रयत्न, वेदना आणि समर्पणाची आवश्यकता आहे. आतापासून 20 वर्षांमध्ये समान शंभर-रुपयांची नोट आज तुमच्या खिशात शंभर रुपयांपेक्षा कमी आहे - महागाई आणि त्या दरम्यान तुम्ही त्यावर कमवू शकता.\u003c/p\u003e\u003c/div\u003e\u003cdiv id=\u0027text_slider_slide02\u0027 class=\u0027sa_hover_container\u0027 data-hash=\u0027Net-Present-Value-Of-The-Asset\u0027 style=\u0027padding:4.9% 5%; margin:0px 0%; background-color:rgb(255, 255, 255); min-height:400px; \u0027\u003e\u003ch2 style=\u0022text-align: left\u0022\u003e\u003cstrong\u003e3.2 मालमत्तेचे निव्वळ वर्तमान मूल्य\u003c/strong\u003e\u003c/h2\u003e\u003cp\u003e\u003cimg decoding=\u0022async\u0022 class=\u0022wp-image-51561 size-full aligncenter\u0022 src=\u0022https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Net-Present-Value.png\u0022 alt=\u0022Net Present Value\u0022 width=\u0022741\u0022 height=\u0022839\u0022 srcset=\u0022https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Net-Present-Value.png 741w, https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Net-Present-Value-265x300.png 265w, https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Net-Present-Value-44x50.png 44w, https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Net-Present-Value-88x100.png 88w, https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Net-Present-Value-150x170.png 150w\u0022 sizes=\u0022(max-width: 741px) 100vw, 741px\u0022 /\u003e\u003c/p\u003e\u003cp\u003eनिव्वळ वर्तमान मूल्य (एनपीव्ही) हे वर्तमान गुंतवणूकीवर सवलतीत सर्व भविष्यातील रोख प्रवाहांचे (सकारात्मक आणि नकारात्मक) मूल्य आहे.\u003c/p\u003e\u003cp\u003eमूलभूतपणे हे एकूण कॅश इनफ्लोच्या वर्तमान मूल्यातून कंपनीच्या सर्व कॅश आऊटफ्लोचे वर्तमान मूल्य कपात करून मिळालेल्या रुपयांचे मूल्य संदर्भित करते. याचा व्यापकपणे वापर केला जातो \u003cstrong\u003eफायनान्स\u003c/strong\u003e आणि प्रकल्पाची नफा जाणून घेण्यासाठी.\u003c/p\u003e\u003cul\u003e\u003cli\u003eजर निव्वळ वर्तमान मूल्य पॉझिटिव्ह असेल तर प्रकल्प स्वीकारले जावे. हे दर्शविते की प्रकल्पातून कमाई ही प्रकल्पात गुंतवलेल्या रकमेपेक्षा जास्त आहे, त्यामुळे प्रकल्प स्वीकारले जावे.\u003c/li\u003e\u003cli\u003eजर निव्वळ वर्तमान मूल्य नकारात्मक असेल तर ते दर्शविते की ज्या प्रकल्पात आम्ही गुंतवलेले पैसे सकारात्मक रिटर्न देत नाहीत, त्यामुळे प्रकल्प नाकारले जावे.\u003c/li\u003e\u003c/ul\u003e\u003cp\u003eगणितीयदृष्ट्या, एनपीव्ही फॉर्म्युला म्हणून प्रतिनिधित्व केला जातो,\u003c/p\u003e\u003cp style=\u0022padding-left: 40px\u0022\u003e\u003cstrong\u003eNPV = कॅश फ्लो /(1- i)\u003csup\u003et\u003c/sup\u003e – प्रारंभिक गुंतवणूक\u003c/strong\u003e\u003c/p\u003e\u003cp\u003eकुठे,\u003c/p\u003e\u003cul\u003e\u003cli\u003eमला रिटर्न किंवा डिस्काउंट रेटचा आवश्यक रेट आहे\u003c/li\u003e\u003cli\u003et म्हणजे कालावधी किंवा कालावधी\u003c/li\u003e\u003c/ul\u003e\u003cp\u003eउदाहरण-\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eचला तुमच्या गरजांचे मित्र आता ₹500 म्हणून सांगूया आणि तुम्हाला एका वर्षात ₹570 परत देईल. जेव्हा तुम्हाला 10% इतरत्र कुठे मिळू शकेल तेव्हा ही चांगली इन्व्हेस्टमेंट आहे का?\u003c/strong\u003e\u003c/p\u003e\u003cp style=\u0022padding-left: 40px\u0022\u003eमनी आऊट: आता ₹500\u003c/p\u003e\u003cp style=\u0022padding-left: 40px\u0022\u003eतुम्ही आता ₹500 इन्व्हेस्ट केले आहे, त्यामुळे पीव्ही = \u003cstrong\u003e-500.00\u003c/strong\u003e\u003c/p\u003e\u003cp style=\u0022padding-left: 40px\u0022\u003eमनी इन: ₹570 पुढील वर्ष\u003c/p\u003e\u003cp style=\u0022padding-left: 40px\u0022\u003eपीव्ही = 570 / (1+0.10)\u003csup\u003e1\u003c/sup\u003e= 570 / 1.10 = \u003cstrong\u003e₹518.18\u003c/strong\u003e\u003c/p\u003e\u003cp\u003eनिव्वळ रक्कम आहे:\u003c/p\u003e\u003cp\u003eनिव्वळ वर्तमान मूल्य = 518.18 – 500.00 = \u003cstrong\u003e18.18\u003c/strong\u003e\u003c/p\u003e\u003cp\u003eत्यामुळे, 10% व्याजावर, गुंतवणूक योग्य आहे \u003cstrong\u003e18.18\u003c/strong\u003e\u003c/p\u003e\u003cp\u003eएक निव्वळ वर्तमान मूल्य (एनपीव्ही) आहे \u003cstrong\u003eपॉझिटिव्ह चांगले आहे\u003c/strong\u003e (आणि निगेटिव्ह खराब आहे).\u003c/p\u003e\u003cp\u003eपरंतु तुमच्या पसंतीचे इंटरेस्ट रेट गोष्टी बदलू शकतात!\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eउदाहरण: सारखीच इन्व्हेस्टमेंट, परंतु 15% वर प्रयत्न करा\u003c/strong\u003e\u003c/p\u003e\u003cp\u003eपैसे संपले: 500\u003c/p\u003e\u003cp\u003eतुम्ही आता 500 इन्व्हेस्ट केले आहे, त्यामुळे पीव्ही = \u003cstrong\u003e-500.00\u003c/strong\u003e\u003c/p\u003e\u003cp\u003eयामध्ये पैसे: 570 पुढील वर्ष:\u003c/p\u003e\u003cp\u003eपीव्ही = 570 / (1+0.15)\u003csup\u003e1\u003c/sup\u003e = 570 / 1.15 = \u003cstrong\u003e495.65\u003c/strong\u003e\u003c/p\u003e\u003cp\u003eनिव्वळ रक्कम काम करा:\u003c/p\u003e\u003cp\u003eनिव्वळ वर्तमान मूल्य = 495.65 – 500.00 = \u003cstrong\u003e-4.35\u003c/strong\u003e\u003c/p\u003e\u003cp\u003eत्यामुळे, 15% व्याजावर, गुंतवणूक योग्य आहे \u003cstrong\u003e– ₹4.35\u003c/strong\u003e\u003c/p\u003e\u003cp\u003eही एक त्रुटीयुक्त गुंतवणूक आहे. परंतु फक्त तुम्ही 15% कमविण्याची मागणी करत असल्यामुळे (कदाचित तुम्हाला समान रिस्कवर 15% इतर कुठेही मिळू शकेल).\u003c/p\u003e\u003cp\u003eचला एक मोठा उदाहरण वापरूयात.\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eउदाहरण: आता ₹2,000 इन्व्हेस्ट करा, प्रत्येकी ₹100 चे 3 वार्षिक पेमेंट प्राप्त करा, अधिक ₹2,500 3rd वर्षात. 10% व्याज दर वापरा.\u003c/strong\u003e\u003c/p\u003e\u003cp\u003eचला वर्षभरात काम करूया (तुम्ही जे पैसे भरता ते कमी करणे लक्षात ठेवा):\u003c/p\u003e\u003cul\u003e\u003cli\u003eआता: पीव्ही = –\u003cstrong\u003e2,000\u003c/strong\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003eवर्ष 1: पीव्ही = 100 / 1.10 = \u003cstrong\u003e90.91\u003c/strong\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003eवर्ष 2: पीव्ही = 100 / 1.10\u003csup\u003e2\u003c/sup\u003e= \u003cstrong\u003e82.64\u003c/strong\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003eवर्ष 3: पीव्ही = 100 / 1.10\u003csup\u003e3\u003c/sup\u003e= \u003cstrong\u003e75.13\u003c/strong\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003eवर्ष 3 (अंतिम देयक): पीव्ही = 2,500 / 1.10\u003csup\u003e3\u003c/sup\u003e= \u003cstrong\u003e1,878.29\u003c/strong\u003e\u003c/li\u003e\u003c/ul\u003e\u003cp\u003eयाचा समावेश होतो: NPV = -2,000 + 90.91 + 82.64 + 75.13 + 1,878.29 = \u003cstrong\u003e126.97\u003c/strong\u003e\u003c/p\u003e\u003cp\u003eअसे दिसून येत आहे की चांगली इन्व्हेस्टमेंट.\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eजेव्हा इंटरेस्ट रेट कमी असेल तेव्हा NPV का जास्त असेल?\u003c/strong\u003e\u003c/p\u003e\u003cul\u003e\u003cli\u003eकारण तुम्ही खेळत असलेल्या टीमसारखा इंटरेस्ट रेट आहे, सहज टीम (जसे 6% इंटरेस्ट रेट) खेळा आणि तुम्ही चांगली दिसत आहात, एक कठीण टीम (जसे 10% इंटरेस्ट) आणि तुम्ही असे चांगले दिसत नाही!\u003c/li\u003e\u003cli\u003eतुम्ही प्रत्यक्षात तुमच्या इन्व्हेस्टमेंटसाठी \u0026quot;टेस्ट\u0026quot; किंवा \u0026quot;हर्डल\u0026quot; म्हणून इंटरेस्ट रेट वापरू शकता: इन्व्हेस्टमेंटकडे पॉझिटिव्ह NPV असल्याची मागणी 6% इंटरेस्ट असेल.\u003c/li\u003e\u003c/ul\u003e\u003c/div\u003e\u003cdiv id=\u0027text_slider_slide03\u0027 class=\u0027sa_hover_container\u0027 data-hash=\u0027Opportunity-And-Discount-Factors\u0027 style=\u0027padding:4.9% 5%; margin:0px 0%; background-color:rgb(255, 255, 255); min-height:400px; \u0027\u003e\u003ch2 style=\u0022text-align: left\u0022\u003e\u003cstrong\u003e3.3 संधी आणि सवलत घटक\u003c/strong\u003e\u003c/h2\u003e\u003cp\u003e\u003cimg decoding=\u0022async\u0022 class=\u0022wp-image-51562 size-full aligncenter\u0022 src=\u0022https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Opportunity-Cost.png\u0022 alt=\u0022Opportunity Cost\u0022 width=\u00221014\u0022 height=\u0022872\u0022 srcset=\u0022https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Opportunity-Cost.png 1014w, https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Opportunity-Cost-300x258.png 300w, https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Opportunity-Cost-768x660.png 768w, https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Opportunity-Cost-50x43.png 50w, https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Opportunity-Cost-100x86.png 100w, https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Opportunity-Cost-150x129.png 150w\u0022 sizes=\u0022(max-width: 1014px) 100vw, 1014px\u0022 /\u003e\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u0026nbsp;\u003c/p\u003e\u003ch3\u003e\u003cstrong\u003eसंधी खर्च\u003c/strong\u003e\u003c/h3\u003e\u003cp\u003eसंधीचा खर्च हा निवडलेल्या इतर पर्यायाच्या मूल्याच्या संदर्भात मोजलेल्या कोणत्याही उपक्रमाचा खर्च आहे (तो पूर्वगामी आहे). दुसरा मार्ग सांगा, पर्यायी कृती करून तुम्हाला प्राप्त झालेला लाभ आहे; निवडलेल्या इन्व्हेस्टमेंट आणि न घेतलेल्या इन्व्हेस्टमेंटमधील रिटर्नमधील फरक. तुम्ही एका स्टॉकमध्ये इन्व्हेस्ट करत असाल आणि एका वर्षात 10% रिटर्न मिळतात. स्टॉकमध्ये तुमचे पैसे ठेवण्यात तुम्ही दुसऱ्या इन्व्हेस्टमेंटची संधी दिली आहे - म्हणा, फिक्स्ड डिपॉझिट उत्पन्न 8%. या परिस्थितीत, तुमच्या संधीचा खर्च 2% (10% – 8%) आहे. परंतु तुम्ही केवळ स्टॉकमधून फिक्स्ड डिपॉझिट रिटर्नची अपेक्षा करता का? निश्चितच नाही. जेव्हा तुम्ही स्टॉकमध्ये इन्व्हेस्ट करता तेव्हा तुम्ही फिक्स्ड डिपॉझिटमधून रिटर्नपेक्षा अधिक कमवण्याची अपेक्षा करता. अन्यथा तुम्ही फिक्स्ड डिपॉझिटसह चांगले ऑफ आहात. तुम्ही स्टॉकमधून जास्त रिटर्न अपेक्षित असल्याचे कारण म्हणजे फिक्स्ड डिपॉझिटच्या तुलनेत स्टॉक अधिक रिस्क असतात. जेव्हा तुम्ही स्टॉकमध्ये इन्व्हेस्ट करता तेव्हा तुम्ही अनुमान घेत असलेली ही अतिरिक्त रिस्क अन्य रिस्क-फ्री (किंवा रिस्क-फ्री) रिटर्नवर गृहीत धरलेल्या अतिरिक्त रिटर्नसाठी कॉल करते.\u003c/p\u003e\u003cp\u003eदी \u003cstrong\u003eसवलत दर\u003c/strong\u003e भविष्यातील कॅश फ्लो वर सूट मिळाल्यास त्यांच्या वर्तमान मूल्यासह येणाऱ्या कॅपिटलचा खर्च हा वेटेड ॲव्हरेज कॉस्ट ऑफ कॅपिटल (WACC) म्हणून ओळखला जातो.\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u003cimg loading=\u0022lazy\u0022 decoding=\u0022async\u0022 class=\u0022aligncenter wp-image-16238\u0022 src=\u0022http://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/A-300x36.png\u0022 alt=\u0022\u0022 width=\u0022500\u0022 height=\u002261\u0022 srcset=\u0022https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/A-300x36.png 300w, https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/A-768x93.png 768w, https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/A.png 954w\u0022 sizes=\u0022(max-width: 500px) 100vw, 500px\u0022 /\u003e\u003c/p\u003e\u003cp\u003eकुठे\u003c/p\u003e\u003cp\u003eD = फर्मद्वारे कार्यरत एकूण भांडवलाचा कर्ज भाग\u003c/p\u003e\u003cp\u003eTC = frim द्वारे कार्यरत एकूण भांडवल (D+E+P)\u003c/p\u003e\u003cp\u003eकेडी = कंपनीच्या कर्जाचा खर्च.\u003c/p\u003e\u003cp\u003et = फर्मचा प्रभावी कर दर\u003c/p\u003e\u003cp\u003eई = फर्मद्वारे कार्यरत एकूण भांडवलाचा इक्विटी भाग\u003c/p\u003e\u003cp\u003eP = फर्मद्वारे कार्यरत एकूण भांडवलाचा प्राधान्यित इक्विटी भाग\u003c/p\u003e\u003cp\u003eKp = Cost of Preferred Equity of the firm\u003c/p\u003e\u003cp\u003eभांडवली मालमत्तेद्वारे फर्म, केई (किंवा इतर कोणत्याही जोखीम मालमत्तेची) किंमत दिली जाते\u003c/p\u003e\u003cp\u003eकिंमत मॉडेल (सीएपीएम)\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u003cimg loading=\u0022lazy\u0022 decoding=\u0022async\u0022 class=\u0022aligncenter wp-image-16239\u0022 src=\u0022http://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/B-300x39.png\u0022 alt=\u0022\u0022 width=\u0022500\u0022 height=\u002265\u0022 srcset=\u0022https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/B-300x39.png 300w, https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/B.png 479w\u0022 sizes=\u0022(max-width: 500px) 100vw, 500px\u0022 /\u003e\u003c/p\u003e\u003cp\u003eकिंवा,\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u003cimg loading=\u0022lazy\u0022 decoding=\u0022async\u0022 class=\u0022aligncenter wp-image-16240\u0022 src=\u0022http://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/C-300x25.png\u0022 alt=\u0022\u0022 width=\u0022500\u0022 height=\u002242\u0022 srcset=\u0022https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/C-300x25.png 300w, https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/C.png 745w\u0022 sizes=\u0022(max-width: 500px) 100vw, 500px\u0022 /\u003e\u003c/p\u003e\u003cp\u003eकुठे\u003c/p\u003e\u003cp\u003eRf = रिस्क-फ्री रेट\u003c/p\u003e\u003cp\u003eβ = Beta, the factor signifying risk of the firm\u003c/p\u003e\u003cp\u003eRm = मार्केटसाठी आवश्यक रिटर्न रेट\u003c/p\u003e\u003ch3\u003e\u003cstrong\u003eरिस्क-फ्री रेट\u003c/strong\u003e\u003c/h3\u003e\u003cul\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003eरिस्क-मुक्त इंटरेस्ट रेट म्हणजे डिफॉल्ट रिस्कसह शून्य रिस्कसह इन्व्हेस्टमेंट रिटर्नचा थिओरेटिकल रेट आहे. डिफॉल्ट रिस्क म्हणजे एखादी व्यक्ती किंवा कंपनी त्याच्या लोन दायित्वांचे पेमेंट करण्यास असमर्थ असेल. जोखीम-मुक्त दर म्हणजे गुंतवणूकदार दिलेल्या कालावधीत पूर्णपणे जोखीम-मुक्त गुंतवणूकीतून अपेक्षित असेल.\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003eजरी खरोखरच जोखीम-मुक्त मालमत्ता केवळ सिद्धांतात अस्तित्वात असली तरीही, बहुतांश व्यावसायिक आणि शैक्षणिक प्रश्नात चलनाच्या अल्प-तारखेच्या सरकारी बाँडचा वापर करते. भारतीय गुंतवणूकदारांसाठी भारतीय रुपयासाठी जोखीम-मुक्त व्याजदर हे योग्य परिपक्वतेच्या रुपयात भारतीय सरकारी बाँड्सवर उत्पन्न असेल.\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003eहे सिक्युरिटीज जोखीम-मुक्त मानले जातात कारण सरकार डिफॉल्ट करण्याची शक्यता अतिशय कमी आहे आणि कारण बिलांची अल्प परिपक्वता इन्व्हेस्टरला सर्व निश्चित दर बाँड्समध्ये उपलब्ध असलेल्या इंटरेस्ट-रेट रिस्कपासून संरक्षित करते .\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003eजरी भारत सरकारचे बाँड प्रति सेक्युरिटी कमी जोखीम असले तरीही, परदेशी गुंतवणूकदार भारताच्या संप्रभुत्व जोखीम पाहू शकतो जे काही जोखीम प्रतिनिधित्व करेल. भारताचे सर्वोच्च रेटिंग म्हणजे परदेशी गुंतवणूकदार जोखीम मुक्त गुंतवणूक नसल्यामुळे भारत सरकारच्या बाँड्समध्ये गुंतवणूक करण्याचा विचार करू शकतो.\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003c/ul\u003e\u003ch3\u003e\u003cstrong\u003eइक्विटी रिस्क प्रीमियम\u003c/strong\u003e\u003c/h3\u003e\u003cul\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003eजोखीम महत्त्वाचे आहे आणि जोखीमदार इन्व्हेस्टमेंट सुरक्षित इन्व्हेस्टमेंटपेक्षा अधिक अपेक्षित रिटर्न असणे आवश्यक आहे, जे चांगल्या इन्व्हेस्टमेंटचा विचार केला जातो, ते दोन्ही आधुनिक फायनान्सचे केंद्र आहे.\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003eत्यामुळे, कोणत्याही इन्व्हेस्टमेंटवरील अपेक्षित रिटर्न रिस्क-फ्री रेटची रक्कम म्हणून आणि रिस्कसाठी भरपाई देण्यासाठी रिस्क प्रीमियम म्हणून लिहिले जाऊ शकते. इक्विटी रिस्क प्रीमियम आम्ही अर्थव्यवस्था/बाजारात किती जोखीम पाहतो आणि त्या जोखीमशी आम्ही किती किंमत जोडतो याविषयी मूलभूत निर्णयांचे प्रतिबिंब देते.\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003eप्रभावीपणे, इक्विटी रिस्क प्रीमियम हा प्रीमियम आहे जो गुंतवणूकदार सरासरी जोखीम गुंतवणूकीची मागणी करतात आणि विस्ताराद्वारे, सरासरी जोखीमसह अपेक्षित रोख प्रवाहात लागू होणारी सवलत आहे.\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003eजेव्हा इक्विटी रिस्क प्रीमिया वाढते, तेव्हा इन्व्हेस्टरना रिस्कसाठी जास्त किंमत आकारली जाते आणि त्यामुळे अपेक्षित कॅश फ्लोच्या त्याच सेटसाठी कमी किंमती भरावी लागतील. इक्विटी रिस्क प्रीमिया हा प्रत्येक रिस्क आणि फायनान्समधील रिटर्न मॉडेलचा केंद्रीय घटक आहे आणि कॉर्पोरेट फायनान्स आणि मूल्यांकन दोन्हीमध्ये इक्विटी आणि भांडवलाच्या अंदाजपत्रकामध्ये प्रमुख इनपुट आहे.\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003c/ul\u003e\u003ch3\u003e\u003cstrong\u003eद बीटा\u003c/strong\u003e\u003c/h3\u003e\u003cp\u003eबीटा हे सिक्युरिटीच्या सिस्टीमॅटिक रिस्कचे मापन आहे जे विविधतेद्वारे टाळता येणार नाही. त्यामुळे, बीटा विविधता नसलेली जोखीम मोजते. हे जोखीम संबंधित उपाय आहे: सर्व स्टॉकच्या मार्केट पोर्टफोलिओशी संबंधित वैयक्तिक स्टॉकची जोखीम. बीटा हे सांख्यिकीय मोजमाप आहे जे एकूण बाजाराच्या किंमतीच्या बदलाशी संबंधित स्टॉकच्या किंमतीची अस्थिरता दर्शविते. उच्च-बीटा स्टॉक म्हणजे अधिक अस्थिरता आहे आणि म्हणूनच जोखीम असल्याचे मानले जाते परंतु उच्च रिटर्नची क्षमता प्रदान करण्याची शक्यता असते; कमी-बीटा स्टॉकमध्ये रिस्क कमी असते परंतु रिटर्न देखील कमी असते\u003c/p\u003e\u003cp\u003eअशाप्रकारे, संपूर्ण बाजाराच्या तुलनेत सुरक्षा किंवा पोर्टफोलिओची अस्थिरता किंवा व्यवस्थित जोखीम हे मोजले जाते. वैयक्तिक स्टॉकविषयी बीटा डाटा केवळ इन्व्हेस्टरला स्टॉकला किती रिस्क असेल याचा अंदाज (समजावून) विविधतापूर्ण पोर्टफोलिओमध्ये समाविष्ट करेल. बीटा अर्थपूर्ण असण्यासाठी, स्टॉक कॅल्क्युलेशनमध्ये वापरलेल्या बेंचमार्कशी संबंधित असावा.\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eफॉर्म्युला\u003c/strong\u003e\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u0026nbsp;\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u003cimg loading=\u0022lazy\u0022 decoding=\u0022async\u0022 class=\u0022aligncenter wp-image-16266\u0022 src=\u0022http://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Formula.png\u0022 alt=\u0022\u0022 width=\u0022180\u0022 height=\u002278\u0022 /\u003e\u003c/p\u003e\u003cp\u003eकुठे,\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u003cimg loading=\u0022lazy\u0022 decoding=\u0022async\u0022 class=\u0022alignnone wp-image-16267\u0022 src=\u0022http://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/Bim.png\u0022 alt=\u0022\u0022 width=\u002240\u0022 height=\u002231\u0022 /\u003e= मार्केटसह सुरक्षेचा बीटा\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u003cimg loading=\u0022lazy\u0022 decoding=\u0022async\u0022 class=\u0022alignnone wp-image-16268\u0022 src=\u0022http://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/cov.png\u0022 alt=\u0022\u0022 width=\u002240\u0022 height=\u002219\u0022 /\u003e= सुरक्षा आणि बाजारातील संरक्षण\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u003cimg loading=\u0022lazy\u0022 decoding=\u0022async\u0022 class=\u0022alignnone wp-image-16269\u0022 src=\u0022http://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/variance.png\u0022 alt=\u0022\u0022 width=\u002240\u0022 height=\u002242\u0022 /\u003e= मार्केट रिटर्नचे प्रकार\u003c/p\u003e\u003cp\u003eकिंवा\u003c/p\u003e\u003cp\u003eकुठे\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u003cimg loading=\u0022lazy\u0022 decoding=\u0022async\u0022 class=\u0022alignnone wp-image-16270\u0022 src=\u0022http://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2021/12/coffecient.png\u0022 alt=\u0022\u0022 width=\u002240\u0022 height=\u002234\u0022 /\u003e\u0026#160;= सुरक्षा आणि मार्केट रिटर्न दरम्यान संबंधाचे गुणांक\u003c/p\u003e\u003ch3\u003e\u003cstrong\u003eबीटा कसे काम करते?\u003c/strong\u003e\u003c/h3\u003e\u003cp\u003eसंपूर्ण मार्केटच्या सिस्टीमॅटिक रिस्कच्या तुलनेत बीटा कोइफिशियंट वैयक्तिक स्टॉकची अस्थिरता मोजू शकते. सांख्यिकीय शब्दांत, बीटा डाटा पॉईंट्सच्या प्रतिक्रियेद्वारे लाईनच्या ढगाचे प्रतिनिधित्व करते. फायनान्समध्ये, या प्रत्येक डाटा पॉईंट्स संपूर्ण मार्केटच्या सापेक्ष वैयक्तिक स्टॉकचे रिटर्न दर्शवितात. बीटा सुरक्षेच्या रिटर्नच्या उपक्रमाचे प्रभावीपणे वर्णन करते कारण ते मार्केटमधील बदलालाला प्रतिसाद देते. सिक्युरिटीज बीटाची गणना सिक्युरिटीजच्या रिटर्नच्या कव्हरियन्सचे प्रॉडक्ट आणि निर्दिष्ट कालावधीमध्ये मार्केटच्या रिटर्नच्या व्हेरियन्सद्वारे मार्केटच्या रिटर्नचे विभाजन करून केली जाते.\u003c/p\u003e\u003ch3\u003e\u003cstrong\u003eबीटा वॅल्यूचे प्रकार\u003c/strong\u003e\u003c/h3\u003e\u003cul\u003e\u003cli\u003e\u003cstrong\u003eबीटा मूल्य 1.0 च्या समान\u003c/strong\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003eजर स्टॉकमध्ये 1.0 बीटा असेल, तर त्याची प्राईस ॲक्टिव्हिटी मार्केटशी संबंधित आहे हे दर्शविते. 1.0 बीटा असलेल्या स्टॉकमध्ये पद्धतशीर रिस्क आहे. तथापि, बीटा गणना कोणतीही अव्यवस्थित जोखीम शोधू शकत नाही. 1.0 बीटा सह पोर्टफोलिओमध्ये स्टॉक जोडल्याने पोर्टफोलिओमध्ये कोणतीही रिस्क जोडत नाही, परंतु पोर्टफोलिओ अतिरिक्त रिटर्न प्रदान करेल अशी शक्यता देखील वाढत नाही.\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cstrong\u003eबीटा वॅल्यू एकापेक्षा कमी\u003c/strong\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003eबीटा वॅल्यू जी 1.0 पेक्षा कमी आहे म्हणजे सिक्युरिटी मार्केटपेक्षा सैद्धांतिकदृष्ट्या अस्थिर आहे. पोर्टफोलिओमध्ये या स्टॉकसह कोणत्याही स्टॉकशिवाय त्याच पोर्टफोलिओपेक्षा कमी जोखीम असते. उदाहरणार्थ, युटिलिटी स्टॉकमध्ये अनेकदा कमी बीटा असतात कारण ते मार्केट सरासरीपेक्षा अधिक धीमे हलवतात.\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cstrong\u003eबीटा वॅल्यू एकापेक्षा अधिक\u003c/strong\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e1.0 पेक्षा जास्त बीटा असल्यामुळे सुरक्षेची किंमत बाजारापेक्षा सैद्धांतिकदृष्ट्या अधिक अस्थिर आहे असे दर्शविते. उदाहरणार्थ, जर स्टॉकचा बीटा 1.2 असेल, तर मार्केटपेक्षा 20% अधिक अस्थिर मानला जातो. तंत्रज्ञान स्टॉक आणि स्मॉल कॅप स्टॉक मार्केट बेंचमार्कपेक्षा जास्त बीटा असतात. हे दर्शविते की पोर्टफोलिओमध्ये स्टॉक जोडल्याने पोर्टफोलिओची जोखीम वाढेल, परंतु त्याचा अपेक्षित रिटर्नही वाढवू शकतो.\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cstrong\u003eनिगेटिव्ह बीटा वॅल्यू\u003c/strong\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003eकाही स्टॉकमध्ये नेगेटिव्ह बीटाज आहेत. -1.0 चा बीटा म्हणजे मार्केट बेंचमार्कशी स्टॉक व्यस्तपणे संबंधित आहे. हा स्टॉक बेंचमार्कच्या ट्रेंडच्या विपरीत, मिरर फोटो म्हणून विचार केला जाऊ शकतो. नकारात्मक बीटाज असण्यासाठी पर्याय आणि इन्व्हर्स ईटीएफ डिझाईन केलेले आहेत. सोनेरी खाणीदारांसारखे काही उद्योग गटही आहेत, जिथे निगेटिव्ह बीटा देखील सामान्य आहे.\u003c/li\u003e\u003c/ul\u003e\u003ch3\u003e\u003cstrong\u003eबीटासह समस्या\u003c/strong\u003e\u003c/h3\u003e\u003cul\u003e\u003cli\u003eबीटा केवळ एक साधन आहे आणि कोणत्याही साधनाच्या प्रकरणात असल्याप्रमाणे, अविश्वसनीय नाही. जोखीम चांगली असल्याचे दिसून येत असताना, इन्व्हेस्टमेंटच्या जोखीम निर्धारित करण्यासाठी केवळ बीटा स्कोअरवर अवलंबून असलेल्या काही समस्या आहेत. बीटा ही खात्रीशीर गोष्ट नाही. उदाहरणार्थ, 1 पेक्षा कमी बीटा असलेला स्टॉक डाउन कालावधीदरम्यान मार्केटपेक्षा चांगला काम करेल हे नेहमीच वास्तवात खरे असू शकत नाही. बीटा स्कोअर केवळ स्टॉकचे सूचन करते की त्याच्या ऐतिहासिक किंमतीच्या हालचालींवर आधारित मार्केटशी संबंधित वर्तन कसे करतील.\u003c/li\u003e\u003cli\u003eबीटा मागे दिसत आहे आणि इतिहास हा नेहमीच भविष्याचा अचूक अंदाज नाही. बीटा कामात असलेल्या बदलांची देखील गणना करत नाही, जसे की व्यवसायाची नवीन रेषा किंवा उद्योग बदलणे. खरंच, सामान्यत: हे हळूहळू होत असले तरीही स्टॉकचा बीटा कालांतराने बदलू शकतो.\u003c/li\u003e\u003c/ul\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003cscript type=\u0027text/javascript\u0027\u003ejQuery(document).ready(function()  {jQuery(\u0027#text_slider\u0027).owlCarousel({items  :  1,smartSpeed  :  400,autoplay  :  false,autoplayHoverPause  :  false,smartSpeed  :  400,fluidSpeed  :  400,autoplaySpeed  :  400,navSpeed  :  400,dotsSpeed  :  400,dotsEach  :  1,loop  :  false,nav  :  true,navText  :  [\u0027Previous\u0027,\u0027Next\u0027],dots  :  true,responsiveRefreshRate  :  200,slideBy  :  1,mergeFit  :  true,autoHeight  :  true,mouseDrag  :  false,touchDrag  :  true});jQuery(\u0027#text_slider\u0027).css(\u0027visibility\u0027, \u0027visible\u0027);var  owl_goto  =  jQuery(\u0027#text_slider\u0027);jQuery(\u0027.text_slider_goto1\u0027).click(function(event){owl_goto.trigger(\u0027to.owl.carousel\u0027,  0);});jQuery(\u0027.text_slider_goto2\u0027).click(function(event){owl_goto.trigger(\u0027to.owl.carousel\u0027,  1);});jQuery(\u0027.text_slider_goto3\u0027).click(function(event){owl_goto.trigger(\u0027to.owl.carousel\u0027,  2);});var  resize_14507  =  jQuery(\u0027.owl-carousel\u0027);resize_14507.on(\u0027initialized.owl.carousel\u0027,  function(e)  {if  (typeof(Event)  === \u0027function\u0027)  {window.dispatchEvent(new  Event(\u0027resize\u0027));}  else  {var  evt  =  window.document.createEvent(\u0027UIEvents\u0027);evt.initUIEvent(\u0027resize\u0027,  true,  false,  window,  0);window.dispatchEvent(evt);}});});\u003c/script\u003e\u003c/p\u003e\u003c/div\u003e\u003cdiv id=\u0022slides-tab\u0022 class=\u0022clearfix eael-tab-content-item \u0022 data-title-link=\u0022slides-tab\u0022\u003e\u003cp\u003e\u003cdiv class=\u0027white\u0027 style=\u0027background:rgba(0,0,0,0); border:solid 0px rgba(0,0,0,0); border-radius:0px; padding:0px 0px 0px 0px;\u0027\u003e\u003cdiv id=\u0027slider_16843\u0027 class=\u0027owl-carousel sa_owl_theme owl-pagination-true autohide-arrows\u0027 data-slider-id=\u0027slider_16843\u0027 style=\u0027visibility: visible;visibility:visible;\u0027\u003e\u003cdiv id=\u0027slider_16843_slide01\u0027 class=\u0027sa_hover_container\u0027 data-hash=\u0027\u0027 style=\u0027padding:5% 5%; margin:0px 0%; \u0027\u003e\u003cp\u003e\u003cimg loading=\u0022lazy\u0022 decoding=\u0022async\u0022 class=\u0022aligncenter wp-image-22452 size-full\u0022 src=\u0022https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/04/Slide1-2.gif\u0022 alt=\u0022\u0022 width=\u00221280\u0022 height=\u0022720\u0022 /\u003e\u003c/p\u003e\u003c/div\u003e\u003cdiv id=\u0027slider_16843_slide02\u0027 class=\u0027sa_hover_container\u0027 data-hash=\u0027\u0027 style=\u0027padding:5% 5%; margin:0px 0%; \u0027\u003e\u003cp\u003e\u003cimg loading=\u0022lazy\u0022 decoding=\u0022async\u0022 class=\u0022aligncenter wp-image-22453 size-full\u0022 src=\u0022https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/04/Slide2-2.gif\u0022 alt=\u0022\u0022 width=\u00221280\u0022 height=\u0022720\u0022 /\u003e\u003c/p\u003e\u003c/div\u003e\u003cdiv id=\u0027slider_16843_slide03\u0027 class=\u0027sa_hover_container\u0027 data-hash=\u0027\u0027 style=\u0027padding:5% 5%; margin:0px 0%; \u0027\u003e\u003cp\u003e\u003cimg loading=\u0022lazy\u0022 decoding=\u0022async\u0022 class=\u0022aligncenter wp-image-22454 size-full\u0022 src=\u0022https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/04/Slide3-2.gif\u0022 alt=\u0022\u0022 width=\u00221280\u0022 height=\u0022720\u0022 /\u003e\u003c/p\u003e\u003c/div\u003e\u003cdiv id=\u0027slider_16843_slide04\u0027 class=\u0027sa_hover_container\u0027 data-hash=\u0027\u0027 style=\u0027padding:5% 5%; margin:0px 0%; \u0027\u003e\u003cp\u003e\u003cimg loading=\u0022lazy\u0022 decoding=\u0022async\u0022 class=\u0022aligncenter wp-image-22455 size-full\u0022 src=\u0022https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/04/Slide4-2.gif\u0022 alt=\u0022\u0022 width=\u00221280\u0022 height=\u0022720\u0022 /\u003e\u003c/p\u003e\u003c/div\u003e\u003cdiv id=\u0027slider_16843_slide05\u0027 class=\u0027sa_hover_container\u0027 data-hash=\u0027\u0027 style=\u0027padding:5% 5%; margin:0px 0%; \u0027\u003e\u003cp\u003e\u003cimg loading=\u0022lazy\u0022 decoding=\u0022async\u0022 class=\u0022aligncenter wp-image-22456 size-full\u0022 src=\u0022https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/04/Slide5-2.gif\u0022 alt=\u0022\u0022 width=\u00221280\u0022 height=\u0022720\u0022 /\u003e\u003c/p\u003e\u003c/div\u003e\u003cdiv id=\u0027slider_16843_slide06\u0027 class=\u0027sa_hover_container\u0027 data-hash=\u0027\u0027 style=\u0027padding:5% 5%; margin:0px 0%; \u0027\u003e\u003cp\u003e\u003cimg loading=\u0022lazy\u0022 decoding=\u0022async\u0022 class=\u0022aligncenter wp-image-22457 size-full\u0022 src=\u0022https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/04/Slide6-2.gif\u0022 alt=\u0022\u0022 width=\u00221280\u0022 height=\u0022720\u0022 /\u003e\u003c/p\u003e\u003c/div\u003e\u003cdiv id=\u0027slider_16843_slide07\u0027 class=\u0027sa_hover_container\u0027 data-hash=\u0027\u0027 style=\u0027padding:5% 5%; margin:0px 0%; \u0027\u003e\u003cp\u003e\u003cimg loading=\u0022lazy\u0022 decoding=\u0022async\u0022 class=\u0022aligncenter wp-image-22458 size-full\u0022 src=\u0022https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/04/Slide7-2.gif\u0022 alt=\u0022\u0022 width=\u00221280\u0022 height=\u0022720\u0022 /\u003e\u003c/p\u003e\u003c/div\u003e\u003cdiv id=\u0027slider_16843_slide08\u0027 class=\u0027sa_hover_container\u0027 data-hash=\u0027\u0027 style=\u0027padding:5% 5%; margin:0px 0%; \u0027\u003e\u003cp\u003e\u003cimg loading=\u0022lazy\u0022 decoding=\u0022async\u0022 class=\u0022aligncenter wp-image-22459 size-full\u0022 src=\u0022https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/04/Slide8-1.gif\u0022 alt=\u0022\u0022 width=\u00221280\u0022 height=\u0022720\u0022 /\u003e\u003c/p\u003e\u003c/div\u003e\u003cdiv id=\u0027slider_16843_slide09\u0027 class=\u0027sa_hover_container\u0027 data-hash=\u0027\u0027 style=\u0027padding:5% 5%; margin:0px 0%; \u0027\u003e\u003cp\u003e\u003cimg loading=\u0022lazy\u0022 decoding=\u0022async\u0022 class=\u0022aligncenter wp-image-22460 size-full\u0022 src=\u0022https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/04/Slide9-1.gif\u0022 alt=\u0022\u0022 width=\u00221280\u0022 height=\u0022720\u0022 /\u003e\u003c/p\u003e\u003c/div\u003e\u003cdiv id=\u0027slider_16843_slide10\u0027 class=\u0027sa_hover_container\u0027 data-hash=\u0027\u0027 style=\u0027padding:5% 5%; margin:0px 0%; \u0027\u003e\u003cp\u003e\u003cimg loading=\u0022lazy\u0022 decoding=\u0022async\u0022 class=\u0022aligncenter wp-image-22462 size-full\u0022 src=\u0022https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/04/Slide10-2.gif\u0022 alt=\u0022\u0022 width=\u00221280\u0022 height=\u0022720\u0022 /\u003e\u003c/p\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003cscript type=\u0027text/javascript\u0027\u003ejQuery(document).ready(function()  {jQuery(\u0027#slider_16843\u0027).owlCarousel({items  :  1,smartSpeed  :  200,autoplay  :  false,autoplayHoverPause  :  false,smartSpeed  :  200,fluidSpeed  :  200,autoplaySpeed  :  200,navSpeed  :  200,dotsSpeed  :  200,loop  :  true,nav  :  true,navText  :  [\u0027Previous\u0027,\u0027Next\u0027],dots  :  true,responsiveRefreshRate  :  200,slideBy  :  1,mergeFit  :  true,autoHeight  :  false,mouseDrag  :  false,touchDrag  :  true});jQuery(\u0027#slider_16843\u0027).css(\u0027visibility\u0027, \u0027visible\u0027);sa_resize_slider_16843();window.addEventListener(\u0027resize\u0027,  sa_resize_slider_16843);function  sa_resize_slider_16843()  {var  min_height  = \u002750\u0027;var  win_width  =  jQuery(window).width();var  slider_width  =  jQuery(\u0027#slider_16843\u0027).width();if  (win_width  \u003c  480)  {var  slide_width  =  slider_width  /  1;}  else  if  (win_width  \u003c  768)  {var  slide_width  =  slider_width  /  1;}  else  if  (win_width  \u003c  980)  {var  slide_width  =  slider_width  /  1;}  else  if  (win_width  \u003c  1200)  {var  slide_width  =  slider_width  /  1;}  else  if  (win_width  \u003c  1500)  {var  slide_width  =  slider_width  /  1;}  else  {var  slide_width  =  slider_width  /  1;}slide_width  =  Math.round(slide_width);var  slide_height  = \u00270\u0027;if  (min_height  == \u0027aspect43\u0027)  {slide_height  =  (slide_width  /  4)  *  3;slide_height  =  Math.round(slide_height);}  else  if  (min_height  == \u0027aspect169\u0027)  {slide_height  =  (slide_width  /  16)  *  9;slide_height  =  Math.round(slide_height);}  else  {slide_height  =  (slide_width  /  100)  *  min_height;slide_height  =  Math.round(slide_height);}jQuery(\u0027#slider_16843 .owl-item .sa_hover_container\u0027).css(\u0027min-height\u0027,  slide_height+\u0027px\u0027);}var  owl_goto  =  jQuery(\u0027#slider_16843\u0027);jQuery(\u0027.slider_16843_goto1\u0027).click(function(event){owl_goto.trigger(\u0027to.owl.carousel\u0027,  0);});jQuery(\u0027.slider_16843_goto2\u0027).click(function(event){owl_goto.trigger(\u0027to.owl.carousel\u0027,  1);});jQuery(\u0027.slider_16843_goto3\u0027).click(function(event){owl_goto.trigger(\u0027to.owl.carousel\u0027,  2);});jQuery(\u0027.slider_16843_goto4\u0027).click(function(event){owl_goto.trigger(\u0027to.owl.carousel\u0027,  3);});jQuery(\u0027.slider_16843_goto5\u0027).click(function(event){owl_goto.trigger(\u0027to.owl.carousel\u0027,  4);});jQuery(\u0027.slider_16843_goto6\u0027).click(function(event){owl_goto.trigger(\u0027to.owl.carousel\u0027,  5);});jQuery(\u0027.slider_16843_goto7\u0027).click(function(event){owl_goto.trigger(\u0027to.owl.carousel\u0027,  6);});jQuery(\u0027.slider_16843_goto8\u0027).click(function(event){owl_goto.trigger(\u0027to.owl.carousel\u0027,  7);});jQuery(\u0027.slider_16843_goto9\u0027).click(function(event){owl_goto.trigger(\u0027to.owl.carousel\u0027,  8);});jQuery(\u0027.slider_16843_goto10\u0027).click(function(event){owl_goto.trigger(\u0027to.owl.carousel\u0027,  9);});var  resize_22451  =  jQuery(\u0027.owl-carousel\u0027);resize_22451.on(\u0027initialized.owl.carousel\u0027,  function(e)  {if  (typeof(Event)  === \u0027function\u0027)  {window.dispatchEvent(new  Event(\u0027resize\u0027));}  else  {var  evt  =  window.document.createEvent(\u0027UIEvents\u0027);evt.initUIEvent(\u0027resize\u0027,  true,  false,  window,  0);window.dispatchEvent(evt);}});});\u003c/script\u003e\u003c/p\u003e\u003c/div\u003e\u003cdiv id=\u0022videos-tab\u0022 class=\u0022clearfix eael-tab-content-item \u0022 data-title-link=\u0022videos-tab\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022yt_iframe\u0022\u003e\u003ciframe title=\u0022YouTube video player\u0022 src=\u0022https://www.youtube.com/embed/aD2moC7wdGk?rel=0\u0022 frameborder=\u00220\u0022 allowfullscreen=\u0022allowfullscreen\u0022\u003e\u003c/iframe\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/section\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/section\u003e\u003c/div\u003e","protected":false},"excerpt":{"rendered":"\u003cp\u003eजर आम्हाला मूल्यांकन करावे लागेल तर व्हिडिओचा अभ्यास 3.1 वेळेचा मूल्य, भविष्यात आज आपल्याकडे काही वेळा पैशांचे मूल्य कोणते असेल, तर आम्हाला भविष्याद्वारे \u0027आज पैसे\u0027 हलवावे लागतील. याला पैशांचे \u0022फ्यूचर वॅल्यू (एफव्ही)\u0022 म्हणतात. त्याचप्रमाणे, जर आम्हाला मूल्यांकन करावे लागेल ... \u003ca title=\u0022Understanding Basic Terms In Fundamental Analysis\u0022 class=\u0022read-more\u0022 href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/course/fundamental-analysis-course/basic-terms-used-in-fundamental-analysis/\u0022 aria-label=\u0022Read more about Understanding Basic Terms In Fundamental Analysis\u0022\u003eअधिक वाचा\u003c/a\u003e\u003c/p\u003e","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"parent":15096,"menu_order":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"","format":"standard","meta":{"_acf_changed":false,"footnotes":""},"categories":[],"class_list":["post-15120","markets","type-markets","status-publish","format-standard","hentry"],"acf":[],"_links":{"self":[{"href":"https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-json/wp/v2/markets/15120","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-json/wp/v2/markets"}],"about":[{"href":"https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-json/wp/v2/types/markets"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-json/wp/v2/users/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-json/wp/v2/comments?post=15120"}],"version-history":[{"count":15,"href":"https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-json/wp/v2/markets/15120/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":59621,"href":"https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-json/wp/v2/markets/15120/revisions/59621"}],"up":[{"embeddable":true,"href":"https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-json/wp/v2/markets/15096"}],"wp:attachment":[{"href":"https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-json/wp/v2/media?parent=15120"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-json/wp/v2/categories?post=15120"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https://api.w.org/{rel}","templated":true}]}}