{"id":37574,"date":"2022-01-21T17:49:41","date_gmt":"2022-01-21T12:19:41","guid":{"rendered":"https://www.5paisa.com/marathi/finschool/?post_type=markets\u0026#038;p=37574"},"modified":"2025-09-29T22:08:08","modified_gmt":"2025-09-29T16:38:08","slug":"understanding-cash-flows","status":"publish","type":"markets","link":"https://www.5paisa.com/marathi/finschool/course/fundamental-analysis-course/understanding-cash-flows/","title":{"rendered":"Understanding Cash Flows"},"content":{"rendered":"\u003cdiv data-elementor-type=\u0022wp-post\u0022 data-elementor-id=\u002237574\u0022 class=\u0022elementor elementor-37574\u0022\u003e\u003csection class=\u0022elementor-section elementor-top-section elementor-element elementor-element-23ba90b elementor-section-full_width tab_container elementor-section-height-default elementor-section-height-default\u0022 data-id=\u002223ba90b\u0022 data-element_type=\u0022section\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022elementor-container elementor-column-gap-default\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022elementor-column elementor-col-100 elementor-top-column elementor-element elementor-element-b6a6f9f\u0022 data-id=\u0022b6a6f9f\u0022 data-element_type=\u0022column\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022elementor-widget-wrap elementor-element-populated\u0022\u003e\u003csection class=\u0022elementor-section elementor-inner-section elementor-element elementor-element-e0f864e elementor-section-full_width elementor-section-height-default elementor-section-height-default\u0022 data-id=\u0022e0f864e\u0022 data-element_type=\u0022section\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022elementor-container elementor-column-gap-wide\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022elementor-column elementor-col-50 elementor-inner-column elementor-element elementor-element-7efb245 chapters_list\u0022 data-id=\u00227efb245\u0022 data-element_type=\u0022column\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022elementor-widget-wrap elementor-element-populated\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022elementor-element elementor-element-33d4575 elementor-widget elementor-widget-shortcode\u0022 data-id=\u002233d4575\u0022 data-element_type=\u0022widget\u0022 data-widget_type=\u0022shortcode.default\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022elementor-widget-container\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022elementor-shortcode\u0022\u003e\u003cscript\u003ejQuery(document).ready(function(){jQuery(\u0022#post_chapters a[href*=\u0027\u0022  +  location.pathname  + \u0022\u0027]\u0022).addClass(\u0022current\u0022);})\u003c/script\u003e\u003cdiv class=\u0022desktop_chapters\u0022\u003e\u003cdiv id=\u0022post_chapters\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022post_chapters-heading\u0022\u003eचॅप्टर्स\u003c/div\u003e\u003cul\u003e\u003cli\u003e\u003ci class=\u0022fa fa-chevron-right\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u003ca href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/course/fundamental-analysis-course/introduction-to-fundamental-analysis/\u0022\u003eफंडामेंटल ॲनालिसिसचा परिचय\u003c/a\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003ci class=\u0022fa fa-chevron-right\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u003ca href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/course/fundamental-analysis-course/steps-in-fundamental-analysis/\u0022\u003eमूलभूत विश्लेषणातील स्टेप्स आणि आर्थिक विश्लेषण जाणून घ्या\u003c/a\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003ci class=\u0022fa fa-chevron-right\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u003ca href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/course/fundamental-analysis-course/basic-terms-used-in-fundamental-analysis/\u0022\u003eमूलभूत विश्लेषणातील मूलभूत अटी समजून घेणे\u003c/a\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003ci class=\u0022fa fa-chevron-right\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u003ca href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/course/fundamental-analysis-course/understanding-financial-statements/\u0022\u003eस्टॉक मार्केटमधील आर्थिक विवरण समजून घेणे\u003c/a\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003ci class=\u0022fa fa-chevron-right\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u003ca href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/course/fundamental-analysis-course/understanding-balance-sheet/\u0022\u003eस्टॉक मार्केटमधील स्टॉक बॅलन्स शीट समजून घेणे\u003c/a\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003ci class=\u0022fa fa-chevron-right\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u003ca href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/course/fundamental-analysis-course/understanding-income-statements/\u0022\u003eस्टॉक मार्केटमधील उत्पन्न विवरण समजून घेणे\u003c/a\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003ci class=\u0022fa fa-chevron-right\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u003ca href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/course/fundamental-analysis-course/understanding-financial-ratios-2/\u0022\u003eस्टॉक विश्लेषणासाठी फायनान्शियल रेशिओ समजून घेणे\u003c/a\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003ci class=\u0022fa fa-chevron-right\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u003ca href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/course/fundamental-analysis-course/understanding-cash-flows/\u0022\u003eकॅश फ्लो समजून घेणे\u003c/a\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003ci class=\u0022fa fa-chevron-right\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u003ca href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/course/fundamental-analysis-course/liquidity-ratios/\u0022\u003eस्टॉक मार्केटमध्ये लिक्विडिटी रेशिओ समजून घेणे\u003c/a\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003ci class=\u0022fa fa-chevron-right\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u003ca href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/course/fundamental-analysis-course/activity-ratios/\u0022\u003eस्टॉक मार्केटमध्ये ॲक्टिव्हिटी रेशिओ समजून घेणे\u003c/a\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003ci class=\u0022fa fa-chevron-right\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u003ca href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/course/fundamental-analysis-course/risk-leverage-ratios/\u0022\u003eस्टॉक मार्केटमधील रिस्क/लिव्हरेज रेशिओ समजून घेणे\u003c/a\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003ci class=\u0022fa fa-chevron-right\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u003ca href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/course/fundamental-analysis-course/profitability-ratios/\u0022\u003eस्टॉक मार्केटमधील नफा गुणोत्तर समजून घेणे\u003c/a\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003ci class=\u0022fa fa-chevron-right\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u003ca href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/course/fundamental-analysis-course/valuation-ratios/\u0022\u003eस्टॉक मार्केटमधील मूल्यांकन गुणोत्तर समजून घेणे\u003c/a\u003e\u003c/li\u003e\u003c/ul\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003cdiv class=\u0022chapters_toggle\u0022 title=\u0022chapters\u0022\u003e\u003ca title=\u0022chapters\u0022 href=\u0022#\u0022 id=\u0022open_chapters\u0022\u003e\u003cspan\u003eचॅप्टर्स पाहा\u003c/span\u003e\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u003ci class=\u0022fa fa-chevron-right\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u003c/a\u003e\u003ca title=\u0022chapters\u0022 href=\u0022#\u0022 id=\u0022close_chapters\u0022 style=\u0022display:none;\u0022\u003e\u003cspan\u003eचॅप्टर्स लपवा\u003c/span\u003e\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u003ci class=\u0022fa fa-chevron-right\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u003c/a\u003e\u003c/div\u003e\u003cscript\u003ejQuery(document).ready(function(){jQuery(\u0027.chapters_toggle #open_chapters\u0027).click(function(e){e.preventDefault();jQuery(\u0027.desktop_chapters\u0027).css(\u0022left\u0022,\u00220px\u0022);jQuery(\u0027#open_chapters\u0027).css(\u0022display\u0022,\u0022none\u0022);jQuery(\u0027#close_chapters\u0027).css(\u0022display\u0022,\u0022block\u0022);//jQuery(\u0027.chapters_toggle\u0027).css(\u0022width\u0022,\u0022200px\u0022);})jQuery(\u0027.chapters_toggle #close_chapters\u0027).click(function(e){e.preventDefault();jQuery(\u0027.desktop_chapters\u0027).css(\u0022left\u0022,\u0022-480px\u0022);jQuery(\u0027#open_chapters\u0027).css(\u0022display\u0022,\u0022block\u0022);jQuery(\u0027#close_chapters\u0027).css(\u0022display\u0022,\u0022none\u0022);//jQuery(\u0027.chapters_toggle\u0027).css(\u0022width\u0022,\u0022100%\u0022);})});\u003c/script\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003cdiv class=\u0022elementor-column elementor-col-50 elementor-inner-column elementor-element elementor-element-93f371b tabs_contents\u0022 data-id=\u002293f371b\u0022 data-element_type=\u0022column\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022elementor-widget-wrap elementor-element-populated\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022elementor-element elementor-element-90f6d06 market_content_tabs elementor-widget elementor-widget-eael-adv-tabs\u0022 data-id=\u002290f6d06\u0022 data-element_type=\u0022widget\u0022 data-widget_type=\u0022eael-adv-tabs.default\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022elementor-widget-container\u0022\u003e\u003cdiv data-scroll-on-click=\u0022no\u0022 data-scroll-speed=\u0022300\u0022 id=\u0022eael-advance-tabs-90f6d06\u0022 class=\u0022eael-advance-tabs eael-tabs-horizontal eael-tab-auto-active \u0022 data-tabid=\u002290f6d06\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022eael-tabs-nav\u0022\u003e\u003cul class=\u0022eael-tab-inline-icon\u0022 role=\u0022tablist\u0022\u003e\u003cli id=\u0022study\u0022 class=\u0022active-default eael-tab-item-trigger eael-tab-nav-item\u0022 aria-selected=\u0022true\u0022 data-tab=\u00221\u0022 role=\u0022tab\u0022 tabindex=\u00220\u0022 aria-controls=\u0022study-tab\u0022 aria-expanded=\u0022false\u0022\u003e\u003ci class=\u0022far fa-edit\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u003cspan class=\u0022eael-tab-title title-after-icon\u0022\u003eअभ्यास\u003c/span\u003e\u003c/li\u003e\u003cli id=\u0022slides\u0022 class=\u0022 eael-tab-item-trigger eael-tab-nav-item\u0022 aria-selected=\u0022false\u0022 data-tab=\u00222\u0022 role=\u0022tab\u0022 tabindex=\u0022-1\u0022 aria-controls=\u0022slides-tab\u0022 aria-expanded=\u0022false\u0022\u003e\u003ci class=\u0022fas fa-book-open\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u003cspan class=\u0022eael-tab-title title-after-icon\u0022\u003eस्लाईड्स\u003c/span\u003e\u003c/li\u003e\u003cli id=\u0022videos\u0022 class=\u0022 eael-tab-item-trigger eael-tab-nav-item\u0022 aria-selected=\u0022false\u0022 data-tab=\u00223\u0022 role=\u0022tab\u0022 tabindex=\u0022-1\u0022 aria-controls=\u0022videos-tab\u0022 aria-expanded=\u0022false\u0022\u003e\u003ci class=\u0022far fa-eye\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u003cspan class=\u0022eael-tab-title title-after-icon\u0022\u003eव्हिडिओ\u003c/span\u003e\u003c/li\u003e\u003c/ul\u003e\u003c/div\u003e\u003cdiv class=\u0022eael-tabs-content\u0022\u003e\u003cdiv id=\u0022study-tab\u0022 class=\u0022clearfix eael-tab-content-item active-default\u0022 data-title-link=\u0022study-tab\u0022\u003e\u003cp\u003e\u003cdiv class=\u0027white\u0027 style=\u0027background:rgb(255, 255, 255); border:solid 0px rgb(255, 255, 255); border-radius:0px; padding:0px 0px 0px 1px;\u0027\u003e\u003cdiv id=\u0027text_slider\u0027 class=\u0027owl-carousel sa_owl_theme owl-pagination-true\u0027 data-slider-id=\u0027text_slider\u0027 style=\u0027visibility: visible;visibility:visible;\u0027\u003e\u003cdiv id=\u0027text_slider_slide01\u0027 class=\u0027sa_hover_container\u0027 data-hash=\u0027Introduction\u0027 style=\u0027padding:4.9% 5%; margin:0px 0.1%; background-color:rgb(255, 255, 255); min-height:400px; \u0027\u003e\u003ch3 style=\u0022text-align: left\u0022\u003e\u003cstrong\u003e\u003cspan style=\u0022color: #f1566d\u0022\u003e7.1. परिचय\u003c/span\u003e\u003c/strong\u003e\u003c/h3\u003e\u003cp\u003e\u003ca href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-content/uploads/2022/01/Money-income-rafiki.svg\u0022\u003e\u003cimg fetchpriority=\u0022high\u0022 decoding=\u0022async\u0022 class=\u0022size-full wp-image-16563 aligncenter\u0022 role=\u0022img\u0022 src=\u0022https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/01/Money-income-rafiki.svg\u0022 alt=\u0022\u0022 width=\u0022500\u0022 height=\u0022500\u0022 /\u003e\u003c/a\u003e\u003c/p\u003e\u003cp\u003eसामान्य इक्विटी इन्व्हेस्टर साठी सर्वात महत्त्वाचा प्रश्न म्हणजे: कंपनीच्या फायनान्शियल डिस्क्लोजरमधून काय ओळखले जाते, कंपनीच्या महसूलामध्ये शेअरहोल्डर म्हणून सहभागी होण्यासाठी त्याला किती पैसे द्यायचे आहेत? कंपनीच्या सामान्य स्टॉकच्या शेअरसाठी \u0026quot;अचूक\u0026quot; किंमत काय आहे आणि हे वर्तमान मार्केट किंमतीशी कसे तुलना करते?\u003c/p\u003e\u003cp\u003eज्या प्रक्रियेद्वारे विश्लेषक किंवा गुंतवणूकदार त्याच्या आर्थिक डाटावर आधारित स्टॉकसाठी योग्य किंमत निर्धारित करण्याचा प्रयत्न करतात त्याला मूलभूत विश्लेषण म्हणतात. मूलभूत विश्लेषणाची केंद्रीय धारणा म्हणजे कंपनीच्या वर्तमान राज्य आणि भविष्यातील संभावनांविषयी सर्व उपलब्ध माहिती कंपनीसाठी वस्तुनिष्ठ किंमत उत्पन्न करण्यासाठी मूल्यांकन मॉडेलमध्ये समाविष्ट करणे शक्य आहे\u003c/p\u003e\u003cp\u003eसामाईक शेअर्सना मूल्यवान करण्यासाठी तीन मूलभूत दृष्टीकोन आहेत:\u003c/p\u003e\u003cul\u003e\u003cli\u003eसूट असलेले कॅश फ्लो मूल्यांकन\u003c/li\u003e\u003cli\u003eनातेवाईक मूल्यांकन\u003c/li\u003e\u003cli\u003eमालमत्ता-आधारित मूल्यांकन\u003c/li\u003e\u003c/ul\u003e\u003cp\u003eसामाईक शेअरचे मूल्य अंदाज घेण्यासाठी विश्लेषक वारंवार एकापेक्षा जास्त दृष्टीकोन वापरतात. मूल्याचा अंदाज निर्धारित झाल्यानंतर, शेअरच्या वर्तमान किंमतीशी तुलना केली जाऊ शकते, शेअरचे मूल्यमापन, अंडरवॅल्यू किंवा योग्यरित्या मूल्यवान असल्याचे निर्धारित करण्यासाठी सार्वजनिकपणे ट्रेड केले जाते असे गृहित धरून ते शेअरच्या वर्तमान किंमतीशी तुलना केली जाऊ शकते.\u003c/p\u003e\u003c/div\u003e\u003cdiv id=\u0027text_slider_slide02\u0027 class=\u0027sa_hover_container\u0027 data-hash=\u0027Discounted-Cashflow-Model\u0027 style=\u0027padding:4.9% 5%; margin:0px 0.1%; background-color:rgb(255, 255, 255); min-height:400px; \u0027\u003e\u003ch3 style=\u0022text-align: left\u0022\u003e\u003cstrong\u003e\u003cspan style=\u0022color: #f1566d\u0022\u003e7.2 सवलतीचे कॅशफ्लो मॉडेल\u003c/span\u003e\u003c/strong\u003e\u003c/h3\u003e\u003cp\u003e\u003ca href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-content/uploads/2022/01/Thinking-face-rafiki.svg\u0022\u003e\u003cimg decoding=\u0022async\u0022 class=\u0022size-full wp-image-16564 aligncenter\u0022 role=\u0022img\u0022 src=\u0022https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/01/Thinking-face-rafiki.svg\u0022 alt=\u0022\u0022 width=\u0022500\u0022 height=\u0022500\u0022 /\u003e\u003c/a\u003eडिस्काउंटेड कॅश फ्लो (DCF) मूल्यांकन दृष्टीकोन पैशांच्या वेळेचे मूल्य लक्षात घेते. हा दृष्टीकोन सर्व भविष्यातील कॅश फ्लोचे वर्तमान मूल्य म्हणून सुरक्षेचे मूल्य अंदाज लावतो जे इन्व्हेस्टरला सुरक्षेकडून प्राप्त होण्याची अपेक्षा आहे. सामान्य शेअर्ससाठी लागू केलेला हा मूल्यांकन दृष्टीकोन कंपनीच्या वैशिष्ट्यांच्या विश्लेषणावर अवलंबून असतो, जसे की कमाई करण्याची कंपनीची क्षमता, कमाईची अपेक्षित वाढ दर आणि कंपनीच्या व्यवसाय वातावरणाशी संबंधित जोखीम यासारख्या शेअर्सचे विश्लेषण करते. \u003cstrong\u003eसामाईक शेअरधारक इक्विटी सिक्युरिटीजमध्ये इन्व्हेस्टमेंट करण्यापासून दोन प्रकारच्या कॅश फ्लो प्राप्त करण्याची अपेक्षा करतात: लाभांश आणि त्यांच्या शेअर्स विक्रीतून प्रक्रिया.\u003c/strong\u003e\u003c/p\u003e\u003cp\u003eआम्हाला माहित आहे की n कॅश फ्लो CF1, CF2,... CFn जे t1, t2,... वेळी ॲसेटद्वारे निर्माण केले जाईल... tn आणि प्रत्येक r1, r2,...rn, साठी संबंधित सवलत दर,.. त्यानंतर ॲसेटचे वर्तमान मूल्य असे व्यक्त केले जाऊ शकते:\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u003cimg decoding=\u0022async\u0022 class=\u0022wp-image-16477 size-full aligncenter\u0022 src=\u0022http://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/01/form-1-e1642096501247.png\u0022 alt=\u0022\u0022 width=\u0022433\u0022 height=\u002285\u0022 srcset=\u0022https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/01/form-1-e1642096501247.png 433w, https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/01/form-1-e1642096501247-300x59.png 300w\u0022 sizes=\u0022(max-width: 433px) 100vw, 433px\u0022 /\u003e\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eडीसीएफ दृष्टीकोनाच्या ॲप्लिकेशनवर एक उदाहरण घेऊया:\u003c/strong\u003e 1 जानेवारी 2022 रोजी, इन्व्हेस्टर ब्रिटॅनियाची अपेक्षा करतो, जेणेकरून ₹10 चे डिव्हिडंड निर्माण होईल. 2022 च्या शेवटी प्रति शेअर, 2023 च्या शेवटी ₹12 प्रति शेअर आणि 2024 च्या शेवटी ₹15 प्रति शेअर.\u003c/p\u003e\u003cp\u003eतसेच, गुंतवणूकदार अंदाज ठेवतो की ब्रिटॅनियाची स्टॉक किंमत 2024 च्या शेवटी प्रति शेअर ₹4000 मध्ये ट्रेड करेल. नोंद घ्या की, डीसीएफ मूल्यांकन दृष्टीकोनाअंतर्गत, 2024 (Rs4000per शेअर) च्या शेवटी ब्रिटानिया स्टॉकची अपेक्षित किंमत ही कंपनीद्वारे 2024 पेक्षा जास्त निर्माण केलेल्या गुंतवणूकदारांना रोख प्रवाहाचे वर्तमान मूल्य दर्शविते. गुंतवणूकदार सर्व जोखीमांचा विचार करतो आणि निष्कर्ष ठेवतो की 14% ची सवलत दर योग्य आहे. इतर शब्दांमध्ये, गुंतवणूकदाराला ब्रिटॅनियामध्ये गुंतवणूक करून कमीतकमी 14% वार्षिक रिटर्न दर कमवायचे आहे\u003c/p\u003e\u003cp\u003eडीसीएफ मूल्यांकन दृष्टीकोन वापरून ब्रिटानिया शेअरचे अंदाजित मूल्य हे रोख प्रवाहाच्या वर्तमान मूल्याच्या समान आहे जे गुंतवणूकदाराला इक्विटी गुंतवणूकीतून प्राप्त होईल अशी अपेक्षा आहे.\u003c/p\u003e\u003cp\u003eगुंतवणूकदार खालीलप्रमाणे अपेक्षित रोख प्रवाहाच्या वर्तमान मूल्याची गणना करतो:\u003c/p\u003e\u003cp\u003eमूल्य = 10/(1.14)^1+ (12/1.14)^2+ 15/(1.14)^3+ 4000/(1.14)^3= ₹2728\u003c/p\u003e\u003cp\u003eत्यामुळे, प्रति शेअर आधारावर इन्व्हेस्टरचे अंदाजित मूल्य ब्रिटॅनिया आहे ₹2728. जर फॉक्सवॅगनच्या शेअर्सची किंमत 1 जानेवारी 2022 रोजी ₹2728 पेक्षा कमी असेल, तर इन्व्हेस्टर निष्कर्षित करू शकतो की स्टॉकचे मूल्य कमी आहे आणि खरेदी करण्याचा निर्णय घेऊ शकतो. वैकल्पिकरित्या, जर स्टॉकची किंमत ₹2728 पेक्षा जास्त असेल, तर इन्व्हेस्टर निष्कर्षित करू शकतो की स्टॉक अधिक मूल्यवान आहे आणि खरेदी करण्याचा निर्णय घेऊ शकत नाही.\u003c/p\u003e\u003cp\u003eधारणा दिल्याने ही एक सुलभ गणना आहे. तथापि, रिअल-वर्ल्ड फायनान्समध्ये, या रोख प्रवाह आणि सवलतीच्या दरांविषयी काही धारणा करणे आवश्यक आहे. आणि मूल्यांकनाशी संबंधित महत्त्वाच्या प्रश्नांची देखील उत्तरे द्या\u003c/p\u003e\u003c/div\u003e\u003cdiv id=\u0027text_slider_slide03\u0027 class=\u0027sa_hover_container\u0027 data-hash=\u0027Question-Which-Cashflows-To-Use?\u0027 style=\u0027padding:4.9% 5%; margin:0px 0.1%; background-color:rgb(255, 255, 255); min-height:400px; \u0027\u003e\u003ch3 style=\u0022text-align: left\u0022\u003e\u003cstrong\u003e\u003cspan style=\u0022color: #f1566d\u0022\u003e7.3 प्रश्न- कोणत्या कॅशफ्लोचा वापर करावा?\u003c/span\u003e\u003c/strong\u003e\u003c/h3\u003e\u003cp\u003e\u003ca href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-content/uploads/2022/01/Investing-pana.svg\u0022\u003e\u003cimg loading=\u0022lazy\u0022 decoding=\u0022async\u0022 class=\u0022size-full wp-image-16603 aligncenter\u0022 role=\u0022img\u0022 src=\u0022https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/01/Investing-pana.svg\u0022 alt=\u0022\u0022 width=\u0022500\u0022 height=\u0022500\u0022 /\u003e\u003c/a\u003e\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u0026nbsp;\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u0026quot;कोणते रोख प्रवाह आणि कोणते दर?\u0026quot; या प्रश्नाचे अचूक उत्तर अर्थातच, \u0026quot;सर्व प्रकरण असतात\u0026quot; आणि \u0026quot;बाजाराला आवश्यक असलेल्या दरांनुसार\u0026quot; आहे. हा अनिवार्यपणे अस्पष्ट प्रतिसाद असू शकतो, परंतु हा अर्थातच, योग्य प्रकारचा आहे. खाली सादर केलेले मॉडेल्स स्टॉकसाठी देय करण्यासाठी योग्य किंमत निर्धारित करण्यासाठी संकल्पनात्मक फ्रेमवर्क प्रदान करतात, परंतु ते केवळ एक स्टार्टिंग पॉईंट आहेत. आर्थिक विश्लेषकाची भूमिका म्हणजे कंपनीच्या विशिष्ट तपशिलाची त्याची समज वापरणे ज्यामध्ये सर्व भविष्यातील रोख प्रवाहांच्या भव्यता आणि वेळेचा विवेकपूर्ण अंदाज, त्यांच्या संभाव्यता आणि योग्य सवलत दरांचा समावेश होतो. प्रत्येक कंपनी अद्वितीय आहे आणि मूल्यांकन अर्थपूर्ण करते आणि अंतर्दृष्टी प्रदान करते, हे काही प्रमाणित मॉडेलचे पालन करत नाही.\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eडिव्हिडंड डिस्काउंट मॉडेल (DDM):\u003c/strong\u003e सामान्य शेअरहोल्डरला प्रत्यक्षात प्राप्त झालेले एकमेव कॅश फ्लो डिव्हिडंड आहेत. त्यामुळे, \u0022या स्टॉकच्या मालकीसाठी मला काय मिळेल?\u0022 या प्रश्नाचे सर्वात सोपे उत्तर सर्व भविष्यातील लाभांश देयकांची गणना करणे आणि नंतर त्यांना इक्विटीच्या खर्चात सवलत देणे आहे.\u003c/p\u003e\u003cp\u003eइक्विटीचा खर्च, केई हा जोखीम-मुक्त इंटरेस्ट रेट (आरएफ) च्या रकमेच्या समान आहे, जो समान मॅच्युरिटीच्या जोखीमरहित सरकारी बाँडवर रिटर्न म्हणून घेतला जाऊ शकतो, आणि इक्विटी रिस्क प्रीमियम (आरएम-आरएफ), जी इक्विटी इन्व्हेस्टमेंटशी संबंधित जोखीम साठी भरपाई देण्यासाठी इन्व्हेस्टरला आवश्यक अतिरिक्त रक्कम आहे.\u003c/p\u003e\u003cp\u003eत्यानंतर लाभांश सवलत मॉडेल अंतर्गत फर्मचे मूल्य आहे:\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u003cimg loading=\u0022lazy\u0022 decoding=\u0022async\u0022 class=\u0022size-full wp-image-16478 aligncenter\u0022 src=\u0022http://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/01/form-2.jpg\u0022 alt=\u0022\u0022 width=\u0022300\u0022 height=\u002283\u0022 /\u003e\u003c/p\u003e\u003cp\u003eयेथे CF = डिव्हिडंड.\u003c/p\u003e\u003cp\u003eK= इक्विटीची किंमत\u003c/p\u003e\u003cp\u003eतुम्ही पाहू शकता: मॉडेलमध्ये दोन मूलभूत इनपुट आहेत - अपेक्षित डिव्हिडंड आणि इक्विटीवर खर्च. अपेक्षित लाभांश मिळवण्यासाठी, कमाई आणि पेआऊट रेशिओमध्ये भविष्यातील अपेक्षित वाढीच्या दरांविषयी मान्यता देणे आवश्यक आहे. स्टॉकवरील रिटर्नचा आवश्यक रेट त्याच्या जोखमीद्वारे निर्धारित केला जातो, विविध मॉडेल्समध्ये वेगवेगळ्या मापनांमध्ये मोजले जाते - सीएपीएममधील मार्केट बीटा आणि आर्बिट्रेज आणि मल्टी-फॅक्टर मॉडेल्समधील फॅक्टर बीटाज. वेळेनुसार बदलणाऱ्या सवलतीच्या दरांची परवानगी देण्यासाठी मॉडेल लवचिक आहे, जिथे अपेक्षित बदलांमुळे इंटरेस्ट रेट्स किंवा रिस्कमध्ये वेळेत बदल होतो.\u003c/p\u003e\u003ch5\u003e\u003cspan style=\u0022color: #000080\u0022\u003e\u003cstrong\u003eमोफत कॅशफ्लो\u003c/strong\u003e\u003c/span\u003e\u003c/h5\u003e\u003cp\u003eडिव्हिडंड सवलतीच्या मॉडेलसह असलेली स्पष्ट समस्या म्हणजे कंपनीने नियमित लाभांश न दिल्यास ते काम करणार नाही. वरील सरासरी आरओई असलेल्या वाढत्या कंपनीने त्यांची कमाई टिकवून ठेवण्याची आणि त्यांना व्यवसायात परत चॅनेल करण्याची अपेक्षा आहे, जिथे ते आकर्षक रिटर्न कमवू शकतात आणि वाढीस प्रोत्साहन देऊ शकतात-यामुळे कंपनीला अमूल्य बनवते. तथापि, सामाईक स्टॉक हा कंपनीच्या वर्तमान आणि भविष्यातील लाभांवर दावा असल्याने, नफा लाभांश म्हणून दिला जातो किंवा कंपनी-शेअर मालकीद्वारे ठेवला जातो की नाही, त्यामुळे इन्व्हेस्टरला त्यांच्या नफ्याच्या प्रमाणात शेअर करण्यास हक्कदार ठरतो. म्हणूनच वैकल्पिक दृष्टीकोन कंपनीला किती पैसे निर्माण होतात यावर आधारित आहे, मग ते पैसे गुंतवणूकदारांकडे परत केले जातात किंवा व्यवसायात पुन्हा गुंतवणूक केले जातात याची परतफेड केली जात नाही.\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eमोफत रोख प्रवाह मूल्यांकन दोन प्रकारे केले जाऊ शकते: \u003c/strong\u003e\u003c/p\u003e\u003cul\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eफ्री कॅश फ्लो टू इक्विटी (एफसीएफई) वापरून फक्त फर्मच्या इक्विटी भागाचे मूल्यमापन करणे, किंवा \u003c/strong\u003e\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eसंपूर्ण फर्मला मोफत रोख प्रवाह वापरून मूल्यांकन करणे (एफसीएफएफ).\u003c/strong\u003e\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003c/ul\u003e\u003cp\u003eदोन्ही मोफत रोख प्रवाहाच्या उपाय आहेत (म्हणजेच, अनिवार्य खर्च, घसारा आणि अमॉर्टिझेशन, खेळत्या भांडवलाच्या गरजांसाठी समायोजित निव्वळ उत्पन्न) ज्या फरकासह इक्विटीमध्ये मोफत रोख प्रवाहात फक्त डिव्हिडंड म्हणून इक्विटी धारकांना देयकासाठी उपलब्ध असलेली मोफत रोख रक्कम समाविष्ट आहे, तर फर्मला मोफत रोख प्रवाहामध्ये कर्ज घेतलेल्या निधीवर देयकापूर्वी उपलब्ध सर्व रोख रक्कम समाविष्ट आहे.\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eयासाठी फॉर्म्युला:\u003c/strong\u003e\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eफर्मसाठी मोफत कॅशफ्लो= \u003c/strong\u003e\u003cstrong\u003eऑपरेशन्समधून रोख प्रवाह - दीर्घकालीन मालमत्तेमध्ये निव्वळ गुंतवणूक\u003c/strong\u003e\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eमोफत कॅशफ्लो ते इक्विटी = ऑपरेशन्स मधून कॅशफ्लो - भांडवली खर्च + निव्वळ कर्ज\u003c/strong\u003e\u003c/p\u003e\u003cp\u003eदोन प्रकारच्या रोख प्रवाहांवर लागू केलेले सवलतीचे दर भिन्न आहेत. फ्री कॅश फ्लो ते इक्विटीसाठी, संबंधित सवलत दर आहे \u003cstrong\u003eइक्विटीची किंमत \u003c/strong\u003e(rCE), डिव्हिडंड सवलत मॉडेलमध्ये वापरल्याप्रमाणेच आहे. वास्तविकतेमध्ये, मॉडेल्समधील फरक म्हणजे एफसीएफई मॉडेलमध्ये, आम्ही कंपनीला लाभांश म्हणून उपलब्ध असलेल्या रोख आधारावर मूल्यांकन करीत आहोत आणि डीडीएममध्ये लाभांश म्हणून देय केलेल्या रोख वर मूल्यांकन केले जाते.\u003c/p\u003e\u003cp\u003eजर फर्मने डिव्हिडंड म्हणून सर्व मोफत कॅश फ्लो भरला, तर डिव्हिडंड सवलत मॉडेल आणि फर्म मूल्यांकनासाठी मोफत कॅशफ्लो सारखेच असेल. फर्म मॉडेलमध्ये मोफत कॅश फ्लोमध्ये, सवलत दर मध्ये फर्मच्या फायनान्सिंग मिक्समध्ये प्रत्येकाच्या वजनाच्या प्रमाणात इक्विटी, कर्ज आणि प्राधान्यित स्टॉकवर आवश्यक असलेल्या रिटर्नच्या विविध दरांचा समावेश असणे आवश्यक आहे. भांडवलाचा सरासरी खर्च (डब्ल्यूएसीसी) हे अचूकपणे काय करते.\u003c/p\u003e\u003cp\u003eदोन मूल्यांकन मॉडेल्स खालील सूत्रांद्वारे व्यक्त केले जाऊ शकतात:\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u003cimg loading=\u0022lazy\u0022 decoding=\u0022async\u0022 class=\u0022wp-image-16479 size-full aligncenter\u0022 src=\u0022http://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/01/form-3-e1642096905945.png\u0022 alt=\u0022\u0022 width=\u0022276\u0022 height=\u0022129\u0022 /\u003e\u003c/p\u003e\u003cp\u003eदोन मॉडेल्स वेगवेगळ्या गोष्टींचे मूल्यांकन करीत आहेत हे जाणून घेणे महत्त्वाचे आहे. एफसीएफई मूल्यांकन सामान्य इक्विटी धारकांना उपलब्ध असलेल्या फर्मच्या कमाईच्या त्या भागाचे वर्तमान मूल्य देते. एफसीएफएफ मॉडेल संपूर्ण कंपनीला त्याच्या कर्जासह मूल्य देते आणि त्यामुळे केवळ इक्विटीच्या मूल्यांकनापेक्षा जास्त मूल्य उत्पन्न करेल.\u003c/p\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003cscript type=\u0027text/javascript\u0027\u003ejQuery(document).ready(function()  {jQuery(\u0027#text_slider\u0027).owlCarousel({items  :  1,smartSpeed  :  400,autoplay  :  false,autoplayHoverPause  :  false,smartSpeed  :  400,fluidSpeed  :  400,autoplaySpeed  :  400,navSpeed  :  400,dotsSpeed  :  400,dotsEach  :  1,loop  :  false,nav  :  true,navText  :  [\u0027Previous\u0027,\u0027Next\u0027],dots  :  true,responsiveRefreshRate  :  200,slideBy  :  1,mergeFit  :  true,autoHeight  :  true,mouseDrag  :  false,touchDrag  :  true});jQuery(\u0027#text_slider\u0027).css(\u0027visibility\u0027, \u0027visible\u0027);var  owl_goto  =  jQuery(\u0027#text_slider\u0027);jQuery(\u0027.text_slider_goto1\u0027).click(function(event){owl_goto.trigger(\u0027to.owl.carousel\u0027,  0);});jQuery(\u0027.text_slider_goto2\u0027).click(function(event){owl_goto.trigger(\u0027to.owl.carousel\u0027,  1);});jQuery(\u0027.text_slider_goto3\u0027).click(function(event){owl_goto.trigger(\u0027to.owl.carousel\u0027,  2);});var  resize_16476  =  jQuery(\u0027.owl-carousel\u0027);resize_16476.on(\u0027initialized.owl.carousel\u0027,  function(e)  {if  (typeof(Event)  === \u0027function\u0027)  {window.dispatchEvent(new  Event(\u0027resize\u0027));}  else  {var  evt  =  window.document.createEvent(\u0027UIEvents\u0027);evt.initUIEvent(\u0027resize\u0027,  true,  false,  window,  0);window.dispatchEvent(evt);}});});\u003c/script\u003e\u003c/p\u003e\u003c/div\u003e\u003cdiv id=\u0022slides-tab\u0022 class=\u0022clearfix eael-tab-content-item \u0022 data-title-link=\u0022slides-tab\u0022\u003e\u003cp\u003e\u003cdiv class=\u0027white\u0027 style=\u0027background:rgb(255, 255, 255); border:solid 0px rgb(255, 255, 255); border-radius:0px; padding:0px 0px 0px 1px;\u0027\u003e\u003cdiv id=\u0027text_slider\u0027 class=\u0027owl-carousel sa_owl_theme owl-pagination-true\u0027 data-slider-id=\u0027text_slider\u0027 style=\u0027visibility: visible;visibility:visible;\u0027\u003e\u003cdiv id=\u0027text_slider_slide01\u0027 class=\u0027sa_hover_container\u0027 data-hash=\u0027Introduction\u0027 style=\u0027padding:4.9% 5%; margin:0px 0.1%; background-color:rgb(255, 255, 255); min-height:400px; \u0027\u003e\u003ch3 style=\u0022text-align: left\u0022\u003e\u003cstrong\u003e\u003cspan style=\u0022color: #f1566d\u0022\u003e7.1. परिचय\u003c/span\u003e\u003c/strong\u003e\u003c/h3\u003e\u003cp\u003e\u003ca href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-content/uploads/2022/01/Money-income-rafiki.svg\u0022\u003e\u003cimg fetchpriority=\u0022high\u0022 decoding=\u0022async\u0022 class=\u0022size-full wp-image-16563 aligncenter\u0022 role=\u0022img\u0022 src=\u0022https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/01/Money-income-rafiki.svg\u0022 alt=\u0022\u0022 width=\u0022500\u0022 height=\u0022500\u0022 /\u003e\u003c/a\u003e\u003c/p\u003e\u003cp\u003eसामान्य इक्विटी इन्व्हेस्टर साठी सर्वात महत्त्वाचा प्रश्न म्हणजे: कंपनीच्या फायनान्शियल डिस्क्लोजरमधून काय ओळखले जाते, कंपनीच्या महसूलामध्ये शेअरहोल्डर म्हणून सहभागी होण्यासाठी त्याला किती पैसे द्यायचे आहेत? कंपनीच्या सामान्य स्टॉकच्या शेअरसाठी \u0026quot;अचूक\u0026quot; किंमत काय आहे आणि हे वर्तमान मार्केट किंमतीशी कसे तुलना करते?\u003c/p\u003e\u003cp\u003eज्या प्रक्रियेद्वारे विश्लेषक किंवा गुंतवणूकदार त्याच्या आर्थिक डाटावर आधारित स्टॉकसाठी योग्य किंमत निर्धारित करण्याचा प्रयत्न करतात त्याला मूलभूत विश्लेषण म्हणतात. मूलभूत विश्लेषणाची केंद्रीय धारणा म्हणजे कंपनीच्या वर्तमान राज्य आणि भविष्यातील संभावनांविषयी सर्व उपलब्ध माहिती कंपनीसाठी वस्तुनिष्ठ किंमत उत्पन्न करण्यासाठी मूल्यांकन मॉडेलमध्ये समाविष्ट करणे शक्य आहे\u003c/p\u003e\u003cp\u003eसामाईक शेअर्सना मूल्यवान करण्यासाठी तीन मूलभूत दृष्टीकोन आहेत:\u003c/p\u003e\u003cul\u003e\u003cli\u003eसूट असलेले कॅश फ्लो मूल्यांकन\u003c/li\u003e\u003cli\u003eनातेवाईक मूल्यांकन\u003c/li\u003e\u003cli\u003eमालमत्ता-आधारित मूल्यांकन\u003c/li\u003e\u003c/ul\u003e\u003cp\u003eसामाईक शेअरचे मूल्य अंदाज घेण्यासाठी विश्लेषक वारंवार एकापेक्षा जास्त दृष्टीकोन वापरतात. मूल्याचा अंदाज निर्धारित झाल्यानंतर, शेअरच्या वर्तमान किंमतीशी तुलना केली जाऊ शकते, शेअरचे मूल्यमापन, अंडरवॅल्यू किंवा योग्यरित्या मूल्यवान असल्याचे निर्धारित करण्यासाठी सार्वजनिकपणे ट्रेड केले जाते असे गृहित धरून ते शेअरच्या वर्तमान किंमतीशी तुलना केली जाऊ शकते.\u003c/p\u003e\u003c/div\u003e\u003cdiv id=\u0027text_slider_slide02\u0027 class=\u0027sa_hover_container\u0027 data-hash=\u0027Discounted-Cashflow-Model\u0027 style=\u0027padding:4.9% 5%; margin:0px 0.1%; background-color:rgb(255, 255, 255); min-height:400px; \u0027\u003e\u003ch3 style=\u0022text-align: left\u0022\u003e\u003cstrong\u003e\u003cspan style=\u0022color: #f1566d\u0022\u003e7.2 सवलतीचे कॅशफ्लो मॉडेल\u003c/span\u003e\u003c/strong\u003e\u003c/h3\u003e\u003cp\u003e\u003ca href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-content/uploads/2022/01/Thinking-face-rafiki.svg\u0022\u003e\u003cimg decoding=\u0022async\u0022 class=\u0022size-full wp-image-16564 aligncenter\u0022 role=\u0022img\u0022 src=\u0022https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/01/Thinking-face-rafiki.svg\u0022 alt=\u0022\u0022 width=\u0022500\u0022 height=\u0022500\u0022 /\u003e\u003c/a\u003eडिस्काउंटेड कॅश फ्लो (DCF) मूल्यांकन दृष्टीकोन पैशांच्या वेळेचे मूल्य लक्षात घेते. हा दृष्टीकोन सर्व भविष्यातील कॅश फ्लोचे वर्तमान मूल्य म्हणून सुरक्षेचे मूल्य अंदाज लावतो जे इन्व्हेस्टरला सुरक्षेकडून प्राप्त होण्याची अपेक्षा आहे. सामान्य शेअर्ससाठी लागू केलेला हा मूल्यांकन दृष्टीकोन कंपनीच्या वैशिष्ट्यांच्या विश्लेषणावर अवलंबून असतो, जसे की कमाई करण्याची कंपनीची क्षमता, कमाईची अपेक्षित वाढ दर आणि कंपनीच्या व्यवसाय वातावरणाशी संबंधित जोखीम यासारख्या शेअर्सचे विश्लेषण करते. \u003cstrong\u003eसामाईक शेअरधारक इक्विटी सिक्युरिटीजमध्ये इन्व्हेस्टमेंट करण्यापासून दोन प्रकारच्या कॅश फ्लो प्राप्त करण्याची अपेक्षा करतात: लाभांश आणि त्यांच्या शेअर्स विक्रीतून प्रक्रिया.\u003c/strong\u003e\u003c/p\u003e\u003cp\u003eआम्हाला माहित आहे की n कॅश फ्लो CF1, CF2,... CFn जे t1, t2,... वेळी ॲसेटद्वारे निर्माण केले जाईल... tn आणि प्रत्येक r1, r2,...rn, साठी संबंधित सवलत दर,.. त्यानंतर ॲसेटचे वर्तमान मूल्य असे व्यक्त केले जाऊ शकते:\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u003cimg decoding=\u0022async\u0022 class=\u0022wp-image-16477 size-full aligncenter\u0022 src=\u0022http://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/01/form-1-e1642096501247.png\u0022 alt=\u0022\u0022 width=\u0022433\u0022 height=\u002285\u0022 srcset=\u0022https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/01/form-1-e1642096501247.png 433w, https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/01/form-1-e1642096501247-300x59.png 300w\u0022 sizes=\u0022(max-width: 433px) 100vw, 433px\u0022 /\u003e\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eडीसीएफ दृष्टीकोनाच्या ॲप्लिकेशनवर एक उदाहरण घेऊया:\u003c/strong\u003e 1 जानेवारी 2022 रोजी, इन्व्हेस्टर ब्रिटॅनियाची अपेक्षा करतो, जेणेकरून ₹10 चे डिव्हिडंड निर्माण होईल. 2022 च्या शेवटी प्रति शेअर, 2023 च्या शेवटी ₹12 प्रति शेअर आणि 2024 च्या शेवटी ₹15 प्रति शेअर.\u003c/p\u003e\u003cp\u003eतसेच, गुंतवणूकदार अंदाज ठेवतो की ब्रिटॅनियाची स्टॉक किंमत 2024 च्या शेवटी प्रति शेअर ₹4000 मध्ये ट्रेड करेल. नोंद घ्या की, डीसीएफ मूल्यांकन दृष्टीकोनाअंतर्गत, 2024 (Rs4000per शेअर) च्या शेवटी ब्रिटानिया स्टॉकची अपेक्षित किंमत ही कंपनीद्वारे 2024 पेक्षा जास्त निर्माण केलेल्या गुंतवणूकदारांना रोख प्रवाहाचे वर्तमान मूल्य दर्शविते. गुंतवणूकदार सर्व जोखीमांचा विचार करतो आणि निष्कर्ष ठेवतो की 14% ची सवलत दर योग्य आहे. इतर शब्दांमध्ये, गुंतवणूकदाराला ब्रिटॅनियामध्ये गुंतवणूक करून कमीतकमी 14% वार्षिक रिटर्न दर कमवायचे आहे\u003c/p\u003e\u003cp\u003eडीसीएफ मूल्यांकन दृष्टीकोन वापरून ब्रिटानिया शेअरचे अंदाजित मूल्य हे रोख प्रवाहाच्या वर्तमान मूल्याच्या समान आहे जे गुंतवणूकदाराला इक्विटी गुंतवणूकीतून प्राप्त होईल अशी अपेक्षा आहे.\u003c/p\u003e\u003cp\u003eगुंतवणूकदार खालीलप्रमाणे अपेक्षित रोख प्रवाहाच्या वर्तमान मूल्याची गणना करतो:\u003c/p\u003e\u003cp\u003eमूल्य = 10/(1.14)^1+ (12/1.14)^2+ 15/(1.14)^3+ 4000/(1.14)^3= ₹2728\u003c/p\u003e\u003cp\u003eत्यामुळे, प्रति शेअर आधारावर इन्व्हेस्टरचे अंदाजित मूल्य ब्रिटॅनिया आहे ₹2728. जर फॉक्सवॅगनच्या शेअर्सची किंमत 1 जानेवारी 2022 रोजी ₹2728 पेक्षा कमी असेल, तर इन्व्हेस्टर निष्कर्षित करू शकतो की स्टॉकचे मूल्य कमी आहे आणि खरेदी करण्याचा निर्णय घेऊ शकतो. वैकल्पिकरित्या, जर स्टॉकची किंमत ₹2728 पेक्षा जास्त असेल, तर इन्व्हेस्टर निष्कर्षित करू शकतो की स्टॉक अधिक मूल्यवान आहे आणि खरेदी करण्याचा निर्णय घेऊ शकत नाही.\u003c/p\u003e\u003cp\u003eधारणा दिल्याने ही एक सुलभ गणना आहे. तथापि, रिअल-वर्ल्ड फायनान्समध्ये, या रोख प्रवाह आणि सवलतीच्या दरांविषयी काही धारणा करणे आवश्यक आहे. आणि मूल्यांकनाशी संबंधित महत्त्वाच्या प्रश्नांची देखील उत्तरे द्या\u003c/p\u003e\u003c/div\u003e\u003cdiv id=\u0027text_slider_slide03\u0027 class=\u0027sa_hover_container\u0027 data-hash=\u0027Question-Which-Cashflows-To-Use?\u0027 style=\u0027padding:4.9% 5%; margin:0px 0.1%; background-color:rgb(255, 255, 255); min-height:400px; \u0027\u003e\u003ch3 style=\u0022text-align: left\u0022\u003e\u003cstrong\u003e\u003cspan style=\u0022color: #f1566d\u0022\u003e7.3 प्रश्न- कोणत्या कॅशफ्लोचा वापर करावा?\u003c/span\u003e\u003c/strong\u003e\u003c/h3\u003e\u003cp\u003e\u003ca href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-content/uploads/2022/01/Investing-pana.svg\u0022\u003e\u003cimg loading=\u0022lazy\u0022 decoding=\u0022async\u0022 class=\u0022size-full wp-image-16603 aligncenter\u0022 role=\u0022img\u0022 src=\u0022https://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/01/Investing-pana.svg\u0022 alt=\u0022\u0022 width=\u0022500\u0022 height=\u0022500\u0022 /\u003e\u003c/a\u003e\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u0026nbsp;\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u0026quot;कोणते रोख प्रवाह आणि कोणते दर?\u0026quot; या प्रश्नाचे अचूक उत्तर अर्थातच, \u0026quot;सर्व प्रकरण असतात\u0026quot; आणि \u0026quot;बाजाराला आवश्यक असलेल्या दरांनुसार\u0026quot; आहे. हा अनिवार्यपणे अस्पष्ट प्रतिसाद असू शकतो, परंतु हा अर्थातच, योग्य प्रकारचा आहे. खाली सादर केलेले मॉडेल्स स्टॉकसाठी देय करण्यासाठी योग्य किंमत निर्धारित करण्यासाठी संकल्पनात्मक फ्रेमवर्क प्रदान करतात, परंतु ते केवळ एक स्टार्टिंग पॉईंट आहेत. आर्थिक विश्लेषकाची भूमिका म्हणजे कंपनीच्या विशिष्ट तपशिलाची त्याची समज वापरणे ज्यामध्ये सर्व भविष्यातील रोख प्रवाहांच्या भव्यता आणि वेळेचा विवेकपूर्ण अंदाज, त्यांच्या संभाव्यता आणि योग्य सवलत दरांचा समावेश होतो. प्रत्येक कंपनी अद्वितीय आहे आणि मूल्यांकन अर्थपूर्ण करते आणि अंतर्दृष्टी प्रदान करते, हे काही प्रमाणित मॉडेलचे पालन करत नाही.\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eडिव्हिडंड डिस्काउंट मॉडेल (DDM):\u003c/strong\u003e सामान्य शेअरहोल्डरला प्रत्यक्षात प्राप्त झालेले एकमेव कॅश फ्लो डिव्हिडंड आहेत. त्यामुळे, \u0022या स्टॉकच्या मालकीसाठी मला काय मिळेल?\u0022 या प्रश्नाचे सर्वात सोपे उत्तर सर्व भविष्यातील लाभांश देयकांची गणना करणे आणि नंतर त्यांना इक्विटीच्या खर्चात सवलत देणे आहे.\u003c/p\u003e\u003cp\u003eइक्विटीचा खर्च, केई हा जोखीम-मुक्त इंटरेस्ट रेट (आरएफ) च्या रकमेच्या समान आहे, जो समान मॅच्युरिटीच्या जोखीमरहित सरकारी बाँडवर रिटर्न म्हणून घेतला जाऊ शकतो, आणि इक्विटी रिस्क प्रीमियम (आरएम-आरएफ), जी इक्विटी इन्व्हेस्टमेंटशी संबंधित जोखीम साठी भरपाई देण्यासाठी इन्व्हेस्टरला आवश्यक अतिरिक्त रक्कम आहे.\u003c/p\u003e\u003cp\u003eत्यानंतर लाभांश सवलत मॉडेल अंतर्गत फर्मचे मूल्य आहे:\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u003cimg loading=\u0022lazy\u0022 decoding=\u0022async\u0022 class=\u0022size-full wp-image-16478 aligncenter\u0022 src=\u0022http://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/01/form-2.jpg\u0022 alt=\u0022\u0022 width=\u0022300\u0022 height=\u002283\u0022 /\u003e\u003c/p\u003e\u003cp\u003eयेथे CF = डिव्हिडंड.\u003c/p\u003e\u003cp\u003eK= इक्विटीची किंमत\u003c/p\u003e\u003cp\u003eतुम्ही पाहू शकता: मॉडेलमध्ये दोन मूलभूत इनपुट आहेत - अपेक्षित डिव्हिडंड आणि इक्विटीवर खर्च. अपेक्षित लाभांश मिळवण्यासाठी, कमाई आणि पेआऊट रेशिओमध्ये भविष्यातील अपेक्षित वाढीच्या दरांविषयी मान्यता देणे आवश्यक आहे. स्टॉकवरील रिटर्नचा आवश्यक रेट त्याच्या जोखमीद्वारे निर्धारित केला जातो, विविध मॉडेल्समध्ये वेगवेगळ्या मापनांमध्ये मोजले जाते - सीएपीएममधील मार्केट बीटा आणि आर्बिट्रेज आणि मल्टी-फॅक्टर मॉडेल्समधील फॅक्टर बीटाज. वेळेनुसार बदलणाऱ्या सवलतीच्या दरांची परवानगी देण्यासाठी मॉडेल लवचिक आहे, जिथे अपेक्षित बदलांमुळे इंटरेस्ट रेट्स किंवा रिस्कमध्ये वेळेत बदल होतो.\u003c/p\u003e\u003ch5\u003e\u003cspan style=\u0022color: #000080\u0022\u003e\u003cstrong\u003eमोफत कॅशफ्लो\u003c/strong\u003e\u003c/span\u003e\u003c/h5\u003e\u003cp\u003eडिव्हिडंड सवलतीच्या मॉडेलसह असलेली स्पष्ट समस्या म्हणजे कंपनीने नियमित लाभांश न दिल्यास ते काम करणार नाही. वरील सरासरी आरओई असलेल्या वाढत्या कंपनीने त्यांची कमाई टिकवून ठेवण्याची आणि त्यांना व्यवसायात परत चॅनेल करण्याची अपेक्षा आहे, जिथे ते आकर्षक रिटर्न कमवू शकतात आणि वाढीस प्रोत्साहन देऊ शकतात-यामुळे कंपनीला अमूल्य बनवते. तथापि, सामाईक स्टॉक हा कंपनीच्या वर्तमान आणि भविष्यातील लाभांवर दावा असल्याने, नफा लाभांश म्हणून दिला जातो किंवा कंपनी-शेअर मालकीद्वारे ठेवला जातो की नाही, त्यामुळे इन्व्हेस्टरला त्यांच्या नफ्याच्या प्रमाणात शेअर करण्यास हक्कदार ठरतो. म्हणूनच वैकल्पिक दृष्टीकोन कंपनीला किती पैसे निर्माण होतात यावर आधारित आहे, मग ते पैसे गुंतवणूकदारांकडे परत केले जातात किंवा व्यवसायात पुन्हा गुंतवणूक केले जातात याची परतफेड केली जात नाही.\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eमोफत रोख प्रवाह मूल्यांकन दोन प्रकारे केले जाऊ शकते: \u003c/strong\u003e\u003c/p\u003e\u003cul\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eफ्री कॅश फ्लो टू इक्विटी (एफसीएफई) वापरून फक्त फर्मच्या इक्विटी भागाचे मूल्यमापन करणे, किंवा \u003c/strong\u003e\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eसंपूर्ण फर्मला मोफत रोख प्रवाह वापरून मूल्यांकन करणे (एफसीएफएफ).\u003c/strong\u003e\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003c/ul\u003e\u003cp\u003eदोन्ही मोफत रोख प्रवाहाच्या उपाय आहेत (म्हणजेच, अनिवार्य खर्च, घसारा आणि अमॉर्टिझेशन, खेळत्या भांडवलाच्या गरजांसाठी समायोजित निव्वळ उत्पन्न) ज्या फरकासह इक्विटीमध्ये मोफत रोख प्रवाहात फक्त डिव्हिडंड म्हणून इक्विटी धारकांना देयकासाठी उपलब्ध असलेली मोफत रोख रक्कम समाविष्ट आहे, तर फर्मला मोफत रोख प्रवाहामध्ये कर्ज घेतलेल्या निधीवर देयकापूर्वी उपलब्ध सर्व रोख रक्कम समाविष्ट आहे.\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eयासाठी फॉर्म्युला:\u003c/strong\u003e\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eफर्मसाठी मोफत कॅशफ्लो= \u003c/strong\u003e\u003cstrong\u003eऑपरेशन्समधून रोख प्रवाह - दीर्घकालीन मालमत्तेमध्ये निव्वळ गुंतवणूक\u003c/strong\u003e\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eमोफत कॅशफ्लो ते इक्विटी = ऑपरेशन्स मधून कॅशफ्लो - भांडवली खर्च + निव्वळ कर्ज\u003c/strong\u003e\u003c/p\u003e\u003cp\u003eदोन प्रकारच्या रोख प्रवाहांवर लागू केलेले सवलतीचे दर भिन्न आहेत. फ्री कॅश फ्लो ते इक्विटीसाठी, संबंधित सवलत दर आहे \u003cstrong\u003eइक्विटीची किंमत \u003c/strong\u003e(rCE), डिव्हिडंड सवलत मॉडेलमध्ये वापरल्याप्रमाणेच आहे. वास्तविकतेमध्ये, मॉडेल्समधील फरक म्हणजे एफसीएफई मॉडेलमध्ये, आम्ही कंपनीला लाभांश म्हणून उपलब्ध असलेल्या रोख आधारावर मूल्यांकन करीत आहोत आणि डीडीएममध्ये लाभांश म्हणून देय केलेल्या रोख वर मूल्यांकन केले जाते.\u003c/p\u003e\u003cp\u003eजर फर्मने डिव्हिडंड म्हणून सर्व मोफत कॅश फ्लो भरला, तर डिव्हिडंड सवलत मॉडेल आणि फर्म मूल्यांकनासाठी मोफत कॅशफ्लो सारखेच असेल. फर्म मॉडेलमध्ये मोफत कॅश फ्लोमध्ये, सवलत दर मध्ये फर्मच्या फायनान्सिंग मिक्समध्ये प्रत्येकाच्या वजनाच्या प्रमाणात इक्विटी, कर्ज आणि प्राधान्यित स्टॉकवर आवश्यक असलेल्या रिटर्नच्या विविध दरांचा समावेश असणे आवश्यक आहे. भांडवलाचा सरासरी खर्च (डब्ल्यूएसीसी) हे अचूकपणे काय करते.\u003c/p\u003e\u003cp\u003eदोन मूल्यांकन मॉडेल्स खालील सूत्रांद्वारे व्यक्त केले जाऊ शकतात:\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u003cimg loading=\u0022lazy\u0022 decoding=\u0022async\u0022 class=\u0022wp-image-16479 size-full aligncenter\u0022 src=\u0022http://www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/01/form-3-e1642096905945.png\u0022 alt=\u0022\u0022 width=\u0022276\u0022 height=\u0022129\u0022 /\u003e\u003c/p\u003e\u003cp\u003eदोन मॉडेल्स वेगवेगळ्या गोष्टींचे मूल्यांकन करीत आहेत हे जाणून घेणे महत्त्वाचे आहे. एफसीएफई मूल्यांकन सामान्य इक्विटी धारकांना उपलब्ध असलेल्या फर्मच्या कमाईच्या त्या भागाचे वर्तमान मूल्य देते. एफसीएफएफ मॉडेल संपूर्ण कंपनीला त्याच्या कर्जासह मूल्य देते आणि त्यामुळे केवळ इक्विटीच्या मूल्यांकनापेक्षा जास्त मूल्य उत्पन्न करेल.\u003c/p\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003cscript type=\u0027text/javascript\u0027\u003ejQuery(document).ready(function()  {jQuery(\u0027#text_slider\u0027).owlCarousel({items  :  1,smartSpeed  :  400,autoplay  :  false,autoplayHoverPause  :  false,smartSpeed  :  400,fluidSpeed  :  400,autoplaySpeed  :  400,navSpeed  :  400,dotsSpeed  :  400,dotsEach  :  1,loop  :  false,nav  :  true,navText  :  [\u0027Previous\u0027,\u0027Next\u0027],dots  :  true,responsiveRefreshRate  :  200,slideBy  :  1,mergeFit  :  true,autoHeight  :  true,mouseDrag  :  false,touchDrag  :  true});jQuery(\u0027#text_slider\u0027).css(\u0027visibility\u0027, \u0027visible\u0027);var  owl_goto  =  jQuery(\u0027#text_slider\u0027);jQuery(\u0027.text_slider_goto1\u0027).click(function(event){owl_goto.trigger(\u0027to.owl.carousel\u0027,  0);});jQuery(\u0027.text_slider_goto2\u0027).click(function(event){owl_goto.trigger(\u0027to.owl.carousel\u0027,  1);});jQuery(\u0027.text_slider_goto3\u0027).click(function(event){owl_goto.trigger(\u0027to.owl.carousel\u0027,  2);});var  resize_16476  =  jQuery(\u0027.owl-carousel\u0027);resize_16476.on(\u0027initialized.owl.carousel\u0027,  function(e)  {if  (typeof(Event)  === \u0027function\u0027)  {window.dispatchEvent(new  Event(\u0027resize\u0027));}  else  {var  evt  =  window.document.createEvent(\u0027UIEvents\u0027);evt.initUIEvent(\u0027resize\u0027,  true,  false,  window,  0);window.dispatchEvent(evt);}});});\u003c/script\u003e\u003c/p\u003e\u003c/div\u003e\u003cdiv id=\u0022videos-tab\u0022 class=\u0022clearfix eael-tab-content-item \u0022 data-title-link=\u0022videos-tab\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022yt_iframe\u0022\u003e\u003ciframe title=\u0022YouTube video player\u0022 src=\u0022https://www.youtube.com/embed/9gfBy-299Nc?rel=0\u0022 frameborder=\u00220\u0022 allowfullscreen=\u0022allowfullscreen\u0022\u003e\u003c/iframe\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/section\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/section\u003e\u003c/div\u003e","protected":false},"excerpt":{"rendered":"\u003cp\u003eस्टडी स्लाईड्स व्हिडिओज 7.1 सामान्य इक्विटी इन्व्हेस्टरचा परिचय हा सर्वात महत्त्वाचा प्रश्न आहे: कंपनीच्या फायनान्शियल डिस्क्लोजर मधून काय ओळखले जाते, शेअरहोल्डर म्हणून कंपनीच्या महसूलात सहभागी होण्यासाठी तो किती देय करण्यास तयार असावा? शेअरसाठी \u0022अचूक\u0022 किंमत काय आहे... \u003ca title=\u0022Understanding Cash Flows\u0022 class=\u0022read-more\u0022 href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/course/fundamental-analysis-course/understanding-cash-flows/\u0022 aria-label=\u0022Read more about Understanding Cash Flows\u0022\u003eअधिक वाचा\u003c/a\u003e\u003c/p\u003e","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"parent":15096,"menu_order":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"","format":"standard","meta":{"_acf_changed":false,"footnotes":""},"categories":[],"class_list":["post-37574","markets","type-markets","status-publish","format-standard","hentry"],"acf":[],"_links":{"self":[{"href":"https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-json/wp/v2/markets/37574","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-json/wp/v2/markets"}],"about":[{"href":"https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-json/wp/v2/types/markets"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-json/wp/v2/users/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-json/wp/v2/comments?post=37574"}],"version-history":[{"count":6,"href":"https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-json/wp/v2/markets/37574/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":75188,"href":"https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-json/wp/v2/markets/37574/revisions/75188"}],"up":[{"embeddable":true,"href":"https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-json/wp/v2/markets/15096"}],"wp:attachment":[{"href":"https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-json/wp/v2/media?parent=37574"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-json/wp/v2/categories?post=37574"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https://api.w.org/{rel}","templated":true}]}}