{"id":37574,"date":"2022-01-21T17:49:41","date_gmt":"2022-01-21T12:19:41","guid":{"rendered":"https://www.5paisa.com/finschool/?post_type=markets\u0026#038;p=37574"},"modified":"2025-09-29T22:08:08","modified_gmt":"2025-09-29T16:38:08","slug":"understanding-cash-flows","status":"publish","type":"markets","link":"https://www.5paisa.com/finschool/course/fundamental-analysis-course/understanding-cash-flows/","title":{"rendered":"Understanding Cash Flows"},"content":{"rendered":"\u003cdiv data-elementor-type=\u0022wp-post\u0022 data-elementor-id=\u002237574\u0022 class=\u0022elementor elementor-37574\u0022\u003e\u003csection class=\u0022elementor-section elementor-top-section elementor-element elementor-element-23ba90b elementor-section-full_width tab_container elementor-section-height-default elementor-section-height-default\u0022 data-id=\u002223ba90b\u0022 data-element_type=\u0022section\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022elementor-container elementor-column-gap-default\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022elementor-column elementor-col-100 elementor-top-column elementor-element elementor-element-b6a6f9f\u0022 data-id=\u0022b6a6f9f\u0022 data-element_type=\u0022column\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022elementor-widget-wrap elementor-element-populated\u0022\u003e\u003csection class=\u0022elementor-section elementor-inner-section elementor-element elementor-element-e0f864e elementor-section-full_width elementor-section-height-default elementor-section-height-default\u0022 data-id=\u0022e0f864e\u0022 data-element_type=\u0022section\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022elementor-container elementor-column-gap-wide\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022elementor-column elementor-col-50 elementor-inner-column elementor-element elementor-element-7efb245 chapters_list\u0022 data-id=\u00227efb245\u0022 data-element_type=\u0022column\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022elementor-widget-wrap elementor-element-populated\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022elementor-element elementor-element-33d4575 elementor-widget elementor-widget-shortcode\u0022 data-id=\u002233d4575\u0022 data-element_type=\u0022widget\u0022 data-widget_type=\u0022shortcode.default\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022elementor-widget-container\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022elementor-shortcode\u0022\u003e\u003cscript\u003ejQuery(document).ready(function(){jQuery(\u0022#post_chapters a[href*=\u0027\u0022  +  location.pathname  + \u0022\u0027]\u0022).addClass(\u0022current\u0022);})\u003c/script\u003e\u003cdiv class=\u0022desktop_chapters\u0022\u003e\u003cdiv id=\u0022post_chapters\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022post_chapters-heading\u0022\u003eप्रकरणे\u003c/div\u003e\u003cul\u003e\u003cli\u003e\u003ci class=\u0022fa fa-chevron-right\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u003ca href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/course/fundamental-analysis-course/introduction-to-fundamental-analysis/\u0022\u003eफंडामेंटल ॲनालिसिसचा परिचय\u003c/a\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003ci class=\u0022fa fa-chevron-right\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u003ca href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/course/fundamental-analysis-course/steps-in-fundamental-analysis/\u0022\u003eफंडामेंटल ॲनालिसिस मधील स्टेप्स आणि इकॉनॉमिक ॲनालिसिस जाणून घ्या\u003c/a\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003ci class=\u0022fa fa-chevron-right\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u003ca href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/course/fundamental-analysis-course/basic-terms-used-in-fundamental-analysis/\u0022\u003eफंडामेंटल ॲनालिसिस मधील मूलभूत अटी समजून घेणे\u003c/a\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003ci class=\u0022fa fa-chevron-right\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u003ca href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/course/fundamental-analysis-course/understanding-financial-statements/\u0022\u003eस्टॉक मार्केटमधील फायनान्शियल स्टेटमेंट समजून घेणे\u003c/a\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003ci class=\u0022fa fa-chevron-right\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u003ca href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/course/fundamental-analysis-course/understanding-balance-sheet/\u0022\u003eस्टॉक मार्केटमध्ये स्टॉक बॅलन्स शीट समजून घेणे\u003c/a\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003ci class=\u0022fa fa-chevron-right\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u003ca href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/course/fundamental-analysis-course/understanding-income-statements/\u0022\u003eस्टॉक मार्केटमधील इन्कम स्टेटमेंट समजून घेणे\u003c/a\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003ci class=\u0022fa fa-chevron-right\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u003ca href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/course/fundamental-analysis-course/understanding-financial-ratios-2/\u0022\u003eस्टॉक विश्लेषणासाठी फायनान्शियल रेशिओ समजून घेणे\u003c/a\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003ci class=\u0022fa fa-chevron-right\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u003ca href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/course/fundamental-analysis-course/understanding-cash-flows/\u0022\u003eकॅश फ्लो समजून घेणे\u003c/a\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003ci class=\u0022fa fa-chevron-right\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u003ca href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/course/fundamental-analysis-course/liquidity-ratios/\u0022\u003eस्टॉक मार्केटमध्ये लिक्विडिटी रेशिओ समजून घेणे\u003c/a\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003ci class=\u0022fa fa-chevron-right\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u003ca href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/course/fundamental-analysis-course/activity-ratios/\u0022\u003eस्टॉक मार्केटमध्ये ॲक्टिव्हिटी रेशिओ समजून घेणे\u003c/a\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003ci class=\u0022fa fa-chevron-right\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u003ca href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/course/fundamental-analysis-course/risk-leverage-ratios/\u0022\u003eस्टॉक मार्केटमध्ये रिस्क/लिव्हरेज रेशिओ समजून घेणे\u003c/a\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003ci class=\u0022fa fa-chevron-right\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u003ca href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/course/fundamental-analysis-course/profitability-ratios/\u0022\u003eस्टॉक मार्केटमध्ये नफा गुणोत्तर समजून घेणे\u003c/a\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003ci class=\u0022fa fa-chevron-right\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u003ca href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/course/fundamental-analysis-course/valuation-ratios/\u0022\u003eस्टॉक मार्केटमध्ये वॅल्यूएशन रेशिओ समजून घेणे\u003c/a\u003e\u003c/li\u003e\u003c/ul\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003cdiv class=\u0022chapters_toggle\u0022 title=\u0022chapters\u0022\u003e\u003ca title=\u0022chapters\u0022 href=\u0022#\u0022 id=\u0022open_chapters\u0022\u003e\u003cspan\u003eप्रकरणे पाहा\u003c/span\u003e\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u003ci class=\u0022fa fa-chevron-right\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u003c/a\u003e\u003ca title=\u0022chapters\u0022 href=\u0022#\u0022 id=\u0022close_chapters\u0022 style=\u0022display:none;\u0022\u003e\u003cspan\u003eअध्याय लपवा\u003c/span\u003e\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u003ci class=\u0022fa fa-chevron-right\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u003c/a\u003e\u003c/div\u003e\u003cscript\u003ejQuery(document).ready(function(){jQuery(\u0027.chapters_toggle #open_chapters\u0027).click(function(e){e.preventDefault();jQuery(\u0027.desktop_chapters\u0027).css(\u0022left\u0022,\u00220px\u0022);jQuery(\u0027#open_chapters\u0027).css(\u0022display\u0022,\u0022none\u0022);jQuery(\u0027#close_chapters\u0027).css(\u0022display\u0022,\u0022block\u0022);//jQuery(\u0027.chapters_toggle\u0027).css(\u0022width\u0022,\u0022200px\u0022);})jQuery(\u0027.chapters_toggle #close_chapters\u0027).click(function(e){e.preventDefault();jQuery(\u0027.desktop_chapters\u0027).css(\u0022left\u0022,\u0022-480px\u0022);jQuery(\u0027#open_chapters\u0027).css(\u0022display\u0022,\u0022block\u0022);jQuery(\u0027#close_chapters\u0027).css(\u0022display\u0022,\u0022none\u0022);//jQuery(\u0027.chapters_toggle\u0027).css(\u0022width\u0022,\u0022100%\u0022);})});\u003c/script\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003cdiv class=\u0022elementor-column elementor-col-50 elementor-inner-column elementor-element elementor-element-93f371b tabs_contents\u0022 data-id=\u002293f371b\u0022 data-element_type=\u0022column\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022elementor-widget-wrap elementor-element-populated\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022elementor-element elementor-element-90f6d06 market_content_tabs elementor-widget elementor-widget-eael-adv-tabs\u0022 data-id=\u002290f6d06\u0022 data-element_type=\u0022widget\u0022 data-widget_type=\u0022eael-adv-tabs.default\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022elementor-widget-container\u0022\u003e\u003cdiv data-scroll-on-click=\u0022no\u0022 data-scroll-speed=\u0022300\u0022 id=\u0022eael-advance-tabs-90f6d06\u0022 class=\u0022eael-advance-tabs eael-tabs-horizontal eael-tab-auto-active \u0022 data-tabid=\u002290f6d06\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022eael-tabs-nav\u0022\u003e\u003cul class=\u0022eael-tab-inline-icon\u0022 role=\u0022tablist\u0022\u003e\u003cli id=\u0022study\u0022 class=\u0022active-default eael-tab-item-trigger eael-tab-nav-item\u0022 aria-selected=\u0022true\u0022 data-tab=\u00221\u0022 role=\u0022tab\u0022 tabindex=\u00220\u0022 aria-controls=\u0022study-tab\u0022 aria-expanded=\u0022false\u0022\u003e\u003ci class=\u0022far fa-edit\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u003cspan class=\u0022eael-tab-title title-after-icon\u0022\u003eअभ्यास\u003c/span\u003e\u003c/li\u003e\u003cli id=\u0022slides\u0022 class=\u0022 eael-tab-item-trigger eael-tab-nav-item\u0022 aria-selected=\u0022false\u0022 data-tab=\u00222\u0022 role=\u0022tab\u0022 tabindex=\u0022-1\u0022 aria-controls=\u0022slides-tab\u0022 aria-expanded=\u0022false\u0022\u003e\u003ci class=\u0022fas fa-book-open\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u003cspan class=\u0022eael-tab-title title-after-icon\u0022\u003eस्लाईड्स\u003c/span\u003e\u003c/li\u003e\u003cli id=\u0022videos\u0022 class=\u0022 eael-tab-item-trigger eael-tab-nav-item\u0022 aria-selected=\u0022false\u0022 data-tab=\u00223\u0022 role=\u0022tab\u0022 tabindex=\u0022-1\u0022 aria-controls=\u0022videos-tab\u0022 aria-expanded=\u0022false\u0022\u003e\u003ci class=\u0022far fa-eye\u0022\u003e\u003c/i\u003e\u003cspan class=\u0022eael-tab-title title-after-icon\u0022\u003eव्हिडिओ\u003c/span\u003e\u003c/li\u003e\u003c/ul\u003e\u003c/div\u003e\u003cdiv class=\u0022eael-tabs-content\u0022\u003e\u003cdiv id=\u0022study-tab\u0022 class=\u0022clearfix eael-tab-content-item active-default\u0022 data-title-link=\u0022study-tab\u0022\u003e\u003cp\u003e\u003cdiv class=\u0027white\u0027 style=\u0027background:rgb(255, 255, 255); border:solid 0px rgb(255, 255, 255); border-radius:0px; padding:0px 0px 0px 1px;\u0027\u003e\u003cdiv id=\u0027text_slider\u0027 class=\u0027owl-carousel sa_owl_theme owl-pagination-true\u0027 data-slider-id=\u0027text_slider\u0027 style=\u0027visibility: visible;visibility:visible;\u0027\u003e\u003cdiv id=\u0027text_slider_slide01\u0027 class=\u0027sa_hover_container\u0027 data-hash=\u0027Introduction\u0027 style=\u0027padding:4.9% 5%; margin:0px 0.1%; background-color:rgb(255, 255, 255); min-height:400px; \u0027\u003e\u003ch3 style=\u0022text-align: left\u0022\u003e\u003cstrong\u003e\u003cspan style=\u0022color: #f1566d\u0022\u003e7.1. परिचय\u003c/span\u003e\u003c/strong\u003e\u003c/h3\u003e\u003cp\u003e\u003ca href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-content/uploads/2022/01/Money-income-rafiki.svg\u0022\u003e\u003cimg fetchpriority=\u0022high\u0022 decoding=\u0022async\u0022 class=\u0022size-full wp-image-16563 aligncenter\u0022 role=\u0022img\u0022 src=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-content/uploads/2022/01/Money-income-rafiki.svg\u0022 alt=\u0022\u0022 width=\u0022500\u0022 height=\u0022500\u0022 srcset=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-content/uploads/2022/01/Money-income-rafiki.svg 150w, https:/www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/01/Money-income-rafiki.svg 300w, https:/www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/01/Money-income-rafiki.svg 1024w, https:/www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/01/Money-income-rafiki.svg 1536w, https:/www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/01/Money-income-rafiki.svg 2048w, https:/www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/01/Money-income-rafiki.svg 500w\u0022 sizes=\u0022(max-width: 500px) 100vw, 500px\u0022 /\u003e\u003c/a\u003e\u003c/p\u003e\u003cp\u003eसामान्य इक्विटी गुंतवणूकदाराला सर्वात महत्त्वाचा प्रश्न म्हणजेः कंपनीच्या आर्थिक प्रकटीकरणातून काय ओळखले जाते ते पाहता, शेअरहोल्डर म्हणून कंपनीच्या महसूलात सहभागी होण्यासाठी तो किती पैसे देण्यास तयार असावा? कंपनीच्या सामान्य स्टॉकच्या शेअरसाठी \u0026quot;अचूक\u0026quot; किंमत काय आहे आणि ही वर्तमान मार्केट किंमतीशी तुलना कशी करते?\u003c/p\u003e\u003cp\u003eज्या प्रक्रियेद्वारे विश्लेषक किंवा गुंतवणूकदार त्याच्या फायनान्शियल डाटावर आधारित स्टॉकसाठी योग्य किंमत निर्धारित करण्याचा प्रयत्न करतात त्याला फंडामेंटल ॲनालिसिस म्हणतात. फंडामेंटल ॲनालिसिसची केंद्रीय धारणा म्हणजे कंपनीसाठी उद्दिष्ट किंमत तयार करण्यासाठी कंपनीच्या वर्तमान राज्य आणि भविष्यातील संभाव्यतांविषयी सर्व उपलब्ध माहिती मूल्यांकन मॉडेलमध्ये समाविष्ट करणे शक्य आहे\u003c/p\u003e\u003cp\u003eसामान्य शेअर्सचे मूल्यांकन करण्यासाठी तीन मूलभूत दृष्टीकोन आहेत:\u003c/p\u003e\u003cul\u003e\u003cli\u003eसवलतीचे कॅश फ्लो मूल्यांकन\u003c/li\u003e\u003cli\u003eसंबंधित मूल्यांकन\u003c/li\u003e\u003cli\u003eॲसेट-आधारित मूल्यांकन\u003c/li\u003e\u003c/ul\u003e\u003cp\u003eविश्लेषक सामान्य शेअरच्या मूल्याचा अंदाज घेण्यासाठी अनेकदा एकापेक्षा जास्त दृष्टीकोन वापरतात. एकदा मूल्याचा अंदाज निर्धारित झाल्यानंतर, शेअरच्या वर्तमान किंमतीसह तुलना केली जाऊ शकते, असे गृहीत धरून की शेअर सार्वजनिकरित्या ट्रेड केला जातो, शेअरचे ओव्हरव्हॅल्यू, अंडरवॅल्यू किंवा योग्यरित्या मूल्य निर्धारित करण्यासाठी.\u003c/p\u003e\u003c/div\u003e\u003cdiv id=\u0027text_slider_slide02\u0027 class=\u0027sa_hover_container\u0027 data-hash=\u0027Discounted-Cashflow-Model\u0027 style=\u0027padding:4.9% 5%; margin:0px 0.1%; background-color:rgb(255, 255, 255); min-height:400px; \u0027\u003e\u003ch3 style=\u0022text-align: left\u0022\u003e\u003cstrong\u003e\u003cspan style=\u0022color: #f1566d\u0022\u003e7.2 सवलतीचे कॅशफ्लो मॉडेल\u003c/span\u003e\u003c/strong\u003e\u003c/h3\u003e\u003cp\u003e\u003ca href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-content/uploads/2022/01/Thinking-face-rafiki.svg\u0022\u003e\u003cimg decoding=\u0022async\u0022 class=\u0022size-full wp-image-16564 aligncenter\u0022 role=\u0022img\u0022 src=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-content/uploads/2022/01/Thinking-face-rafiki.svg\u0022 alt=\u0022\u0022 width=\u0022500\u0022 height=\u0022500\u0022 srcset=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-content/uploads/2022/01/Thinking-face-rafiki.svg 150w, https:/www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/01/Thinking-face-rafiki.svg 300w, https:/www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/01/Thinking-face-rafiki.svg 1024w, https:/www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/01/Thinking-face-rafiki.svg 1536w, https:/www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/01/Thinking-face-rafiki.svg 2048w, https:/www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/01/Thinking-face-rafiki.svg 500w\u0022 sizes=\u0022(max-width: 500px) 100vw, 500px\u0022 /\u003e\u003c/a\u003eसवलतीचा कॅश फ्लो (डीसीएफ) मूल्यांकन दृष्टीकोन पैशांचे वेळेचे मूल्य विचारात घेतो. हा दृष्टीकोन सिक्युरिटीच्या मूल्याचा अंदाज घेतो ज्यामुळे इन्व्हेस्टरला सिक्युरिटीमधून प्राप्त होण्याची अपेक्षा असलेल्या सर्व फ्यूचर कॅश फ्लोचे वर्तमान मूल्य म्हणून. सामान्य शेअर्सवर लागू केलेला हा मूल्यांकन दृष्टीकोन कंपनीच्या शेअर्स जारी करणाऱ्या वैशिष्ट्यांच्या विश्लेषणावर अवलंबून असतो, जसे की कमाई निर्माण करण्याची कंपनीची क्षमता, कमाईचा अपेक्षित वाढ दर आणि कंपनीच्या बिझनेस वातावरणाशी संबंधित जोखीम स्तर. \u003cstrong\u003eसामान्य शेअरधारकांना इक्विटी सिक्युरिटीजमध्ये इन्व्हेस्टमेंट करून दोन प्रकारचे कॅश फ्लो प्राप्त होण्याची अपेक्षा आहे: डिव्हिडंड आणि त्यांच्या शेअर्सची विक्री करण्यापासून मिळणारे उत्पन्न.\u003c/strong\u003e\u003c/p\u003e\u003cp\u003eआम्हाला माहित आहे असे गृहीत धरून की एन कॅश फ्लो सीएफ1, सीएफ2, ... सीएफएन जे ॲसेटद्वारे टाइम्स टी1, टी2, ... टीएन आणि प्रत्येक आर1, आर2, ...आरएन साठी संबंधित सवलत दर, नंतर ॲसेटचे वर्तमान मूल्य म्हणून व्यक्त केले जाऊ शकते:\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u003cimg decoding=\u0022async\u0022 class=\u0022wp-image-16477 size-full aligncenter\u0022 src=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-content/uploads/2022/01/form-1-e1642096501247.png\u0022 alt=\u0022\u0022 width=\u0022433\u0022 height=\u002285\u0022 srcset=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-content/uploads/2022/01/form-1-e1642096501247.png 433w, https:/www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/01/form-1-e1642096501247-300x59.png 300w\u0022 sizes=\u0022(max-width: 433px) 100vw, 433px\u0022 /\u003e\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eLets take an Example on the application of DCF approach:\u003c/strong\u003e On 1 January 2022, an investor expects Britannia, to generate dividends of Rs.10. per share at the end of 2022, Rs.12 per share at the end of 2023, and Rs.15 per share at the end of 2024.\u003c/p\u003e\u003cp\u003eतसेच, इन्व्हेस्टरचा अंदाज आहे की ब्रिटानियाची स्टॉक किंमत 2024 च्या शेवटी प्रति शेअर ₹4000 मध्ये ट्रेड करेल. नोंद घ्या की, डीसीएफ मूल्यांकन दृष्टीकोनाअंतर्गत, 2024 (Rs4000per शेअर) च्या शेवटी ब्रिटानिया स्टॉकची अपेक्षित किंमत 2024 च्या पलीकडे कंपनीद्वारे निर्माण होण्याच्या अपेक्षेत असलेल्या इन्व्हेस्टर्सना कॅश फ्लोचे वर्तमान मूल्य दर्शविते. इन्व्हेस्टर सर्व रिस्क विचारात घेतो आणि 14% चा डिस्काउंट रेट योग्य असल्याचे निष्कर्ष काढतो. दुसऱ्या शब्दांमध्ये, इन्व्हेस्टरला ब्रिटानियामध्ये इन्व्हेस्ट करून किमान 14% वार्षिक रिटर्न रेट कमवायचा आहे\u003c/p\u003e\u003cp\u003eडीसीएफ मूल्यांकन दृष्टीकोन वापरून ब्रिटानिया शेअरचे अंदाजित मूल्य इक्विटी इन्व्हेस्टमेंटमधून प्राप्त होण्याची अपेक्षा असलेल्या कॅश फ्लो इन्व्हेस्टरच्या वर्तमान मूल्याच्या समान आहे.\u003c/p\u003e\u003cp\u003eइन्व्हेस्टर खालीलप्रमाणे अपेक्षित कॅश फ्लोच्या वर्तमान मूल्याची गणना करते:\u003c/p\u003e\u003cp\u003eमूल्य = 10/(1.14)^1+ (12/1.14)^2+ 15/(1.14)^3+ 4000/(1.14)^3= Rs.2728\u003c/p\u003e\u003cp\u003eत्यामुळे, प्रति शेअर आधारावर ब्रिटानियाचे इन्व्हेस्टरचे अंदाजित मूल्य ₹2728 आहे. जर फॉक्सवॅगनच्या शेअर्सची किंमत 1 जानेवारी 2022 रोजी ₹2728 पेक्षा कमी असेल तर इन्व्हेस्टर निष्कर्ष काढू शकतो की स्टॉकचे मूल्य कमी आहे आणि ते खरेदी करण्याचा निर्णय घेऊ शकतो. वैकल्पिकरित्या, जर स्टॉकची किंमत ₹2728 पेक्षा जास्त असेल, तर इन्व्हेस्टर असे निष्कर्ष काढू शकतो की स्टॉकचे मूल्य जास्त आहे आणि खरेदी न करण्याचा निर्णय घेऊ शकतो.\u003c/p\u003e\u003cp\u003eगृहितकांना दिल्याने हे एक सुलभ कॅल्क्युलेशन आहे. तथापि, रिअल-वर्ल्ड फायनान्समध्ये, या कॅश फ्लो आणि डिस्काउंट रेट्सविषयी काही धारणा करणे आवश्यक असेल. आणि मूल्यांकनाशी संबंधित महत्त्वाच्या प्रश्नाचे उत्तर देखील द्या\u003c/p\u003e\u003c/div\u003e\u003cdiv id=\u0027text_slider_slide03\u0027 class=\u0027sa_hover_container\u0027 data-hash=\u0027Question-Which-Cashflows-To-Use?\u0027 style=\u0027padding:4.9% 5%; margin:0px 0.1%; background-color:rgb(255, 255, 255); min-height:400px; \u0027\u003e\u003ch3 style=\u0022text-align: left\u0022\u003e\u003cstrong\u003e\u003cspan style=\u0022color: #f1566d\u0022\u003e7.3 प्रश्न- कोणता कॅशफ्लो वापरावा?\u003c/span\u003e\u003c/strong\u003e\u003c/h3\u003e\u003cp\u003e\u003ca href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-content/uploads/2022/01/Investing-pana.svg\u0022\u003e\u003cimg loading=\u0022lazy\u0022 decoding=\u0022async\u0022 class=\u0022size-full wp-image-16603 aligncenter\u0022 role=\u0022img\u0022 src=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-content/uploads/2022/01/Investing-pana.svg\u0022 alt=\u0022\u0022 width=\u0022500\u0022 height=\u0022500\u0022 srcset=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-content/uploads/2022/01/Investing-pana.svg 150w, https:/www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/01/Investing-pana.svg 300w, https:/www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/01/Investing-pana.svg 1024w, https:/www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/01/Investing-pana.svg 1536w, https:/www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/01/Investing-pana.svg 2048w, https:/www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/01/Investing-pana.svg 500w\u0022 sizes=\u0022(max-width: 500px) 100vw, 500px\u0022 /\u003e\u003c/a\u003e\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u0026nbsp;\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u0026quot;कॅश फ्लो आणि कोणते दर?\u0026quot; या प्रश्नाचे अचूक उत्तर म्हणजे, अर्थात, \u0026quot;सर्व महत्त्वाचे\u0026quot; आणि \u0026quot;बाजारपेठेत आवश्यक असलेल्या दरांवर\u0026quot; हा निर्विघ्न प्रतिसाद असू शकतो परंतु ते तथापि, अचूक आहे. खाली सादर केलेले मॉडेल्स स्टॉकसाठी देय करण्यासाठी योग्य किंमत निर्धारित करण्यासाठी संकल्पनात्मक फ्रेमवर्क प्रदान करतात, परंतु ते केवळ एक प्रारंभिक बिंदू आहेत. फायनान्शियल ॲनालिस्टची भूमिका म्हणजे कंपनीच्या विशिष्ट तपशिलाची समज वापरणे ज्यामध्ये भविष्यातील सर्व कॅश फ्लोचे प्रमाण आणि वेळेचा विवेकपूर्ण अंदाज, त्यांची शक्यता आणि लागू करण्यासाठी योग्य डिस्काउंट रेट्सचा समावेश असलेले मूल्यांकन तयार करण्यासाठी आहे. प्रत्येक कंपनी युनिक आहे आणि महत्त्वाची गोष्ट म्हणजे मूल्यांकन अर्थपूर्ण बनते आणि अंतर्दृष्टी प्रदान करते, ते काही प्रमाणित मॉडेलचे पालन करत नाही.\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eDividend discount model (DDM):\u003c/strong\u003e The only cash flows that are actually received by the common shareholder are dividends. Therefore, the simplest answer to the question “What will I get for owning this stock?” is to compute all future dividend payments and then discount them to the present at the cost of equity.\u003c/p\u003e\u003cp\u003eइक्विटीचा खर्च, केई हे रिस्क-फ्री इंटरेस्ट रेट (आरएफ) च्या समान आहे, जे समान मॅच्युरिटीच्या रिस्कलेस सरकारी बाँडवर रिटर्न म्हणून घेतले जाऊ शकते आणि इक्विटी रिस्क प्रीमियम (आरएम-आरएफ), जे इक्विटी इन्व्हेस्टमेंटशी संबंधित रिस्कची भरपाई करण्यासाठी इन्व्हेस्टरला आवश्यक अतिरिक्त रक्कम आहे.\u003c/p\u003e\u003cp\u003eडिव्हिडंड डिस्काउंट मॉडेल अंतर्गत फर्मचे मूल्य त्यानंतर आहे:\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u003cimg loading=\u0022lazy\u0022 decoding=\u0022async\u0022 class=\u0022size-full wp-image-16478 aligncenter\u0022 src=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-content/uploads/2022/01/form-2.jpg\u0022 alt=\u0022\u0022 width=\u0022300\u0022 height=\u002283\u0022 /\u003e\u003c/p\u003e\u003cp\u003eयेथे CF = डिव्हिडंड.\u003c/p\u003e\u003cp\u003eK = इक्विटीचा खर्च\u003c/p\u003e\u003cp\u003eतुम्ही पाहू शकता: मॉडेलसाठी दोन मूलभूत इनपुट आहेत - अपेक्षित डिव्हिडंड आणि इक्विटीवर खर्च. अपेक्षित डिव्हिडंड प्राप्त करण्यासाठी, कमाई आणि पेआऊट रेशिओ मध्ये अपेक्षित भविष्यातील वाढीच्या रेट्सविषयी धारणा करणे आवश्यक आहे. स्टॉकवर आवश्यक रिटर्न रेट त्याच्या जोखमीद्वारे निर्धारित केला जातो, जे विविध मॉडेल्समध्ये वेगळे मोजले जाते - CAPM मध्ये मार्केट बीटा आणि आर्बिट्रेज आणि मल्टी-फॅक्टर मॉडेल्समध्ये फॅक्टर बीटा. वेळ-विविध सवलत दरांना अनुमती देण्यासाठी मॉडेल पुरेसे लवचिक आहे, जिथे वेळेवर इंटरेस्ट रेट्स किंवा रिस्क मधील अपेक्षित बदलांमुळे वेळेत बदल होतो.\u003c/p\u003e\u003ch5\u003e\u003cspan style=\u0022color: #000080\u0022\u003e\u003cstrong\u003eमोफत कॅशफ्लो\u003c/strong\u003e\u003c/span\u003e\u003c/h5\u003e\u003cp\u003eडिव्हिडंड डिस्काउंट मॉडेलसह स्पष्ट समस्या म्हणजे जर कंपनी नियमित डिव्हिडंड देय करत नसेल तर ते काम करणार नाही. वरील सरासरी आरओई असलेली वाढती कंपनी आपली कमाई टिकवून ठेवण्याची आणि त्यांना व्यवसायात परत आणण्याची अपेक्षा असेल जेथे ते आकर्षक रिटर्न कमवू शकतात आणि वाढीस प्रोत्साहन देऊ शकतात - यामुळे कंपनी अमूल्य बनते. तथापि, कॉमन स्टॉक हा कंपनीच्या वर्तमान आणि भविष्यातील लाभांवर क्लेम असल्याने, नफा डिव्हिडंड म्हणून दिला जातो किंवा कंपनी-शेअर मालकीद्वारे ठेवला जातो की नाही हे महत्त्वाचे नसावे, जेथे ते असेल तेथे इन्व्हेस्टरला त्या नफ्याच्या त्यांच्या प्रमाणात भागासाठी हक्कदार बनवते. त्यामुळे पर्यायी दृष्टीकोन म्हणजे ते किती पैसे निर्माण करतात यावर आधारित कंपनीचे मूल्य देणे, मग ते पैसे गुंतवणूकदारांना परत केले जातात की बिझनेसमध्ये पुन्हा गुंतवले जातात याची पर्वा न करता.\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eमोफत कॅश फ्लो मूल्यांकन दोन प्रकारे केले जाऊ शकते: \u003c/strong\u003e\u003c/p\u003e\u003cul\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eफ्री कॅश फ्लो टू इक्विटी (एफसीएफई) वापरून फर्मच्या केवळ इक्विटी भागाचे मूल्यमापन करणे, किंवा \u003c/strong\u003e\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eफर्मला मोफत कॅश फ्लो (FCFF) वापरून संपूर्ण फर्मचे मूल्यमापन करणे.\u003c/strong\u003e\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003c/ul\u003e\u003cp\u003eदोन्ही मोफत कॅश फ्लोचे उपाय आहेत (म्हणजेच, अनिवार्य खर्च, डेप्रीसिएशन आणि अमॉर्टायझेशन, खेळत्या भांडवलाच्या गरजांसाठी ॲडजस्ट केलेले निव्वळ उत्पन्न) इक्विटीमध्ये मोफत कॅश फ्लोमध्ये केवळ इक्विटी धारकांना डिव्हिडंड म्हणून पेमेंट करण्यासाठी उपलब्ध असलेली मोफत कॅश समाविष्ट आहे, तर फर्मला मोफत कॅश फ्लोमध्ये कर्ज घेतलेल्या फंडवर पेमेंट करण्यापूर्वी उपलब्ध सर्व कॅशचा समावेश होतो.\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eयासाठी फॉर्म्युला:\u003c/strong\u003e\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eफर्मला मोफत कॅशफ्लो= \u003c/strong\u003e\u003cstrong\u003eऑपरेशन्स मधून कॅश फ्लो - लाँग टर्म ॲसेट्समध्ये निव्वळ इन्व्हेस्टमेंट\u003c/strong\u003e\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eइक्विटीमध्ये मोफत कॅशफ्लो = ऑपरेशन्स कडून कॅशफ्लो - कॅपिटल खर्च + निव्वळ कर्ज\u003c/strong\u003e\u003c/p\u003e\u003cp\u003eThe discounting rates applied to the two types of cash flows are different. For the free cash flow to equity, the relevant discount rate is the \u003cstrong\u003eइक्विटीचा खर्च \u003c/strong\u003e(rCE), the same as was used in the Dividend Discount Model. In reality, the only difference between the models is that in the FCFE model, we are valuing the company based on the cash available to pay out as dividends while in the DDM the valuation is based on the cash actually paid as dividends.\u003c/p\u003e\u003cp\u003eजर फर्मने डिव्हिडंड म्हणून सर्व मोफत कॅश फ्लो भरला तर डिव्हिडंड डिस्काउंट मॉडेल आणि फर्म मूल्यांकनासाठी मोफत कॅशफ्लो सारखाच असेल. फर्म मॉडेलमध्ये मोफत कॅश फ्लोमध्ये, डिस्काउंटिंग रेटमध्ये फर्मच्या फायनान्सिंग मिक्समध्ये प्रत्येकाच्या वजनाच्या प्रमाणात इक्विटी, डेब्ट आणि प्राधान्यित स्टॉकवर आवश्यक रिटर्नचे विविध रेट्स समाविष्ट करणे आवश्यक आहे. भांडवलाची सरासरी किंमत (WACC) हे नक्कीच काय करते.\u003c/p\u003e\u003cp\u003eदोन मूल्यांकन मॉडेल्स खालील सूत्रांद्वारे व्यक्त केले जाऊ शकतात:\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u003cimg loading=\u0022lazy\u0022 decoding=\u0022async\u0022 class=\u0022wp-image-16479 size-full aligncenter\u0022 src=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-content/uploads/2022/01/form-3-e1642096905945.png\u0022 alt=\u0022\u0022 width=\u0022276\u0022 height=\u0022129\u0022 /\u003e\u003c/p\u003e\u003cp\u003eदोन मॉडेल्स वेगवेगळ्या गोष्टींचे मूल्यमापन करीत आहेत हे लक्षात घेणे महत्त्वाचे आहे. एफसीएफई मूल्यांकन सामान्य इक्विटी धारकांसाठी उपलब्ध असलेल्या फर्मच्या कमाईच्या त्या भागाचे वर्तमान मूल्य देते. एफसीएफ मॉडेल संपूर्ण कंपनीला त्याच्या कर्जासह मूल्य देते आणि त्यामुळे केवळ इक्विटीच्या मूल्यांकनापेक्षा जास्त मूल्य निर्माण करेल.\u003c/p\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003cscript type=\u0027text/javascript\u0027\u003ejQuery(document).ready(function()  {jQuery(\u0027#text_slider\u0027).owlCarousel({items  :  1,smartSpeed  :  400,autoplay  :  false,autoplayHoverPause  :  false,smartSpeed  :  400,fluidSpeed  :  400,autoplaySpeed  :  400,navSpeed  :  400,dotsSpeed  :  400,dotsEach  :  1,loop  :  false,nav  :  true,navText  :  [\u0027Previous\u0027,\u0027Next\u0027],dots  :  true,responsiveRefreshRate  :  200,slideBy  :  1,mergeFit  :  true,autoHeight  :  true,mouseDrag  :  false,touchDrag  :  true});jQuery(\u0027#text_slider\u0027).css(\u0027visibility\u0027, \u0027visible\u0027);var  owl_goto  =  jQuery(\u0027#text_slider\u0027);jQuery(\u0027.text_slider_goto1\u0027).click(function(event){owl_goto.trigger(\u0027to.owl.carousel\u0027,  0);});jQuery(\u0027.text_slider_goto2\u0027).click(function(event){owl_goto.trigger(\u0027to.owl.carousel\u0027,  1);});jQuery(\u0027.text_slider_goto3\u0027).click(function(event){owl_goto.trigger(\u0027to.owl.carousel\u0027,  2);});var  resize_16476  =  jQuery(\u0027.owl-carousel\u0027);resize_16476.on(\u0027initialized.owl.carousel\u0027,  function(e)  {if  (typeof(Event)  === \u0027function\u0027)  {window.dispatchEvent(new  Event(\u0027resize\u0027));}  else  {var  evt  =  window.document.createEvent(\u0027UIEvents\u0027);evt.initUIEvent(\u0027resize\u0027,  true,  false,  window,  0);window.dispatchEvent(evt);}});});\u003c/script\u003e\u003c/p\u003e\u003c/div\u003e\u003cdiv id=\u0022slides-tab\u0022 class=\u0022clearfix eael-tab-content-item \u0022 data-title-link=\u0022slides-tab\u0022\u003e\u003cp\u003e\u003cdiv class=\u0027white\u0027 style=\u0027background:rgb(255, 255, 255); border:solid 0px rgb(255, 255, 255); border-radius:0px; padding:0px 0px 0px 1px;\u0027\u003e\u003cdiv id=\u0027text_slider\u0027 class=\u0027owl-carousel sa_owl_theme owl-pagination-true\u0027 data-slider-id=\u0027text_slider\u0027 style=\u0027visibility: visible;visibility:visible;\u0027\u003e\u003cdiv id=\u0027text_slider_slide01\u0027 class=\u0027sa_hover_container\u0027 data-hash=\u0027Introduction\u0027 style=\u0027padding:4.9% 5%; margin:0px 0.1%; background-color:rgb(255, 255, 255); min-height:400px; \u0027\u003e\u003ch3 style=\u0022text-align: left\u0022\u003e\u003cstrong\u003e\u003cspan style=\u0022color: #f1566d\u0022\u003e7.1. परिचय\u003c/span\u003e\u003c/strong\u003e\u003c/h3\u003e\u003cp\u003e\u003ca href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-content/uploads/2022/01/Money-income-rafiki.svg\u0022\u003e\u003cimg fetchpriority=\u0022high\u0022 decoding=\u0022async\u0022 class=\u0022size-full wp-image-16563 aligncenter\u0022 role=\u0022img\u0022 src=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-content/uploads/2022/01/Money-income-rafiki.svg\u0022 alt=\u0022\u0022 width=\u0022500\u0022 height=\u0022500\u0022 srcset=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-content/uploads/2022/01/Money-income-rafiki.svg 150w, https:/www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/01/Money-income-rafiki.svg 300w, https:/www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/01/Money-income-rafiki.svg 1024w, https:/www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/01/Money-income-rafiki.svg 1536w, https:/www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/01/Money-income-rafiki.svg 2048w, https:/www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/01/Money-income-rafiki.svg 500w\u0022 sizes=\u0022(max-width: 500px) 100vw, 500px\u0022 /\u003e\u003c/a\u003e\u003c/p\u003e\u003cp\u003eसामान्य इक्विटी गुंतवणूकदाराला सर्वात महत्त्वाचा प्रश्न म्हणजेः कंपनीच्या आर्थिक प्रकटीकरणातून काय ओळखले जाते ते पाहता, शेअरहोल्डर म्हणून कंपनीच्या महसूलात सहभागी होण्यासाठी तो किती पैसे देण्यास तयार असावा? कंपनीच्या सामान्य स्टॉकच्या शेअरसाठी \u0026quot;अचूक\u0026quot; किंमत काय आहे आणि ही वर्तमान मार्केट किंमतीशी तुलना कशी करते?\u003c/p\u003e\u003cp\u003eज्या प्रक्रियेद्वारे विश्लेषक किंवा गुंतवणूकदार त्याच्या फायनान्शियल डाटावर आधारित स्टॉकसाठी योग्य किंमत निर्धारित करण्याचा प्रयत्न करतात त्याला फंडामेंटल ॲनालिसिस म्हणतात. फंडामेंटल ॲनालिसिसची केंद्रीय धारणा म्हणजे कंपनीसाठी उद्दिष्ट किंमत तयार करण्यासाठी कंपनीच्या वर्तमान राज्य आणि भविष्यातील संभाव्यतांविषयी सर्व उपलब्ध माहिती मूल्यांकन मॉडेलमध्ये समाविष्ट करणे शक्य आहे\u003c/p\u003e\u003cp\u003eसामान्य शेअर्सचे मूल्यांकन करण्यासाठी तीन मूलभूत दृष्टीकोन आहेत:\u003c/p\u003e\u003cul\u003e\u003cli\u003eसवलतीचे कॅश फ्लो मूल्यांकन\u003c/li\u003e\u003cli\u003eसंबंधित मूल्यांकन\u003c/li\u003e\u003cli\u003eॲसेट-आधारित मूल्यांकन\u003c/li\u003e\u003c/ul\u003e\u003cp\u003eविश्लेषक सामान्य शेअरच्या मूल्याचा अंदाज घेण्यासाठी अनेकदा एकापेक्षा जास्त दृष्टीकोन वापरतात. एकदा मूल्याचा अंदाज निर्धारित झाल्यानंतर, शेअरच्या वर्तमान किंमतीसह तुलना केली जाऊ शकते, असे गृहीत धरून की शेअर सार्वजनिकरित्या ट्रेड केला जातो, शेअरचे ओव्हरव्हॅल्यू, अंडरवॅल्यू किंवा योग्यरित्या मूल्य निर्धारित करण्यासाठी.\u003c/p\u003e\u003c/div\u003e\u003cdiv id=\u0027text_slider_slide02\u0027 class=\u0027sa_hover_container\u0027 data-hash=\u0027Discounted-Cashflow-Model\u0027 style=\u0027padding:4.9% 5%; margin:0px 0.1%; background-color:rgb(255, 255, 255); min-height:400px; \u0027\u003e\u003ch3 style=\u0022text-align: left\u0022\u003e\u003cstrong\u003e\u003cspan style=\u0022color: #f1566d\u0022\u003e7.2 सवलतीचे कॅशफ्लो मॉडेल\u003c/span\u003e\u003c/strong\u003e\u003c/h3\u003e\u003cp\u003e\u003ca href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-content/uploads/2022/01/Thinking-face-rafiki.svg\u0022\u003e\u003cimg decoding=\u0022async\u0022 class=\u0022size-full wp-image-16564 aligncenter\u0022 role=\u0022img\u0022 src=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-content/uploads/2022/01/Thinking-face-rafiki.svg\u0022 alt=\u0022\u0022 width=\u0022500\u0022 height=\u0022500\u0022 srcset=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-content/uploads/2022/01/Thinking-face-rafiki.svg 150w, https:/www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/01/Thinking-face-rafiki.svg 300w, https:/www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/01/Thinking-face-rafiki.svg 1024w, https:/www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/01/Thinking-face-rafiki.svg 1536w, https:/www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/01/Thinking-face-rafiki.svg 2048w, https:/www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/01/Thinking-face-rafiki.svg 500w\u0022 sizes=\u0022(max-width: 500px) 100vw, 500px\u0022 /\u003e\u003c/a\u003eसवलतीचा कॅश फ्लो (डीसीएफ) मूल्यांकन दृष्टीकोन पैशांचे वेळेचे मूल्य विचारात घेतो. हा दृष्टीकोन सिक्युरिटीच्या मूल्याचा अंदाज घेतो ज्यामुळे इन्व्हेस्टरला सिक्युरिटीमधून प्राप्त होण्याची अपेक्षा असलेल्या सर्व फ्यूचर कॅश फ्लोचे वर्तमान मूल्य म्हणून. सामान्य शेअर्सवर लागू केलेला हा मूल्यांकन दृष्टीकोन कंपनीच्या शेअर्स जारी करणाऱ्या वैशिष्ट्यांच्या विश्लेषणावर अवलंबून असतो, जसे की कमाई निर्माण करण्याची कंपनीची क्षमता, कमाईचा अपेक्षित वाढ दर आणि कंपनीच्या बिझनेस वातावरणाशी संबंधित जोखीम स्तर. \u003cstrong\u003eसामान्य शेअरधारकांना इक्विटी सिक्युरिटीजमध्ये इन्व्हेस्टमेंट करून दोन प्रकारचे कॅश फ्लो प्राप्त होण्याची अपेक्षा आहे: डिव्हिडंड आणि त्यांच्या शेअर्सची विक्री करण्यापासून मिळणारे उत्पन्न.\u003c/strong\u003e\u003c/p\u003e\u003cp\u003eआम्हाला माहित आहे असे गृहीत धरून की एन कॅश फ्लो सीएफ1, सीएफ2, ... सीएफएन जे ॲसेटद्वारे टाइम्स टी1, टी2, ... टीएन आणि प्रत्येक आर1, आर2, ...आरएन साठी संबंधित सवलत दर, नंतर ॲसेटचे वर्तमान मूल्य म्हणून व्यक्त केले जाऊ शकते:\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u003cimg decoding=\u0022async\u0022 class=\u0022wp-image-16477 size-full aligncenter\u0022 src=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-content/uploads/2022/01/form-1-e1642096501247.png\u0022 alt=\u0022\u0022 width=\u0022433\u0022 height=\u002285\u0022 srcset=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-content/uploads/2022/01/form-1-e1642096501247.png 433w, https:/www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/01/form-1-e1642096501247-300x59.png 300w\u0022 sizes=\u0022(max-width: 433px) 100vw, 433px\u0022 /\u003e\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eLets take an Example on the application of DCF approach:\u003c/strong\u003e On 1 January 2022, an investor expects Britannia, to generate dividends of Rs.10. per share at the end of 2022, Rs.12 per share at the end of 2023, and Rs.15 per share at the end of 2024.\u003c/p\u003e\u003cp\u003eतसेच, इन्व्हेस्टरचा अंदाज आहे की ब्रिटानियाची स्टॉक किंमत 2024 च्या शेवटी प्रति शेअर ₹4000 मध्ये ट्रेड करेल. नोंद घ्या की, डीसीएफ मूल्यांकन दृष्टीकोनाअंतर्गत, 2024 (Rs4000per शेअर) च्या शेवटी ब्रिटानिया स्टॉकची अपेक्षित किंमत 2024 च्या पलीकडे कंपनीद्वारे निर्माण होण्याच्या अपेक्षेत असलेल्या इन्व्हेस्टर्सना कॅश फ्लोचे वर्तमान मूल्य दर्शविते. इन्व्हेस्टर सर्व रिस्क विचारात घेतो आणि 14% चा डिस्काउंट रेट योग्य असल्याचे निष्कर्ष काढतो. दुसऱ्या शब्दांमध्ये, इन्व्हेस्टरला ब्रिटानियामध्ये इन्व्हेस्ट करून किमान 14% वार्षिक रिटर्न रेट कमवायचा आहे\u003c/p\u003e\u003cp\u003eडीसीएफ मूल्यांकन दृष्टीकोन वापरून ब्रिटानिया शेअरचे अंदाजित मूल्य इक्विटी इन्व्हेस्टमेंटमधून प्राप्त होण्याची अपेक्षा असलेल्या कॅश फ्लो इन्व्हेस्टरच्या वर्तमान मूल्याच्या समान आहे.\u003c/p\u003e\u003cp\u003eइन्व्हेस्टर खालीलप्रमाणे अपेक्षित कॅश फ्लोच्या वर्तमान मूल्याची गणना करते:\u003c/p\u003e\u003cp\u003eमूल्य = 10/(1.14)^1+ (12/1.14)^2+ 15/(1.14)^3+ 4000/(1.14)^3= Rs.2728\u003c/p\u003e\u003cp\u003eत्यामुळे, प्रति शेअर आधारावर ब्रिटानियाचे इन्व्हेस्टरचे अंदाजित मूल्य ₹2728 आहे. जर फॉक्सवॅगनच्या शेअर्सची किंमत 1 जानेवारी 2022 रोजी ₹2728 पेक्षा कमी असेल तर इन्व्हेस्टर निष्कर्ष काढू शकतो की स्टॉकचे मूल्य कमी आहे आणि ते खरेदी करण्याचा निर्णय घेऊ शकतो. वैकल्पिकरित्या, जर स्टॉकची किंमत ₹2728 पेक्षा जास्त असेल, तर इन्व्हेस्टर असे निष्कर्ष काढू शकतो की स्टॉकचे मूल्य जास्त आहे आणि खरेदी न करण्याचा निर्णय घेऊ शकतो.\u003c/p\u003e\u003cp\u003eगृहितकांना दिल्याने हे एक सुलभ कॅल्क्युलेशन आहे. तथापि, रिअल-वर्ल्ड फायनान्समध्ये, या कॅश फ्लो आणि डिस्काउंट रेट्सविषयी काही धारणा करणे आवश्यक असेल. आणि मूल्यांकनाशी संबंधित महत्त्वाच्या प्रश्नाचे उत्तर देखील द्या\u003c/p\u003e\u003c/div\u003e\u003cdiv id=\u0027text_slider_slide03\u0027 class=\u0027sa_hover_container\u0027 data-hash=\u0027Question-Which-Cashflows-To-Use?\u0027 style=\u0027padding:4.9% 5%; margin:0px 0.1%; background-color:rgb(255, 255, 255); min-height:400px; \u0027\u003e\u003ch3 style=\u0022text-align: left\u0022\u003e\u003cstrong\u003e\u003cspan style=\u0022color: #f1566d\u0022\u003e7.3 प्रश्न- कोणता कॅशफ्लो वापरावा?\u003c/span\u003e\u003c/strong\u003e\u003c/h3\u003e\u003cp\u003e\u003ca href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-content/uploads/2022/01/Investing-pana.svg\u0022\u003e\u003cimg loading=\u0022lazy\u0022 decoding=\u0022async\u0022 class=\u0022size-full wp-image-16603 aligncenter\u0022 role=\u0022img\u0022 src=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-content/uploads/2022/01/Investing-pana.svg\u0022 alt=\u0022\u0022 width=\u0022500\u0022 height=\u0022500\u0022 srcset=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-content/uploads/2022/01/Investing-pana.svg 150w, https:/www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/01/Investing-pana.svg 300w, https:/www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/01/Investing-pana.svg 1024w, https:/www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/01/Investing-pana.svg 1536w, https:/www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/01/Investing-pana.svg 2048w, https:/www.5paisa.com/finschool/wp-content/uploads/2022/01/Investing-pana.svg 500w\u0022 sizes=\u0022(max-width: 500px) 100vw, 500px\u0022 /\u003e\u003c/a\u003e\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u0026nbsp;\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u0026quot;कॅश फ्लो आणि कोणते दर?\u0026quot; या प्रश्नाचे अचूक उत्तर म्हणजे, अर्थात, \u0026quot;सर्व महत्त्वाचे\u0026quot; आणि \u0026quot;बाजारपेठेत आवश्यक असलेल्या दरांवर\u0026quot; हा निर्विघ्न प्रतिसाद असू शकतो परंतु ते तथापि, अचूक आहे. खाली सादर केलेले मॉडेल्स स्टॉकसाठी देय करण्यासाठी योग्य किंमत निर्धारित करण्यासाठी संकल्पनात्मक फ्रेमवर्क प्रदान करतात, परंतु ते केवळ एक प्रारंभिक बिंदू आहेत. फायनान्शियल ॲनालिस्टची भूमिका म्हणजे कंपनीच्या विशिष्ट तपशिलाची समज वापरणे ज्यामध्ये भविष्यातील सर्व कॅश फ्लोचे प्रमाण आणि वेळेचा विवेकपूर्ण अंदाज, त्यांची शक्यता आणि लागू करण्यासाठी योग्य डिस्काउंट रेट्सचा समावेश असलेले मूल्यांकन तयार करण्यासाठी आहे. प्रत्येक कंपनी युनिक आहे आणि महत्त्वाची गोष्ट म्हणजे मूल्यांकन अर्थपूर्ण बनते आणि अंतर्दृष्टी प्रदान करते, ते काही प्रमाणित मॉडेलचे पालन करत नाही.\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eDividend discount model (DDM):\u003c/strong\u003e The only cash flows that are actually received by the common shareholder are dividends. Therefore, the simplest answer to the question “What will I get for owning this stock?” is to compute all future dividend payments and then discount them to the present at the cost of equity.\u003c/p\u003e\u003cp\u003eइक्विटीचा खर्च, केई हे रिस्क-फ्री इंटरेस्ट रेट (आरएफ) च्या समान आहे, जे समान मॅच्युरिटीच्या रिस्कलेस सरकारी बाँडवर रिटर्न म्हणून घेतले जाऊ शकते आणि इक्विटी रिस्क प्रीमियम (आरएम-आरएफ), जे इक्विटी इन्व्हेस्टमेंटशी संबंधित रिस्कची भरपाई करण्यासाठी इन्व्हेस्टरला आवश्यक अतिरिक्त रक्कम आहे.\u003c/p\u003e\u003cp\u003eडिव्हिडंड डिस्काउंट मॉडेल अंतर्गत फर्मचे मूल्य त्यानंतर आहे:\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u003cimg loading=\u0022lazy\u0022 decoding=\u0022async\u0022 class=\u0022size-full wp-image-16478 aligncenter\u0022 src=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-content/uploads/2022/01/form-2.jpg\u0022 alt=\u0022\u0022 width=\u0022300\u0022 height=\u002283\u0022 /\u003e\u003c/p\u003e\u003cp\u003eयेथे CF = डिव्हिडंड.\u003c/p\u003e\u003cp\u003eK = इक्विटीचा खर्च\u003c/p\u003e\u003cp\u003eतुम्ही पाहू शकता: मॉडेलसाठी दोन मूलभूत इनपुट आहेत - अपेक्षित डिव्हिडंड आणि इक्विटीवर खर्च. अपेक्षित डिव्हिडंड प्राप्त करण्यासाठी, कमाई आणि पेआऊट रेशिओ मध्ये अपेक्षित भविष्यातील वाढीच्या रेट्सविषयी धारणा करणे आवश्यक आहे. स्टॉकवर आवश्यक रिटर्न रेट त्याच्या जोखमीद्वारे निर्धारित केला जातो, जे विविध मॉडेल्समध्ये वेगळे मोजले जाते - CAPM मध्ये मार्केट बीटा आणि आर्बिट्रेज आणि मल्टी-फॅक्टर मॉडेल्समध्ये फॅक्टर बीटा. वेळ-विविध सवलत दरांना अनुमती देण्यासाठी मॉडेल पुरेसे लवचिक आहे, जिथे वेळेवर इंटरेस्ट रेट्स किंवा रिस्क मधील अपेक्षित बदलांमुळे वेळेत बदल होतो.\u003c/p\u003e\u003ch5\u003e\u003cspan style=\u0022color: #000080\u0022\u003e\u003cstrong\u003eमोफत कॅशफ्लो\u003c/strong\u003e\u003c/span\u003e\u003c/h5\u003e\u003cp\u003eडिव्हिडंड डिस्काउंट मॉडेलसह स्पष्ट समस्या म्हणजे जर कंपनी नियमित डिव्हिडंड देय करत नसेल तर ते काम करणार नाही. वरील सरासरी आरओई असलेली वाढती कंपनी आपली कमाई टिकवून ठेवण्याची आणि त्यांना व्यवसायात परत आणण्याची अपेक्षा असेल जेथे ते आकर्षक रिटर्न कमवू शकतात आणि वाढीस प्रोत्साहन देऊ शकतात - यामुळे कंपनी अमूल्य बनते. तथापि, कॉमन स्टॉक हा कंपनीच्या वर्तमान आणि भविष्यातील लाभांवर क्लेम असल्याने, नफा डिव्हिडंड म्हणून दिला जातो किंवा कंपनी-शेअर मालकीद्वारे ठेवला जातो की नाही हे महत्त्वाचे नसावे, जेथे ते असेल तेथे इन्व्हेस्टरला त्या नफ्याच्या त्यांच्या प्रमाणात भागासाठी हक्कदार बनवते. त्यामुळे पर्यायी दृष्टीकोन म्हणजे ते किती पैसे निर्माण करतात यावर आधारित कंपनीचे मूल्य देणे, मग ते पैसे गुंतवणूकदारांना परत केले जातात की बिझनेसमध्ये पुन्हा गुंतवले जातात याची पर्वा न करता.\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eमोफत कॅश फ्लो मूल्यांकन दोन प्रकारे केले जाऊ शकते: \u003c/strong\u003e\u003c/p\u003e\u003cul\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eफ्री कॅश फ्लो टू इक्विटी (एफसीएफई) वापरून फर्मच्या केवळ इक्विटी भागाचे मूल्यमापन करणे, किंवा \u003c/strong\u003e\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003cli\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eफर्मला मोफत कॅश फ्लो (FCFF) वापरून संपूर्ण फर्मचे मूल्यमापन करणे.\u003c/strong\u003e\u003c/p\u003e\u003c/li\u003e\u003c/ul\u003e\u003cp\u003eदोन्ही मोफत कॅश फ्लोचे उपाय आहेत (म्हणजेच, अनिवार्य खर्च, डेप्रीसिएशन आणि अमॉर्टायझेशन, खेळत्या भांडवलाच्या गरजांसाठी ॲडजस्ट केलेले निव्वळ उत्पन्न) इक्विटीमध्ये मोफत कॅश फ्लोमध्ये केवळ इक्विटी धारकांना डिव्हिडंड म्हणून पेमेंट करण्यासाठी उपलब्ध असलेली मोफत कॅश समाविष्ट आहे, तर फर्मला मोफत कॅश फ्लोमध्ये कर्ज घेतलेल्या फंडवर पेमेंट करण्यापूर्वी उपलब्ध सर्व कॅशचा समावेश होतो.\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eयासाठी फॉर्म्युला:\u003c/strong\u003e\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eफर्मला मोफत कॅशफ्लो= \u003c/strong\u003e\u003cstrong\u003eऑपरेशन्स मधून कॅश फ्लो - लाँग टर्म ॲसेट्समध्ये निव्वळ इन्व्हेस्टमेंट\u003c/strong\u003e\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eइक्विटीमध्ये मोफत कॅशफ्लो = ऑपरेशन्स कडून कॅशफ्लो - कॅपिटल खर्च + निव्वळ कर्ज\u003c/strong\u003e\u003c/p\u003e\u003cp\u003eThe discounting rates applied to the two types of cash flows are different. For the free cash flow to equity, the relevant discount rate is the \u003cstrong\u003eइक्विटीचा खर्च \u003c/strong\u003e(rCE), the same as was used in the Dividend Discount Model. In reality, the only difference between the models is that in the FCFE model, we are valuing the company based on the cash available to pay out as dividends while in the DDM the valuation is based on the cash actually paid as dividends.\u003c/p\u003e\u003cp\u003eजर फर्मने डिव्हिडंड म्हणून सर्व मोफत कॅश फ्लो भरला तर डिव्हिडंड डिस्काउंट मॉडेल आणि फर्म मूल्यांकनासाठी मोफत कॅशफ्लो सारखाच असेल. फर्म मॉडेलमध्ये मोफत कॅश फ्लोमध्ये, डिस्काउंटिंग रेटमध्ये फर्मच्या फायनान्सिंग मिक्समध्ये प्रत्येकाच्या वजनाच्या प्रमाणात इक्विटी, डेब्ट आणि प्राधान्यित स्टॉकवर आवश्यक रिटर्नचे विविध रेट्स समाविष्ट करणे आवश्यक आहे. भांडवलाची सरासरी किंमत (WACC) हे नक्कीच काय करते.\u003c/p\u003e\u003cp\u003eदोन मूल्यांकन मॉडेल्स खालील सूत्रांद्वारे व्यक्त केले जाऊ शकतात:\u003c/p\u003e\u003cp\u003e\u003cimg loading=\u0022lazy\u0022 decoding=\u0022async\u0022 class=\u0022wp-image-16479 size-full aligncenter\u0022 src=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-content/uploads/2022/01/form-3-e1642096905945.png\u0022 alt=\u0022\u0022 width=\u0022276\u0022 height=\u0022129\u0022 /\u003e\u003c/p\u003e\u003cp\u003eदोन मॉडेल्स वेगवेगळ्या गोष्टींचे मूल्यमापन करीत आहेत हे लक्षात घेणे महत्त्वाचे आहे. एफसीएफई मूल्यांकन सामान्य इक्विटी धारकांसाठी उपलब्ध असलेल्या फर्मच्या कमाईच्या त्या भागाचे वर्तमान मूल्य देते. एफसीएफ मॉडेल संपूर्ण कंपनीला त्याच्या कर्जासह मूल्य देते आणि त्यामुळे केवळ इक्विटीच्या मूल्यांकनापेक्षा जास्त मूल्य निर्माण करेल.\u003c/p\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003cscript type=\u0027text/javascript\u0027\u003ejQuery(document).ready(function()  {jQuery(\u0027#text_slider\u0027).owlCarousel({items  :  1,smartSpeed  :  400,autoplay  :  false,autoplayHoverPause  :  false,smartSpeed  :  400,fluidSpeed  :  400,autoplaySpeed  :  400,navSpeed  :  400,dotsSpeed  :  400,dotsEach  :  1,loop  :  false,nav  :  true,navText  :  [\u0027Previous\u0027,\u0027Next\u0027],dots  :  true,responsiveRefreshRate  :  200,slideBy  :  1,mergeFit  :  true,autoHeight  :  true,mouseDrag  :  false,touchDrag  :  true});jQuery(\u0027#text_slider\u0027).css(\u0027visibility\u0027, \u0027visible\u0027);var  owl_goto  =  jQuery(\u0027#text_slider\u0027);jQuery(\u0027.text_slider_goto1\u0027).click(function(event){owl_goto.trigger(\u0027to.owl.carousel\u0027,  0);});jQuery(\u0027.text_slider_goto2\u0027).click(function(event){owl_goto.trigger(\u0027to.owl.carousel\u0027,  1);});jQuery(\u0027.text_slider_goto3\u0027).click(function(event){owl_goto.trigger(\u0027to.owl.carousel\u0027,  2);});var  resize_16476  =  jQuery(\u0027.owl-carousel\u0027);resize_16476.on(\u0027initialized.owl.carousel\u0027,  function(e)  {if  (typeof(Event)  === \u0027function\u0027)  {window.dispatchEvent(new  Event(\u0027resize\u0027));}  else  {var  evt  =  window.document.createEvent(\u0027UIEvents\u0027);evt.initUIEvent(\u0027resize\u0027,  true,  false,  window,  0);window.dispatchEvent(evt);}});});\u003c/script\u003e\u003c/p\u003e\u003c/div\u003e\u003cdiv id=\u0022videos-tab\u0022 class=\u0022clearfix eael-tab-content-item \u0022 data-title-link=\u0022videos-tab\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022yt_iframe\u0022\u003e\u003ciframe title=\u0022YouTube video player\u0022 src=\u0022https://www.youtube.com/embed/9gfBy-299Nc?rel=0\u0022 frameborder=\u00220\u0022 allowfullscreen=\u0022allowfullscreen\u0022\u003e\u003c/iframe\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/section\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/section\u003e\u003c/div\u003e","protected":false},"excerpt":{"rendered":"\u003cp\u003eStudy Slides Videos 7.1 Introduction One of the most important question to a common equity investor is: given what is known from the company’s financial disclosures, how much should he be willing to pay to participate in the revenues of the company as a shareholder? What is the “correct” price for a share of the … \u003ca title=\u0022Understanding Cash Flows\u0022 class=\u0022read-more\u0022 href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/course/fundamental-analysis-course/understanding-cash-flows/\u0022 aria-label=\u0022Read more about Understanding Cash Flows\u0022\u003eRead more\u003c/a\u003e\u003c/p\u003e","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"parent":15096,"menu_order":0,"comment_status":"बंद","ping_status":"बंद","template":"","format":"standard","meta":{"_acf_changed":false,"footnotes":""},"categories":[],"class_list":["post-37574","markets","type-markets","status-publish","format-standard","hentry"],"acf":[],"_links":{"self":[{"href":"https://www.5paisa.com/finschool/wp-json/wp/v2/markets/37574","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https://www.5paisa.com/finschool/wp-json/wp/v2/markets"}],"about":[{"href":"https://www.5paisa.com/finschool/wp-json/wp/v2/types/markets"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https://www.5paisa.com/finschool/wp-json/wp/v2/users/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https://www.5paisa.com/finschool/wp-json/wp/v2/comments?post=37574"}],"version-history":[{"count":6,"href":"https://www.5paisa.com/finschool/wp-json/wp/v2/markets/37574/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":75188,"href":"https://www.5paisa.com/finschool/wp-json/wp/v2/markets/37574/revisions/75188"}],"up":[{"embeddable":true,"href":"https://www.5paisa.com/finschool/wp-json/wp/v2/markets/15096"}],"wp:attachment":[{"href":"https://www.5paisa.com/finschool/wp-json/wp/v2/media?parent=37574"}],"wp:term":[{"taxonomy":"श्रेणी","embeddable":true,"href":"https://www.5paisa.com/finschool/wp-json/wp/v2/categories?post=37574"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https://api.w.org/{rel}","templated":true}]}}