{"id":34292,"date":"2022-11-24T13:37:08","date_gmt":"2022-11-24T13:37:08","guid":{"rendered":"https://www.5paisa.com/marathi/finschool/?p=34292"},"modified":"2025-03-10T12:05:47","modified_gmt":"2025-03-10T06:35:47","slug":"difference-between-nifty-and-sensex-2","status":"publish","type":"post","link":"https://www.5paisa.com/marathi/finschool/difference-between-nifty-and-sensex-2/","title":{"rendered":"Difference between Sensex and Nifty : Nifty v/s Sensex"},"content":{"rendered":"\u003cdiv data-elementor-type=\u0022wp-post\u0022 data-elementor-id=\u002234292\u0022 class=\u0022elementor elementor-34292\u0022\u003e\u003csection class=\u0022elementor-section elementor-top-section elementor-element elementor-element-993586f elementor-section-boxed elementor-section-height-default elementor-section-height-default\u0022 data-id=\u0022993586f\u0022 data-element_type=\u0022section\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022elementor-container elementor-column-gap-default\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022elementor-column elementor-col-100 elementor-top-column elementor-element elementor-element-09a8c58\u0022 data-id=\u002209a8c58\u0022 data-element_type=\u0022column\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022elementor-widget-wrap elementor-element-populated\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022elementor-element elementor-element-a7ab6e6 elementor-widget elementor-widget-text-editor\u0022 data-id=\u0022a7ab6e6\u0022 data-element_type=\u0022widget\u0022 data-widget_type=\u0022text-editor.default\u0022\u003e\u003cdiv class=\u0022elementor-widget-container\u0022\u003e\u003ch2\u003e\u003cstrong\u003eपरिचय\u003c/strong\u003e\u003c/h2\u003e\u003cp\u003eगुंतवणूकदार आणि वित्तीय उत्साही व्यक्तींसाठी स्टॉक मार्केट आणि त्यांचे घटक समजून घेणे महत्त्वाचे आहे. भारतातील दोन प्रमुख स्टॉक मार्केट इंडायसेस हे सेन्सेक्स आणि निफ्टी आहेत. दोघेही मार्केट परफॉर्मन्स इंडिकेटर म्हणून काम करतात, परंतु ते अनेक बाबींमध्ये वेगळे आहेत. हा लेख सेन्सेक्स आणि निफ्टी, त्यांच्या व्याख्या, गणना पद्धती आणि त्यांच्या विविध स्तराच्या मागील कारणांमध्ये फरक शोधेल. तर चला योग्य वेळी डाईव्ह करूयात!\u003c/p\u003e\u003ch2\u003e\u003cstrong\u003eइंडेक्स म्हणजे काय?\u003c/strong\u003e\u003c/h2\u003e\u003cp\u003eसेन्सेक्स आणि निफ्टी विषयी चर्चा करण्यापूर्वी, चला पहिल्यांदा समजून घेऊया की इंडेक्स स्टॉक मार्केटच्या संदर्भात काय दर्शविते. इंडेक्स हा एक सांख्यिकीय उपाय आहे जो स्टॉकच्या गटाचा परफॉर्मन्स दर्शवितो. हे इन्व्हेस्टरना एकूण मार्केट किंवा विशिष्ट सेक्टर कसे काम करत आहे याचा स्नॅपशॉट प्रदान करते. इंडायसेस विविध पद्धतींचा वापर करून तयार केले जातात आणि इन्व्हेस्टमेंट पोर्टफोलिओच्या परफॉर्मन्सचे मूल्यांकन करण्यासाठी अनेकदा बेंचमार्क म्हणून वापरले जातात.\u003c/p\u003e\u003ch2\u003e\u003cstrong\u003eनिफ्टी म्हणजे काय?\u003c/strong\u003e\u003c/h2\u003e\u003cp\u003eनिफ्टी 50 किंवा नॅशनल स्टॉक एक्सचेंज फिफ्टी म्हणूनही ओळखला जातो, हा एक स्टॉक मार्केट इंडेक्स आहे जो भारताच्या नॅशनल स्टॉक एक्सचेंज (एनएसई) वर सूचीबद्ध टॉप 50 कंपन्यांच्या कामगिरीचे प्रतिनिधित्व करतो. मार्केट कॅपिटलायझेशन आणि लिक्विडिटीसह विशिष्ट निकषांवर आधारित या 50 कंपन्यांची निवड केली गेली. निफ्टी भारतीय अर्थव्यवस्थेच्या विविध क्षेत्रांना कव्हर करते, ज्यामुळे बाजाराचा सर्वसमावेशक दृश्य प्राप्त होतो.\u003c/p\u003e\u003ch2\u003e\u003cstrong\u003eसेन्सेक्स म्हणजे काय?\u003c/strong\u003e\u003c/h2\u003e\u003cp\u003eसेन्सेक्स, सेन्सिटिव्ह इंडेक्ससाठी शॉर्ट, हा भारताचा सर्वात जुना आणि सर्वात व्यापकपणे मान्यताप्राप्त स्टॉक मार्केट इंडेक्स आहे. हे बॉम्बे स्टॉक एक्सचेंजवर सूचीबद्ध 30 चांगल्याप्रकारे प्रस्थापित आणि आर्थिकदृष्ट्या साउंड कंपन्यांचे कामगिरीचे प्रतिनिधित्व करते. या कंपन्यांना विशिष्ट मापदंडांवर आधारित निवडले जाते, जसे मार्केट कॅपिटलायझेशन आणि ट्रेडिंग वॉल्यूम. सेन्सेक्सला अनेकदा भारतीय स्टॉक मार्केटचा बारोमीटर मानले जाते.\u003c/p\u003e\u003ch2\u003e\u003cstrong\u003eमी निफ्टीची गणना कशी करावी?\u003c/strong\u003e\u003c/h2\u003e\u003cp\u003eनिफ्टी इंडेक्सच्या गणनेमध्ये फ्री-फ्लोट मार्केट कॅपिटलायझेशन-वेटेड पद्धत नावाच्या पद्धतीचा समावेश होतो. हे मार्केट कॅपिटलायझेशन आणि घटकांच्या स्टॉकचे फ्री-फ्लोट घटक दोन्हीचा विचार करते. फ्री-फ्लोट मार्केट कॅपिटलायझेशन हे कंपनीच्या शेअर्सचे मार्केट मूल्य आहे जे मार्केटमध्ये ट्रेडिंगसाठी सहजपणे उपलब्ध आहेत. निफ्टी इंडेक्सची गणना करण्यासाठी फॉर्म्युला खालीलप्रमाणे आहे:\u003c/p\u003e\u003cp\u003eनिफ्टी इंडेक्स = (प्रत्येक स्टॉकची (मार्केट कॅपिटलायझेशन * फ्री फ्लोट फॅक्टर) / बेस मार्केट कॅपिटलायझेशन * बेस इंडेक्स वॅल्यू) * ॲडजस्टमेंट फॅक्टर\u003c/p\u003e\u003ch2\u003e\u003cstrong\u003eमी सेन्सेक्सची गणना कशी करावी?\u003c/strong\u003e\u003c/h2\u003e\u003cp\u003eसेन्सेक्स गणना मार्केट कॅपिटलायझेशन-वेटेड पद्धत वापरते. हे संविधान स्टॉकचे मार्केट कॅपिटलायझेशन आणि इंडेक्समधील त्यांचे संबंधित वजन विचारात घेते. सेन्सेक्सची गणना करण्यासाठी फॉर्म्युला खालीलप्रमाणे आहे:\u003c/p\u003e\u003cp\u003eसेन्सेक्स = (प्रत्येक स्टॉकची मार्केट कॅपिटलायझेशन * फ्री फ्लोट फॅक्टर) / डिव्हिजर)\u003c/p\u003e\u003cp\u003eकाळानुसार इंडेक्सची सातत्य आणि तुलना सुनिश्चित करण्यासाठी डिव्हिजर स्केलिंग फॅक्टर म्हणून कार्य करते. घटक स्टॉक किंवा कॉर्पोरेट ॲक्शनमधील कोणतेही बदल जे मार्केट कॅपिटलायझेशनवर परिणाम करतात त्यासाठी डिव्हिजरला ॲडजस्टमेंट आवश्यक आहे.\u003c/p\u003e\u003ch2\u003e\u003cstrong\u003eनिफ्टी आणि सेन्सेक्समधील फरक\u003c/strong\u003e\u003c/h2\u003e\u003ctable width=\u00220\u0022\u003e\u003ctbody\u003e\u003ctr\u003e\u003ctd\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eपैलू\u003c/strong\u003e\u003c/p\u003e\u003c/td\u003e\u003ctd\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eनिफ्टी\u003c/strong\u003e\u003c/p\u003e\u003c/td\u003e\u003ctd\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eसेंसेक्स\u003c/strong\u003e\u003c/p\u003e\u003c/td\u003e\u003c/tr\u003e\u003ctr\u003e\u003ctd\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eरचना\u003c/strong\u003e\u003c/p\u003e\u003c/td\u003e\u003ctd\u003e\u003cp\u003eNSE वर सूचीबद्ध शीर्ष 50 कंपन्या\u003c/p\u003e\u003c/td\u003e\u003ctd\u003e\u003cp\u003eबीएसईवर सूचीबद्ध 30 सुप्रतिष्ठित कंपन्या\u003c/p\u003e\u003c/td\u003e\u003c/tr\u003e\u003ctr\u003e\u003ctd\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eनिवड निकष\u003c/strong\u003e\u003c/p\u003e\u003c/td\u003e\u003ctd\u003e\u003cp\u003eमार्केट कॅपिटलायझेशन आणि लिक्विडिटीवर आधारित\u003c/p\u003e\u003c/td\u003e\u003ctd\u003e\u003cp\u003eमार्केट कॅपिटलायझेशन आणि ट्रेडिंग वॉल्यूमवर आधारित\u003c/p\u003e\u003c/td\u003e\u003c/tr\u003e\u003ctr\u003e\u003ctd\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eकव्हरेज\u003c/strong\u003e\u003c/p\u003e\u003c/td\u003e\u003ctd\u003e\u003cp\u003e50 कंपन्यांसह विस्तृत स्पेक्ट्रम\u003c/p\u003e\u003c/td\u003e\u003ctd\u003e\u003cp\u003e30 कंपन्यांसह लहान नमुना\u003c/p\u003e\u003c/td\u003e\u003c/tr\u003e\u003ctr\u003e\u003ctd\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eगणना पद्धत\u003c/strong\u003e\u003c/p\u003e\u003c/td\u003e\u003ctd\u003e\u003cp\u003eफ्री-फ्लोट मार्केट कॅपिटलायझेशन-वेटेड\u003c/p\u003e\u003c/td\u003e\u003ctd\u003e\u003cp\u003eमार्केट कॅपिटलायझेशन-वजन\u003c/p\u003e\u003c/td\u003e\u003c/tr\u003e\u003ctr\u003e\u003ctd\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eमूळ वर्ष आणि मूल्य\u003c/strong\u003e\u003c/p\u003e\u003c/td\u003e\u003ctd\u003e\u003cp\u003e1000 चे मूलभूत मूल्य, 1995 चे मूळ वर्ष\u003c/p\u003e\u003c/td\u003e\u003ctd\u003e\u003cp\u003e100 चे मूलभूत मूल्य, 1978–79 चे मूळ वर्ष\u003c/p\u003e\u003c/td\u003e\u003c/tr\u003e\u003ctr\u003e\u003ctd\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eक्षेत्राचे प्रतिनिधित्व\u003c/strong\u003e\u003c/p\u003e\u003c/td\u003e\u003ctd\u003e\u003cp\u003eअधिक व्यापक क्षेत्राचे प्रतिनिधित्व\u003c/p\u003e\u003c/td\u003e\u003ctd\u003e\u003cp\u003eमर्यादित स्टॉकमुळे सर्व सेक्टरचे प्रतिनिधित्व करू शकत नाही\u003c/p\u003e\u003c/td\u003e\u003c/tr\u003e\u003ctr\u003e\u003ctd\u003e\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eलोकप्रियता आणि मान्यता\u003c/strong\u003e\u003c/p\u003e\u003c/td\u003e\u003ctd\u003e\u003cp\u003eभारत आणि आंतरराष्ट्रीय स्तरावर मान्यताप्राप्त\u003c/p\u003e\u003c/td\u003e\u003ctd\u003e\u003cp\u003eभारतातील व्यापकपणे मान्यताप्राप्त आणि सर्वात जुने इंडेक्स\u003c/p\u003e\u003c/td\u003e\u003c/tr\u003e\u003c/tbody\u003e\u003c/table\u003e\u003ch2\u003e\u003cstrong\u003eनिष्कर्ष\u003c/strong\u003e\u003c/h2\u003e\u003cp\u003eशेवटी, सेन्सेक्स आणि निफ्टी हे भारतातील महत्त्वपूर्ण स्टॉक मार्केट इंडायसेस आहेत परंतु संमिश्रण, गणना पद्धत आणि कव्हरेजमध्ये भिन्न आहेत. निफ्टी एनएसईवर सूचीबद्ध असलेल्या शीर्ष 50 कंपन्यांच्या कामगिरीचे प्रतिनिधित्व करते, तर सेन्सेक्स बीएसईवर सूचीबद्ध 30 सुस्थापित कंपन्यांचे प्रतिनिधित्व करते. दोन्ही निफ्टीसाठी कॅल्क्युलेशन पद्धती भिन्न आहेत, फ्री-फ्लोट मार्केट कॅपिटलायझेशन-वेटेड पद्धत वापरून निफ्टी आणि मार्केट कॅपिटलायझेशन-वेटेड पद्धतीचा वापर करून सेन्सेक्स. हे निर्देश गुंतवणूकदारांना एकूण बाजारपेठ आणि क्षेत्र-विशिष्ट कामगिरीविषयी मौल्यवान माहिती प्रदान करतात.\u003c/p\u003e\u003cp\u003eसेन्सेक्स आणि निफ्टी मधील फरक समजून घेऊन, इन्व्हेस्टर त्यांच्या इन्व्हेस्टमेंट उद्दिष्टे, रिस्क क्षमता आणि सेक्टर प्राधान्यांवर आधारित माहितीपूर्ण निर्णय घेऊ शकतात. दोन्ही सूचकांमध्ये शक्ती आणि मर्यादा आहेत आणि विविध घटकांचा विचार करणे त्यांच्या कामगिरीचे मूल्यांकन करण्यासाठी आवश्यक आहे.\u003c/p\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/div\u003e\u003c/section\u003e\u003c/div\u003e","protected":false},"excerpt":{"rendered":"\u003cp\u003eगुंतवणूकदार आणि वित्तीय उत्साही व्यक्तींसाठी स्टॉक मार्केट आणि त्यांचे घटक समजून घेणे महत्त्वाचे आहे. भारतातील दोन प्रमुख स्टॉक मार्केट इंडायसेस हे सेन्सेक्स आणि निफ्टी आहेत. दोघेही मार्केट परफॉर्मन्स इंडिकेटर म्हणून काम करतात, परंतु ते अनेक बाबींमध्ये वेगळे आहेत. हा लेख सेन्सेक्स आणि निफ्टी, त्यांच्या व्याख्या, गणना पद्धती आणि ... दरम्यानचा फरक शोधेल \u003ca title=\u0022Difference between Sensex and Nifty : Nifty v/s Sensex\u0022 class=\u0022read-more\u0022 href=\u0022https://www.5paisa.com/marathi/finschool/difference-between-nifty-and-sensex-2/\u0022 aria-label=\u0022Read more about Difference between Sensex and Nifty : Nifty v/s Sensex\u0022\u003eअधिक वाचा\u003c/a\u003e\u003c/p\u003e","protected":false},"author":1,"featured_media":34300,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_acf_changed":false,"footnotes":""},"categories":[18,73],"tags":[],"class_list":["post-34292","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-blogs","category-know-everything-about-starting-trading"],"acf":[],"_links":{"self":[{"href":"https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-json/wp/v2/posts/34292","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-json/wp/v2/posts"}],"about":[{"href":"https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-json/wp/v2/types/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-json/wp/v2/users/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-json/wp/v2/comments?post=34292"}],"version-history":[{"count":13,"href":"https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-json/wp/v2/posts/34292/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":42305,"href":"https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-json/wp/v2/posts/34292/revisions/42305"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-json/wp/v2/media/34300"}],"wp:attachment":[{"href":"https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-json/wp/v2/media?parent=34292"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-json/wp/v2/categories?post=34292"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https://www.5paisa.com/marathi/finschool/wp-json/wp/v2/tags?post=34292"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https://api.w.org/{rel}","templated":true}]}}